|
Poslední aktualizace 2021 |
||
|
|
|
|
| |
||
| WSJTX při použití na satelitu QO-100 | ||
Úvod
Program WSJTX se stal standardem pro některé digitální druhy provozu. Lze ho samozřejmě použít pro provoz na geostacionárním satelitu QO-100. Na satelitu si můžeme vyzkoušet celou řadu nastavení na našem zařízení, chování naší digitální stanice a získat potřebné zkušenosti.
Duplexní provoz
Plně duplexní provoz je to nejlepší, co nám satelit umožňuje. Hodí se k provedení celé řady experimentů, některé jsem popsal na této stránce. Příklad, jak vypadala moje stanice pro plně duplexní provoz.
1. Na velkém monitoru vpravo vedle notebooku mi běží hlavní okno pro příjem, velký vodopád a velké spektrum (zde zmenšeno):
2. Na notebooku mi běží druhá instance programu. Z této plochy provádím vysílání (řízení spojení):
Chování programu
1. Program neumí přes rozhraní CAT řídit frekvence duplexního transceiveru. Proto jsem řízení nepoužil, ale do frekvenčního plánu programu (Menu Settings - Frequencies) jsem si zavedl kmitočet, který vidím na hlavním displeji TCVRu (432,541400 MHz), abych nemusel přemýšlet nad nastavením.
2. Pro provoz FT8 lze spolehlivě použít klíčování pomocí VOXu (rádio
Kenwood TS-2000), PA a transvertor mám pro digimódy zapnutý trvale.
3. Abychom mohli monitorovat a dekódovat své vlastní vysílání, musíme
spustit program WSJT-X ve dvou instancích.
Spuštění více instancí programu WSJT-X
První instanci programu můžeme spustit bez jakéhokoliv parametru. Druhou a další instanci programu již spustit takto nelze.
Druhou instanci s parametrem spouštíme tak, že klikneme pravým
tlačítkem na ikonu (spouštěč) programu, najdeme záložku Zástupce a v poli
Cíl: napíšeme nakonec (za wsjtx.exe) mezeru a --rig-name=TS2000
tak, jak to vidíme na obrázku vpravo.
Každá další instance musí mít unikátní jméno --rig-name=JMENO
Ostatní nastavení programu je stejné, tak, jak program používáme při
běžném provozu.
Výhody duplexního provozu s více instancemi programu
1. Vidíme tvar, úroveň, čistotu a frekvenční stabilitu vlastních signálů.
2. Můžeme si snadno zjistit, jaké signály jsme schopni spolehlivě
dekódovat.
3. Nestane se nám, že bychom překryli svým vysíláním jinou stanici.
4. Jsme schopni ladit vysílač přesně vedle jiné stanice, aniž bychom
znemožnili její dekódování.
Příklad: Zkouška nastavení módu JT65C
Abychom netápali, ale věděli, můžeme si v duplexním provozu vyzkoušet dekódování vlastních signálů v módu JT65C. Nejprve vysíláme silný a ve spektru viditelný signál. Ve smyslu uvedených článků na tomto webu je silný signál takový, který dekódujeme s průměrným zařízením s reportem -5 dB. Na vodopádu a ve spektru vidíme toto:
Snižujeme úroveň vysílaného signálu. Budeme vidět například jenom "levou čáru" a pár bodů, viz vodopád (úplně nahoře) a ve spektru (v obrázku dole) vidíme jen málo čar. Tento signál byl dekódován s reportem -18 dB a takové reporty jsem obdržel např. s malou QRPP EME stanicí pro pásmo 70 cm (jedna anténa yagi dlouhá asi 2.2 m):
Snadno si vyzkoušíme, jak vypadá signál ještě slabší. Můžeme zjistit, jaké nejslabší signály jsme schopni dekódovat.
Signál s reportem -22 dB jsem již ve vodopádu s nastavením Averiging = 1 neviděl. U tohoto experimentu jsem zaznamenal v čase 15:55 poslední řádek s reportem, ale v pokusech můžeme pokračovat dále.
Můžeme si vyzkoušet všechna potřebná a důležitá nastavení.
Provoz digimódy na QO-100 je dobrým cvičením k získání dovedností tolik
potřebných pro EME QSO, pokud je chceme uskutečnit s malou stanicí.
