|
||||||||||||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||||||||||||
O anténě QUAD se někdy říká, že to je král antén. Zda je toto hodnocení seriózní nebo, zda jde o další rozšířený mýtus, posuďte sami a přečtěte si pár následujících řádek o dvouprvkovém quadu. Podrobnějšímu zkoumání jsem podrobil 2 prvkový QUAD, jehož schéma je zde:
Anténu jsem podrobil jednoduchému zkoumání, kde mě zajímaly zejména tyto skutečnosti:
2. Zda lze dvouelementový quad optimalizovat tak, abychom získali současně vynikající předozadní poměr F/B, abychom netratili příliš na zisku a abychom docílili dobrého přizpůsobení. Pozn.: Víme, že u krátkých antén yagi (3 prvky) této optimalizace nikdy nedocílíme, a to ani za cenu, že použijeme design s impedancí v místě napájení kolem 20 Ohmů U quadu můžeme použít k optimalizaci délky obou smyček a vzdálenost mezi nimi. Provedl jsem pro výšku antény h=15m v mém QTH. Takto vypadá diagram antény, pokud jsem optimalizoval předozadní poměr F/B:
Takto vypadá diagram, pro optimalizaci zisku Ga, h=15m:
Poznámka: Aby narostl zisk Ga o pouhé 0.2 dBi, bylo třeba zmenšit horní lalok, kde anténa vyzařuje ve vysokém úhlu. Bohužel, již se silně zhoršil předozadní poměr F/B. Takto vypadá diagram antény QUAD po optimalizaci na přizpůsobení a předozadní poměr:
Poznámka: Tohle je velmi milé překvapení. QUAD lze velice dobře přizpůsobit na impedanci napáječe 50 Ohmů. A netratíme příliš mnoho. Proti maximálnímu zisku pouhých -0.5 dBi a na F/B -2 dB. Pokud s quadem otočíme o 45°, tj. se zemí bude rovnoběžná úhlopříčka, quad vyzařuje takto:
Vidíte, že to vyzařuje stejně. Možná se zeptáte, co touto konstrukcí sleduji. Mám několik důvodů, chci přivést koaxiální kabel po nosné konstrukci až k zářiči tak, aby zářič nebyl tahem kabelu mechanicky namáhán. Nechci ke konstrukci quadu použít příliš tlustých vodičů:
Jak je QUAD širokopásmový? Nic moc. O něco lepší diagram získáte, pokud vyrobíte těžké monstrum z pěti nebo šestimilimetrových měděných lan. Pokud použijeme lana o průměru 1.5 mm, docílíme pouze něčeho takového, jako je vidět na tomto grafu:
U experimentálních QUADů (pokusy v roce 2009 a 2010) pro pásma 20m a 17m jsem nikdy nedocílil lepší širokopásmovosti. Pro VSWR<1.5 bylo BW cca 80 kHz a pro VSWR<2 bylo BW cca 220 kHz, tedy méně, než potřebujeme pro celé pásmo 20m. V téže době jsem také experimentoval s delta loopy a dalšími smyčkovými anténami. Z uvedených výsledků vidíte, že dvouprvkový QUAD v porovnání s anténou YAGI až tak zázračná anténa není. Pro srovnání tady uvedu srovnání s vynikající anténou JUNGLE JOB (dvouelementová yagi), vždy optimalizováno na h=15, VSWR=1, max F/B:
Vidíte pouze nepatrné rozdíly. Používám tento postup při nastavování QUADU: 1. QUAD si namodeluji v libovolném programu
MININEC pro moje QTH a pro návrhovou výšku montáže. V roce 2009 jsem
použil program MMANA, který je zadarmo, k plné spokojenosti. Modelujeme
vždy všechny prvky, kovové výztuhy, stožár, kotevní lana i drátovky pod
quadem. napájený prvek: h=15m, f REZ=14.869
MHz, R=120 Ohm, jX=0 U quadu máme výhodu, že můžeme jednoduše rozpojit každou smyčku a anténním analyzátorem zjistit přesně její rezonanci! Zkracováním nastavíme při rozpojené druhé smyčce přesně rezonanční kmitočet, tj. jX musí být 0 a pro kontrolu ověříme reálnou složku R. Pokud toto provedeme, dostaví se nám výsledek pro nastavení antény QUAD, když spojíme vodič reflektoru. Při experimentech jsem byl překvapen, že quad měl VSWR=1 po nastavení touto metodou. Dokázal jsem vám, že nastavování quadu je jednodušší než např. u antény Yagi. QUAD má ještě další výhody proti anténám Yagi i proti anténám LPDA. Při příjmu se nám jeví jako tichá anténa. Píše o tom např. i W8JI. Důvodem je korona na špičatých koncích prvků a dipólů:
U quadu, který má úhlopříčku rovnoběžnou se zemí se nám body s vysokým napětím přestěhují do rohů smyčky. To je nevýhoda této konstrukce. QUAD, na rozdíl od antén Yagi má ještě
tyto další výhody:
První konstrukce (vlevo) nám dá výsledky, které jsem výše popsal. Druhá konstrukce (vpravo) je nepatrně horší v parametrech, přišli jsme o možnost optimalizovat přizpůsobení. Nicméně, délkou prvků lze přesně nastavit rezonanci. Já používám pro každé pásmo samostatný balun a transformuji si reálnou složku impedanci podle potřeby (např. z 80 nebo 100 Ohmů na 50 Ohmů). Když už jsme u těch konstrukcí, zmíním ještě jeden konstrukční kompromis. Jde o QUAD, který má oba prvky stejně dlouhé a reflektor je prodloužen pahýlem ze žebříčku PCV-570-84. V mém případě byla délka žebříčku 630 mm a vyzařovalo to takto:
Opět se ztratily nějaké ty desetinky až dB. Bohužel ....Nastavuje se to snadno - nastaví se délka každé smyčky tak, aby to rezonovalo na 14.87, pokud to má pracovat na 14.05, nastaví se interval mezi prvky na 2,2 metru a vyrobí se z žebříčku na konci zkratovaný pahýl na prodloužení reflektoru.... Má QUAD nějaké zásadní nevýhody? Příště budu zde pokračovat konstrukcí 5 a vícepásmových quadů a také konstrukcí quadů, které mají zářič konstruovaný jako širokopásmový dipól a reflektorovou stěnu mají ze smyček....
|
||||||||||||||||||||||||||||
73's Věra & Míra, ok1ufc |
||||||||||||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||||||||||||
© 2011 - Věra Šídlová a Míra Šídlo, ok1ufc, datum poslední úpravy: 12.01.2014 |
||||||||||||||||||||||||||||