Úvod Vzpomínce na jeden z nejlepších anténních tunerů jsem
věnoval tuto nostalgickou stránku:
http://www.sidlo.com/ok1ufc/Z_match.htm,
kde jsem vysvětlil podrobně princip ladění každé ze dvou částí tuneru. Jak
jsem zjistil náhledem do internetu, nejsem sám, kdo výhody popsaného
principu doceňuje, např. VK6YSF popsal zcela vyčerpávajícím způsobem návod
na konstrukci kopie základní části tuneru KW EZee Match zde:
http://vk6ysf.com/kw_ezee_match.htm.
Protože jsem také s uvedeným principem v minulosti experimentoval,
několikrát se k němu vrátil a dodnes nemohu zapomenout na několik
nejdůležitějších vlastností, které nám tento princip dává, rozhodl jsem se
pro inovaci tohoto principu a přístroje.
Výhody tuneru Z match jsou:
1. Poměrně malé ztráty v široké oblasti laděných impedancí. To je dáno
geniální kombinací HF transformátorů a LC čtyřpólů. Proč to tak je jsem
zdůvodnil v původním článku. Promyslete si hlavně rozdíl ve ztrátách u
pasivního čtyřpólu a HF transformátoru. Použijte Smithův diagram a
kreslete si Q křivky zatíženého obvodu v obou případech.
2. Jedná se o symetrický tuner, symetrická neuzemněná soustava, např.
G5RV, PA0FRI nebo Double Zeppelin anténa má realizován přechod mezi
symetrickou a nesymetrickou částí pomocí HF transformátoru.
3. Přizpůsobení se ladí rychle a jednoduše jen pomocí dvou kondenzátorů.
Ladění s rollerem je pomalé. Ladění s rollerem a dvěma kapacitami považuji
za "pomalé a pracné" neštěstí.
Poznámka k bodu 1.: Na následujících dvou obrázcích je zakreslena
transformace nízké impedance (konkrétně Z = 15 + j0) pomocí L článku a
pomocí dobře navrženého Z match, který se skládá z HF transformátoru
(důležité) s vlastní indukčností, částečně kompenzované paralelní
kapacitou a ze sériové kapacity. Zatímco u L článku docílíte Q zatíženého
obvodu asi Q=1.4, u Z-match s HF transformátorem je Q=1.3.... Vzorec o
ztrátách ve čtyřpólech (tento)

jsem
odvodil na stránce zde. Je zřejmé, že nejnižší ztráty má takový
obvod, který má QEL co nejmenší a jakost použitých komponentů Qu
je co největší. Pro oba případy jsem schéma transformací zakreslil
do Smithových diagramů. Kružnice pasivních komponentů (L, C, trafo ...)
jsou zelené, kružnice Q zatíženého obvodu s hodnotou Q = 1.3 je oranžová.
L článek má hodnotu vyšší, má v daném případě větší ztráty.

Vlevo je schéma transformace s L článkem, vpravo je schéma transformace
s HF trafem Z-match, které má menší ztráty. Jedním z mýtů je, že L
článek má nejmenší ztráty. Správnější definice by měla být, že z
jednoduchých čtyřpólů (L, T, PI, ...) má L článek nejmenší ztráty.
Existují však jiná technická řešení, která využívají kaskádního řazení L
článků nebo HF transformátorů, u kterých lze provést návrh tak, aby obvod
nepřekročil konkrétní, předem stanovenou velikost jakosti Q. Tedy i ztrát. V našem
případě bylo Q=1.3, ale v praxi se pro návrhy propustí používají i mnohem
menší hodnoty jakost Q. Další příklady, jak se s tím dělá,
jsem uvedl v příkladech č. 7 a
č. 8 úvodního článku k práci se Smithovým diagramem.
Schémata zapojení pro pochopení
principu činnosti - převzato z předchozího článku |
|
|
Pro pochopení si schéma
Supermatch nebo Z match překreslete do názornějšího tvaru,
abyste viděli části pro pro horní a dolní pásma:

V sérii s vysílačem je vždy kondenzátor
Cs. Supermatch obsahuje dva systémy s HF trafem, pomocí kterých se přizpůsobují
antény pro pásma 80/40/30 metrů nebo antény pro 20/17/15/12/10 metrů.
Provedení indukčností a zapojení kapacit Ch pro horní pásma a Cp pro
spodní pásma se liší.
Poznámka: Všimněte si, že Cp je vždy
připojen k systému pro horní pásma. Samozřejmě, že vždy s paralelní
indukčností. Cp a Ch jsou spřažené (na jedné hřídeli). Pokud zkoušíte
jen jednu část tuneru, nezapomeňte na tuto skutečnost nebo použijte
samostatný kondenzátor Cp.
|
Praktické provedení
Tunery Z - match v současné době nikdo nevyrábí. Proto musí
konstruktér vyřešit několik detailů.
1. Prvním je použití vhodných kondenzátorů. Naštěstí firma Zach,
konkrétně Slávek ok1tn vyrábí vynikající vzduchové kondenzátory.
Použil jsem 2 ks kondenzátorů s kapacitou 500 pF. Kondenzátory mají
rozměry čela přibližně 90 x 75 mm (h x b) a kondenzátor bez hřídelky
je přes čela dlouhý 160 mm. Celková délka zástavby je o něco větší,
hřídelka je dlouhá asi 25 mm a přes čela jsou ještě různé šrouby.
2. Druhým detailem je konstrukce HF transformátorů.
Rozhodl jsem se opustit klasické vzduchové provedení. Po zkušenostech
s různými HF trafy v lineárních zesilovačích, balunech a na MLA
anténách se nebojím ztrát ve feritových materiálech, ale jde mi hlavně
o dokonalý přechod mezi symetrickou a uzemněnou částí antény. Sprostá
slova jsou "common mode currents", tedy proudy, které tečou přes plášť
koaxiálního napáječe a staniční zem. Tyto proudy dovedou degradovat
mnoho neuzemněných antén k nepoužitelnosti.
Zkoušky
1. První zkouškou je jednoduchost a rychlost ladění
pro různé hodnoty přizpůsobované impedance. Snadno to ověříme na
stole, a to s pomocí anténního analyzátoru:

Já jsem si dělal tuner pro srovnávací
zkoušky antén G5RV a PA0FRI vyrobených z Rupalitu. Na obrázku nahoře
vidíte vlevo nahoře displej analyzátoru. Točil jsem s jedním a s
druhým kondíkem a snažil se nastavit R = 50 Ohmů a jX=0 Ohmů. Vše
leželo na stole a neměl jsem zatím ani knoflíky na hřídelkách. I tak,
jen jak jsem točil rukou za hřídelky to šlo snadno. Všimněte si, jak
je křivka s průběhem VSWR pěkně plochá v širokém rozsahu kmitočtů. Na
dalších obrázcích jsou ještě dva jiné kmitočty. Zkoušel jsem část
tuneru pro pásmo 80/40 metrů:

|
Jednoduše
řečeno, ladí se s tím parádně, i když to leží pospojované na stole a
je to bez hřídelek.
Při tomto experimentu jsem si potřeboval ověřit
několik konstrukcí HF trafa. S použitými kondenzátory potřebuji ladit
v rozsahu reálných impedancí asi od 15 do 5000 Ohmů. To vyžaduje
určitý důmysl v práci s indukčností transformátoru a jeho
transformačním převodem. Já jsem jako výchozí hodnotu použil parametry
původních vzduchových traf podle VK6YSF a tyto hodnoty jsem během
experimentů upravil.
Nyní mám připravena HF trafa na materiálu 4C65,
vinutá Rupalitem. Následovat bude výkonová zkouška s výkonem 1000
Wattů do umělých zátěží.
Až budu dělat zmíněné provozní měření antén, uvedu
zde foto a popis finální podoby mého tuneru. |
 |
Konstrukční schéma Z-match
V průběhu vývoje tohoto tuneru jsem zjistil, že se pro
moje experimentální účely až tak nehodí univerzální tuner, ale naopak,
potřebuji s přijatelnou účinností ladit velice rozdílné impedance.
Proto moje současná varianta nevyužívá možnosti ladit souběžně dvě
sekce, tj. 2 x
250 pF, ale u obou kondenzátorů jsem nechal rozsah ladění v plném
rozsahu (moje kondenzátory ladí v rozsahu cca od 15 pF do 510 pF). Trafa jsem
zkonstruoval jako výměnná, zasunují se celkem do 4 svorek zvenku
přístroje. Snadno si vložím do svorek trafo transformující dolu nebo
nahoru. Systém, který využívá kondenzátoru v sérii s vinutím nelze
použít, aby toto to fungovalo, je vždy nezbytná paralelní kapacita C
pad. Ta je k dispozici od druhé sekce tuneru, vždy s paralelní
indukčností. To je pro experimentální tuner komplikace. Vrátil jsem se
proto k prostému zapojení se 2 kondenzátory. Nesymetrický vstup
přístroje jsem vybavil proudovým balunem 1:1.
Schéma:

Výkonová zkouška
Bohužel, mám jen dvě umělé zátěže,
které jsou dimenzované na 1000 Wattů. Takže jsem mohl trafo zkoušet do
reálných impedancí 25, 50 a 100 Ohmů. Během několikaminutového testu
jsem neregistroval žádné nepříznivé oteplení jádra transformátoru.
Další uplatnění
Díky tomu, že lze snadno vyrobit výměnné HF trafo pro
vysoké výkony a jakékoliv potřebné hodnoty indukčností, hodí se tento
tuner také k přizpůsobování vertikálů s meandrovitou protiváhou, vč.
vertikálů pro pásma 80m a 160m. V literatuře označováno také jako
FOLDED COUNTERPOISE (FCP). Takový tuner pak umí transformovat nízké
impedance s maličkými ztrátami. Hezký článek o vertikálech s
FCP je uveden na Internetu zde.
Osobně používám podobného principu u všech vertikálních antén pro
pásma 160m, 80m, 40m a 30m. Použil jsem toto řešení rovněž u
modifikace antény GAP
Titan DX pro pásmo 40m. |
|