fHome O anténách       Kontakt

      
 
  Instalace modifikované antény GAP Titan

Všeobecně

Vertikální anténu GAP Titan jsem pořídil v lednu 2014 pro provedení srovnávacích zkoušek a také pro účel její modifikace. Anténu mi k plné spokojenosti, rychle a v provedení, které se mi hodilo, dodala firma DD Amtek. Petře, děkuji. V tomto prvním článku nyní zatím publikuji pouze shrnutí výsledků, fotografie montáže, průběhy VSWR po přizpůsobení a detaily provedení mé modifikace.

Musím konstatovat, že pokud bych chtěl v testovacím QTH použít tak, jak byla dodaná, nebylo by nutné žádné nastavování s výjimkou C protiváhy pro pásmo 40m. Geometrii sériově dodávané antény tedy výrobce zvládl na jedničku.

Podmínky instalace

Anténa byla instalována na zahradě rodinného domu, ve vzdálenosti do 10m od budovy, asi do 3 metrů od nejbližšího stromku a asi 2 metry od plotu sousední zahrady.

Cíle této ověřovací instalace

Při instalaci jsem ověřoval, zda:

- navrženou instalaci zvládne jeden nepříliš fyzicky zdatný člověk, tj. já
- zda bude možné anténu využívat k DX provozu při její nízké montáži nad zemí, (třmeny jsou jen asi půl metru nad zemí, hi ...)
- zda se mi podaří nahradit rozměrnou původní protiváhu typu C prostorově nenáročnou meandrovitou protiváhou instalovanou mezi dvě tyče těsně u plotu

Instalace

Protože jsem montoval vertikál na zabetonovanou palcovou vodovodní trubku, zvolil jsem následující konstrukci patky. Vyvrtal jsem zemním vrtákem do země asi 80 cm hlubokou díru. Do díry jsem zabetonoval palcovou vodovodní trubku. Horní hladina betonu je asi 5 cm pod úrovní trávníku. Zároveň s hladinou betonu je našroubována závitová spojka. Do této spojky jsem po vztyčení antény našrouboval smontovanou anténu s již namontovaným kusem asi půl metru vysokého stožárku ze stejné trubky. Lépe by se to dělalo ve dvou, ale ještě to zvládne jeden člověk, takže kritérium montáže bylo splněno.

Protiváha

Protiváha antény je nezbytná pro pásmo 40 metrů. Původní protiváha (counterpoise) provedení C byla realizována po obvodě 4 ks trubek, které jsou 2 metry dlouhé. Tato protiváha nám spotřebuje čtverec o úhlopříčce 2 metry. Proto moje modifikace spočívá v jejím nahrazení tzv. meandrovitou protiváhou, zavěšenou mezi dvě tyče (používají se na elektrické ohradníky). Úvahu o různém provedení protiváhy jsem popsal zde. Zde se omezím již jen na konstatování, že meandrovitá, na prostor nenáročná protiváha funguje stejně dobře, jako původní C protiváha. Dalším experimentem bude ověření meandrovité protiváhy z žebříčku PCV-570-84 ...

Fotografie z montáže
 


 
 

Poznámky k popisu mého konkrétního meandru u plotu:
 

1. Ohradníkové tyče jsou vzdálené od sebe cca 2,8 metru, není to kritické, vyzkoušel jsem jen dvoumetrový meandr k plné spokojenosti. V mé instalaci je to dáno vzdáleností sloupků na ploty.
2. Od vertikálu (z místa, kde je původně C protiváha) vede něco přes dva metry dlouhý kus vodiče protiváhy k pravé ohradníkové tyči a to je dáno tím, že jsem potřeboval vyzkoušet původní protiváhu nízko nad zemí, proto jsem si nechával místo u plotu na její realizaci.
3. Nad sebou jsou na ohradníkových tyčích v mé instalaci dvě celé vrstvy meandru, ty jsou vzdálené pod sebou asi 18 cm, je to dáno konstrukcí těch tyčí, opět to není kritické.
4. Třetí vrstva meandru již vyšla jen přibližně do poloviny, takže na začátku začíná pod předchozí vrstvou 18 cm, ale konec je vzdálen jen 84 mm od sebe, mám tam dvě nebo tři rozpěrky
z žebříčku PCV-570-84. Stříháním konce drátu se hrubě ladí nejmenší VSWR na 40 metrech.
5. Zapojení je skutečně meandr, tj. od antény jde drát na pravý sloupek, odtud na levý sloupek, potom 18 cm dolů po sloupku, zpět na pravý sloupek, zase dolů 18 cm a pak již jen do kousek a konec je v délce asi 40 cm vzdálen od předchozí vrstvy 84 mm (dáno rozpěrkami).
6. Meandr může být samostatný, pak by se musely ty ohradníkové tyče upevnit k nějakým zabetonovaným sloupkům nebo u plotu. Já využívám toho, že plot je dobře uzemněný (naměřil jsem cca 5 Ohmů) a kapacity meandru vůči plotu. 
7. Drát meandru mám Cu, s PVC izolací, průřez 1,5 mm2, to je dáno tím, aby šel nacvaknout do rozpěrek 84 mm na konci meandru.
8. Když je meandr u plotu, je ladění trochu ostřejší, povedlo se mi drát ustříhnout víc, než bylo třeba, ale pomocí stahovacích pásků jsem trochu zvýšil kapacitu proti zemi a vyladil přesně na 7.076 MHz.

Přizpůsobení

Anténa GAP Titan má dobré přizpůsobení na všech pásmech. Protože jezdím digitální druhy provozu, vybral jsem variantu s kondenzátorem, který mi ladí pásmo 80 metrů na nejlepší VSWR kolem kmitočtu 3580 kHz. Modifikací protiváhy se přizpůsobení nezměnilo a průběhy VSWR naměřené anténním analyzátorem vypadají takto:

1. kontrolní měření "na montážních kozách"  - vodorovná anténa asi 60 cm nad zemí, bez protiváhy. Jsou vidět minima VSWR na všech pásmech s výjimkou pásma 40m.

2. Pásmo 80 metrů

3. Pásmo 40 metrů

Před posledním stříháním jsem měl rezonanci na 6.900 kHz. Ujela mi ruka a minimum VSWR se přestěhovalo až za 7.100 MHz. V provozu mi to nevadí, ale možná jednou drát vyměním za delší. Dne 16.4. 2014 jsem měl trochu času, drát se mi měnit nechtělo a tak jsem přiblížil meandr blíž k plotu. A VSWR vypadá takto. Parádička, že? Minimum mám přesně na 7.039 MHz.

4. Pásmo 30 metrů

V pásmu 30 m je průběh VSWR plochý, v provozu mi nevadí, anténu jsem ničím neladil.

5. Pásmo 20 metrů - plochý průběh, neladil jsem

6. Pásmo 17 m

7. Pásmo 15 metrů - dodaná anténa nevyžadovala ladění

8. Pásmo 10 m - velmi plochý průběh VSWR
 

Závěry k modifikaci, montáži a nastavení

1. Modifikace, která spočívala v nahrazení rozměrné C protiváhy protiváhou meandrovitého typu nijak nezměnila v použitém QTH vlastnosti antény. Došlo k výraznému snížení nároků na prostor.

2. Anténu GAP Titan lze úspěšně montovat také v nízkých výškách nad zemí. O vyzařování takto montované antény budu publikovat výsledky zkoušek. Mohu konstatovat, že první výsledky jsou obdivuhodné, vezmeme-li v úvahu, o jak malou 8 pásmovou anténu jde. Montáž zvládne jeden člověk. Časová náročnost byla v mém případě:
- vyvrtání díry do země a zabetonování trubky ... 1 hodiny
- montáž antény na kozách bez protiváhy ....     2 hodiny
- montáž napáječe ...  2 hodiny
- montáž a nastavování protiváhy, měření VSWR ... 3 hodiny
tedy, jak se u nás říká, lze to za šichtu pečlivě zvládnout

3. Anténu jsem prakticky nastavoval jen na pásmu 40 metrů. Nastavení tohoto vertikálu při montáži nízko nad zemí považuji za jednoduché.

4. Anténa vyzařuje pod nízkým úhlem a je vhodná pro DX. Měření vyzařování a srovnávací měření jsem provedl a popsal zde. Jedná se o anténu, jejíž zářiče pracují na různých pásmech jako přibližně půlvlnné. Schéma antény GAP Titan DX a několik srovnání vyzařovacích diagramů a dalších informací jsem uvedl také v tomto článečku zde.

Pro pásmo 80 metrů je již příliš krátká, ale je to použitelný kompromis, když nic jiného nemáme. Naladěnou ji mám na kmitočet, kde se vysílá PSK31 a udělal jsem tam mnoho hezkých spojení, zatím jen z okrajů Evropy, ale i s QRP stanicemi. Nejlepší DX na 80 metrech byla stanice V51B, spojení jsem realizoval provozem JT65 s 60 Watty dne 19.6.2014 ve 22:17. Nejvzdálenější stanice, kterou jsem opakovaně a vícekrát na pásmu 80 metrů slyšel, je ZL1CC. Nemám ho na 80 udělaného, zatím s GAP Titanem DX pouze na 40 metrech a vyšších pásmech. Pro místní spojení se GAP však nehodí.

V pásmech 40 metrů a 30 metrů to vyzařuje přibližně jako čtvrtvlnný vertikál. Na pásmech 20m, 17m, 15, 12 a 10 metrů jsem byl docela nadšen. Jsou dobré podmínky a tak se DX při pokusech jen hrnuly. Potěšilo mě, že i na 10m se podařilo pravděpodobně docílit vyzařování na nízkém úhlu.

5. I když jde o vertikální anténu a QTH mám ve městě, nemohu si stěžovat na extrémní rušení. Dělám na ni během testování nádherná DX spojení a váhám s publikováním deníku. Přece jenom jsou extrémně dobré podmínky a značná sluneční aktivita. Vím, že každý den nebude svátek, ale i na takto malou anténu můžete dělat např. jednoho argentince nebo japonce za druhým.

6. U GAP Titan DX doporučuji kotvení, i když je instalován nízko nad zemí. V posledních dnech bylo poměrně větrno. GAP Titan DX není nezbytné kotvit poblíž centrálního izolátoru. Já jsem vyzkoušel ani ne tak kotvení, jako utlumení mechanických kmitů ve větru pomocí pružného tlumení pomocí tenkých dielektrických lanek asi v jedné třetině výšky vertikálu. Na vertikálu jsem lanka upevnil v místě, kde jsou 4 spodní plastové izolátory rezonátorů. Nepoužil jsem kotvicí lanka s vysokou tuhostí, ale poměrně pružná a tenká polypropylénová lanka v ochranném obalu. Kotvil jsem do 3 směrů. Lanka jsem jednoduše vypnul tak, že jsem na jejich konec dal za sebou dvě maličké karabinky. Až se lanko v nějakém směru "vytáhne", připnu ho jednoduše jen jednou karabinkou. Karabinky vypadaly nějak takto:

Kotvicí lanka po mnohaleté zkušenosti neupevňuji žádnou kovovou armaturou, např. duplexní svorkou. Její montáž je pracná. Používám kvalitní polyamidové stahovací pásky, které jsou stabilizovány proti UV záření. Nikdy se mi nestalo, že by se mi takový pásek  poškodil např. v mrazu. Celý fígl spočívá v tom, že nesmí být napnutý extrémní silou. Aby se lanko "neproklouzlo", postupuji takto. V požadované poloze stáhnu lanko jedním páskem. Hned za páskem otočím lanko "do protisměru" o 180° a kousek za ním stáhnu všechny tři průřezy dalším páskem. Síly v páscích jsou malé, lanko v nich nejezdí. Je to jednoduché rychlé, dělám to obvykle takto:

Pozn. 1: Kdo stahovacím páskům nedůvěřuje nebo má takové, že mu praskají, snadno přidá další. Nedělám to.
Pozn. 2: Stejný způsob lze použít i k upevnění vodičů lehčích měděných zářičů drátových antén k izolátoru. Antény, které jsem vyráběl komerčně, jsem vždy konzervativně vystrojoval duplexními svorkami. U prototypů a svých antén jsem to po dobu posledních několika let nikdy nedělal.

Uvedený způsob kotvení tedy doslova nelze považovat za kotvení. Velice dobře však i v nízké výšce tlumí mechanické kmity a i výkyv antény v silném větru. Tenká a pružná lanka nic nenamáhají zbytečnou silou.

7. V průběhu několika týdnů plánuji anténu ověřit ještě při instalaci do výšky spodního konce cca 3 metry nad zem. Očekávám snížení vyzařovacího úhlu na pásmech 40 m a 30 m a zvýšení zisku na vyšších pásmech. A to cca o 2.5 dB. Anténa bude instalována nekotvená na sklopný stožárek.  K této zkoušce - viz přeškrtnutý text už nedošlo. O to více mě však inspirovala koncepce vertikálních antén, které jsou určené k montáži nízko nad zemí. A rozhodl jsem se pořídit si ještě GAP Challenger DX, který je pro tento druh montáže určen.

Praktické zhodnocení antény

Během několika měsíců jsem s nízko montovanou a modifikovanou anténou nadělal stovky hezkých DX spojení, celou řadu měření a několik srovnávacích zkoušek. Bohužel, na vysílání nemám až tak mnoho času, takže jsem v posledních dnech sedal k rádiu jen na pár minut. Někdy odpoledne, někdy večer, výjimečně ráno. A udělám si třeba jen jedno spojení. Potvrzený deníček na eqsl z uplynulého týdne vypadal při tom sporadickém vysílání takto:

Přestože bych anténu rád vyzkoušel ve větší výšce, alespoň tak 3 - 5 metrů nad zemí, zůstane anténa ještě minimálně jeden až dva roky v instalované nízké výšce. Je to proto, že praktické výsledky mě opravdu mile překvapily. Bylo pro mě radostí chvíli vysílat na 15 nebo 17 metrovém pásmu a dělat DX.  Je radostné se těšit z toho, že stanice ze sousedních zemí, z EU jsem na těchto pásmech prakticky neslyšel a začínaly být slabě slyšet stanice britské, o něco silněji např. islandské, silně potom americké a nejsilnější byly třeba stanice čilské a argentinské a do toho byly slyšet stanice z VK a ZL. Ve stejném okamžiku bylo možné bez jakéhokoliv přeladění přepnout na pásmo 80 metrů a pracovat tam třeba PSK31. Přestože na 80m zpravidla neslyším ani jednu OK stanici a začínám slyšet stanice z OM, pak mi ve stejném okamžiku hezky chodí stanice britské, pobaltské, či jiných z okrajů Evropy, ale také stanice vzdálené 4000 km, např. z Kazachstánu a lze s nimi navazovat spojení. Jsem přesvědčen, že ta anténa je dobrá pro DX provoz. Již delší dobu zkouším a preferuji vertikální antény napájené mimo střed (OCF), zkrácené, s umělou protiváhou. Ač jsem to tak nechtěl, stávají se pro mě tyto antény první volbou tam, kde chybí výška pro instalaci nebo je k dispozici jen stísněný prostor. Profesionální výrobky jsou zpravidla hezky vypracované a spolehlivě pracují na všech pásmech.

Přiznám se však, červíček však v hlavě vrtá. Zkušenosti s balkónovou anténou s výměnnými zářiči byly vynikající, rovněž s C anténou. Chtěl bych mít vlastní zkušenost s tím, do jaké míry subjektivně rozeznám ty 2.5 dB v zisku, o které se teoreticky okrádám nízkou montáží. Investovat do dvou stejných antén  považuji za nesmysl. Zvažoval jsem o zakoupení nejmenšího z GAPů, sice GAP Eaglu. Má 3 pevné protiváhy a ještě není příliš vysoký a z GAPů se mi líbí nejvíc. Nepotřebuji pásmo 80m, tam uvažuji o jiné anténě, ale hodilo by se mi pásmo 10.1 MHz. Nejsem si však jist se zvládnutím úspěšné modifikace antény, která by znamenala její rozšíření o 30 m band. Takže na konzolu do výšky cca 3 metrů pravděpodobně půjde výborná AV-640 od Hy Gain. Je sice vyšší, než GAP Eagle, ale je určitě self supporting. Vertikál AV-640 je vertikál systému OCF (off center fed)  s napájením v místě, kde mají zářiče impedanci přibližně 200 Ohmů. O transformaci se stará balun s transformací 1:4 a o symetrizaci druhý balun. Tedy teoreticky jde o přísnou klasiku ve své kategorii. Nepředpokládám, že subjektivně zjistím ve svém QTH mezi oběma anténami podstatný rozdíl, pokud budou instalované ve stejné výšce.

Experimenty bych rád provedl v letošním a příštím roce. A opakuji cíle, které ověřuji. Antény musí být přiměřeně robustní, zásadně všepásmové od 40m do 10m, samonosné, bez nutnosti kotvit, dobře přizpůsobené, s vyzařováním, které potlačuje vysoké laloky a s všesměrovým vyzařovacím diagramem. Musí umožňovat montáž nízko nad zemí a také montáž v optimální výšce, což je pro tyto antény výška od 3m do 6m. Montáží nízko nad zemí rozumím skutečnost, že anténa je přizpůsobená, všesměrová, pouze její zisk klesá k 0 dBi. Ve výšce 3m předpokládám zisk 2,5 dBi, všesměrový vyzařovací diagram, maximum vyzařování  na nízkém úhlu do 20°. Ve vyšších výškách montáže již očekávám diagramy s minimy ve V rovině. Ještě tam mám jednu podmínku - montáž musí zvládnout jediný člověk, pokud si předem dobře rozmyslí potřebné kroky, včetně nastavování antény.

Poznámky a odpovědi na dotazy

1. Obdržel jsem dotazy, zda nebudu obdobnou anténu vyrábět, případně ji modifikovat. Musím odpovědět jednoznačně - nebudu a nikdy jsem o tom neuvažoval.
a) Anténu jsem si pořídil pro provedení vlastních zkoušek. Jsem přesvědčen, že pokud děláte něco jako hobby, zajímáte se o to, není nad vlastní zkušenost. Je o mě však známo, že vlastní výrobky si rád srovnávám s těmi, které jsou dostupné na trhu.
b) Konstrukční provedení a použité principy jsou dostatečně popsány v dokumentu, který je veřejně dostupný na Internetu. Určitě stojí minimálně za prostudování. Jde mimo jiné o popis patentovaného řešení č. US Patent 5 592 183 - viz náhled titulní strany a nákresu GAP Eagle DX. Slušní lidé ctí a nejenom patenty,  ale duševní vlastnictví druhých.

2. Anténa je určitě zajímavá svým technickým řešením. Na základě veřejně dostupných informací ji lze velice snadno modelovat v NEC programech a lze si rovněž pouze teoreticky ověřit její vlastnosti. Podle mých skromných zkoušek mohu konstatovat, že NEC modely odpovídají realitě, stejně tak, jako naměřené a modelované hodnoty magnitud proudů, tedy i hodnoty impedancí.
3. Jako konstruktér bych při konstrukci antény použil některé konstrukční principy jiné. Tím netvrdím, že principy, které použili konstruktéři firmy GAP antenna jsou špatné. Nejsou. Jsou dobré. Přestože se mi více líbí GAP Eagle DX, pořídil jsem GAP Titan DX a důvodem byla pouze moje zvědavost kolem pásma 80 m. Nicméně, ukázal jsem jednu z možných modifikací antény - náhradu protiváhy typu C protiváhou meandrovitého tvaru.
4. Jako průměrný amatér (tento pojem jsem již někde na Internetu viděl) bych pořízení takové antény rozhodně doporučil. A to hamům, kteří si nemohou z různých důvodů dovolit horizontální antény montované ve vyšší výšce, nemohou si dovolit vysoký stožár pro směrovky nebo si nemohou dovolit rozkopat zahradu kvůli systému zemních radiálů, a přesto chtějí dělat DX spojení.
5. Přestože jde o dobrou anténu, nemá smysl ji démonizovat. Existují rozměrově podobné mnohopásmové vertikální antény, které vyzařují obdobně a také na nízkých úhlech a přesto využívají nepatrně odlišných principů i odlišného konstrukčního provedení. Je rovněž pravda, že existují na trhu rovněž antény, které mají horší parametry vyzařování.
 

Po několika měsících ...

Podmínky, během kterých jsem anténu prakticky zkoušel, tj. dělal na ní obvyklá DX spojení, zdály se mi v letošním roce mimořádně dobré. Až s příchodem léta jsem se dočkal toho, že končně během zkoušek zalezl zcela S-metr mého TRXu a neukazoval vůbec nic. Rovněž signály na spektrálním analyzátoru při provozu JT-65 začaly ukazovat u vzdálených stanic ze směru PY, YY, LU jen maličké zobáčky a tak jsem se konečně dočkal toho, na co jsem se půl roku těšil. Měl jsem možnost vyzkoušet GAP Titan DX za podmínek, kdy silnější jihoamerické stanice bylo možné dekódovat s reporty (na mé stanici) od cca - 3 dB do nějakých - 10 dB, ale současně byly stále slyšitelné slaboučké stanice s reporty od -15 dB do -25 dB i slabšími. Popisuji zde můj zcela subjektivní a praktický test, při kterém mě zajímá, s jakým reportem se dovolám, pokud protistanici spolehlivě dekóduji. Tento test je velice zajímavý, ale časově náročný. Mnoho protistanic (raději neuvádím jejich značky) není schopno slaboučké signály dekódovat. Příčin je několik. Při povrchním přezkoumání je označíte za QRM. V každém případě jsou však experimenty kolem toho velice zajímavé. Ale vrátím se ke konkrétním zjištěním:

1. Přestože jsem některé silné stanice slyšel s reportem -03 až -06 dB, obdržel jsem reporty v rozmezí -18 až -22 dB, a to i v případech, kdy jsem do vertikálu vysílal výkonem 200 Wattů při provozu JT65! Tohle dělám opravdu vyjímečně a normálně bych tvrdil, že tak vysoký výkon je pro tento druh provozu naprosto zbytečný.

2. Musím však také napsat, že jsem udělal velké množství spojení s mnohem menšími výkony. A to se stanicemi, jejichž signály byly slaboučké, kterým jsem dával reporty od -15 dB do -25 dB. Paradoxem je, že jsem se zpravidla dovolal napoprvé, a to s výkonem 50 Wattů. Praktikoval jsem to tak, že jsem si vybíral z uvedeného směru stanice, které alespoň 2x po sobě volaly výzvu. Následně jsem je zavolal s výkonem 50 Wattů. Pouze v případě, že jsem se nedovolal, zvýšil jsem výkon na 100 Wattů a při druhém neúspěšném volání na maximálně 200 Wattů. Zpravidla to však nebylo nutné. Zarazilo mě, že tyto stanice mi odpovídaly rovněž s reporty převážně v rozmezí mezi -15 až 20 dB.

3. Experimenty jsem dělal v pásmu 15m. Během tohoto testu jsem evropské a ukrajinské stanice nebyl schopen dekódovat, pouze vyjímečně silné španělské stanice či stanice z Azor.

4. V rámci potvrzování spojení jsem si vyžádal od protistanic popis (druh nebo typ) antény a informace o její výšce nad zemí.

Bohužel, pracnost a časová náročnost experimentu byla tak značná, že nemohu dát ruku do ohně za to, že jsem pracoval s relevantními daty. Je namístě, abych zde napsal, že jde jen o domněnky, snad pocit o tom, co následně uvádím. U silných stanic jsem objevil buď směrové antény, ať již typu Yagi nebo vhodně směrované horizontální dlouhé antény. Domnívám se však, že příčinou neúspěšného volání nebo špatného reportu nebylo pouze QRM z požadovaného směru (tj. z Evropy), ale QRM ze směrů nežádoucího vyzařování a konkrétně u směrovek z horního laloku. Takové stanice měly prostě signály silné, ale slaboučké stanice neslyšely.

5. Vysílal jsem rovněž na pásmech 40m a 80m. Zatímco na 40m jsem poměrně snadno realizoval spojení s protinožci, na 80m pásmu byla anténa těžkým kompromisem, který bych si nedovolil vydávat za minimum pro seriózní DX práci.

V pásmu 80 metrů jsem GAP Titan DX srovnával s 15 metrovým laminátovým vertikálem s nadzemní meandrovitou protiváhou. Subjektivně se mi laminátový vertikál jevil snad o 10 dB lepší. Přemýšlím, zda to je možné a připouštím takový rozdíl. V každém případě jsem si však snažil srovnat poznatky, myšlenky a udělat nějaký praktický závěr. Shrnutí bych napsal nějak takto. Snažil jsem se o čisté řešení antény v průměrných podmínkách. To jest v urbanistické zástavbě rodinných domků, poblíže stavebních objektů, na zahradě se stromy a s anténou nepřevyšující střechu domu (komín je v h=9m). Nízkou montáží antény jsem docílil vyrovnaných diagramů ve V rovině, bez výrazných minim. Výběrem antény jsem docílil všesměrového vyzařování v H rovině, s potlačením daným stavebními objekty, terénem a porostem. Za nízkou montáž jsem však zaplatil nízkou účinností - malým ziskem antény. Přesto mohu konstatovat, že jsem byl schopen pracovat nejen se silnými stanicemi ze všech kontinentů, digitálními druhy provozu a s výkony nepřesahujícími 60 Wattů, ale i se stanicemi slabšími, průměrně vybavenými, a to na všech pásmech od 80m do 15m. Na pásmu 10m to již pravidelně není možné. U provozu JT65 je však u vertikálních antén s protiváhou zásadní rozdíl v zisku s ohledem na její montáž. Proto jsem se rozhodl v následujícím roce pokračovat s vertikálem, jehož protiváha bude ve výšce cca 5 metrů (a vrchol kolem 12m). Volím zásadně samonosný vícepásmový typ, pro pásma od 20 m výše. Konkrétně, uvažuji o AV 620. Výškou montáže docílím cca o 2 dB většího zisku při požadované směrovosti a výrazně menšího vlivu budov a porostů. Nechci AV 640 z těchto důvodů - je složitější, má větší rozměry a hmotnost, a to při menší mechanické tuhosti. Hlavní důvod však je, že na místo GAP Titan budu definitivně instalovat vertikál pro pásma 80/40/30 m s meandrovitou nadzemní protiváhou.

28.12.2014: Anténa přežila větrné počasí, které za zlomu podzim/zima 2015 bylo. Přišel první sníh a první námraza. Zajímalo mě, jak se změní VSWR a také, jak se změní VSWR na pásmu 40m, kde používám k plné spokojenosti meandrovitou protiváhu. Hodnoty a průběhy byly stejné, jako v dubnu, když jsem dělal finální nastavení. Rozhodl jsem se tuto anténu ponechat instalovanou tak, jak je nyní a na stejném místě. Nemám v úmyslu provádět další srovnávací měření. Anténa v mé instalaci je poměrně tichá. I když jsou signály slaboučké, mají až neuvěřitelný poměr odstupu signálu od hluku (S/N). Když mě kamarádi varovali před hlukem z trafostanice, nedaleké rozvodny 110 kV s několika blízkými linkami 110 kV, před hlukem z trolejbusové trakce a blízkého sídliště, dokázal jsem s touto anténou přijímat v mém QTH spousty DX stanic ze všech kontinentů. Pokud mi někdy vadilo nějaké rušení, pak to byly v dobách RTTY contestů silné "hrábě" se spektrálními špičkami 45 Hz od sebe, které mě vždy spolehlivě dovedly ke stanici, která měla dobře "přiloženo". Takové QRM bylo často až o 10 dB silnější než přijímané signály JT65. Většinou jsem ocenil další výhodu antény, možnost rychle odejít během 10 sekundové pausy na příjem ve WARC pásmu. Pouze mě to nutilo k zamyšlení, co asi takové stanice mohou při svém řádění slyšet, co asi mohou za DX spojení udělat. Ale asi je to poplatné dnešní době, kdy se výkon vygeneruje snáze než se vyrobí slušná anténa. Nicméně, měl bych zmínit dvě principielní věci, které jsou podle mého názoru důležité:
a) je důležitá zem, na které se anténa zrcadlí, tj. zemní systém, radiály, opatření na zvýšení vodivosti této země
b) je důležité, aby byl vertikál od této země izolovaný; moje nejlepší zkušenosti jsou s neuzemněnými vertikály, které mají nadzemní protiváhy a jejich napájení je oddělené transformátorem nebo izolované dobrým balunem
c) pokud si konstruujete vertikální dipól sami, je rovněž důležité vhodně zvolit místo napájení; tak, jako je u neuzemněných horizontálních antén důležitá jejich symetrie, existují i u vertikálních dipólů místa, kde je vhodné tyto antény napájet, aby poměr S/N byl co nejlepší. Ale o tom až v roce 2015 ....

Mám dilema. Nejen s anténou GAP Titan DX, ale i s několika dalšími vertikály jsem letos na pásmech od 10m do 20m zrealizoval obdobné množství QSO, jako v předchozích létech 2013, 2012 ši 2011 s tribanderem ve výšce 14 metrů a s LPDA anténou. Pravda, v jiném QTH, sice v nepříliš vzdáleném, ale s jinou vodivostí země.

Poznámka ze dne 03.04.2015: Za dva dny tomu bude rok od instalace popisované antény. V posledních dnech bylo větrno a podle meteorologů dosahoval vítr během poryvů rychlosti mnohem vyšší než 100 km/h. Velice nízko kotvený vertikál (viz popis) vše bez problémů přežil bez viditelných deformací. Provedl jsem kontrolní měření VSWR. Nezjistil jsem rozdíl proti rok starému nastavení na žádném pásmu. Prohlídkou jsem rovněž nezjistil uvolněné šrouby, uvolněné svorky nebo stopy koroze. Rozhodl jsem se, že si takto nízko instalovaný vertikál ponechám. Přesto jsem předělal kotvení, použil jsem armaturu - viz foto, instaloval ji asi půl metru pod centrální izolátor. Tři kotvicí lanka však nemohou jít v úhlech po 120°, aby nepřekážely. Bez kotvení by anténa větry nepřežila.

 


© 2014 - 2015  Věra Šídlová a Míra Šídlo, ok1ufc, datum: 14.06.2015