Aktualizováno 25.2.2018

      
 
   Oracle VM Virtual Box pod Linuxem, zkušenost s instalací a provozem Windows  

Všeobecně

V nedávno psaných článcích jsem popsal své důvody, proč jsem pro aplikace kolem malé amatérské staničky opustil disky ramlující systém Windows 10. Nepatřím k lidem, kteří všechno vidí černobíle. Tak, jak jsem nikdy nebyl oddaný Windows uživatel, nestal se ze mě ani zarytý linuxák. Nicméně, za dobré operační systémy považuji Windows XP a Windows 7. Za dobré operační systémy považuji samozřejmě i konkrétní Linuxy. Zmínil jsem, že zvyk je železná košile. Vždy jsem nerad měnil věci, které fungují a jsou spolehlivé. Také jsem psal, že za můj život s počítači se mi nahromadila hezká řádka programů, u kterých nevidím důvod se s nimi loučit. Některé dokonce nejdou ani nahradit novými, protože nové nikdo nenapsal nebo nejsou příliš ergonomické.
Uživatel, který přechází z Windows na Linux vždy bude řešit, aby takový přechod byl jednoduchý, bez ztrát různých funkcionalit, konkrétních potřeb. Zmínil jsem zde problematiku koexistence operačních systémů Windows a Linux, také úvahu kolem využití vlastního Linuxu a tento článek jsem zaměřil na emulaci operačního systému Windows XP přímo pod Linuxem.

Oracle Virtual Machine - VirtualBox

Emulátor virtuálních počítačů s názvem uvedeným v nadpisu není pro linuxáky nový. Je dostatečně známý. Nicméně, vlastní zkušenost je vlastní zkušenost. Aplikaci jsem stáhnul z repozitáře Linux a nainstaloval. Vyzkoušel jsem ji pro emulaci asi 2 mobilních hraček s androidem a také pro realizaci virtuálního desktopu s Windows XP.

Vytvoření desktopu Windows a instalace Windows XP

Instalaci jsem provedl z originálního CD od Microsoftu. Instalace proběhla hladce a naprosto shodně, jako na reálném notebooku Asus. Po instalaci jsem nastavil rozlišení obrazovky na největší, které bylo bez posuvníků plochy. Nainstaloval jsem Total Commander, abych byl schopen dělat další instalace. Desktop vypadal po instalacích SW takto:

Vyzkoušel jsem si náhled do vlastností systému, správce zařízení, atd. Okopíroval jsem celou obrazovku PC, kde běží Linux, vlevo je spuštěný Oracle VM Virtual Box, částečně překrytý virtuálním Windows XP desktopem. Na další fotce je zmíněný spuštěný Total Commander, který je v pravém okně zrovna připojený pomocí FTP do mého serveru. Pomocí Total Commanderu jsem si stahoval ze serveru potřebné soubory k instalaci a k práci:

Po instalaci Windows XP bylo pro mé účely třeba nainstalovat tzv. Service Pack 3 a dále .NET Framework 3.5, abych mohl instalovat některé oblíbené aplikace. Instalace obou zmíněných rozšíření, zdála se mi poměrně pomalá. Je pomalá i na fyzickém PC. Nicméně, čas od času si i virtuální PC vyžádal restart. Vše proběhlo neobyčejně hladce. Ze zvědavosti jsem nainstaloval oblíbené programy, z nichž některé pod Linuxem s Wine nepracovaly dobře. Na virtuálním stroji fungovaly bez potíží. Překvapilo mě, že nikoliv líně. Ukázka z nainstalovaných programů - Mozilla FireFox, Smith verze 3.1, FastStone Image Viever, krásný wysiwyg html editor PageBreeze (mám raději, než např. oblíbený FrontPage):

Závěry

Přestože nemám emulátory příliš v lásce, musím konstatovat, že existují. Pokud máme výkonný HW, můžeme si dovolit šílené věci. Uvedené experimenty jsem prováděl na nepříliš výkonném, necelých 10 let starém HW Lenovo Idea Pad Q-180. Na mini PC, které vlastně nikdo k ničemu nechtěl. Jedná se o dvoujádrový procesor, 4G RAM, 500 G HDD. Linux Mint na něm neběží nijak závratnou rychlostí, která by oslnila. Přesto bylo možné:
- nejen nainstalovat Oracle VM VirtualBox
- ale ve VirtualBoxu nainstalovat Win XP (32 bit), se SP3 a .NET Framework 3.5
- dále nainstalovat několik aplikací pro Windows
- aplikace spouštět a pracovat s nim, a to dokonce nikoliv lenivě, měly docela obvyklé odezvy.

1. Jak jsem již napsal, vlastní zkušenost je velice důležitá. Mám SW, který už nikdo pro jiný OS nepřepíše. Pravděpodobně nikdy nebude nahražen jiným, stejně dobrým a stejně produktivním. Ty programy jsou pro DOS, pro Windows. Virtuální počítače jsou řešením k ochraně dřívějších investic (nejen finančních, ale hlavně duševních). Článkem jsem chtěl demonstrovat, že pokud opouštím na delší dobu jednu platformu operačních systémů hlavně z důvodu, že jeho poskytovatel mé investice nechrání, že to nemusí být jednoduché rozhodnutí. Teď však tvrdím, že to nemusí být ani tragédie. Svou cestu jsem našel.

2. Nedostal jsem se do časového stresu. Původní aplikace psané jen pro Windows mohu s klidem nahradit až v době, kdy budou jejich alternativy k dispozici. Mnoho vhodných jsem jich našel už nyní.

3. Oracle VM VirtualBox jsem spustil bez podrobnějšího bádání. Po jeho instalaci jsem zjistil, že lze instalovat aplikace z USB CD mechaniky. Zjistil jsem, že okamžitě fungovala síť. Nastavil jsem ji tedy nikoliv s překladem adres NAT, ale jako přímý most, přímé propojení. Po konfiguraci FTP připojení se mi v Total Commanderu bezproblémově připojily ftp servery s webowými prezentacemi na nagano.cz, se serverem pohoda.com a se serverem na LAN síti. Takže jsem měl okamžitě k dispozici všechny k práci a instalacím potřebné soubory vyzkoušených aplikací. Prohlížeč Mozilla jsem stáhnul pomocí Internet Exploreru verze 8, který jsem nainstaloval s Windows XP.

4. Sdílení souborů VirtualBoxu s Linuxem jsem nezkoušel.

5. Další článek konečně věnuji psaní aplikací (s grafickým rozhraním) pro Linux. Problematika je rovněž poměrně jednoduchá, nikoliv složitější, než pro Windows. A tady začínám vidět základní výhodu Linuxu. Pro konkrétní účely stačí pořídit si např. Raspberry či jiný, levný HW a potřebné aplikace pro řízení a ovládání si rychle a jednoduše napsat. HW, na kterém běží Linuxy lze pořídit často i pod tisícovku (v Kč) ....

6. Také jsem se konečně rozhoupal a pro domácí využití všech (i dcer s rodinami) nakonfiguroval server pro sdílení dat. Konkrétně souborů, ke kterým se dostanu odkudkoliv přes ftp nebo web (http). Server je rovněž linuxový. Důsledně jsem zmínil slovo souborů. Soubor a jeho fyzické uložení na konkrétním serveru, konkrétních discích, to je důležité. Program, který mi mapuje úložiště a nabízí mi různá alba je mi k hovnu. Ale dnes je takový trend, kterému bych se chtěl ubránit. Ale to je nad rámec článečků o amatérské stanici.

7. Když se nám zdá, že máme ve virtuálním desktopu vše, provedeme např. aktivace licencí. Stejně, jako u fyzického PC. Také si můžeme vytvořit na linuxovém desktopu ikony (viděl jsem, že tomu linuxáci říkají "spouštěč"). Vytvořil jsem si takový spouštěč mého XP-čkového virtuálního stroje. Na obrazovce je vidět ikona spouštěče. Z desktopu je vidět, že běží pouze Win_XP v Oracle VM Virtual Box. A ve Windows mám zrovna spuštěný software na design desek s plošným spojem:

Čeho jsem si všiml?

1. Když jsem instaloval Windows XP do VirtualBoxu, nepotřeboval jsem žádné ovladače pro Windows. Vše zařídil VirtualBox. Možná právě proto není běh operačního systému až tak líný. Kupodivu, je dost svižný. VirtualBox zřejmě funguje s Linuxem jako "dobrý" ovladač HW, např. grafiky.
2. Windowsy samozřejmě není nutné vypínat, lze je "uložit".
3. Virtuální počítač lze exportovat (přes síť) a importovat do jiného VirtualBoxu. To je parádička. Uděláte si solidní, vyladěný setup a importujete ho do jiného stroje.

Praktické poznámky

1. VirtualBox, který byl součástí repozitáře Linuxu měl menu v češtině. Přístupný je rovněž jakýsi manuál, který má přes 300 stran. Nicméně, za večer lze přijít na základní funkce tohoto emulátoru.
2. První zkušenost jsem udělal s instalací Windows z CD mechaniky. Mechanika s instalačním CD ROM se objevila na seznamu médií, takže jsem Windows bezproblémů nainstaloval. Protože s Windows v příkazové řádce nerad dělám a taky nemám rád ten jejich přiblblý souborový explorer, nainstaloval jsem si nejdřív Total Commander, jehož ergonomii jsem si oblíbil a používám podobné Commandery ve všech operačních systémech. V tomto okamžiku jsem měl dvě možnosti - přihlásit se k Internetu a stáhnout si SW pomocí zastaralého prohlížeče, možná verze IE verze č. 3. Netuším, zda by to šlo, asi ano ... Nebo si Total Commander a další NEZBYTNÝ SW musím nainstalovat z disku. Oracle umožňuje pohodlnou práci s CD disky, resp. s jejich iso imagemi.
3. První krůčky tedy spočívají ve vytvoření iso image potřebných programů. ISO image jsem si připravil v Linuxu. Pomocí skvělého programu ISO - master. Je v repozitáři Linuxu. Práce je s prográmkem jednoduchá.
4. V okamžiku, po instalaci Total Commanderu jsem si nakonfiguroval FTP přístup (anonymní) na můj NAS server, který dělá doma úložiště. A tam šly brát a ukládat všechny soubory, se kterými jsem na XP-čkách ve VirtualBoxu dělal.
5. Druhá cesta je, že si vyrobíme iso image všech potřebných programů, které chceme ve Windows používat. Můžeme je nakopírovat fyzicky kamkoliv, na HDD, na flash disky. Když iso image otevřeme v Total Commanderu, vidíme tam jednotlivé soubory, které můžeme kopírovat na virtuální disk XPček a odtud si je nainslalovat nebo je spouštět.
6. Podobně, jako jsem v bodě 4 psal o FTP přístupu na NAS úložiště (nebo na FTP servery na Internetu, zkoušel jsem), lze samozřejmě mít na fyzickém PC puštěný a nakonfigurovaný nějaký FTP server. Já jsem zkusil jenom Pure FTP D (jednoduchý FTP server, který je v repozitářích Linuxu). Takový server se snadno nakonfiguruje a celkem dobře mi sloužil se starým notebookem jako rodinné úložiště (samozřejmě po přidání velkého HDD, který jsem dal do rámečku místo optické mechaniky). Na tom starém keplu také běžel Linux a běžel by tam dodnes, kdybych si nepořídil Linuxový NAS se 2 Raid disky ...ale o tom není téma článku. Téma článku je o Virtuálním síťovém počítači s Windows XP a o tom, kudy se do virtuálního počítače se soubory leze a kudy se posílají ven. A FTP je stará, dávno známá věc.

Mimochodem, zase tady padlo několikrát slovo Linux. Linux na desktopu HAM stanice, Linux na FTP serveru. Samozřejmě, že jsou i Windows servery. Bohužel, licence u nich reprezentuje podstatnou část ceny. Neměl jsem potřebu za to platit. FTP server s Linuxem a 2 rámečky na pevné disky jsem koupil na alza.cz do 3000 Kč a asi bych ho sehnal někde i levněji. Zmínil jsem v článku také druhou zásadu - neskrývám se se souborovou orientací. Soubory však raději zálohuji na 1+1 Raid, než na mnoha USB discích. Což jsem taky kdysi dělal. Proto přemýšlím, zda k HAM stanici patří také nějaké vlastní HAM úložiště nebo nikoliv. Určitě patří, ale tady zůstaňme u HAM desktopů.

 
TU 73, Mira, ok1ufc