|
|||||||||||||||||
Úvod Převaděč satelitu QO-100 NB pracuje duplexním provozem a pozemní radioamatérské stanice mají možnost volit: - duplexní provoz Duplexní provoz umožňuje komunikaci v obou směrech současně.
Prakticky to znamená, že na takovém zařízení můžeme poslouchat vlastní modulaci,
která není žádným způsobem potlačena (jako např. při telefonním spojení
zařízením, které se jmenuje vidlice). Signál je
zpožděný a zpoždění je poplatné vzdálenosti satelitu na geostacionární
dráze (signál musí uletět asi 70 tis. km tam a zpátky). Zpoždění činí asi čtvrt sekundy a je sluchem rozlišitelné.
Upoutáme-li
se na poslech svého slova, může nám to činit komplikace při výslovnosti, ale jsme schopni
poměrně přesně naladit vysílač tak, aby jeho kmitočet odpovídal
přijímanému signálu. Někteří se ladí vysíláním řady teček (CW). Poloviční duplex (dusimplex) je možný, pokud má náš TCVR funkci "split" a umožňuje nám na jednom pásmu přijímat (např. 432 MHz) a na druhém pásmu vysílat (např. 144 MHz nebo 50 MHz). Obvykle se potkáme s problémem, jak přijímač a vysílač správně naladit, aniž bychom vysílali vedle stanice, se kterou máme spojení. Na převaděči QO-100 NB pracuje mnoho stanic, které se na vás naladí
úplně přesně a SSB signál je při prvním volání dokonale čitelný a
srozumitelný. Ale slyšíte i stanice, které mají problém s přesným
naladěním nebo se stabilitou kmitočtu.
Zkouška jednotlivých režimů komunikace Duplexní TRX Kenwood TS-2000 Duplexní provoz se samostatným RX a TX Upřímně, nedovedu si představit rychlé ruční naladění knoflíkem TX na protistanici, byť
nastavuji pouze hodnoty od stovek kHz po desítky Hz na vysílači podle
displeje přijímače. Proto jsem si napsal o víkendu jednoduché pomůcky
(programy), které mi synchronně ladí TX podle okamžitého kmitočtu RX,
obrázky níže. Možná takové pomůcky existují nebo to některý SW umí, ale
hledání v Internetu někdy sežere víc času, než si jednoduchý algoritmus
během okamžiku napsat. Dusimplexní provoz s jedním TCVRem Nedovedu si však představit, že bych ručně nastavoval VFO B podle VFO A pro každý kmitočet a nejsem si jistý, zda a které TCVRy umí synchronní ladění kmitočtů na 2 pásmech s konstantním duplexním odstupem. Proto jsem použil stejnou pomůcku, jako pro duplexní provoz dvou rádií (předchozí příklad). Pomůcky |
|||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||
Synchronizaci kmitočtu TX podle kmitočtu RX jsem vyzkoušel
jednoduchým prográmkem (Windows), který umožňoval pouze dvě funkcionality:
|
|
||||||||||||||||
|
|||||||||||||||||
Protokol ICOM TCVRy Icom používají jednoduchý protokol, který
umožňuje řízení rádia. Protokol se u jednotlivých typů rádií liší např.
množstvím instrukcí.
Novější typy mají bohatší sadu instrukcí (IC-705),
ale zachovávají kompatibilitu ke starším typům (IC-706,
IC-7200).
Icom v jednom datovém bajtu přenáší informaci o dvou
dekadických číslicích hodnoty kmitočtu: Abych pochopil způsob nastavování a čtení kmitočtů a
osahal si vše prakticky, napsal jsem si nejdřív dva jednoduché prográmky
ve Visual Basic. První
umí kmitočet nastavovat, druhý číst: |
|||||||||||||||||
Jak jsem uvedl, v prvním programu jsem se musel nějak poprat se zadáváním kmitočtu, s konverzí 9 bajtů, které nesou informaci o kmitočtu, na 5 bajtů dat v protokolu. Času jsem neměl zrovna nazbyt (sobota odpoledne a večer), proto jsem psal programy ve Visual Basicu. Opravdu nejsou složité, jako ukázku uvádím algoritmus použitý pro zadávání frekvence. Se synchronizací RX aTX jsem se vypořádal jednoduchým technickým
postupem. Pro duplexní příjem a vysílání jsem si vybral kmitočty tak, aby
hodnoty za desetinnou tečkou byly pro RX i TX stejné. Např. 432.774
MHz/50.744 MHz. Nebo 144.774MHz/50.774 MHz. Potom mohu v programu natvrdo
dosadit hodnotu TX před desetinnou tečkou. Hodnotu za desetinnou tečkou
vyčtu z RX (tři bajty) a tytéž bajty pošlu do TX. Je to jednoduché,
rychlé. Jak s tím dělám? Programy lze spouštět ve více instancích. Proto občas používám program pro nastavování kmitočtu jako provozní paměť - jedním kliknutím rychle přepnu kmitočet RX na požadovanou stanici. Na snímku obrazovky jsou spuštěné tři instance:
a pohledy na displeje Icom:
|
|||||||||||||||||
Práce přes QO-100 NB s Icom 706 MK2G v dusimplexním režimu
Pro práci s jedním TCVRem v dusimplexním režimu jsem si nepatrně
upravil uživatelské rozhraní programu. Program pracuje jen s jedním
sériovým portem. |
|||||||||||||||||
1. Po zapnutí PC kliknu na Set COM. Program si nastaví sériový port a adresu Icom.
3. Kliknu na SYNC TX a dějí se následující věci:
|
|
||||||||||||||||
a) Vpravo je náhodně nastavený displej Icomu po jeho
zapnutí (f=432.719.70, split OFF, ...) RIT nelze nastavit z PC. |
|
||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||
Po nastavení si mohu zkontrolovat XFC = -383.0 MHz. Musím držet tlačítko
prstem, aby se zobrazila hodnota. Bohužel, u Icom-706 nelze XFC nastavovat
přímo z PC přes CI-V. Proto byla použita sekvence příkazů, jako kdybych
vše dělal ručně (přepnout VFO B, nastavit kmitočet VFO B, nastavit Split =
ON, vrátit se na VFO A a vysílat ...) Synchronizace programem je téměř okamžitá (zacvakají si relé, problikne displej s VFO B), takže mě ani stařičký Icom 706 MK2G při provozu SSB na QO-100 NB nijak podstatně neomezoval. Program s více funkcemi pro ovládání Icomů, včetně zdrojového kódu (Visual Basic) je na této stránce. Další plán a tvůrčí činnost ? Až budu mít pár okamžiků, rozšířím algoritmus synchronizace vysílače o algoritmus kompenzace změny kmitočtu dle Dopplera, a to s ohledem na použité kmitočty RX/TX a pohyb nebeského tělesa. |
|
||||||||||||||||
TU 73, Mira, ok1ufc |