Čtverec o obvodu cca 80 metrů, tj. asi 1 x lambda

má v různých výškách různé impedance. Pohybuje se to od několika desítek ohmů, např. 50 Ohmů u při zemi se plazících antén až po 100 až 200 Ohmů ve větších výškách nebo na kmitočtech loopů s dvojnásobnou délkou proti vlnové délce.

Také jsem byl u antény hama, který naměřil impedance dost vysoké a chtěl je kompenzovat balunem s vysokým transformačním poměrem. Příčina byla poměrně prostá. Deltaloop byl dlouhý, napájení se přestěhovalo do napěťové kmitny. Takový deltaloop není dobře navržený, má vysoké impedance v místě napájení a s tím související všechny komplikace s přizpůsobením i se ztrátami v izolátorech.

Delta loop vyzařuje na základním kmitočtu v běžných výškách (20m) přibližně takto:

SWR je pro přímé připojení kabelu vysoké. Ve výšce 20 m by to chtělo balun 1:4. Diagram vypovídá o tom, že anténa je vhodná pro místní spojení. Zajímavá je situace na dvojnásobném kmitočtu:

Vidíte, že již v 15 metrové výšce má anténa hezký diagram s nízkým vyzařovacím úhlem. V horizontální rovině je diagram deformován podle počtu rohů, u čtverce jsou 4 minima. U horizontálního trojúhelníku to vypadá takto:

Uvedený diagram platí pro nerovnostranný, ale rovnoramenný trojúhelník. Maximum vyzařování je v ose ramen trojúhelníka, směrem od balunu.

Základní nevýhodou antény deltaloop je, že to je monstrum v oblasti drátových antén. Je to anténa, která vyžaduje mnoho stožárů. Často se proto deltaloop konstruuje s body, které jsou k dispozici. Já jsem měl anténu tak, že balun byl nejvýše, s vrcholem upevněným ke stožárku na střeše patrového domu. A zbývající dva body jsem měl na stožár veřejného osvětlení (doufám, že to nečtou ouřadové z magistrátu) a na sloup telefonního vedení. Může se stát, že budete chtít realizovat tyto body ještě níže, jenom na nízkých, lehkých stožárcích. Schéma takové antény vypadá např. takto:

Jakpak nám to bude vyzařovat? Uvádím diagramy na dalších obrázcích. Platí pro výšku nejvyššího bodu 15 metrů a vodorovný drát je natažený ve výšce cca 3 metry:

Na 80 metrech by to chtělo balun 1:1, impedance je nízká

Na 40 m to již nevyzařuje jako vertikál, hodí se to pro místní spojení, ale vysílá to i s nízkým úhlem ve směru osy šikmých ramen (směrem od balunu). To se může hodit, mě to vysílalo do Japonska

Na 30 m to chtělo solidní tuner a také to vysílalo. Ale jinam, než na sedmičce

Na 20m by to chtělo balun 1:4

Na 17m by to chtělo balun 1:4 a solidní tuner

Na 15m by to chtělo balun 1:4 až 1:6, diagram už má nepříjemná minima

Pásma 12 a 10m již nekomentuji, 12 metrů moc nechodilo, vyzařovací úhel při horizontální polarizaci je již vysoký.

Takže, řekl jsem, že deltaloop byla moje oblíbená anténa. Byla a měl jsem ji raději, než groundplany s málo radiály. Přesto vidíte, že vyzařovací diagramy jsou s výjimkou 80 m, kde jsem nic lepšího nikdy neměl a s výjimkou 40 m, kde jsem využíval vlastností geometrické délky 2 lambda, nic moc. Ale i tak jsem rád tohle monstrum předváděl kamarádům (PSK 31 nebo SSB) na japonských stanicích, kde jsem mohl dělat jedno spojení za druhým, i když nebyly podmínky nejlepší. Občas jsem změnil geometrii bodů mimo hlavní vrchol a přestěhoval si minima ve vyzařovacím diagramu. Na pásmech od 20 do 10 metrů jsem však vlastnosti této antény překonal hravě směrovkou, ale také krátkým rotačním dipólem a později druhou verzí rotačního dipólu (MK2).

Na co je třeba dát u této antény pozor:

1. Neudělat si ji dlouhou, napájet ji  na vysoké impedanci. Tím si znehodnotíme možnost snadného přizpůsobení ke koaxiálu.
2. Nesnažit se jí přizpůsobit nevhodným balunem. Tady snadno uděláme chybu. Pokud má pracovat na více pásmech, hledáme kompromis. Ten se často řeší balunem s transformací 1:2 nebo i 1:4.
3. Pokud možno nevolit upevňovací body v kmitnách napětí, zvyšujeme si ztráty.
4. Nepoužívat nevhodný drát. Ukázal jsem, že při nízkých výškách může být již nízký vyzařovací odpor a ztrátový odpor drátu je v sérii s vyzařovacím odporem. Osobně používám měděné lano.

Jak instalovat balun? Já to dělám takto. Na smyčku dám několik izolátorů na uchycení. Na konce drátu namontuji vajíčkové izolátory, zajistím duplexní svorkou nebo oválem DIN. Za izolátory upevním dielektrickým lanem k oku na stožáru. K oku připevním také balun, očka vodičům připojím ke svorkám, kabel ke stožáru, aby netáhl za balun a je hotovo. Delta loop je hezky vypnutý, ale ne příliš velkou silou, jako když nechám balun viset a dolů ho táhne koaxiální kabel ...

Závěr

Co dodat? S delta loopem jsem dostával hezké reporty na 80 m, s delta loopem jsem udělal nejvíce Japonců na 40m, s delta loopem jsem pracoval se všemi kontinenty, udělal mnoho expedic. Po instalaci delta loopu jsem přestal vysílat na OCD dipóly, ty moje byly vždy horší, přestože jsem je koupil od renomovaných firem. Ale nenadchly mě ani ty OCD, co jsem později zkonstruoval sám. Proto je v e-shopu neprodávám....

Měl bych připsat také jednu hezkou perličku. Deltaloop jsem měl instalovaný jedním rohem téměř nad hamovnou. Jednou jsem začal experimentovat s krátkou anténou od firmy Diamond, která měla, myslím, označení BB6. Šlo o zářič dlouhý asi 6m, napájený na konci transformátorem a dobře zatlumený paralelním odporem. Kopil jsem to tenkrát asi týden před dovolenou, abych si udělal radost a porovnal to s právě zkoušeným mým krátkým Rybakovem. Chtěl jsem si ověřit, zda jsou větším svinstvem ztráty vlivem vysokého VSWR u málo účinné antény, jako je krátký vertikál bez radiálů nebo o něco menší ztráty v koaxu a energie zmařená v činném odporu antény. Tento případ jsem však také na svém webu někde popsal. Takže jsem BB6 natáhnul téměř z hamovny. A chvíli jsem byl nadšen. Na 80 metrech jsem běžně dostával na SSB reporty 59 a více, přestože byl loop navrřený na 3.550 kHz. Po zavysílání do té šestimetrové BB6 jsem dostal zase 59. To mě tedy fakt nadzvedlo. Líbal bych takovou anténu. Jaká byla skutečnost? V QTH jsou v zemi různé vodiče, vlastně každý stožárek a dům mají nějaký systém radiálů zakopaných v zemi. A tak si ta moje BB6 vedla dobře v buzení loopu. Po rozpojení loopu to bylo ovšem jinak, hi....

Ještě doplním poznámku k vyzařovacím diagramům u loopu, které jsem zde uvedl. Nemohu je ověřit. To umím jen u otočných směrovek pro pásma od 20 metrů, případně u rotačních dipólů od 30 m. Pocházejí z modelu MININEC v MMANA. Odstranil jsem hodnoty impedancí, ty jsou skutečně zavádějící, zejména s ohledem na ostré rádiusy. Právě tohle řešení vyžaduje určité zkušenosti, aby se vypočtený výsledek sešel s realitou. Tato skutečnost i taktní upozornění velice kvalifikovaného hama, kterého si vážím zejména pro jeho dosažené výsledky a dlouholetou práci v anténářském oboru mě vedly k několika úpravám tohoto článku. Touto cestou zdravím a posílám poděkování.

73's Věra & Míra, ok1ufc

Návrat nahoru

© 2011 - Věra Šídlová a Míra Šídlo, ok1ufc, datum poslední úpravy: 12.01.2014