Samozřejmě, že i tak lze začínat s provozem na HF pásmech a že lze dokonce
i tuto konfiguraci vylepšovat. Postupně zjistíte tyto věci:
- při slušnějším uzemnění vám bude vyzařovat anténa, která je dlouhá např.
jen 1/8 vlnové délky (1/8 wl)
- stejně tak objevíte, že se slušnější zemí vyzařuje i anténa čtvrtvlnná
- na skalnatém kopci zjistíte, že potřebujete radiály
- při dalších experimentech zjistíte, že pokud je tuner schopen vyladit
anténu půlvlnnou, že na jakosti uzemnění záleží již méně, ale zato se vám
objevily problémy úplně jiné.
V tomto článku jde o to, abychom si teoreticky vysvětlili, co je za všemi
problémy a jaká jsou řešení. Většinu problémů jsem popsal dříve v těchto
článcích:Úvodní
článek k drátovým anténám - dovoluji si upozornit na dva
obrázky, které jsou označené jako current fed dipole a voltage fed dipole;
jde o první dva obrázky a jejich pochopení je důležité. V případě LW
antény se ji snažíme napájet napětím na konci. Musíme si však uvědomit to,
co nám často autoři těch "zaručeně správných řešení" někdy zatajují -
Kirchhoffovy zákony. Tyto zákony lze, mimo jiné, odvodit z Maxwellových
rovnic. Neříkají nám nic jiného, než zákon o zachování energie a rovnici o
kontinuitě elektrického proudu. Píšu zde o tom proto, abychom si
uvědomili, že napájení antény je důležité a že lze antény z hlediska
napájení rozdělit na antény uzemněné a neuzemněné. O tom jsem již také
psal, třeba v článcích o LW
anténách - zde, taky
zde, v
článku o způsobu napájení drátových antén a v
článku o anténě Single
Zeppelin.
V úvodním článku jsem popsal dipól
napájený napětím (voltage fed dipole). Vypočtené průběhy proudů uvádím
i na obrázku vpravo. Všimněte si detailů u modré čáry, která nám
reprezentuje průběh proudů. Na koncích, odkud anténní vodič už nikam
nevede, je proud nulový. Nemá kam téci. Tedy pokud mu to neumožníte
např. do závěsných lan skrz maličké izolátorky. Všimněte si bodu
uprostřed. I když hovoříme o "voltage fed", anténa nemá nekonečnou
jakost Q v rezonanci a v místě napájení prostě proudy tečou.
Pozn.: pod obrázkem vpravo si můžeme představit
zářič antény Double Zeppelin ... |
 |
 |
Na obrázku vlevo je jen jedna polovina
celovlného dipólu. Anténa je napájená žebříčkem na svém konci. Jeden
drát žebříčku není nikam připojen, na jeho konci teče nulový proud.
Druhý konec žebříčku je připojen k zářiči. Takto funguje anténa Single
Zeppelin. Protože výstup z RIGu se dělá většinou na impedanci Z=50
Ohm, transformuje se žebříčkem, jehož délka je cca 0.25 x wl
impedance. Pokud místo žebříčku použijeme paralelní rezonanční obvod a
najdeme odbočku pro místo napájení nebo použijeme koaxiální vedení,
dole zkratované a vyvedeme z takového vedení bod, kam lze připojit
koaxiální kabel, budeme hovořit o tzv. "J" anténě.
Pozn.1: J-anténa má délku zářiče
kolem 0.5 x wl, zářič je napájen na konci a k transformaci používá
čtvrtvlnný koaxiální rezonátor. Prakticky popsal takovou anténu včetně
principu fungování např. Valentin RU3AEP na serveru
www.cqham.ru
|
Máme vyřešeno?
Téměř ano, pokud bychom uměli od stolu a pro naši
konfiguraci instalace jednoduše a přesně stanovit délku zářiče.
Přiznejte si však, jak se vám návrhy antén daří a kolikrát bylo třeba
použít štípaček pro naladění. Můžete mi oponovat, že když máte dobrý
tuner, L článek, s kondíkem jako almara, tak vám perfektně vyladí
anténu nějak střiženou kolem 0.5 x wl. Ano, to je sice pravda. Budete
se těšit z krásného VSWR = 1 a budete si myslet, že vám veškerý proud
teče do antény. Možná si i budete myslet, že v místě napájení do
antény proud neteče, že má nekonečnou jakost Q. Ale tak to není,
zákony Kirchhoffovy platí, anténa má v místě napájení konkrétní
hodnotu impedance a z L článku tam prostě proud teče. |
 |
A jak to vypadá s proudem, jsem
namaloval vlevo. Případ byl modelován pro kapacitu proti zemi o
hodnotě cca 60 pF. Hodnota není podstatná, jako skutečnost, kterou
mnozí z vás udělali. A zjistili (možná také nezjistili) například
jeden z těchto neduhů:
- J anténa nebo Single Zeppelin byl náchylný na přítomnost čehokoliv,
rozlaďoval se
- v hamovně se nám objevovalo HF (vf) napětí
- objevily se potíže s TVI
- anténa byla ve srovnání s jinou anténou hlučnější při příjmu
Pozn.: Díky Kirchhoffovým zákonům jsme zjistili, že máme anténu
uzemněnou, nikoliv neuzemněnou. Máme několik možností, jak problém
řešit. Udělat proudové napájení uprostřed (tedy přejít na dipól),
použít průměrný balun (zpravidla s ním na nízkých impedancích
vystačíme). Udělat napájení end fed near half wave antény tak, aby
tato soustava byla z pohledu principu neuzemněná a těšit se z toho, že
nám všechny výše uvedené potíže zmizí, anténa bude tichá. Nebo se s
anténou přestěhovat pod strom (přestěhovat hamovnu do přízemí) a
natáhnout drát šikmo nebo svisle vzhůru a těšit se z toho, že i když
nám tečou zemní proudy do zemně, tak nám vlastně nijak nevadí. |
|
|
Jedno z možných řešení
...
Pokud máte k dispozici dálkově ovládaný tuner, jehož reaktanční prvky
(LC) jsou dokonale oddělené od země (včetně napájecího zdroje,
ovládacího kabelu, atd.) a na vstupu do takového tuneru je instalován
proudový balun, máte s velkou pravděpodobností vyřešeno.
Druhé z možných řešení ...
O toto řešení se pokusil RU3AEP - již jsem v textu zmínil. Pro HF
pásma použil princip J antény. Na uvedeném serveru jsou rovněž popisy
vícepásmových řešení. Já zde popisuji svou modifikaci jednopásmového
řešení. Toto řešení letos (2014) použilo několik nešťastníků, kteří
neměli jinou možnost, než napájet Near half wave LW po koaxiálu
a jezdit na tom DXy na digimódech.
Princip a schéma zapojení

Na schématu si všimněte čtyř důležitých
reaktancí (LL1, L1, LL2, L3). LL2 představuje téměř čtvrtvlnný (cca
0.2 x wl) rezonátor vytvořený z koaxiálního kabelu s nízkými ztrátami.
Místo pahýlu, který používá RU3AEP, jsem použil indukčnost L3. Vlevo,
na konci půlvlnné antény jsou použity dva prvky. Indukčnost L1, pomocí
které se předlaďuje (dolaďuje) délka vedení LL2. Druhý prvek je krátké
vedení LL1, pomocí kterého se dolaďuje délka antény po instalaci.
Jak se s tím dělá ...
Obvody na schémátku opouštějí mojí
dílnu jako předladěné. Na požadovaném kmitočtu (např. 3576 kHz) je
nastavena hodnota indukčnosti L1, délka vedení LL2 (ta je pro každé
pásmo stejná, abych ji nemusel měnit, nastavuji hodnotu L1) a hodnota
indukčnosti L3. Hodnota indukčnosti L3 a L1 a LL2 jsou z dílny
přednastavené tak, aby na daném kmitočtu bylo po připojení antény VSWR
= 1. Žijeme v reálném světě, v praxi to tak není. Po připojení antény
musíme vždy změřit přesně impedanci přesným analyzátorem v místě
napájení antény, označeném výstup Z = 50 Ohm (VSWR opravdu nestačí
nějak změřit).
Průběhy impedancí v různých bodech této
soustavy vypadají takto, pokud je vyladěno:

Všimněte si, že vedení délky 0.2 x wl
(LL2) je zobrazeno se ztrátami (kružnice se stáčí do mírné spirály),
indukčnost L2 byla předladěna tak, že VSWR = 1 a kompenzační vedení
LL1 (kapacitní charakter) mělo dostatečný rozsah k doladění antény.
V praxi to takto u Near half wave end
fed longwire antény nikdy nechodí.
V prvním kroku musíme stanovit, zda je anténa dlouhá nebo krátká. Ne
každý má možnost lézt po střechách, protože to je nebezpečné, ne
každého to baví. V takovém případě nám dobře poslouží např. to, že
anténní vodič vyrobíme z lana RUPALIT V155, který má vynikající
vlastnosti. Navržené anténní zářiče prokázaly opakovatelnost ve
výrobě. Takže anténu navrhneme z tohoto vodiče, vypočteme její
impedance v místě napájení a pro tyto hodnoty předladíme transformační
obvod. K doladění na střeše nám pak stačí pouze měnit LL1. K nastavení
tedy potřebujeme přesný anténní analyzátor a znalost práce se
Smithovým diagramem. Takto to vypadá v praxi:
|
 |
 |
|
|
V obou uvedených případech
vidíte, že pomocí úpravy vedení LL1 lze přesně doladit krátkou i
dlouhou anténu na předladěném kmitočtu. |
Předladěná sada komponentů je dodána s
dlouhým vedením LL1. Pokud připojíme správně vyladěnou anténu LW na
svorku, naměříme impedance, jako na obrázku vpravo. Zkracováním vedení
LL1 lze doladit. |
 |
 |
Finální vyladění, které bylo provedeno
pouze zkracováním LL1 - viz obrázek vlevo. |
Praktické provedení
Sada součástí obsahuje pouze 4 komponenty:
- tubus antény o průměru 32 mm s indukčností L1 a výměnným vedením LL1
(vypadá jako balun, obsahuje konektor SO239 pro připojení LL2)
- koaxiální vedení z nízkoztrátového koaxiálu, na jednom konci
okonektorované, druhý konec s ochranou kabelu a očkem na protahování
...
- tubus balunu o průměru 32 mm s indukčností L2 a proudovým balunem na
výstupu
- náhradní výměnné vedení LL1, kdyby nám náhodou při ladění (stříhání)
ujela ruka
Montáž součástí se provádí takto:
- poblíž bodu napájení (konec anténního drátu) se namontuje tubus
antény tak, aby kabelové oko antény šlo přišroubovat pod svorku
- na konektor SO-232 se připojí vedení LL2, které se protáhne až do
místa, kde lze instalovat tubus s balunem
- u tubusu s balunem se nakrimpuje (nebo připájí, podle toho, co kdo
preferuje) kabelový konektor SO-239 a připojí se k tubusu s balunem
- od tubusu s balunem se vede koaxiální napáječ pouze s postupnou vlnou,
tedy libovolné délky, se Z =
50 Ohmů do hamovny k RIGu
Poznámka: vedení LL2 má elektrickou délku 0.2 x wl, v praxi je tedy
třeba počítat s tím, že v potřebné mechanické délce od konce antény
bude tento tubus s balunem instalován, že je třeba v tomto bodě
přidělat potrubní příchytku a neponechat to jako "bouli" na koaxu ... |
|
|
Předladění
Všechny 4 komponenty sady odcházejí z dílny předladěné na
požadovaná kmitočet. Předladění v dílně se dělá podle tohoto postupu:
1. provede se předladění vedení LL2 pro použité pásmo na jmenovitý
kmitočet a místo druhého konektoru se použije měřicí adaptér
2. tubus antény se osadí rezistorem o hodnotě R, která odpovídá
instalované výšce a vedením LL1 se jmenovitou délkou
3. provede se postupným nastavením L1 a L2 nastavení dvou parametrů
(na analyzátoru) - rezonančního kmitočtu soustavy a hodnoty VSWR na
VSWR = 1
4. Demontuje se vedení LL1 s nominální hodnotou a provede se
orientační kontrola impedancí s nezkráceným vedením LL1
Princip postupu předladění je tedy jasný. Nízkoztrátový
koaxiální kabel tvoří zkrácený rezonátor, který je laděn pomocí
prodlužovací indukčnosti L1, pomocí vazební indukčnosti L2 a pomocí
krátkého dolaďovacího vedení LL1.
Princip sady pro realizaci antény Near Half Wave
End Fed Long Wire
Princip sady několika klíčových komponentů byl dostatečně popsán.
Umožňuje napájet na konci (voltage fed) půlvlnnou anténu LW, tuto
anténu realizovat z hlediska principu jako neuzemněnou, tj. při příjmu
velice tichou, napájenou koaxiálním kabelem a dobře přizpůsobenou.
Tato anténa je z hlediska HF opravdu neuzemněná a právě o tento
důležitý detail se stará velice účinný proudový balun na výstupu dobře
přizpůsobeného koaxiálního kabelu, který pracuje pouze s postupnou
vlnou.
Z hlediska ztrát jde o kompromisní LW anténu, která
má větší ztráty (díky koaxiálnímu vedení 0.2 x wl a indukčnostem L1 a
L2) než LW přizpůsobená jiným pasivním čtyřpólem. Ale to je daň za to,
že to je anténa neuzemněná, tichá a dobře přizpůsobená.
|
|
|
|