Všeobecně Asi před půl rokem jsem
zde psal článek o anténách napájených na konci.
Typickým příkladem jsou antény end fed LW a Single Zeppelin. Někdy se
jejich použití nevyhneme, protože nejsme schopni zkonstruovat pro danou
lokalitu anténu napájenou jinak. Můžeme mít i jiné důvody. Už jsem
konstruoval vertikální Moxonku napájenou na konci. Nebo neznáme jiné
řešení, přestože existuje. Jako příklad uvedu anténu bobtail-curtain a
upozorním na jednoduchou anténu pracující na stejném principu a vyzařující
jako Double Zeppelin v provedení INV- V,
článek je zde. Nebo prostě máme jiné
důvody.
O co šlo? Kamarád mě poprosil, zda bych se nepodíval na jeho
end-fed typu LW, kterou měl v malé výšce a napájel jí tunerem (L-článek),
který si vyrobil. Anténa byla půlvlnná a naladěná na pásmo 40 metrů.
Dopálila ho poté, co si na zahradě před domem vyzkoušel stupidního rybáka
bez radiálů, zavrtaného do země. Vertikál byl tichý, bez radiálů dost
tupý. LW byla hlučná. Co ho zaráželo, byla skutečnost, že anténa byla
hlučná, i když maličké rádio (FT-817) bylo napájené jen z akumulátoru a na
stole nic kromě rádia, tuneru a propojovacího kabelu neleželo. Jak
jsme postupovali? Odpojili jsme anténu od tuneru, přidělali k
volnému konci žebříček, který jsem si pro tento účel přivezl, pustili ho
dolů a tam jsme dali na stoleček můj tuner, baterku a rádio. Hluk byl sice
jiný, ale nezmizel. To už jsem začínal mít podezření na to, že vysíláme
ještě na bůhvíco jiného, kromě té půlvlnové LW. Hledali jsme a našli, hi
... Co považuji za hlavní mýtus u půlvlnných LW a end-fed antén?
Půlvlnné antény mají na konci vysokou impedanci. Mezi hamy je rozšířen
mýtus, že když napájím na vysoké impedanci, tak že tam netečou vodiči
velké proudy a tedy ty velké proudy "neproháním" vodiči, které budou
vyzařovat elektromagnetické pole. Jenže nesmíme zapomínat na princip
napájení takové antény. Dokazuji to na oblíbené Single-Zeppelince. Když jí
napájím na druhém konci žebříčku, kde je nízká impedance a teče tam velký
proud, tak je ta anténa izolovaná od země a do uzemnění vám proud nepoteče
a ani ho tam nemusíte mít. Druhý konec žebříčku má jeden drát připojený do
půlvlnného zářiče. Druhý drát není připojen nikam. Proti zemi se však
uzavírá na vysoké impedanci, a to díky kapacitě toho druhého drátu obvod.
A tudy do zemně teče maličký proud. O
způsobu buzení antén jsem napsal již kdysi článek
zde. Takže když byla anténa hlučná, přestože byla buzená
pomocí čtvrtvlnného vedení, musela být buzená ještě nějakým dalším
vodičem, na jehož konci byla kmitna napětí. Přes nepatrnou kapacitní
vazbu. A taková věc musela rezonovat a pravděpodobně být také
nelineární (asi polovodivé přechody ve switchi), když to vyrábělo
elektromagnetický smog. Co jsme našli? V místnosti zděné budovy
byly zásuvky rozvodů nízkého napětí, zásuvka TV rozvodu a datová zásuvka s
konektorem RJ 45. TV rozvod, stejně tak, jako ochranný a nulový pracovní
vodič nn rozvodu nejevil příznaky rezonance. To už se nedalo říci o UTP
rozvodu. Ten nebyl používaný, ale vedl do switche Zyxel ES-108A, který
nebyl nikde zapojen k napájení. Na WAN portu byl připojen kabel z FTP
rozvodu, který vedl kamsi do pryč. Jak se to chovalo z hlediska
vyzařování?

FTP kabel nebyl nikde připojený a elektricky měl délku asi třech a půl
vlnových délek. Pak tam byl switch Zyxel, do kterého vedl další kus
datového kabelu. V hamovně byl krásný souběh s end fed koncem napájené
antény. Takže i když tam netekly žádné velké proudy, tak ty proudy už
tekly skrz konektory switche a ještě párkrát v kmitnách proudů na FTP
kabelu. Ale ani to není podstatné. Podstatné je to, že LW end fed anténa
nevyzařovala sama, vyzařovaly a byla dobře buzené i ty datové rozvody.
Simulace v MMANA je na výše uvedeném obrázku. Proč však nefungoval
Single Zeppelin? Jednoduše proto, že volný konec žebříčku vybudil datový
rozvod úplně stejně! Opatření? Opatření bylo v tomto případě
jednoduché. Odpojili jsme datový kabel od switche. Co se změnilo? Kus UTP
ke switchi neměl žádnou rezonanční délku. Do datového kabelu za switchem
se již malou kapacitou nic nebudilo. Anténa ztichla a nějak začala
fungovat. Má tato nepříjemná záležitost nějaké hezčí, systémové
řešení? Systémové řešení má. A sice:
a) nemáme-li důvod, netaháme si do hamovny ani plášťové proudy po
koaxiálním napáječi, tak ani žádné kmitny napětí na vysokých impedancích.
Jedno z řešení, které využívá principu transformace čtvrtvlnným vedením,
jsem uvedl u antén single zeppelin a zde. Stojatá vlna je na půlvlnovém
zářiči antény a na symetrickém napáječi. Tato soustava se nám postará o ty
potřebné kapacitní vazby proti zemi, a to mimo hamovnu. Velice často je na
konci žebříčku nízká impedance, kterou lze transformovat a mnohem menší
nepřizpůsobení. V praxi do tohoto bodu dáváme tuner a do hamovny si
táhneme jen napáječ s postupnou vlnou. Stojaté vlnění a kmitny napětí jsme
nechali mimo hamovnu.

Jak to vysílalo? Normálně. Na PSK Reportéru byste možná ani
rozdíly nezjistili. Modelované diagramy vypadají takto:

V jednom směru je maximálně 10 dB minimum. Sice poznáte, že z toho směru
vám nejdou DX spojení, ale pokud nemáte s čím srovnávat nebo nemáte
zkušenosti s anténami, které vyzařují na nízkých úhlech, tak se vsadím, že
to nepoznáte do doby, než si zrealizujete jinou anténu. Poznámka
Jde o kuriozitu. U antén, které napájíte na nižší impedanci a proti zemi
uzavíráte obvod vodiči, které jsou vázané těsnou vazbou s jakýmkoliv
domovním rozvodem, je mnohem vyšší pravděpodobnost, že si touto vazbou
zatáhnete do antény průmyslové rušení. Přesto jsem tuto kuriozitu uvedl,
protože jsem na vlastní oči viděl, že si lze rušení navázat také v kmitně
napětí anténního zářiče (na vysoké impedanci) nepatrnou kapacitní vazbou z
rezonujícího vodiče. Moje rada - když to jde, stojaté vlnění do hamovny
netahat. Zdá se vám to hloupé či banální? Hertzovy antény přeci vyzařují
právě kvůli tomu, že rezonují (v rezonanci vyzařují nejvíce) a aby
rezonovaly, musí na nich bý stojaté vlnění. Ale proč to tahat do hamovny,
jde-li to vyřešit jinak? |