Detail paty vertikálu s plastovými
třmeny nebo s tzv. "U" třmeny je mezi hamy běžnou praktikou, stejně
tak, jako řešení distančních trubek kolem centrálního prvku (obrázek
vpravo). Používá to z profesionálních výrobců např. GAP. Dvojice,
trojice nebo čtveřice distančních trubek je stažena nerez hadicovou
sponou k centrální trubce. Svislými dírami jsou prostrčené další
prvky. Svisle je zajišťuji příčným šroubem skrz trubku (řešení GAP).
Popisovaná anténa byla navržená pro
průměr centrální trubky OD=40 mm. Taková anténa musí mít spodní část
vyztuženou další vloženou trubkou a musí být kotvená jednou sadou
kotvicích lan alespoň ve výšce 5m. Nenapájené prvky jsou z trubiček
průměru 12 mm.
Program MMANA je pro řešení této antény vyhovující. Není však až tak
přesný, pokud drátěný model využívá různých průměrů prvků. Orientačně
osové vzdálenosti vypočtete, ale zkonstruovat anténu bez experimentu
nelze. Při příliš velké osové vzdálenosti nenajdete rezonance ani v
modelu a ani na skutečné anténě. Při malé osové vzdálenosti se stává,
že R impedance klesne ke zbytečně nízkým hodnotám. Na některých
pásmech jsem nechal tyto hodnoty i v modelu antény. Jsou různé
možnosti - smíříme se s horším přizpůsobením nebo distanční trubky
zahodíme a uděláme nové, pro nepatrně větší osovou rozteč. Také lze od
GAPu "okouknout" třetí způsob - udělat pasivní prvky dělené a ladit
kratšími tyčemi na koncích. Opět foto vpravo. Zde jsem však tento
způsob nepoužil.
Náměty
1. U popsané antény není pásmo 30 m.
Myslím, že stojí za to zkonstruovat půlvlnný zářič pro toto pásmo.
Jenže už zářič pro 20 m je dost dlouhý a "čumí" nad anténu, takže
pro 30m budeme muset
zkracovat (nebo elektricky prodlužovat, podle toho, jak tomu kdo
říká). Zase je víc možností. Např. lze tento zářič rozdělit na 3 části
a na izolační trubky navinout indukčnosti. Pro tuto variantu jsem dal
vyzařovací diagramy a průběhy VSWR do textu.
Model MMANA pro (40/30/20/17/15 m) dávám ke
stažení zde, upozorňuji, že je to opět model jen
pětipásmové antény, pásmo 30m jsem tam dal místo pásma 12 metrů. Není
důvod, aby to nešlo udělat pro všech 6 pásem, ale znamená to odladit
opět všechny zářiče, vliv vzájemné impedance zářičů prostě je.
Výchozí model MMANA pro 6 pásmovou anténu
(40/30/20/17/15/12) lze stáhnout zde, chtěl by ještě
trochu "vypiplat". Také
zde
uvádím výchozí model pro 7 pásmový vertikál (40/30/20/17/15/12 a (10)
m band. Jak jsem již psal v části o vyzařování, vyzařuje to na
pásmu 10 m dost nahoru, prostě je ta anténa dlouhá a jednoduše s tím
nic nenadělám.
2. Za zváženou také stojí, jak si ve svém QTH koncipovat vertikální
antény. Prosím, považujte tohle spíš za můj subjektivní názor. Mnoho
let jsem preferoval sadu dvou antén. Směrovky nebo vertikály pro pásma
od 20m do 10m a vertikál pro 80/40/30 metrů. Píšu to s vědomím, že
nemám žádné zkušenosti s pásmem 160m. Jenže, znáte to. Začaly se mi
dařit návrhy účinných antén pro pásmo 80 metrů. Nemyslím, že bych
stavěl "monstra", u těch to není až tak otázkou technického řešení, či
důmyslu, ale
otázkou trpělivosti sousedů a velikosti investic do železa a výběru QTH.
Jenže jsem zjistil, že dobře fungují správným způsobem zkrácené a
optimalizované úzkopásmové
antény. S jídlem roste chuť a tak možná uplatním dovednosti při
konstrukci vertikálu pro 160 a 80m. Potom mě však bude zajímat dobrá
vertikální anténa pro pásma od 40m včetně. Popsané řešení je to
nejjednodušší dobré řešení "multiband" vertikálu. Mám samozřejmě koupené
jiné dobré
antény. Teď GAP
Titan DX, uvažuji o jeho náhradě GAP Chalenger (nikoliv
však teď hned), který je určen k montáži na zem a nikoliv na klacek. Jenže ani na zahradě nechci a ani nemohu mít les
antén.
Dodatek
Netušil jsem, že bude o vertikál takový
zájem hned po uveřejnění. Na základě dotazů uvádím tedy ještě obrázek
s geometrickou polohou prvků, tj. s uvedením osových vzdáleností x a s
rozměry prvků. Jak znovu říkám, anténu je třeba vypiplat (vypilovat).


Postup ladění
Vertikál se ladí jednoduše. Protože je uplatňován
princip vzájemné impedance elementů, je třeba naladit nejdříve zářič.
1. Ladění samostatného zářiče. Preferuji
kmitočty pro digimódy. To znamená, že pro anténu laděnou v pásmu 40 m
na kmitočet 7.076 MHz ladím samotný zářič bez pasivních prvků na
kmitočet 7.130 MHz, tj. asi o 50 kHz výš. Na tomto kmitočtu
naladím jX = 0, a to tak, že vysouvám kratičkou tenkostěnnou trubku
(dlouhou asi 300 mm) z vrcholu zářiče. Je třeba, aby u samotného
zářiče byla impedance nižší, a sice R kolem 45 Ohmů při rezonanci na
7.130 MHz. Tento parametr se ladí tak, že se ze spodního dílu zářiče
vysouvá trubka (obdobně, jako nahoře, pouze je tato delší, L = asi 2
metry), aby se dal "uladit" vyšší rozsah hodnot R. Ladit horní konec
znamená demontovat zářič z patního držáku. Pokud je konstruován ze
třmenů (3 ks), je s tím práce, pokud jsou použité plastové příchytky
(4 ks), je to jednodušší, ale i tak to nepatří k mému hobby. Takže to
dělám tak, že zářič smontuji, připevním koaxiál, zapojím balun a
změřím rezonanci a impedanci. Když je rezonance níž než na 7.130,
zasunu trubku nahoře (to znamená demontáž), když je R větší než
45 Ohmů, zkrátím trubku dole. Tohle většinou změní hodnotu
rezonance, ale podruhé ji doháním jen změnou délky protiváhy nízko nad
zemí a vícekrát tohle nastavení nikdy nedělám.
2. Ladění elementů pro jednotlivá pásma. Jde o
prototyp. Osové vzdálenosti elementů jsou orientační, netuším, jak se
to může v jiném QTH měnit (asi moc ne) a ladí se jimi především reálná
složka impedance na každém pásmu. Délkou prvku se ladí rezonance,
to znamená kmitočet, kde jX = 0. Oba parametry jsou závislé a
navíc se ovlivňují vzájemně jednotlivá pásma. Nikoliv však příliš.
Pokud pro nás není VSRW = 1.3 žádnou mírou nebo sprostou hodnotou,
pravděpodobně vystačíme s hodnotami osových vzdáleností podle tabulky
v tomto článku. Snad s výjimkou pásma 21 MHz, kde mi utekla o něco
vyšší potřebná hodnota. Elementy namontujeme k anténě na zemi (na
kozách) a rozložíme je tak, jak je nakresleno na obrázku výše (a také
v modelech MMANA). Trubky 12mm jsou spojované s převlečenými krátkými
trubkami o průměru 14 nebo 15 mm. Při montáži a ani po se nehýbe s
nastavením zářiče. Anténa se postaví, zjistí se rezonance antény.
Pokud rezonance nesedí, dolaďuje se na zemi, a to převlečnými
trubkami na spodních koncích elementů. Na ty se dosáhne ze země.
Je dobré si je popsat štítky s identifikací pásem.
3. Vždy ladíme s anténním analyzátorem a s proudovým
balunem 1:1, i když to není až tak důležité, pokud je analyzátor
napájen jen z baterií. Od balunu vedeme do hamovny koaxiální kabel v
zemi, i když ani to není nutné. Já ho vedu např. v pletivu plotu.
4. Výsledek naladění si kontrolujeme s parametry
vypočtenými programem MMANA. Přestože použitý algoritmus modelování
není až tak přesný (jsou použité rozdílné průměry prvků, 40 mm a 12
mm), model poměrně dobře sedí. Vypočtené parametry na všech 7 pásmech
uvádím např. tady:

Všimněte si, že na sedmičce se zvedla R a snížil se
rezonanční kmitočet. Všimněte si, že mi na 21 MHz "ujela ruka" a
osovou vzdálenost x jsem udělal menší, než je třeba. Vyšší by mohla
být i na 18 MHz a 28 MHz, jenže, jak jsem psal, model úplně nesedí,
možná jsem něco "proměřil" a nějak to u mého experimentu v praxi
nevadilo.
5. Naladění pásma 30m je pracnější. Pasivní zářič je
složen ze 3 stejně dlouhých dílů a na koncích prostředního dílu je
indukčnost. U prototypu jsem se s tím moc nepiplal. Z polyamidu jsem
vytočil 30 mm pouzdro, do kterého jsem vyvrtal 12 mm díru z každé
strany. Tam se strkají Al trubky prvku. Potřebná hodnota indukčností
by měla být asi 2.8 mikroH. Tomu by měla odpovídat cívka s asi 11
závity drátu o průměru 1.6 mm s mezerami kolem 1 mm. Takové vinutí je
dlouhé kolem 3 cm. Na koncích jsou pájecí kabelová oka M4 a pomocí
šroubu jsou vývody připojeny k trubkám 12 mm těsně pod kostrou cívky
(tak, aby se daly šroubovat matice a hlava šroubu, hi). Tohle všechno
je chráněno smršťovací trubkou.
Poznámka: Zářič pro 30 m je možné dělat jen s jedinou
indukčností, je to méně pracné.
Model MMANA takové antény je ke stažení zde.
Ladění se dělá tak, že se element dá na dřevěné kozy, k
anténnímu analyzátoru se připojí cívečka s několika závity a hledá se
dip při rezonanci na 10.12 MHz. Pokud je rezonance jinde, nastaví se
spodní konec AL trubky prvku, kde je taky převlečná trubka. Pokud je
rezonance "ujetá moc", asi nám ujela ruka při výrobě indukčností.
Samozřejmě, že se dá prvek naladit pomocí GDO (jenže
ten jsem někam před rokem založil a nemohl ho najít) nebo to jde
pomocí přípravků k VNA (jenže ty jsem odvezl do mé dílny, kde vyrábím
antény) a tak mi nezbylo, než rezonanci najít pomocí popsané cívky a
analyzátoru. Používám tuhle rychlou praktiku na kontrolu nebo
nastavování trapů a reaktancí v protiváhách. Takže alespoň uvedu jedno
možná zbytečné foto, jak ten prostý přípravek vypadá:

Na anténě již tento element doladíme, jako ty ostatní
půlvlnné, tj. převlečnou trubkou na spodním okraji.
Věřím, že ladění této vertikální antény by měl
zvládnout začátečník, který umí precizně dělat s anténním
analyzátorem. Elementy nejsou zkrácené (mimo 30 m), nastavování OCF
napájení u DE a nastavování rezonance DE je jednoznačné. Stejně tak
jsou zjevné a snadno nastavitelné rezonance na všech pracovních
kmitočtech změnou délky prvku na spodním konci prvku. Nastavování není
kritické, protože VSWR mají dost plochý průběh. U této antény opravdu
nebyla mým cílem rozměrová optimalizace, která je vždy na úkor šířky
pásma, když nechceme přijít o zisk. Proto je ladění prosté.
Kotvení
Desetimetrovou anténu o průměru nosné trubky 40 mm je
třeba kotvit. Možná by to šlo udělat z 50 mm trubky, jenže ta by se
musela taky kotvit. Asi tak, jako antény GAP. Tři kotvy s tenkými
lanky jsou dobré. Výška kotvení kolem 6m také vyhovuje.
Alternativa se zemními radiály
Protože mám rád meandrovité protiváhy nebo protiváhy
nízko nad zemí, zvolil jsem právě tohle řešení antény. Zářič nad zemí
mám o něco vyšší (přes 10m), bod napájení zase o něco níž (něco přes 3
metry). Nic nám nebrání, abychom použili zemních radiálů. To může mít
význam tam, kde potřebujeme mít štíhlou a kompaktní anténu. Uvažujme
alespoň o 4 zemních radiálech, dlouhých 10 metrů. Samozřejmě, že to
bude fungovat. Anténa (zářič) bude pravděpodobně o něco kratší,
nepatrně pod 10 metrů, bod napájení pravděpodobně bude cestovat také
jinam (záleží na typu půdy) a nedivme se, když to bude třeba o metr a
půl. Nezkoušel jsem to, zakopané radiály nemám. Ostatní
nastavování bude podobné. Je to však dobrý domácí úkol na procvičení,
jak dělat s MMANA.
Prozradím, že ujedou rozměry napájeného zářiče, ale také pásma 30m
(podstatně) a 20m. Vyšší pásma už méně. Vyzkoušejte si tento
návrh. Můžeme si časem porovnat své modely :-).
Nápověda: U vertikálu se zemními radiály se budete
hodně trápit s půlvlnným zkracovaným zářičem pro pásmo 30m. Zkuste
čtvrtvlnný. Ten musí být dole uzemněný k systému radiálů, stejně, jako
ten pro 40 m. Schéma řešení s klíčovými rozměry:

a tabulka s impedancemi:

Všimněte si, jak se změnila výška zářiče pro 40m, kam
se přestěhovalo místo napájení (OCF) a jak je vysoký pasivně buzený
čtvrtvlnný zářič pro pásmo 30m a jaké jsou osové vzdálenosti prvků. A
zase vidíte, že to funguje a je to dost dobré.
Shrnutí
Je to dobrá, jednoduchá a účinná
(nezkracovaná) anténa, kterou lze napájet jediným koaxiálem a má
celkem slušnou šířku pásma. Anténa je dobře přizpůsobená (přesněji,
lze docílit dobrého přizpůsobení). Žádné "mystery" rezonance, žádná
duchařina, jen a pouze solidní inženýring v tom nejjednodušším SW,
který je zadarmo.
Závěr
Ve svém webovém deníčku jsem věnoval
mnoho stránek principům krátkovlnných rezonančních antén. Neméně
stránek bylo věnováno jejich vyzařování a zejména úskalím, které nám
chystá vliv všudypřítomné země. Stále trvám na tom, že jsem se častěji
setkal s prohřešky ve vyzařování antén, než s prohřešky v jejich
účinnosti. Přesto však je nutné na oba aspekty brát ohled, a to jak na
účinnost, tak na směrovost antény. Z hlediska principů jsem věnoval
pozornost napájení antén. Uvedu to, co preferuji:
- Napájení antén HF transformátorem; důvodem jsou mnohem menší
ztráty, než při použití LC čtyřpólů (L článek), a to jak u MLA smyček,
tak i u drátových antén.
- Napájení antén pomocí bočníku. Pro vícepásmové vertikály i rotační
dipóly je to dobré.
- Paralelní napájení více zářičů pro různá pásma. Pozor na vertikály,
musíme vědět, co to někdy dělá a uvědomit si, proč vysoký vertikál
nefunguje.
Z hlediska typů jsem se letos zastavil u moderních antén. Vysílat se
musí a soudobý trend je o tom, že se musí zkracovat, ale nikoliv
bezhlavě, ale s využitím dostupných metod moderního inženýringu.
Takové antény jsou zpravidla mnohem menší a ty dobře udělané jsou velice účinné.
Za dobré konstrukce považuji např. Broad band hexa beam, Cobwebb,
ale i tento vertikál. Z hlediska výrobců jsem se zastavil u těch,
kteří vyrábějí krásné a fungující multiband vertikály napájené jedním
kabelem (GAP a Hy-Gain).
Z hlediska návrhu jsem na webu věnoval péči
práci a popisu možností freeware verzí programů (MMANA, 4NEC2)
pro výpočty elektromagnetických polí (NEC, MININEC) a praktickým
dovednostem o tom, jak dělat se Smithovým diagramem v praxi.
Z hlediska instalace a ryze praktických
důvodů (tady mezi Vrbenskými rybníky neustále hřmí a blýská se, teď
zrovna taky) mě zajímají antény montované na zemi. Nepatřím k těm,
kteří by důsledně odpojovali a uzemňovali, často vysílám i v bouři a
tak se nechci dočkat skutečnosti, že mi tahle energie bude napájet
moje rádio, hi.
Nicméně, čas je jenom jeden a já svou
skromnou publikační činnost chci zaměřovat více na práci, která se
týká nových teorií návrhu a moderních metod inženýringu. Tedy na obor,
pro který jsem několik let vyráběl měřicí techniku i SW nástroje.
Proto se chci na nějakou dobu rozloučit s publikováním článečků, které
hraničí spíš s popisem antén, než s
jejich navrhováním. Děkuji za pochopení. Pokud mi však trochu času
zbyde, zestručním a utřídím tyhle věci z webu do nějaké útlejší
brožurky. Poznámky:
Mailem jsem obdržel velice zajímavý dotaz, sice k
významu posledního řádku maa souboru se specifikací antény. Hamové
jsou hloubaví a to je dobře. Takže na obrázku je jeden z publikovaných
souborů maa popisované antény. Číslo 24.9 je frekvence v MHz, dole
jsou definice vodičů (wires), definice zdrojů (source), definice loads,
nastavená segmentace, o tom všem se dočteme v manuálu (help files).
Význam posledního řádku je vysvětlen přímo v obrázku, zleva doprava
jsou nastavení pro real ground (2), přidanou výšku antény (0.6 m),
materiál (4 je AL trubka), reálná složka impedance (50), nastavení
rozsahu pro F/B (120° azimut, 60°elevace) a poslední hodnota je pro
jalovou složku nominální impedance (0):

Dodatky 25.6.2015: Na dotaz, zda lze tento
vertikál modelovat, realizovat se zemními radiály a s jakým výsledkem,
odpovídám následující informací:
1. Vertikál lze realizovat se zemními radiály. Program MMANA a engine
MININEC mi však nikdy nedal dostatečně přesné výsledky. Pokud musím
použít jednoduchý model a MMANA, používám tento postup:
- anténu situuji jen 2 cm (0.02 m) nad zemí
- mezi spodní konec antény a zem vkládám pomocný vodič se zátěží o
hodnotě 10 - 30 Ohmů uprostřed
- na spodní konec antény vkládám 4 radiály v délce cca lambda/4 a ve
výšce 0.02 cm, u skutečné antény jsou tyto radiály "zahrabány" pár cm
pod vrchní vrstvu země, konkrétně do rýhy po rýči.
Tento postup při úpravě modelu lze použít pro přibližný výpočet
antény.
2. Výsledky takového modelu přibližně odpovídají tomu, co lze na
skutečné anténě nastavit - viz tabulka:

Parametry takového vertikálu jsou vynikající, anténa je mechanicky
velice štíhlá, je použitelná pro DX provoz na všech pásmech. Toho jsem
docílil konstrukcí zářiče pro 30m. Ten je sice půlvlnný, ale jeho
dolní část je vinutá. V modelu tomu odpovídá indukčnost L1. Díky tomu, že
je zářič nízko nad zemí, je již zemí poměrně silně tlumen. To způsobí, že
při vhodné výšce zářiče pro pásmo 10m je potlačen horní lalok (o více
než 3 dB) a u antény i na tomto pásmu převažuje vyzařování k horizontu
- viz diagram:

Takže dílčí závěr je, že tato anténa je velice vhodná pro konstrukci s
malým počtem zemních radiálů (alespoň 2, ještě lépe 4 ks), lze docílit
vynikajícího přizpůsobení a jedná se o skutečnou 7 pásmovou anténu, u
které lze každé pásmo naladit samostatně.
Model MMANA pro tuto konstrukci si můžete
stáhnout zde. Pro závěrečnou ilustraci ještě uvedu schéma
štíhlé antény a průběh proudů ve vodičích - pásmo 12m. Vidíte, že
dominantně vyzařuje ten správný vodič. Všimněte si, že v zemních
radiálech tečou mnohem menší proudy než v těch nadzemních.

Článeček bych chtěl uzavřít. Snad jsem vám odpověděl na většinu dotazů
a ukázal vám, že lze jen a pouze s tak jednoduchým SW (MMANA)
prakticky a jednoduše navrhnout ne až tak jednoduchou anténu, kterou
je vynikající sedmipásmový vertikál.
26.6.2015 Přišel mi dotaz: Jaké jsou výhody open sleeve proti jiným
vazbám a jak open sleeve u horizontálních antén? Moje odpověď:
a) Základní výhodou opensleeve u popsaného vertikálu je, že jde pomocí
čtvrtvlnného nezkráceného vertikálu pro pásmo 40 m budit půlvlnné
vertikální dipóly pro pásma 20m, 17m, 15m, 12m i 10m velmi účinně,
aniž by bylo zásadně ovlivněno jejich vyzařování. A lze budit také
zkrácený půlvlnný dipól pro pásmo 30m.
b) Open sleeve se používá i u horizontálních antén. Jejich impedance
je, bohužel, dosti závislá na jejich výšce a tak využití principu
nemusí být až tak triviální.
Více jsem o tom napsal tady. |