Všeobecně
Tento článek je jen další úvahou, která se týká vlastností země a systému
radiálů nebo protiváhy u vertikální antény. Pro úvahy byla použita
čtvrtvlnná vertikální anténa pro pásmo 40 m.
Popis srovnávaných antén
Pro srovnání použijeme čtvrtvlnný vertikál s 32 zakopanými
čtvrtvlnnými radiály a antény s nadzemními radiály v následujících
konfiguracích:
- s jedním radiálem, výška cca 0,5 metru nad zemí
- dva radiály ve svislé rovině se zářičem, výška 0,5 m nad zemí
- protiváha v horizontální rovině, cca 0,5 m nad zemí
- meandrovitá protiváha ve svislé rovině, pata antény je rovněž 0,5 m nad
zemí
Schémata antén
Schémata posledních 3 antén jsou na těchto obrázcích:

Vyzařování antén
Podle MININEC modelu vyzařují všechny antény podobně.
Anténa s jedním radiálem však nemá zcela symetrický vyzařovací diagram,
ale s ohledem na malou výšku nad zemí (jen 0,5 m) je minimum nevýrazné.
Diagram vypadá takto. Elevační úhel se zvýšil, F/B je do 3 dB:

Ostatní tři antény vyzařují podobně a vyzařovací diagramy
jsou v následujícím obrázku:

Vliv země
Vodivost země má vliv na vyzařování všech antén. Ať již
uzemněných nebo izolovaných. V literatuře se často uvádí vliv nízké
vodivosti země na účinnost antény. Takové vlivy jsem rovněž
popsal např. v tomto
článku. Programy NEC a MININEC vliv země na vyzařování
antény více či méně přesně umí řešit. Pro amatérskou praxi používám
algoritmy NEC-2, ale pro většinu srovnávacích úvah mám již zažité řešení
pomocí MININEC v MMANA. Při takových úvahách používám srovnání mezi
"perfect ground" a "real ground". Ve vyzařovacím diagramu to vypadá pro
naše popisované antény takto:

Z diagramu je vidět, že všechny antény, které by byly
vybavené nadzemními radiály nebo jedním z popsaných systémů protiváhy by
vyzařovaly na nízkých úhlech (5°) až o 13 dB!!! lépe a ve směru
maximálního vyzařování asi o 5 dB lépe. Dovolím si upozornit, že k
podobným závěrům dospějeme analogickou úvahou také u vertikálních dipólů.
Poznámka:
Stejnou metodu výpočtu vyzařovacích diagramů ve
vertikální rovině a se stejně nastavenou zemí používám několik let. A
to proto, že existuje mnoho algoritmů, které tyto výpočty vyzařování
zpřesňují. Výsledky se však u jednotlivých metod nezanedbatelně liší,
a to např. takto - viz obrázek vpravo.
Nezapomeňme, co jsem napsal výše. Zemní systém má
určitý, dobře známý vliv na účinnost antény. Má však zásadní vliv na
vyzařovací diagram antény, na nízkých úhlech, který se bude nacházet
někde mezi čárami perfect ground a real ground. Přesnější modelování
pomocí speciálních algoritmů nám jakoby více "připlácne" vyzařovací
diagram k více vodivé zemi A to platí jak pro antény uzemněné, tak pro
antény izolované (nadzemní), pro vertikální dipóly, atd. |
 |
Praktický závěr a poznámky
V tomto článku jsem chtěl dospět k tomu, že čtvrtvlnné vertikály,
které jsou montovány se dvěma rezonujícími radiály nebo s protiváhou
stočenou do vodorovné spirály nebo s meandrovitou protiváhou vyzařují
přibližně stejně. Základní vlastnosti jsou vypočtené v této tabulce. Zleva
doprava je uvedeno f, R, jX, VSWR, Ga, F/B, elev., real
ground, h a polarizace:

Na spodním řádku jsou uvedené vlastnosti vertikálu s 32
radiály.
Poznámky:
1. Laděné protiváhy mohou mít zásadní vliv na směrovost
antény - prosím, vždy si to uvědomujme a nepodceňujme tuto skutečnost. Diagramy
uvedené v článku jsou hezké. Musíme si uvědomit, že platí pouze
pokud je splněno několik podmínek. Tou nejdůležitější je symetrie
protiváhy vůči zemi. Když si uvědomíme, jak nehomogenním vodičem země je,
tak dokážeme také usuzovat, jaké zvlnění nám to do vyzařovacích diagramů
může zanést. "Homogenizace" a zlepšení parametrů země však lze provést jen
"vylepšením" pomocí zakopaných radiálů. To však nelze vždy realizovat.
Takto vylepšená zem pomáhá nejen vertikálům, ale i izolovaným anténám s
laděnými nadzemními radiály, ale i vertikálním dipólům a podařilo se mi to
měřením prokázat i u směrovky v nízké výšce nad zemí. V blízkosti země nám však i těžká nesymetrie "vyrobená" jen
jedním radiálem zvedla vyzařovací úhel jen o 3 stupně a F/B "rozhodila"
jen o 3 dB! Proto věřím tomu, že vodiče protivah, ve kterých tečou proudy
oběma směry tak, aby se vyzařování těchto protivah rušilo, budou fungovat
a v nízkých výškách nebudou příliš ovlivňovat vyzařování svislého zářiče.
Jsem si vědom skutečnosti, že ve vysokých výškách to platit nebude. Na
nesymetrii jsou velice háklivé antény typu Ground Plane instalované ve
výškách. Nejde o sklon radiálů, kterým lze doladit impedanci v bodě
napájení. Jde o nesymetrii závěsných bodů, která nám naruší směrovost
antény a vyrobí minima větší než 10 dB.
Viz např. tento článek.
2. Výška nad zemí a vyzařování protiváhy. V této úvaze jsem se
věnoval protiváhám, jejichž vyzařování je zásadním způsobem omezeno
použitím těchto metod - vodiče jsou napájené symetricky (2 radiály) nebo
nejsou použité přímé vodiče, ale tvarované např. do spirály, C tvar, který
používá např. GAP Titan nebo do meandru. Proud proudí v takových vodičích
i opačným směrem a vyzařování protiváhy se ruší. Vodiče protiváhy jsou
nízko nad zemí. Horizontální vodiče nízko nad zemí, je všeobecně známo, že
vodiče nízko nad zemí vyzařují špatně. Popsané protiváhy nemají za úkol
vyzařovat, ale vertikální anténu elektricky zkrátit, tak, jako zkracují
radiály v zemi čtvrtvlnnou anténu z poloviny vlnové délky svislého dipólu
na čtvrtinu vlnové délky vertikálu.
3. Vliv stavebních objektů, porostů a plotů. Ve stísněném prostoru,
tj. na malých zahradách, mezi stavebními objekty, ploty a dalším porostem
musíme být při konstrukci zemního systému velice důvtipní a pečliví. V
tomto článku jsem proto uvedl jen dva nebo tři jednoduché principy řešení
protiváhy (counterpoise). Jejich provedení nepovažuji za konečné. Pouze se
mi jeví jako vhodné, protože NEC modely nepředvídají zásadní problém, nebo
jsou již delší dobu používané (např. 3
protiváhy používá GAP Eagle, zkonstruoval jsem balkónový vertikál rovněž
se 3 protiváhami, C protiváhu používá GAP Titan na 40 m...). Systém s
jedním a dvěma radiály jsem provozně zkoušel u antény Compact 80/40/30,
kde jsem pro tento účel zrealizoval novou patku bez zemního systému
radiálů. Se systémy se 2 radiály jsem experimentoval poblíž zahradních
plotů, obdobně, jako s konstrukcemi tvaru meandrů. Popsané systémy
protivah jsou frekvenčně závislé a musí být laděné na pracovní frekvenci.
Je však pravdou, že i jednoduché protiváhy antén umožňují provést
instalaci vertikální antény nízko nad zemí, vypořádat se s nesymetrií země
a často docílit i lepších výsledků, než při realizaci systému GP s
podstatnou nesymetrií systému radiálů vůči zemnímu systému. V praxi jsem
viděl několik antén GP, které rozhodně nedávaly dobré výsledky, protože
konstruktér nebyl schopen vyloučit vliv stavebního objektu (např. střechy
paneláku, kde se domníval, že reprezentuje zemní rovinu, ale ve
skutečnosti to byla jen těžce nesymetrická špatně laděná protiváha) nebo
nebyl schopen vytvořit symetrickou konstrukci radiálů, protože to závěsné
body neumožnily. Výsledkem samozřejmě byly prohřešky ve směrovosti, které
se sváděly na vlastnost QTH. Nebyla to však pravda, protože jiná anténa v
daném QTH by vyzařovala lépe. Příčinou byla nevhodná volba (např. GP,
vertkální smyčka) a nevhodná konstrukce antény (včetně polarizace).
4. Úvahu jsem zveřejnil jako první článek k tématickému celku, který
chci věnovat DX anténám instalovaným ve stísněných prostorách menších
zahrad. Na tuto úvahu se budu rovněž odvolávat např. při srovnávání
vertikálních dipólů systému GAP. Např. anténa GAP Titan používá v původním
provedení na pásmu 40 m protiváhu typu C (podle mého značení v tomto
článku). Antény GAP považuji za velice zdařilé antény, které
posunuly možnosti hamů, kteří mají limitovaný prostor montáže k DX
komunikaci. |