Srovnání g5rv a vertikálu

O anténách

Kontakt

Praktické srovnání antény g5rv a vertikálu

Úvod

Tento článek je o praktickém srovnání dvou jednoduchých antén ve stejném (mém) QTH.

Podmínky

Anténa č. 1 je anténa g5rv v téměř nominálních rozměrech, vyrobená z měděného lana s PE izolací (průměr lana je 1.6mm, vnější průměr je 2.7mm). Anténa je napájená žebříčkem typu PCV-570-84, symetrizovaná proudovým balunem. Od balunu vede 1.4 metru koaxiálního kabelu RG-58 k anténnímu přepínači LDG v hamovně. Anténa je instalována mírně šikmo, vzdálený konec je ve výšce 14 metrů nad terénem, blízký konec je ve výšce 13 metrů nad terénem. Izolátor ve středu je mírně prověšen hmotností žebříčku, který jde kolmo dolů v délce cca 7 metrů. Potom je žebříček směrován k balunu. Orientace anténního vodiče je ve směru sever - jih. Anténa je situována severně od rodinného domku.

Impedanční přizpůsobení bylo v době měření provedeno pomocí automatického tuneru LDG-1000. Tuner je propojen s anténním přepínačem pomocí koaxiálního kabelu o délce 600 mm a s TRXem kabelem rovněž o délce 600 mm. Oba propojovací kabely jsou typu RG-58. Napájecí soustava antény byla ověřena orientačním měřením VSWR při výkonu 400 Wattů. VSWR=1.2 po naladění

Anténa č. 2 je třípásmový vertikál Compact 80/40/30 ok1ufc je napájen koaxiálním kabelem typu RG58 o délce 18 metrů. Kabel byl přiveden v době testu na stejný anténní přepínač typu LDG. Propojení od přepínače k TRXu bylo provedeno stejně, jako u předchozí antény. Tuner nebyl u této antény zapnutý, protože VSWR=1.4 na použitém kmitočtu. Anténa je situována na jih od rodinného domku, který ji převyšuje. Má však otevřený směr na jih, jihozápad a západ. Ve směru na východ je porost, který anténu převyšuje, ve směru na severovýchod, tj. přímý směr VK, FK a ZL je dům a porost.

Přijímač, anténní přepínač, tuner a SW

Přístroje na fotografiích běžně nepoužívám. Jde o průměrný komerčně dostupný továrně vyrobený tuner a továrně vyrobený dálkově ovládaný přepínač. Instaloval jsem je jen za účelem srovnávacích měření na anténách. Pro dekódování byl použit SW JT65 HF, operační systém Win WP. Zvuková karta je interní v Icom-7200. Pohled na obrazovku programu:

Bylo sledováno několik typických stanic, reporty z více relací byly zprůměrovány a zaokrouhleny.

Výsledky

Mým cílem bylo zjistit, jak se chovají antény při příjmu DX stanic. V době, kdy jsem dělal porovnání, byly na pásmu stanice uvedené v tabulce, kde uvádím přijaté reporty od každé z antén.

To, co jsem dávno tušil, se prokázalo i při tomto měření. Zatímco u amerických stanic mi G5RV dávala o 3 až 9 dB lepší reporty, reporty od protinožců byly o 6 a více dB horší, případně již stanice nebyly na použitém zařízení dekódovatelné.

Další informace, které zde uvedu, mohu se pouze domnívat a nejsem je schopen měřením dokázat. Vyzařování antén jsem modeloval ve více NEC programech, snažil jsem se o precizní práci. Vyzařování by mělo odpovídat těmto diagramům:

Chování antén v provozu - také během srovnávání si vysvětluji těmito hypotézami. Anténa G5RV je instalována pro pásmo 40 m nízko. To je pravda a pokud bych nepostavil speciální stožáry, nic s tím nenadělám a pravděpodobně tomu odpovídá i modelovaný diagram. Nejde jen o NVIS anténu, na 40 m lze dělat spolehlivě mezikontinentální spojení (W, PY, LU, CE ...). Další hypotézou, kterou uplatňuji a o které jsem psal na tomto webu v několika článcích, je docílit vyzařování na nízkém vyzařovacím úhlu. Z diagramu však vyplývá, že vyzařování je téměř totožné. Je to však pravda? Okem na diagramu nelze rozeznat potřebný detail. Provedl jsem tedy výpočet speciálně pro nízké vyzařovací úhly. Zde je tabulka a graf:

V tabulce i v detailním grafu jsou rozdíly vidět. Pro vyzařování na nejnižších úhlech (asi 2°) je vidět cca 2 dB rozdíl a od úhlů větších než 6° je již G5RV ziskovější. Může však mít jen dvoudecibelový rozdíl v zisku na konkrétním vyzařovacím úhlu takový vliv, že spojení spolehlivě zrealizujeme či stanici neslyšíme? Opravdu to nemohu dokázat, jde o mnoho hypotéz, já ale tvrdím, že ten dvoudecibelový zisk má praktický význam na naše DXování.

Závěr

Závěr jsem již učinil. Nemohu prokázat několik hypotéz, jimiž si vysvětluji konkrétní spojení. Jsou to tyto hypotézy:
- vertikál na zemi může mít na nízkých úhlech vyšší zisk, než má nízko instalovaný dipól
- pro komunikaci na extrémní vzdálenosti musíme dbát o to, abychom docílili maximálního vyzařování na úhlech od 2° do 5°, objeví se nám stanice, které běžně neslyšíme
- při provozu JT65 nám pravděpodobně jedno až dvoudecibelový rozdíl v reportech rozhoduje o tom, zda spojení uskutečníme/neuskutečníme
- práce s anténami vyžaduje maximální pečlivost, snažíme se vyvarovat prohřešků ve směrovosti antén.

Rovněž nabádám k pečlivosti, pokud antény srovnáváme např. poslechem nebo praktickou zkouškou. Pokud bych si nevšiml opakovaného, téměř každodenního provozu stanic protinožců a porovnal jen reporty amerických stanic, mohl bych učinit velice mylné rozhodnutí, ponechat jen drátovku a demontovat vertikál. Bohužel, nemohu sloužit, jak je to v contestech. Již jsem asi 20 let nezávodil (pokud, pak omylem). Proto se neodvažuji napsat, zda je lepší g5rv. Možná s ní uděláme více bližších stanic než s vertikálem. Příjem na vertikál mě překvapil, je však pravda, že při vysílání jsem do něho (hlavně RTTY a CW) "občas zatopil" ...

OBSAH všech článků webu - klikněte zde