Obsah článků          

    
 

Instalace WSJT-X verze 1.7 alpha development


Všeobecně

Dneska (15.10.2016) se na jihočeském setkání radioamatérů také hovořilo (Mirek, OK1YK) o nové verzi oblíbeného software WSJT-X verze 1.7.0. Na Internetu jsem našel zde: http://physics.princeton.edu/pulsar/K1JT/wsjtx-1.7.0-alpha-1-win32.exe ke stažení instalační soubor pro Windows a také textový soubor s popisem vlastností:  http://physics.princeton.edu/pulsar/k1jt/v1.7_Features.txt. Samozřejmě, že jsem to dlouho nevydržel, program nainstaloval do notebooku, podíval se na uživatelské rozhraní a šel ho nainstalovat do řídícího a komunikačního PC u TCVRů.

Instalace

Instalace proběhla bez jakéhokoliv problému. Software si natáhl nastavení z předchozí verze (měl jsem 1.6). Rádio bylo zapnuté, antény připojené a po spuštění program začal dekódovat relace, které zrovna na pásmu běžely. Udělal jsem si několik spojení, zjistil, že základní věci fungují normálně a šel nastavovat to podstatné.

Nastavení

To nejhezčí je třeba nastavit z menu: File ---- Settings ----kdy se nám zobrazí známé menu. Tam je třeba zaškrtnout "Enable VHF/UHF/Microwave features", tak jak je to vidět na okopírovaném obrázku:

Všechno ostatní, od značky, přes Radio, Audio, TX Macros ....bylo vše natažené z konfigurace předchozí instalace.

Provoz

Pokud máme VHF/UHF features nastavené a uložené tlačítkem OK, objeví se na hlavní obrazovce důležité věci:

Lze zaškrtnout EME delay a Submode B, Submode C, .... tím se nastaví dekodér přijímače na příjem JT65 B nebo JT65 C. Pokud máme připojené rádio, které umí řízení pomocí CAT, lze ho ovládat přes CAT. To se mi líbí, protože si ke svým Icomům a Kenwoodu mohu udělat softwarový sekvencer. Samozřejmě se po přepnutí na JT65 B nebo JT65 C mění i odpovídajícím způsobem šířka pásma dekodéru (červená/zelená skoba). Mód se zobrazuje v zeleném poli vedle Receiving a automaticky se odpojí Lock Tx=Rx, takže si můžete ručně nastavovat Doppler myší na "Wide Graph" obrazovce.

Poznámka

1. Se týká architektury programu. Dočetl jsem se, že není používán licensovaný KVASD dekodér, který byl nahrazen dekodéry novými.
2. Přibyly některé nové módy.

První dojem

Dost dobré. Takže zase budu mít noční a budu dřepět s mými maličkými anténami pro 70 cm a 23 cm u rádia a očekávat, že se někdo pochlubí, kde zrovna vysílá, abych ho našel a třeba i dekódoval.

Dřepění u rádia s malou anténkou pro EME

Pracovní povinnosti mi dovolily dřepět u rádia až v neděli, 23. října. Bohužel, pro maličkou anténu na stativu to znamenalo mít pod sebou okap a těsně za zářičem kovové zábradlí. Na výšku antény se raději ani neptejte (reflektor se skoro dotýká země).

Proto jsem měl radost, že jsem téměř hned po zapnutí našel silnou HB9Q na cca 432.090 MHz. A menší radost z toho, že už měla uděláno to, co se v contestu dalo a proto volala výzvu.

Její signál byl stabilní - viz foto dole. Zkusil jsem se popoladit o 1 kHz, abych měl HB9Q ve "sweet pointu" rádia, je to vidět z obrazovky dole.

Popis RX: malá anténa (15Y) na stativu, N konektor, asi 5 metrů koaxiálu H155, SMA konektor, LNA s FN=0.4, TCVR Kenwood TS-2000. Měsíček je fotografii vidět nad anténou.

 


 

Pro úplné začátečníky na příjmu EME

1. Signál EME poznáte podle toho, že odezva (DT) je u dekódovaných signálů zpožděná o cca 2.7 až 2.8 sekundy).
2. Směrování antény je důležité i u malých antén. Já většinou vyběhnu na balkón, když mi signál silné stanice klesne (vyběhne) o cca 2 dB.
3. Nedělejte to, co já dneska. Předzesilovač (LNA) patří k anténě. Já pro delší koax měl důvod. Do zesilovače v ALU boxu jsem si nedávno zavysílal (a nestihl opravit a změřit), dneska už jsem měl jen LNA v pocínované krabičce, který nelze dát ven. Pokud je mezi maličkou anténou a LNA koaxiál, zpravidla neuslyšíte nic, v lepším případě uslyšíte jen nejsilnější stanice ...
4. Pokud slyšíte na pásmu některou z nejsilnějších stanic, ani na malou anténu ji "nepřeslechnete" sluchem. Po naladění ji zpravidla dokážete spolehlivě přijímat celou dlouhou dobu (klidně hodinu ...)
5. Silné EME JT65 signály dokážete dekódovat i s maličkými anténami. Já jsem EME dekódoval prvně v roce 2014 na pásmu 144 MHz s anténou dlouhou necelé 2m. Na pásmu 70 cm jsem opakovaně dekódoval EME signály s 11el. Yagi podle DJ3JJ/YU7EF a s 15 el. Yagi, kterou jsem upravil z antény Diamond po její numerické optimalizaci. Na pásmu 23 cm jsem silný signál dekódoval i s krátkou, jen 280 mm dlouhou šroubovicí (polarizace pro příjem je LHCP). Fotky maličkých antén, které slyšely EME signály jsou zde.

Druhý dojem

WSJT-X jsem na příjmu EME takto zkoušel dneska (23.10.2016) poprvé. Protože se mi to líbilo, tak si možná na příští prázdniny zkompletuji malou QRPP EME stanici.

Poznámky k Linuxové verzi programu jsou zde.


© 2016  Míra Šídlo, ok1ufc, datum poslední úpravy: 23.10.2016