Úvod
 
Mezi radioamatéry se nám zabydlely SMA konektory a SMA propojovací kabely. Nejinak se stalo v mé dílně i hamovně. Na propojení mikrovlnných modulů používám okonektorované teflonové kabely. Volím přímé konektory a kupuji jumpery s kabely různých délek, ale jen dvou rozměrů:

RG-316/U  (průměr 2.5 mm)
RG-400 /U nebo RG-142 /B (průměr 5 mm)

a kupuji je často od Číňana. Když mi přijde balíček, vytřídím si měřením jumpery podle Return Loss do tří skupin. Pro pásmo 2.4 GHz jsem však nemusel žádný jumper vyhodit, RL jsem neměl horší než 26 dB, běžně více, než 30 dB.

Ne vždy však vystačím s okonektorovanými jumpery. Důvodem jsou:

1. Např. malá díra v plastovém okně nového domu, kterou prostrčíte pouze kabel pomocí tenké kovové trubičky bez konektoru.

2. Větší délka kabelu. Např. na propojení outdoorové skříně s hamovnou rád používám tenké koaxiální kabely (RG-174A/U) o průměru 2.6 mm, (levný RG-174U EMOS) o průměru 2.8 mm.

Používám SMA konektory s kabely do průměru 5 mm, střední vodič pájený, vnější stínění krimpované.

Pro tenké teflonové kabely (1.8 mm, 2.6 mm, 2.8 mm a 5 mm) používám přímé SMA konektory (foto vpravo) nebo a raději úhlové SMA konektory.

Přímé SMA konektory lze použít na kabely s polyetylénovým dielektrikem velice obtížně, nelze u nejtenčích průměrů bezprestně pájet a nelze střední kolík do konektoru zasunout malou silou, která odpovídá PE dielektriku.

Střední vodič koaxiálu se musí napájet po zasunutí do střední špičky konektoru poměrně malou dírčičkou, kterou musí do spoje navzlínat pájka s tavidlem. To všechno musíte provést tak, aby se nepoškodilo dielektrikum kolem středního vodiče. Mimo pájky s tavidlem vřele doporučuji napustit lanko středního vodiče flux pastou.

Vnější plášť SMA konektorů zásadně krimpuji. O krimpování je odstavec na konci článku.

Přímé SMA konektory, pokud dokonale provedete jejich montáž, použijete kabel s dobrými parametry a přesně vyrobené konektory, mají vynikající parametry. 

1. Snadnou a rychlou montáž.
2. Beztrestnou montáž na kabely s polyetylénovým nebo pěnovým dialektrikem.

Ten fígl spočívá v tom, že dielektrikum koaxiálu se středním vodičem normálně prostrčíte dírou z boku a odizolovaný konec vodiče založíte do drážky ve středním vodiči konektoru (foto vpravo). Přístup s letovačkou a pájkou je snadný, takže shora snadno přiložíte, zapájíte a můžete rovněž vizuálně spoj zkontrolovat. Po zapájení vložíte na spoj kruhovou dielektrickou izolaci a spoj zakryjete krytkou se závitem. I když se dielektrikum PE kabelu nepatrně deformuje, v trubičce těla konektoru zůstává nedeformované.

Konektor používám jak na teflonové kabely, tak na kabely s polyetylénovým dielektrikem, jako jsou levný RG-174U EMOS (má větší průměr), RG-174A/U Pasternack nebo
PE-C195 (rozměry RG-58, určení do 5.8 GHz, pěnové dielektrikum, nízké ztráty) Pasternack. Posledním typem kabelu jsem v hamovně nahradil oblíbený H-155 (Belden), který vyžaduje specifické konektory, PE-C195 používá standardní rozměr pro velikost RG-58.

Při krimpování nezapomeneme na konec kabelu navléci smršťovací ochrannou trubičku a kovovou trubičku, kterou obdržíme s konektorem (na fotografiích je vždy vlevo od ostatních dílů konektoru.
Krimpování provedeme odpovídajícím nástrojem, tj. krimpovacími kleštěmi na koaxiální kabely a zvolíme správný rozměr šestihranu. Já, bohužel, mám kleště univerzální, s výměnnými čelistmi a nevyhovují mi.
 

Rozměry šestihranů pro běžné typy koaxiálních kabelů jsem převzal od firmy Rosenberger (www.rosenberger.com).
Rozměry jsou uvedené v datasheetu čelistí krimpovacích kleští (tabulka č. 1):
 

Velkým průměrům koaxiálních kabelů se u svých staniček (Small Stations) vyhýbám a raději problém řeším outdorovým boxem.

Zařízení, které mám pro provoz přes satelit QO-100 je s hamovnou propojeno pouze tenkými koaxiálními kabely o průměru 2.5 mm.

1. Před montáží SMA konektorů je třeba upravit koaxiální kabely pomocí nástroje, kterému se říká stripper.

2. Je dobré, abychom tuto činnost uměli také ručně, s pomocí ostrého nože, chirurgických nůžek a dalších drobných pomůcek. Ručně to opravdu jde.

3. Stripper je na obrázku vpravo. Mám jich několik, seřízených na často používané typy koaxiálních kabelů, konkrétně na rozměr RG-58 foam a na rozměr RG-174 EMOS.

4. Na mých stripperech se nastavuje typ kabelu vysouvacím voličem kabelu.

5. Seřízení nožů stripperu není úplně triviální, chviličku toto seřízení trvá. Vždy se spotřebuje kus drahého kabelu, než jsem s řezem spokojen.

6. Proto používám stripper pro konkrétní kabel, který mám ve větším množství a pro kabely středních a větších rozměrů.

2. Oříznutí pláště ostrým nožem. Nezapomeneme před prací na koax nasadit smršťovací trubičku (pokud ji chceme použít) a kovovou trubičku SMA konektoru. Řez provedeme opatrně ostrým nožem a přebytečný materiál pláště odstraníme.

3. Délku stínění upravuji na délku SMA trubičky. Používám k tomu chirurgické nůžky s ostrými špičkami. Před ustřižením je dobré nepoužité stínění nad SMA trubičkou rozplést. Dělám to špičkami peánu. Trubička je zarovnána s okrajem pláště.
 

4. Úprava středního vodiče spočívá v úpravě jeho délky. Délku středního vodiče provádím uštípnutím ostrými stranovými štípačkami. U úhlových konektorů si délku snadno poměříme s konektorem přiloženým vedle kabelu. U přímých konektorů upravíme délku dle montážního předpisu konkrétního konektoru.

5. Před pájením odstraníme ostrým nožem dielektrikum kolem středního vodiče. Odstraňuji jen nepatrný kousek, právě takový, aby se vodič vešel do drážky středního kolíku konektoru. Řez provádíme velice opatrně, a to ostrým nožem. Není žádoucí, abychom přetrhli jeden nebo několik vodičů lanka středního vodiče. Proto řežeme po celém obvodu, aby síla na odizolování byla maličká.

6. Po odstranění dielektrika lze střední vodič zavést do SMA konektoru, konkrétně do drážky. Pokud není drážka rovnoběžná s osou koaxiálu, vyrovnáme ji pootočením kolíku šroubovákem.

7. V díře SMA lze pájet tenkým hrotem páječky. Pod lupou hrot dobře vidíme, hrotem prohřejeme střední kolík. Když přiložíme pájku (používám standardní  trubičku Pb-Sn s tavidlem), rozlije se krásně v ohřáté drážce a mezi vodiči lanka. Spoje je hezký a lze ho vizuálně kontrolovat. SMA lze pájet též vhodně upraveným hrotem pistolové páječky.

8. Během pájení mám konec kabelu v montážním stojánku tak, že ho svorka drží za SMA trubičku a konektor se opírá o podložku (desku stolu). Po zapájení lze provést vizuální kontrolu. Následuje kontrola izolačního stavu mezi středním vodičem a stíněním. 

9. Provedeme krimpování trubičky správným rozměrem čelistí - viz předchozí text.

10. Provedeme smrštění ochranné bužírky horkovzdušnou pistolí, pokud jsme použili.

Z uvedeného postupu je zřejmé, že montáž úhlového konektoru má evidentní výhody. Proto jsou úhlové konektory mojí první volbou. Jak jsou na tom elektricky?