Všeobecně

V minulých článcích jsem psal slova o operačních systémech, aplikacích a o jejich psaní (kreslení). Aby byla ham stanice spolehlivá a pohotová, kladu důraz na použitý HW. Ve Small projektu jsem používal nejrůznější notebooky. Ty používám obecně. Všechny značky a typy, které jsem měl, byly neskutečně spolehlivé. Skončily na morální zastarání, když nestačily výkonem, tak jsem je vyhodil. Nicméně, musím z těch stařičkých zmínit 4 typy, které ještě slouží nebo dosluhují:
1. HP Compaq 9020 ... původně běžel se systémem Windows 2000, následně a dodnes s Windows XP; byl u něho vyměněn pevný disk a RAM (za větší).
2. HP Compaq nx6110 ... systém Windows XP, ale také zažil společně Win a Linux Ubuntu.
3. Asus 1000 Eee ... původně  Windows XP, nyní Linux Mint (32 bit) a Win XP.
4. HP 4340 ...  původně s Windows 7, později Linux Mint a Windows 7, 6 let starý notebook funguje stále spolehlivě, právě jsem mu preventivně vyměnil HDD. Disk s původním obsahem jsem naklonoval.
Je zřejmé, že dosluhují první dva stroje. Nicméně, ten první občas používám pro práci s digimódy. Protože se na něj nic neinstaluje, je neskutečně spolehlivý. Na druhém se někdy koukám do internetu, někdy na něm píšu www stránky, kreslím plošný spoj, atd. atd. Malý Asus 1000 (č. 3) vozím na portable do přírody, mám na něm archiv elektronických publikací a celou řadu prográmků.

Co mají společného?

1. Spolehlivé operační systémy, o jejichž aktualizaci rozhoduji sám (nebo je už nikdo neaktualizuje).
2. Snadno přístupný pevný disk.
3. Zpravidla více než jeden operační systém.
4. Spoustu nainslalovaných aplikací:

Co jsem od nich očekával a co mi daly?

Očekával jsem od nich spolehlivost, přiměřenou dobu života a pohotovost. Tu mi daly. Nehovořím o samozřejmosti. Tou je využívání aplikací, které jsem potřeboval. Od těch kancelářských, přes ty radioamatérské, až po ty, které jsem si sám napsal.

Co je pro mě důležité?

Aby byl přístupný pevný disk, aby měl notebook přiměřený odvod tepla. S tím souvisí spolehlivost. Rovněž by mi asi nevyhovoval notebook, který by byl příliš svázán s operačním systémem jednoho výrobce. Je pro mě důležité, abych na notebook dokázal instalovat operační systém z instalačního média a abych měl k dispozici všechny potřebné ovladače.

Oprava operačního systému

Nikdy se mi nepodařilo operační systém zbořit natolik, abych ho musel přeinstalovat. Ale věřím, že se to může stát. Takže důvodem bylo, že mě nainstalovaný operační systém přestal bavit. Nebo jsem si potřeboval vyzkoušet instalaci rozsáhlejšího programu na "čistý" počítač.

Postupy

1. Přístup a výměna pevného disku. Pevné disky jsou zpravidla snadno přístupné. Buď pod nějakým deklem odpovídající velikosti:

nebo lze sejmout bez nástrojů zadní stěnu. HDD bývá často v rámečku, se kterým ho lze vyndat. HDD jsou tedy vyndavací a zas tam dací:

 

Disk po vyndání vypadá např. jako ten vpravo. Jde o disk se sériovým rozhraním SATA. Takové disky byly v noteboocích č. 3 a 4. V noteboocích č. 1 a č. 2 jsou disky s rozhraním IDE. Nové se už nevyrábí. Lze je sice sehnat, ale jsou drahé. Oprava notebooku s takovým diskem se nevyplatí ekonomicky.

K diskům SATA lze pořídit rámeček s převodníkem USB - SATA. Disk v rámečku lze připojit pomocí USB rozhraní k PC a na disku lze dělat celou řadu důležitých věcí. Lze z disku číst, na disk zapisovat, mazat partition (oddíly), formátovat oddíly nebo dokonce obnovit tzv. MBR (Master Boot Record).

Zásady 1. Na PC používám více partition (oddílů) a více operačních systémů.     Dělám to proto, že když se mi po aktualizacích nerozběhly Windows, tak šel spustit např. Linux. Z PC se daly kopírovat soubory. 2. Důležitá data ukládám do oddílů bez operačních systémů. Lze je odtud snadno zálohovat kopírováním. A to i když se operační systém zboří nebo když vás omrzí a pošlete ho do věčných lovišť. 3. Operační systémy instaluji do předem připravených partition v pořadí Windows, pak druhý OS, např. Linux.     Toto není podmínkou. Jenže MS nemá rád jiné systémy. Proto vám zkomplikuje nepatrně život tím, že vám neumožní zavádění druhého systému. Resp. jeho zavádění rozvrtá a vy si ho musíte po instalaci Windows opravit. Pokud instalujeme Windows jako první, pak vám např. zavaděč GRUB z Linuxu s Windowsy nic nevyvede. 4. Pokud si neopatrností zlikvidujete zavádění Windows, snadno ho obnovíte tímto jednoduchým postupem. Hlavně Windows znovu neinstalujte, je to otravná práce. Postupuji takto: a) Otevřu dekl HDD a vyndám disk. b) Dám HDD do rámečku - viz obrázky výše. c) Z druhého PC se podívám programem EaseUS Partition master na oddíly disku, kliknu na MBR, dám příkaz obnovit MBR (je třeba vybrat správně operační systém, který je na disku nainstalován), obnovím MBR. Disk vrátím do PC a zkusím Windows nabootovat. Mě to vždycky šlo. Celý postup je tady: 5. Notebook s Windows 7 (viz úvod, č. 4) nebyl dodán s instalačním diskem Windows. OS lze samozřejmě za určitých podmínek obnovit z disku do továrního nastavení. Zkoušel jsem to na několika noteboocích různých značek. Přesto, pokud s disky a operačními systémy experimentuji, používám odlišný postup: a) Provedu klonování disku. To lze udělat více způsoby. Vyzkoušel jsem to přímo z Windows. Kdysi s nástrojem Cclone. Nástroj dobrý, ale radost krátká. Vždy po čase přestal fungovat a vyžadoval stažení nové verze. A pak zmizel z Internetu. Druhý program, který mi dobře funguje, je od Ease US. Nicméně, našel jsem na stránkách výrobce mých oblíbených disků Western Digital tzv. iso image výborného klonovacího programu Acronis. Pokud je alespoň jeden z disků Western Digital, program klonuje. Nežádá registraci, nežádá žádný klíč. b) Klonování pomocí Acronis dělám tak, že ze stažené iso image si udělám bootovatelnou klíčenku (flash). Dělám to programem Rufus (ve Windows), v Linuxu se mi nainstalovaly podobné nástroje s Linuxem. Z klíčenky nabootuji, počkám si, až naběhne grafické menu Acronis. Potom provedu klonování disku. Pozor, nezaměňte zi zdrojový disk s cílovým. To byste si smazali všechna data. Když to dělám, tak si dám předem maximálně 2 piva a asi třikrát se dívám, který disk do kterého klonuji. Opatrnost je namístě. c) Naklonovaný disk mi po vložení do PC fungoval skoro stejně dobře, jako původní. V mém případě prudily jen dvě věci:     - mapy Smart Maps; licence byla vztažená na můj HW; po výměně disku si program žádal novou aktivaci     - programy MS Office; SW poznal, že je na jiném disku; rozběhla se 30 denní verze a musel jsem udělat novou aktivaci. d) Operační systém Windows 7 není na výměnu disku háklivý. Je to spolehlivý systém a dává svému uživateli kromě služeb také určitou míru svobody v konfiguraci svého PC. 6. Microsoft zvolil konkrétní obchodní strategii. Image disku není pro potřebu oprav PC až tak jednoduché stáhnout. Měl jsem dva OEM licenční klíče z mých PC. V obou případech už oficiální stažení webu MS nebylo možné. MS mě poslal kamsi s tvrzením, že klíče byly poskytnuty výrobci HW, tak se mám obrátit tam. Inu zákaznický přístup :-), jsou to šmejdi. Nicméně, iso image jsem si pro jistotu a možnost případné instalace pořídil. Přesto doporučuji naklonovat si disk s operačním systémem Windows 7. Je to jednoduché a máte klid a jistotu. 7. Doba se změnila. Moderní Linux vám ve většině požadavků spolehlivě nahradí Windows. Jak jsem již jednou napsal, zvyk je železná košile a Windows 7 se mohou hodit. Nemám příliš rád emulátory, již ten jejich princip o něčem svědčí, ale hlavně to není jednoduchá věc. Mám rád PC, které mi umožňují instalovat a provozovat víc operačních systémů. Proto se mi líbí, když se k pevnému disku snadno a rychle dostanu, když mám všechny operační systémy pod kontrolou, když si mohu disk klonovat a celý si ho uschovat na bezpečném místě. Pak lze hovořit o pohotovosti zařízení v ham podmínkách. Poznámka: Víc než o emulátory operačních systémů, některé jsem si samozřejmě také vyzkoušel, zajímám se o možnost mít dva operační systémy na portable tabletu. Konkrétně by se mi líbil původní Android a Linux. Pak bych asi mohl nahradit u portable stanice obstarožní (č. 3) Asus 1000 Eee.