Aktualizováno 25.2.2018

      
 
   Úvahy kolem Linuxu a amatérské stanice

Všeobecně

Změnit operační systém u ham stanice nepovažuji za jednoduché rozhodnutí. Je o to víc složitější, pokud chceme odejít od operačních systémů:
- jednoduchých, jako byl Win XP
- spolehlivých, jako byl Win 7
- často nebo výhradně používaných autory programového vybavení

Proto jsem sledoval zejména tyto vlastnosti u nového operačního systému:
- jednoduchost a grafické ovládání
- koexistence s Windows na jednom PC (koupil jsem si nějaké licence na Win7 a hodlám je ještě nějakou dobu držet, a to hlavně po ukončení podpory MS)
- přenositelnost pro hama důležitých aplikací z Windows
- existenci vhodných aplikací v novém prostředí

- nezbytná míra svobody při nastavování, parametrizaci a administraci nového operačního systému, tedy to, co mi Microsoft neumožňuje
-
možnost sériové komunikace PC a ham hraček (včetně USB, USB-RS232, bluetooth serial, atd.)
- emulace a možnost spouštění dalších operačních systémů
- možnost psát si jednoduše (vidlácky) vlastní aplikace

Výsledky

Úvodem se budu věnovat posledním dvěma bodům.

Možnost psát vidlácké aplikace a programy

Velice brzy zde uvedu samostatný článek s tématem - tady bude odkaz, jak jsem si začal přibližně po týdnu učení kreslit (technici a vidláci programy kreslí) velice pohodově a rychle vlastní (vidlácké) aplikace. Tak, aby měly jednoduché a hezké grafické ovládání a dělaly to, co mají. Nemohu si dovolit s učením strávit mládí, které nemám (jsem ve věku university třetího věku). Prostě čas je jenom jeden a v životě jsou nejvíce zaneprázdněni důchodci :-)  ...programování musí jít od ruky, jinak mě to nebaví.

Emulace a možnost spouštět další operační systémy

Toto téma považuji za extrémně důležité. Vlastně o tom rozhodli mladí. Nejenom mé děti, ale mladá generace obecně. Vypozoroval jsem tyto skutečnosti:
- mládí si oblíbilo jednoduché aplikace na mobilech a tabletech. Zvítězil Android, což je také Linux. Mladí si nosí aplikace s sebou. Kamarád, mladý kluk, který šel do důchodu teprve na Zelený čtvrtek 2017, dokonce absolvoval s aplikací mapy.cz v mobilu cestu dlouhou asi 4.500 km z Českých Budějovic do Istanbulu pěšky. Pochvaloval si, protože papírové mapy by znamenaly 2 kg v batohu navíc. Mí mladí (dcera s manželem) se vykašlali na Microsoft. Žijí už několik roků v Holandsku. Počítač je jejich pracovní ponk a místo kladiva a pilníku dělají s Pythonem, Ruby a dalšími SW majzlíky. Na systému iOS, který neznám a ani na jednom desktopu nemám. Téma stroje s více OS má mnoho podob a mnoho možností. Jsou však důležité závěry:
Jednoduché programy a aplikace jsou žádané. Microsoft je pro mobilní práci neměl a proto na tomto poli skončil. Na mobilech a tabletech žije Android.
Pro desktop je důležité, abychom na něm mohli mít více operačních systémů a u těch, které nemáme, mít možnost spouštět SW, který napsali programátoři např. jen pro Windows nebo Android.

Pár tipů

Na panensky čistý disk lze nainstalovat nejprve Windows (XP, Win7) a vedle nich do samostatných partition (oddílů) Linux (u mě Linux Mint). Doporučuji držet se těchto zásad:
1. Vlastnit více než jedno PC. Když už se nám na jednom PC podělá např. bootování OS, rychle to opravíme z druhého PC.
2. Jako první instaluji OS Windows. Podrobněji a s obrázkem postup popisuju tady. Tedy - po oživení Windows velice rychle vybavím SW, který umí pohodlně dělat s tzv. partition (oddíly). Používám EaseUS Patrition master. Když náhodou na PC zboříme bootování, vyndáme HDD, připojíme ho přes USB adaptér k druhému PC, najdeme disk s poškozením, klikneme na MBR a dáme obnovit. Po vložení disku do PC nám opět začne bootovat a normálně fungovat. Jde to samozřejmě dělat i jinak, ale toto řešení je jednoduché, rychlé a vidlácké, protože nikde neštudujete žádné příkazy, žádné pokyny, jak to autor myslel :-)
3. Jako další instalujeme Linux. Linux umí při instalaci mnoho věcí. Je důležité, že si umí vytvořit potřebný oddíl, aniž by vám pošahal Windowsy a umí vytvořit zavádění více operačních systémů.

Instalaci jde dělat i obráceně. Jenže je třeba mít pro Windows předem vytvořenou partition naformátovanou na NTFS. Windowsy jsou jednoduché a manažeři z nich udělali instalace, které vypadají jako od tupounů. Neumí dělat s jinými typy partition a hrozí nebezpečí, že vám partition ext4 s Linuxem pošahají. I tak vám pošahají bootování Linuxu.
4. Bootování Linuxu je nutné po instalaci Windows opravit. Naštěstí si s tím umí program Grub, který je na LiveCD klíčence, ze které jsme instalovali Linux, poradit. Ale je to práce navíc ....

Horší situace je s instalací Androidu. Pro Android byla napsána celá řada pro hama zajímavých aplikací. Pro mě jsou to např. SDR rádia, mapy.cz, různé generátory a hračky. Byl samozřejmě vyvinut Android pro PC. Uměl multitasking a asi nebyl z pohledu manažerů velkých hráčů na poli IT žádoucí. Škoda. Jenže od Androidu potřebujeme, aby nám spolupracoval s Google play, kde lze aplikace koupit a odkud je lze snadno instalovat. Existují však emulátory, které jsou pro Android aplikace použitelné.

Příklady prvních krůčků s Linuxem

Vždy jsem byl zvyklý na intuitivní rychlou práci se soubory, kterou jsem se naučil před 40 léty s tzv. Norton Commanderem pro DOS. Ve Windows používám Total Commander a v Linuxu jsem ho nahradil Double Commanderem. Snadno jsem si nastavil FTP přístup a prográmek začal používat tak, jak jsem byl zvyklý. Na ploše Linuxu vidíte druhou ikonu zleva (červená, DC) a uprostřed spuštěné okno, právě přesouvám na server nějaké obrázky pomocí ftp na server pohoda.com:

Píšu si technický deník formou webových stránek. Některé publikuji veřejně. V repozitářích Linuxu jsem našel BlueGriffon. Jde o wysiwyg editor. Pro moje účely stačí. Na obrázku vidíte otevřenou jednu z mých stránek:

Nedalo mi, abych nevyzkoušel některý z programů na design HW. V repozitáři jsem našel velmi rozšířený KiCad. Hrál jsem si s ním kdysi pod Windows. Zaujal mě SW balík Fritzing. Stáhnul jsem ho, nainstaloval.... a zkusil s ním dělat. Můj první dojem je, že jde o mocný nástroj, s mnoha knihovnami, ale současně s jednoduchým a intuitivním ovládáním. První návrh jsem udělal za pár minut. To je dobré. A zjistil jsem i věci neobvyklé. Například si snadno zadokumentujete součásti na nepájivé bastl kartě.

V Linuxu je spousta programů, ale zvyk je železná košile. Naučili jsme se určitému stylu rychlé práce. Proto moje kroky vedly k oživení tzv. Wine, programu pro spouštění Windows aplikací, na které jsem byl zvyklý. Překvapilo mě, kolik jsem jich rozchodil.

Pro práci s obrázky existuje v Linuxu spousta programů. Přestože používám k prohlížení a ořezávání fotek extrémně rychlý linuxácký prohlížeč, zkusil jsem si na tzv. disk_c ve Wine nakopírovat a nastavit Fast Stone Image Viewer. Funguje a není vůbec pomalý. Zajímavé, ale je to tak. Takže jsem na něm psal titulky a poznámky do obrázků i na této stránce:

Jako ham se neobejdu bez několika programů na numerické výpočty elektromagnetických polí. Oblíbený mmana stačí nakopírovat na disk_c ve Wine a už to jede. Viz další snímky obrazovky:

Očekával jsem, že potíže budou s nepostradatelným EZNEC. Dneska jsem při snídani s manželkou stáhnul z webu autora demoverzi číslo 6. Pro jistotu jsem ji nainstaloval z adresáře disk_c. A než jsem se nasnídal, zkusil jsem řešit vertikál. Vše fungovalo jako pod Windows:

Dalším nepostradatelným SW je Smithův diagram. Kdysi jsem koupil licenci od profesora Dellspergera z Bernské technické university. Běhal mi pod Win XP i pod Win 7 a měl jsem rád verzi 3.1. Bohužel, nešla mi nainstalovat. Také jeden z důvodů, proč nechávám vedle Linuxu Win 7. Nebádal jsem, co bylo příčinou a místo toho jsem vyzkoušel LinSmith. Ovládá se jinak, ale co budu povídat. Parádička. Než jsem dosnídal, vypočítal jsem si přizpůsobení T článku, a to do kružnice s VSWR = 2, jejíž nastavování jsem rychle našel (zelený komentář napsaný ve FastStone). Jak se to hraje jsem napsal do žlutého komentáře. Co dodat? Snad ten obrázek screenu:

Konečně jsem dosnídal.... Snad závěry a dojmy.

Závěry a dojmy

1. Moderní Linux (u mě Linux Mint) je moderní operační systém s intuitivním a jednoduchým ovládáním. Jeho grafický design je hezký, moderní, jednoduchý. Jak to říct - neztratil jsem se v něm ani jako začínající student univerzity třetího věku (což tu používám jako označení synonym retiered, senior, prdůch (pracující důchodce, to ještě nejsem, ale vrstevníci už odcházejí do předčasných důchodů), prase (což je zkratka od pracující senior) ...

2. Koexistence s dobrými OS, za které pořád považuji Windows XP a Windows 7, na jednom PC je bezproblémová. Ale to je všeobecně známé.
3. U Windows jste si navykli, že stále něco nejde. Na různá fóra musíte častěji, než tady. Zatímco se u Windows jebete s různými chybovými kódy, podobnými hláškami a bádáte na málopřehledných stránkách Microsoftu, Linux si ponechal elegantní jednoduchost.
4. Grafické nástroje a instalace HW zdá se mi být u Linuxu jednodušší, než u Windows.

5. Přenositelnost aplikací, které jsem z Windows nechtěl oželet, mě překvapila. Mile. A také obrovskou mírou, o které jsem neměl zdání.
6. Pro Linux napsali autoři mnoho moderních, užitečných a hezkých aplikací. Zdá se, že u desktopů sice Microsoft možná ovládne korporátní nebo státní předražené dodávky, ale neskončí nakonec v uživatelské sféře podobně, jako u mobilních aplikací, kde ho doslova převálcoval Android? Užitečné aplikace pro Linux rostou jako houby po dešti. A apky pro Android lze v Linuxu také snadno používat :-)

7. Linux dává uživatelům mnohem větší míru svobody. Doby, kdy jste s věcí očekávanou museli zápolit, jsou pravděpodobně v Linuxu minulostí, ale u Windows pravidlem.

8. V jednoduchosti je krása. Souborový systém ext4 je předností. Tedy výhodou proti otravné defragmentaci, kterou téměř nepotřebujete. Jenže takto, jako absenci potřeby defragmentace, bychom mohli objevovat absenci virů, absenci neskutečné onanie s registry, absenci ramlování disků při nepřetržité aktualizaci Windows.

9. Zmínil jsem se o sériové komunikaci. Vyzkoušel jsem. O výsledcích stručně:
- když jsem zastrčil USB to RS-232 adaptéry, kabely, ať to byly oblíbené FTDI nebo Prolific, Linux mi je po zapojení okamžitě našel a přidával jeden za druhým tak, jak jsem je do hubu zapojoval. Prostě po zapojení jsem je hned viděl v adresáři /dev/ttyUSB0, /dev/ttyUSB1, atd. Pod Win 7 mi např. HW od Prolific nešel jednoduše nainstalovat ....Pokud si je chcete vyzkoušet, stačí si otevřít 2 x terminál a z jednoho si poslat text do sériového portu a na druhém to přijímat.

10. Ale to už jsem nakousl další milé zjištění. Co si budeme namlouvat. Dobrovolně se řadím k počítačovým vidlákům. A jako takového mě nutně musí vyděsit příkazový řádek. Jenže on je rozdíl mezi řádkem a řádkem. Příkazový řádek je nutno chápat jako sprosté slovo, jehož pojetí bylo zcela dehonestováno systémem Windows. V moderním Linuxu považuji za urážku používat takové označení. Jedná se o terminál, který jednak můžeme spustit v mnoha instancích a který nám umožní jednoduše ze systému "vyrazit" mnoho užitečných informací nebo provést celou řadu užitečných nastavení. Že je příkazový řádek hrůza, strašidlo, myslím, je toto mýtem, který se dostal do povědomosti díky Windows a možná díky skalním nepřátelům grafických rozhraní. Ano chlapci programátoři, podepsali jste se na tom. Ale napravili jste to. Přejme si však, aby používání terminálu bylo v míře užitečné, přiměřené a účelné. Kolegům, kteří se musí jebat s Windows, ponechejme brouzdání po webech Microsoftu, dekódování číselných kódů chyb, odstraňování různých pakáren editací registrů. Administrace Windows je oser, administrace Linuxu se stala elegancí.

11. Emulace dalších OS se stala nezbytností ve Windows i v Linuxu. Zmínil jsem nádherný Wine. Společnost Oracle dala k dispozici VirtualBox a nadšenci udělali spoustu práce, aby na Linuxu běžela celá řada užitečných aplikací pro Android. Aplikací, které jsou jednoduché, staly se užitečnými a vytlačily Windows z mobilních zařízení. Emulace Androidu a dalších OS je však samostatné téma. Mamutí společnosti se brání (jde o konkurenční boj, jde o byznys). Obvyklou vadou emulátorů Androidu bývá, že nelze stáhnout a instalovat ty nejzajímavější aplikace z Google - play. Jenže o to kráčí. K emulátorům se určitě vrátím, ale nikoliv na tomto ham fóru. Zkusil jsem si nainstalovat složitá monstra, jako je například zmíněný VirtualBox, Android Studio a Trial (zkušební) verzi emulátoru Genymotion. Stařičký počítač těžce dýchal. Programy stahovaly z Internetu stovky Mbytů a já jsem sledoval hlavně přesýpací hodiny. Připadal jsem si, jako kdybych musel cestovat mezikontinentální raketou z Českých Budějovic na Hlubokou. Jenom proto, že někdo rozkopal mezi 10 km vzdálenými městečky silnice, přehradil řeky a navíc střílel z protiletadlových kanónů po vrtulnících a letounech. Pak to asi jinak, než s tou raketou nejde :-)   ... a tohle se děje ve světě IT technologií a byznysu. Jde o technicky komplikovaná řešení:

Tématicky emulátory patří jinam. Filosofií možná i sem. Linux v hamovně není serverovým systémem. Jde o desktop s efektivní ergonomií a jedná se o okno do světa radioamatérských technologií. A k takovému oknu patří mimo rozsáhlé informační systémy neskutečně obrovská řada malých, často jednoduchým aplikací. Od Smithova diagramu (jsem rád, že je také linuxácký), přes různá řídítka, ovládátka, zobrazovátka, měřidla, počítadla (třeba NEC) a šodátka všeho, kam dostanete dneska jednočipový mikropočítač. Hodně si jich dokážeme napsat sami. Vytvořit krásné užitečné aplikace je v silách jednoho člověka. Ale o tom je další odstavec.

12. Ham rádio, technické bastlení obecně, ale také jakékoliv studio či jakákoliv laboratoř patří mezi tvůrčí prostředí. Technik nebo HAM, to je jedno, bývá tvůrčí typ člověka. A potřebuje čas od času něco počítat, měřit, ovládat, studovat. A to se neobejde bez možnosti nakreslit (napsat) si rychle a jednoduše aplikaci. Toto jde v moderním Linuxu jednoduše a mnohem lépe, než jsem si myslel. První aplikaci, která komunikovala po sériovém portu s Icomem jsem napsal asi po týdenním večerním studiu. Psal jsem ji poslední večer toho zmíněného týdne. Jde opět o velmi rozsáhlé téma. V dohledné době mu budu věnovat jeden článeček - odkaz bude také zde, kterým chci završit tento blok, který jsem až tak nechtěl věnovat Linuxu, ale hlavně Small EME projektu, kterým jsem nazval pokračování o mé QRP EME Small station.

Co mě vedlo k faktu, že jsem začal u Small EME a skončil u desktopových aplikací? Celá řada skutečností:
a) zjištění, že bez teoretické přípravy to nepůjde (návrhy LNA, řešení šumových vlastností, přizpůsobení PA, atd...)
b) zjištění, že nejjednodušší cesta je přes WSJT-X, tedy přes metody příjmu slabých signálů s využitím výpočtových metod, FFT, atd.
c) zjištění, že na trhu jsou krásné montáže astronomických dalekohledů, které unesou malé a lehké antény a dají se ovládat z USB sériového rozhraní
d) zjištění, že není až tak složité do jakéhokoliv maličkého přístroje doslova nacpat levný a maličký jednočipový mikropočítač, kterým jde takové zařízení zapínat, vypínat, řídit, měřit na něm ...
e) zjištění, že s využitím SDR technologií lze realizovat nejenom přijímače pro ham pásma, ale hlavně moderní přístroje - spektrální analyzátory, měřiče odražené vlny na vedení, atd. atd.
f) zjištění, že celá řada přístrojů, které se dříve obvykle vestavěly do přístrojové krabičky s budíky, točítky a tlačítky, se dneska dá udělat tak, že jejich řídítka jsou na desktopu, tabletu či na mobilu.

g) a hlavně zjištění, že tohle všechno jde dneska a v tzv. třetím věku dělat rychle.


 

 

TU 73, Mira, ok1ufc