další info     >>>> O anténách       Kontakt

    
 

Vertikální anténa pro pásma 40/20/17/15/12 m


Open sleeve

Popisovaná anténa je tím nejjednodušším řešením vícepásmové antény, jejíž stavba je vhodná pro začátečníky. Námětem mi byla anténa konstruktéra AL7KK (rok 1995). Cílem bylo ukázat, že jednoduchý inženýring lze udělat jen s programem MMANA. Popisovaná anténa je čistým technickým řešením a její návrh vyžaduje jen základní znalosti o tom, jak se dělá s programem MMANA, znalosti o tom, co to je vzájemná impedance, znalosti o tom, proč se někdy musí zvolit napájení dipólu mimo střed (OCF). Čtenář a případný konstruktér by zejména o způsobu napájení OCF neměl mít předsudky a neměl by být zatížen demagogickými dogmaty. OCF je moderní způsob napájení, se kterým docílíme zpravidla excelentních výsledů u vertikálních antén (Jak Hy_gain, tak GAP dělá OCF napájení vertikálních antén). Bohužel, právě ta dogmata a různé demagogie vznikly u OCF horizontálních dipólů. Tam se konstruktérům sice podařilo najít vhodný bod napájení, ale už nedovedli vyřešit vliv vzájemných impedancí na napáječ antény, který dost často vyzařoval, ale jinak, než bylo zbožné přání konstruktéra. A vyzařování koaxu škodilo, rušilo a mnohdy přivádělo majitele takové antény k šílenství. Koaxiál v zemi nebo nízko nad zemí nevyzařuje a je-li anténa důsledně izolovaná od země, je tichá a hezky vyzařuje.

Charakteristika antény

Jedná se o vícepásmovou (multiband) anténu, která byla zkonstruována jako anténa neuzemněná, nesymetricky (OCF) napájená vertikální anténa. Napájen je však pouze jediný prvek - vertikální nesymetrický zářič pro pásmo 40 metrů. Tento zářič není krácený, výška vrcholu je v mém případě h1 = 10.56 m. Kvůli dobré  účinnosti antény jsem ho však neuzemnil (a ani nespojil se zemním systémem radiálů, protože v místě experimentů nemám systém radiálů), ale použil jsem nadzemních radiálů.

Prvky pro pásma 20/17/15/12 metrů jsou nezkrácené, nenapájené půlvlnné zářiče, které se chovají jako nezkrácené půlvlnné dipóly ve výšce instalace spodního konce asi 50-60 cm nad zemí (víc sněhu tady nepamatuji). U antény je využíván princip tzv. vzájemné impedance (princip je na mém webu dostatečně popsán). Proto nemusí být prvky spojeny žádnými vodivými jumpery se zářičem, jsou pouze prostrčeny do dielektrických distančních trubek tak, aby byla zajištěna správná osová vzdálenost od zářiče.

Anténa se tedy chová na pásmu 40 metrů jako plnorozměrný, nezkrácený, nikde netrapovaný vertikál s nadzemními radiály a na ostatních pásmech jako půlvlnné vertikální dipóly.

Moje anténa byla konstruována jako anténa s impedancí na svorkách Z=50 Ohmů.

Schéma antény

Do roviny rozložené schéma antény je zde:

Napájení antény

Vyzkoušel jsem si dva způsoby napájení antény. Čtvrtvlnný vertikální zářič s nízko instalovanými nadzemními radiály (nebo s meandrovou protiváhou) bude mít impedanci v místě spojení zářiče s radiály nižší než 50 Ohmů (např. 30 Ohmů i méně). Máme mnoho možností, jak přizpůsobení udělat. Za solidní technické řešení považuji použití HF trafa nebo balunu s vhodným transformačním poměrem nebo napájení zářiče mimo střed. Protože jsem na svých stránkách popsal mnoho systémů antén s HF transformátory nebo baluny, volím pro tuto úlohu způsob napájení mimo střed. Tak, jak je z obrázku vidět, je zvolena výška napájení podle požadavku na impedanci antény na svorkách. V mém případě Z = 50 Ohmů. Kde je ta správná výška zjistíme snadno z programu NEC, je jedno z jakého, zde jsem použil MMANA. Zářič uděláme jako rozdělený a zvyšujeme výšku spodní části zářiče, až máme R = 50 Ohmů. Výškou horního konce potom doladíme jX = 0. Celá anténa byla řešena jenom v MMANA a soubor je zde.

Prvky pro pásma 20 až 12 metrů nejsou aktivně napájené. Využívá se, jak jsem psal, principu vzájemných impedancí. Prvky musí být ve vzdálenosti x od napájeného zářiče. Tím se nastavuje hlavně reálná složka impedance na svorkách. Prvky musí rezonovat na pracovním kmitočtu a jX na svorkách musí být jX = 0. Toto se nastavuje především (všechny rozměry ovlivňují všechny parametry na všech pásmech, ale některé více a významně) délkou jednotlivých prvků.

Anténa je tedy vícepásmová "multiband", nikoliv širokopásmová. Pozor, nezaměňovat a rozlišovat mezi těmito pojmy. Širokopásmová je např. LPDA anténa.

Anténa vyžaduje vložení dobrého proudového balunu do napájecí cesty. Anténa je napájena jediným koaxiálním kabelem.

Další schémata (pro ilustraci), celá anténa a spodní část do bodu napájení:
 

Protiváha

Anténu jsem navrhl pro pásmo 40 metrů se dvěma nadzemními radilály protiváhy, každý má délku 10m a je vyroben z lanka v PVC trubičce o průřezu 1.5mm2. Dvě protiváhy jsem použil proto, že přeci jenom systém open sleeve ovlivňuje vyzařování na každém pásmu jinak. Stejnou službu by udělala meandrovitá protiváha. Používám ji také na svém modifikovaném GAP Titanu. Realizovat anténu by samozřejmě šlo i se zakopanými radiály.

Vyzařování
Nekonstruujte tuto anténu pro pásmo 28 MHz. Ne, že byste "nevyladili", tedy nepřizpůsobili, ale vyzařovalo by to do nebe. Proč tomu tak je, o tom je na mém webu celá řada článků. Na tomto pásmu to díky vysokým prvkům vyzařuje do nebe, tak, jako každý příliš vysoký vertikál - viz obrázek vedle.

Na pásmech 40/20/17/15 a 12 metrů to vyzařuje slušně, tj. s nízkým úhlem směrem k horizontu. Poslední vyzařovací diagram je pro pásmo 30m, viz poznámka v textu o tom, jak lze anténu rozšířit.

Přizpůsobení

Anténa je vhodná pro začínající konstruktéry právě kvůli tomu, že nikde nepoužívá reaktanční prvky kvůli geometrické optimalizaci. Na každém pásmu má anténa poměrně velkou šířku pásma. Průběh VSWR od 5 do 25 MHz je vidět z obrázku vlevo a průběh VSWR na každém pásmu je na dalších obrázcích.

Vhodnou vzdáleností x a délkou prvku lze nastavovat R a jX na různých kmitočtech uvedených pásem.

Poslední VSWR je pro pásmo 30m (viz o rozšíření antény v textu).

   

 

Konstrukční detaily
 
Konstrukční detaily nejsou důležité. Já pro experimenty s vertikály používám delší dobu prvky, které mám k dispozici, tj. řešení paty a řešení distančních trubek.

Detail paty vertikálu s plastovými třmeny nebo s tzv. "U" třmeny je mezi hamy běžnou praktikou, stejně tak, jako řešení distančních trubek kolem centrálního prvku (obrázek vpravo). Používá to z profesionálních výrobců např. GAP. Dvojice, trojice nebo čtveřice distančních trubek je stažena nerez hadicovou sponou k centrální trubce. Svislými dírami jsou prostrčené další prvky. Svisle je zajišťuji příčným šroubem skrz trubku (řešení GAP).

Popisovaná anténa byla navržená pro průměr centrální trubky OD=40 mm. Taková anténa musí mít spodní část vyztuženou další vloženou trubkou a musí být kotvená jednou sadou kotvicích lan alespoň ve výšce 5m. Nenapájené prvky jsou z trubiček průměru 12 mm.

Program MMANA je pro řešení této antény vyhovující. Není však až tak přesný, pokud drátěný model využívá různých průměrů prvků. Orientačně osové vzdálenosti vypočtete, ale zkonstruovat anténu bez experimentu nelze. Při příliš velké osové vzdálenosti nenajdete rezonance ani v modelu a ani na skutečné anténě. Při malé osové vzdálenosti se stává, že R impedance klesne ke zbytečně nízkým hodnotám. Na některých pásmech jsem nechal tyto hodnoty i v modelu antény. Jsou různé možnosti - smíříme se s horším přizpůsobením nebo distanční trubky zahodíme a uděláme nové, pro nepatrně větší osovou rozteč. Také lze od GAPu "okouknout" třetí způsob - udělat pasivní prvky dělené a ladit kratšími tyčemi na koncích. Opět foto vpravo. Zde jsem však tento způsob nepoužil.

Náměty

1. U popsané antény není pásmo 30 m. Myslím, že stojí za to zkonstruovat půlvlnný zářič pro toto pásmo. Jenže už zářič pro 20 m je dost dlouhý a "čumí" nad anténu, takže pro 30m budeme muset zkracovat (nebo elektricky prodlužovat, podle toho, jak tomu kdo říká). Zase je víc možností. Např. lze tento zářič rozdělit na 3 části a na izolační trubky navinout indukčnosti. Pro tuto variantu jsem dal vyzařovací diagramy a průběhy VSWR do textu. Model MMANA pro (40/30/20/17/15 m) dávám ke stažení zde, upozorňuji, že je to opět model jen pětipásmové antény, pásmo 30m jsem tam dal místo pásma 12 metrů. Není důvod, aby to nešlo udělat pro všech 6 pásem, ale znamená to odladit opět všechny zářiče, vliv vzájemné impedance zářičů prostě je. Výchozí model  MMANA pro 6 pásmovou anténu (40/30/20/17/15/12) lze stáhnout zde, chtěl by ještě trochu "vypiplat". Také zde uvádím výchozí model pro 7 pásmový vertikál (40/30/20/17/15/12 a (10) m band. Jak jsem již psal v části o vyzařování, vyzařuje to na pásmu 10 m dost nahoru, prostě je ta anténa dlouhá a jednoduše s tím nic nenadělám.

2. Za zváženou také stojí, jak si ve svém QTH koncipovat vertikální antény. Prosím, považujte tohle spíš za můj subjektivní názor. Mnoho let jsem preferoval sadu dvou antén. Směrovky nebo vertikály pro pásma od 20m do 10m a vertikál pro 80/40/30 metrů. Píšu to s vědomím, že nemám žádné zkušenosti s pásmem 160m. Jenže, znáte to. Začaly se mi dařit návrhy účinných antén pro pásmo 80 metrů. Nemyslím, že bych stavěl "monstra", u těch to není až tak otázkou technického řešení, či důmyslu, ale otázkou trpělivosti sousedů a velikosti investic do železa a výběru QTH. Jenže jsem zjistil, že dobře fungují správným způsobem zkrácené a optimalizované úzkopásmové antény. S jídlem roste chuť a tak možná uplatním dovednosti při konstrukci vertikálu pro 160 a 80m. Potom mě však bude zajímat dobrá vertikální anténa pro pásma od 40m včetně. Popsané řešení je to nejjednodušší dobré řešení "multiband" vertikálu. Mám samozřejmě koupené jiné dobré antény. Teď GAP Titan DX, uvažuji o jeho náhradě GAP Chalenger (nikoliv však teď hned), který je určen k montáži na zem a nikoliv na klacek. Jenže ani na zahradě nechci a ani nemohu mít les antén.

Dodatek

Netušil jsem, že bude o vertikál takový zájem hned po uveřejnění. Na základě dotazů uvádím tedy ještě obrázek s geometrickou polohou prvků, tj. s uvedením osových vzdáleností x a s rozměry prvků. Jak znovu říkám, anténu je třeba vypiplat (vypilovat).


 

Postup ladění

Vertikál se ladí jednoduše. Protože je uplatňován princip vzájemné impedance elementů, je třeba naladit nejdříve zářič.

1. Ladění samostatného zářiče. Preferuji kmitočty pro digimódy. To znamená, že pro anténu laděnou v pásmu 40 m na kmitočet 7.076 MHz ladím samotný zářič bez pasivních prvků na kmitočet 7.130 MHz, tj. asi o 50 kHz výš. Na tomto kmitočtu naladím jX = 0, a to tak, že vysouvám kratičkou tenkostěnnou trubku (dlouhou asi 300 mm) z vrcholu zářiče. Je třeba, aby u samotného zářiče byla impedance nižší, a sice R kolem 45 Ohmů při rezonanci na 7.130 MHz. Tento parametr se ladí tak, že se ze spodního dílu zářiče vysouvá trubka (obdobně, jako nahoře, pouze je tato delší, L = asi 2 metry), aby se dal "uladit" vyšší rozsah hodnot R. Ladit horní konec znamená demontovat zářič z patního držáku. Pokud je konstruován ze třmenů (3 ks), je s tím práce, pokud jsou použité plastové příchytky (4 ks), je to jednodušší, ale i tak to nepatří k mému hobby. Takže to dělám tak, že zářič smontuji, připevním koaxiál, zapojím balun a změřím rezonanci a impedanci. Když je rezonance níž než na 7.130, zasunu trubku nahoře (to znamená demontáž), když je R větší než 45 Ohmů, zkrátím trubku dole. Tohle většinou změní hodnotu rezonance, ale podruhé ji doháním jen změnou délky protiváhy nízko nad zemí a vícekrát tohle nastavení nikdy nedělám.

2. Ladění elementů pro jednotlivá pásma. Jde o prototyp. Osové vzdálenosti elementů jsou orientační, netuším, jak se to může v jiném QTH měnit (asi moc ne) a ladí se jimi především reálná složka impedance na každém pásmu. Délkou prvku se ladí rezonance, to znamená kmitočet, kde jX = 0. Oba parametry jsou závislé a navíc se ovlivňují vzájemně jednotlivá pásma. Nikoliv však příliš. Pokud pro nás není VSRW = 1.3 žádnou mírou nebo sprostou hodnotou, pravděpodobně vystačíme s hodnotami osových vzdáleností podle tabulky v tomto článku. Snad s výjimkou pásma 21 MHz, kde mi utekla o něco vyšší potřebná hodnota. Elementy namontujeme k anténě na zemi (na kozách) a rozložíme je tak, jak je nakresleno na obrázku výše (a také v modelech MMANA). Trubky 12mm jsou spojované s převlečenými krátkými trubkami o průměru 14 nebo 15 mm. Při montáži a ani po se nehýbe s nastavením zářiče. Anténa se postaví, zjistí se rezonance antény. Pokud rezonance nesedí, dolaďuje se na zemi, a to převlečnými trubkami na spodních koncích elementů. Na ty se dosáhne ze země. Je dobré si je popsat štítky s identifikací pásem.

3. Vždy ladíme s anténním analyzátorem a s proudovým balunem 1:1, i když to není až tak důležité, pokud je analyzátor napájen jen z baterií. Od balunu vedeme do hamovny koaxiální kabel v zemi, i když ani to není nutné. Já ho vedu např. v pletivu plotu.

4. Výsledek naladění si kontrolujeme s parametry vypočtenými programem MMANA. Přestože použitý algoritmus modelování není až tak přesný (jsou použité rozdílné průměry prvků, 40 mm a 12 mm), model poměrně dobře sedí. Vypočtené parametry na všech 7 pásmech uvádím např. tady:

Všimněte si, že na sedmičce se zvedla R a snížil se rezonanční kmitočet. Všimněte si, že mi na 21 MHz "ujela ruka" a osovou vzdálenost x jsem udělal menší, než je třeba. Vyšší by mohla být i na 18 MHz a 28 MHz, jenže, jak jsem psal, model úplně nesedí, možná jsem něco "proměřil" a nějak to u mého experimentu v praxi nevadilo.

5. Naladění pásma 30m je pracnější. Pasivní zářič je složen ze 3 stejně dlouhých dílů a na koncích prostředního dílu je indukčnost. U prototypu jsem se s tím moc nepiplal. Z polyamidu jsem vytočil 30 mm pouzdro, do kterého jsem vyvrtal 12 mm díru z každé strany. Tam se strkají Al trubky prvku. Potřebná hodnota indukčností by měla být asi 2.8 mikroH. Tomu by měla odpovídat cívka s asi 11 závity drátu o průměru 1.6 mm s mezerami kolem 1 mm. Takové vinutí je dlouhé kolem 3 cm. Na koncích jsou pájecí kabelová oka M4 a pomocí šroubu jsou vývody připojeny k trubkám 12 mm těsně pod kostrou cívky (tak, aby se daly šroubovat matice a hlava šroubu, hi). Tohle všechno je chráněno smršťovací trubkou.

Poznámka: Zářič pro 30 m je možné dělat jen s jedinou indukčností, je to méně pracné. Model MMANA takové antény je ke stažení zde.

Ladění se dělá tak, že se element dá na dřevěné kozy, k anténnímu analyzátoru se připojí cívečka s několika závity a hledá se dip při rezonanci na 10.12 MHz. Pokud je rezonance jinde, nastaví se spodní konec AL trubky prvku, kde je taky převlečná trubka. Pokud je rezonance "ujetá moc", asi nám ujela ruka při výrobě indukčností.

Samozřejmě, že se dá prvek naladit pomocí GDO (jenže ten jsem někam před rokem založil a nemohl ho najít) nebo to jde pomocí přípravků k VNA (jenže ty jsem odvezl do mé dílny, kde vyrábím antény) a tak mi nezbylo, než rezonanci najít pomocí popsané cívky a analyzátoru. Používám tuhle rychlou praktiku na kontrolu nebo nastavování trapů a reaktancí v protiváhách. Takže alespoň uvedu jedno možná zbytečné foto, jak ten prostý přípravek vypadá:

Na anténě již tento element doladíme, jako ty ostatní půlvlnné, tj. převlečnou trubkou na spodním okraji.

Věřím, že ladění této vertikální antény by měl zvládnout začátečník, který umí precizně dělat s anténním analyzátorem. Elementy nejsou zkrácené (mimo 30 m), nastavování OCF napájení u DE a nastavování rezonance DE je jednoznačné. Stejně tak jsou zjevné a snadno nastavitelné rezonance na všech pracovních kmitočtech změnou délky prvku na spodním konci prvku. Nastavování není kritické, protože VSWR mají dost plochý průběh. U této antény opravdu nebyla mým cílem rozměrová optimalizace, která je vždy na úkor šířky pásma, když nechceme přijít o zisk. Proto je ladění prosté.

Kotvení

Desetimetrovou anténu o průměru nosné trubky 40 mm je třeba kotvit. Možná by to šlo udělat z 50 mm trubky, jenže ta by se musela taky kotvit. Asi tak, jako antény GAP. Tři kotvy s tenkými lanky jsou dobré. Výška kotvení kolem 6m také vyhovuje.

Alternativa se zemními radiály

Protože mám rád meandrovité protiváhy nebo protiváhy nízko nad zemí, zvolil jsem právě tohle řešení antény. Zářič nad zemí mám o něco vyšší (přes 10m), bod napájení zase o něco níž (něco přes 3 metry). Nic nám nebrání, abychom použili zemních radiálů. To může mít význam tam, kde potřebujeme mít štíhlou a kompaktní anténu. Uvažujme alespoň o 4 zemních radiálech, dlouhých 10 metrů. Samozřejmě, že to bude fungovat. Anténa (zářič) bude pravděpodobně o něco kratší, nepatrně pod 10 metrů, bod napájení pravděpodobně bude cestovat také jinam (záleží na typu půdy) a nedivme se, když to bude třeba o metr a půl. Nezkoušel jsem to, zakopané radiály nemám. Ostatní nastavování bude podobné. Je to však dobrý domácí úkol na procvičení, jak dělat s MMANA. Prozradím, že ujedou rozměry napájeného zářiče, ale také pásma 30m (podstatně) a 20m. Vyšší pásma už méně. Vyzkoušejte si tento návrh. Můžeme si časem porovnat své modely :-).

Nápověda: U vertikálu se zemními radiály se budete hodně trápit s půlvlnným zkracovaným zářičem pro pásmo 30m. Zkuste čtvrtvlnný. Ten musí být dole uzemněný k systému radiálů, stejně, jako ten pro 40 m. Schéma řešení s klíčovými rozměry:

a tabulka s impedancemi:

Všimněte si, jak se změnila výška zářiče pro 40m, kam se přestěhovalo místo napájení (OCF) a jak je vysoký pasivně buzený čtvrtvlnný zářič pro pásmo 30m a jaké jsou osové vzdálenosti prvků. A zase vidíte, že to funguje a je to dost dobré.

Shrnutí

Je to dobrá, jednoduchá a účinná (nezkracovaná) anténa, kterou lze napájet jediným koaxiálem a má celkem slušnou šířku pásma. Anténa je dobře přizpůsobená (přesněji, lze docílit dobrého přizpůsobení). Žádné "mystery" rezonance, žádná duchařina, jen a pouze solidní inženýring v tom nejjednodušším SW, který je zadarmo.

Závěr

Ve svém webovém deníčku jsem věnoval mnoho stránek principům krátkovlnných rezonančních antén. Neméně stránek bylo věnováno jejich vyzařování a zejména úskalím, které nám chystá vliv všudypřítomné země. Stále trvám na tom, že jsem se častěji setkal s prohřešky ve vyzařování antén, než s prohřešky v jejich účinnosti. Přesto však je nutné na oba aspekty brát ohled, a to jak na účinnost, tak na směrovost antény. Z hlediska principů jsem věnoval pozornost napájení antén. Uvedu to, co preferuji:
- Napájení antén  HF transformátorem; důvodem jsou mnohem menší ztráty, než při použití LC čtyřpólů (L článek), a to jak u MLA smyček, tak i u drátových antén.
- Napájení antén pomocí bočníku. Pro vícepásmové vertikály i rotační dipóly je to dobré.
- Paralelní napájení více zářičů pro různá pásma. Pozor na vertikály, musíme vědět, co to někdy dělá a uvědomit si, proč vysoký vertikál nefunguje.

Z hlediska typů jsem se letos zastavil u moderních antén. Vysílat se musí a soudobý trend je o tom, že se musí zkracovat, ale nikoliv bezhlavě, ale s využitím dostupných metod moderního inženýringu. Takové antény jsou zpravidla mnohem menší a ty dobře udělané jsou velice účinné.

Za dobré konstrukce považuji např. Broad band hexa beam, Cobwebb, ale i tento vertikál. Z hlediska výrobců jsem se zastavil u těch, kteří vyrábějí krásné a fungující multiband vertikály napájené jedním kabelem (GAP a Hy-Gain).

Z hlediska návrhu jsem na webu věnoval péči práci a popisu možností freeware verzí programů (MMANA,  4NEC2) pro výpočty elektromagnetických polí (NEC, MININEC) a praktickým dovednostem o tom, jak dělat se Smithovým diagramem v praxi.

Z hlediska instalace a ryze praktických důvodů (tady mezi Vrbenskými rybníky neustále hřmí a blýská se, teď zrovna taky) mě zajímají antény montované na zemi. Nepatřím k těm, kteří by důsledně odpojovali a uzemňovali, často vysílám i v bouři a tak se nechci dočkat skutečnosti, že mi tahle energie bude napájet moje rádio, hi.

Nicméně, čas je jenom jeden a já svou skromnou publikační činnost chci zaměřovat více na práci, která se týká nových teorií návrhu a moderních metod inženýringu. Tedy na obor, pro který jsem několik let vyráběl měřicí techniku i SW nástroje. Proto se chci na nějakou dobu rozloučit s publikováním článečků, které hraničí spíš s popisem antén, než s jejich navrhováním. Děkuji za pochopení. Pokud mi však trochu času zbyde, zestručním a utřídím tyhle věci z webu do nějaké útlejší brožurky.

Poznámky:

Mailem jsem obdržel velice zajímavý dotaz, sice k významu posledního řádku maa souboru se specifikací antény. Hamové jsou hloubaví a to je dobře. Takže na obrázku je jeden z publikovaných souborů maa popisované antény. Číslo 24.9 je frekvence v MHz, dole jsou definice vodičů (wires), definice zdrojů (source), definice loads, nastavená segmentace, o tom všem se dočteme v manuálu (help files). Význam posledního řádku je vysvětlen přímo v obrázku, zleva doprava jsou nastavení pro real ground (2), přidanou výšku antény (0.6 m), materiál (4 je AL trubka), reálná složka impedance (50), nastavení rozsahu pro F/B (120° azimut, 60°elevace) a poslední hodnota je pro jalovou složku nominální impedance (0):

Dodatky

25.6.2015: Na dotaz, zda lze tento vertikál modelovat, realizovat se zemními radiály a s jakým výsledkem, odpovídám následující informací:
1. Vertikál lze realizovat se zemními radiály. Program MMANA a engine MININEC mi však nikdy nedal dostatečně přesné výsledky. Pokud musím použít jednoduchý model a MMANA, používám tento postup:

- anténu situuji jen 2 cm (0.02 m) nad zemí
- mezi spodní konec antény a zem vkládám pomocný vodič se zátěží o hodnotě 10 - 30 Ohmů uprostřed
- na spodní konec antény vkládám 4 radiály v délce cca lambda/4 a ve výšce 0.02 cm, u skutečné antény jsou tyto radiály "zahrabány" pár cm pod vrchní vrstvu země, konkrétně do rýhy po rýči.
Tento postup při úpravě modelu lze použít pro přibližný výpočet antény.

2. Výsledky takového modelu přibližně odpovídají tomu, co lze na skutečné anténě nastavit - viz tabulka:

Parametry takového vertikálu jsou vynikající, anténa je mechanicky velice štíhlá, je použitelná pro DX provoz na všech pásmech. Toho jsem docílil konstrukcí zářiče pro 30m. Ten je sice půlvlnný, ale jeho dolní část je vinutá. V modelu tomu odpovídá indukčnost L1. Díky tomu, že je zářič nízko nad zemí, je již zemí poměrně silně tlumen. To způsobí, že při vhodné výšce zářiče pro pásmo 10m je potlačen horní lalok (o více než 3 dB) a u antény i na tomto pásmu převažuje vyzařování k horizontu - viz diagram:

Takže dílčí závěr je, že tato anténa je velice vhodná pro konstrukci s malým počtem zemních radiálů (alespoň 2, ještě lépe 4 ks), lze docílit vynikajícího přizpůsobení a jedná se o skutečnou 7 pásmovou anténu, u které lze každé pásmo naladit samostatně. Model MMANA pro tuto konstrukci si můžete stáhnout zde. Pro závěrečnou ilustraci ještě uvedu schéma štíhlé antény a průběh proudů ve vodičích - pásmo 12m. Vidíte, že dominantně vyzařuje ten správný vodič. Všimněte si, že v zemních radiálech tečou mnohem menší proudy než v těch nadzemních.

Článeček bych chtěl uzavřít. Snad jsem vám odpověděl na většinu dotazů a ukázal vám, že lze jen a pouze s tak jednoduchým SW (MMANA) prakticky a jednoduše navrhnout ne až tak jednoduchou anténu, kterou je vynikající sedmipásmový vertikál.

26.6.2015 Přišel mi dotaz: Jaké jsou výhody open sleeve proti jiným vazbám a jak open sleeve u horizontálních antén? Moje odpověď:
a) Základní výhodou opensleeve u popsaného vertikálu je, že jde pomocí čtvrtvlnného nezkráceného vertikálu pro pásmo 40 m budit půlvlnné vertikální dipóly pro pásma 20m, 17m, 15m, 12m i 10m velmi účinně, aniž by bylo zásadně ovlivněno jejich vyzařování. A lze budit také zkrácený půlvlnný dipól pro pásmo 30m.
b) Open sleeve se používá i u horizontálních antén. Jejich impedance je, bohužel, dosti závislá na jejich výšce a tak využití principu nemusí být až tak triviální. Více jsem o tom napsal tady.

 

© 2015  Míra Šídlo, ok1ufc, datum poslední úpravy: 14. 06. 2015