Všeobecně V tomto článku chci ukázat, že třípásmový minibeam
nemusí být až taková tragédie, a to ani z pohledu realizovatelnosti,
účinnosti, zisku, F/B poměru či přizpůsobení. Proto jsou malé yagi antény
mezi hamy stále oblíbené. Měl jsem možnost vidět a vyzkoušet si preferovanou MA5B od Cushcraft (má 2 elementy a dipól 12/17m).
Líbila se. Také jsem měl možnost vidět technicky zajímavou G4MH a
rozšířenou drátěnou HEXABEAM na laminátových tyčích. Mým favoritem je
MA5B, ale o tom tento článek není. Chtěl jsem si vyzkoušet a ukázat, že návrh třípásmového a dvouelementového minibeamu lze udělat jen a pouze s free
verzí programu MMANA a prototyp lze vyrobit ze snadno dostupného
materiálu. Abych dosáhl výsledků, od začátku jsem dodržoval pár důležitých
zásad a o tom je tento článek.
Návrh antény využívá numerických optimalizačních možností programu
MMANA. Pro návrháře začátečníka nejsou až tak důležité pro vlastní návrh
antény, spíš pro dotvoření představy o jejích vlastnostech.
Jak začít?
U dvouprvkového trapovaného tribanderu se musíme smířit s mnoha
kompromisy. Uvažuji o výšce montáže H jen ve 12m. Moje úvahy jsou
následující:
a) Pro pásmo 10m bude anténa v plných rozměrech, ale nebude optimalizovaná
na maximální zisk nebo F/B. Mým cílem bude její přijatelné přizpůsobení
ke svorkové impedanci 50 Ohmů.
b) Pro pásmo 20m se budu snažit o její zkrácení, ale při zachování
dobrých parametrů zisku, F/B a přizpůsobení. Proto chci oželet větší šířku pásma
a anténu navrhnout pro práci kolem kmitočtů pro digimódy.
c) Pro pásmo 20m se anténu pokusíme navrhnout jako přijatelně
přizpůsobenou a oželím nejlepší F/B, to už bych
nepřizpůsobil k impedanci 50 Ohmů.
d) Na pásmu 15m bych chtěl docílit obdobných vlastností, kterých dosahuje
např. hexabeam. Stanovení základních rozměrů Trapy
Měl bych začít psát o vlastnostech trapů. Těm však chci věnovat samostatný
článek, alespoň v rozsahu, jaký jsem věnoval balunům. Zde uvedu jen
základní parametry. Trapy jsem vinul vodičem Rudolf Pack GmbH o průměru 1.6 mm na plastovou kostru. Hodnoty L a C uvádím v této tabulce:

Optimalizace geometrických rozměrů
1. Stanovení rozteče L INT mezi dipólem (driven element) a reflektorem
jsem provedl tak, že jsem na všech třech pásmech (10/15/20) pro krok 10cm
hodnoty L INT v rozsahu od 1.3m (lambda/8 na 10m) do 3m (více než lambda/8
na 20m) optimalizoval rozměry obou prvků pro dosažení nejlepšího
poměru F/B, zkoumal hodnoty impedancí a hledal kompromis. Ten jsem zvolil
na hodnotě L INT = 2 m, je to o něco více než lambda/8 na 15m a méně
(necelá 0.1 lambda) na 20m. S takovou vzdáleností lze ještě realizovat na
20m ve výšce 12m F/B lepší než 10 dB. Základní zjednodušené schéma pro
toto modelování je:

a výsledkem je pouze nalezení kompromisní hodnoty L INT.
Poznámka: Kdo má zkušenosti s návrhem trapovaných tribanderů, určitě
by L INT nalezl intuitivně. Kdo má menší zkušenosti. Kdo nemá dokonalé
zkušenosti, snadno udělá chybičku a navrhne L INT na zbytečně velkou
hodnotu. Sice mu bezpečně bude fungovat pásmo 20m, ale nedocílí potřebných
parametrů F/B na 15m a 10m. Jiným řešením je "okopírovat" tento parametr z
obdobně fungujících antén. Většinou však nevíme, o jaký kompromis se
konstruktér snažil. Často používaná hodnota L INT u známých konstrukcí je
L INT kolem 2 metrů. 2. Stanovení rozměrů pro pásmo 10m jsem provedl
podle tohoto schématu. Volil jsem trubky AL o vnějším průměru 28 mm. To
proto, že jsem chtěl, aby anténa byla širokopásmová, s plošším průběhem
VSWR a dostatečně mechanicky tuhá. Měl jsem však ještě dva důvody - na
výrobu balunů používám plastovou trubku s vnějším průměrem 32 mm. Tento
rozměr je pro plastové trubky obvyklý a dovnitř lze zasunout AL trubka o
uvedeném průměru. Pro plastovou trubku uvedených rozměrů se však vyrábějí
potrubní spojky, na které lze vinout trapy a se spojkama lze po trubce
posouvat. Tím lze snadno ladit geometrii antény.

Pro L INT = 2m pro průměr 28mm mi vyhovovaly rozměry L DE = 4.3 m a L R =
5.0 m. Oba prvky byly proti optimálnímu výpočtu zkráceny, protože L DE je
prodloužena při návrhu o celkem 250 mm napájecího žebříčku k balunu a
délku L R lze prodloužit vodičem k trapu pro 10m.
3. Celkové schéma antény je na tomto obrázku

Na obrázku vidíte všechny důležité díly antény, kterými se nastavuje její
geometrie.
a) Základem jsou prvky v nekrácených rozměrech pro 10m band.
b) Modře jsou označené rezonanční délky pro pásmo 15 mterů. Trapy 15m jsou
popsány modře.
c) Oranžově jsou označené rezonanční délky pro pásmo 20m. Na reflektoru je
tato rezonanční délka ještě prodloužena indukčností L R 20m o hodnotě cca
1.2 - 1.5 mikroHenry. V mém případě přesně L = 1.4 mikroH. Touto
indukčností se snadno ladí ještě přijatelné F/B a VSWR na 20m.
Poznámky: Ono se u této antény obecně všechno snadno ladí. Na 10 m je dost
široká a obvykle není třeba ladit nic. Na pásmu 15m se snadno ladí pomocí
modrých vodičů. Proti AL trubkám, které mají mnohem větší kapacitu, je
ladění s tenoučkými dráty málo citlivé na délku a s trapy lze snadno
posouvat z jedné polohy do jiné. Lze tak snadno nastavit potřebné F/B i
VSWR. Plastové trubky jsou dlouhé u DE 1m a u R 0.88 metru. Rozpětí DE je
jen 6.3 metru a rozpětí R je 6.76 m.
Vyzařování V diagramech je uvedeno vyzařování na základních
pracovních kmitočtech:



Všimněte si, že diagramy jsou docela hezké, žádná trága. Uvedu ještě
srovnání vyzařování s jinými typy antén. Na pásmu 20m jsem srovnával s
dvouprvkovým optimalizovaným monobanderem a s oblíbeným hexabeamem:

Všimněte si, že monobander, který je podstatně větší, má stejný zisk, ale
lepší F/B. Toho jsem docílil tím, že jsem použil pro konstrukci podstatné
části trubku velkého průměru a pro konstrukci koncové části tenkého
vodiče. Zisk je stejný a je to taková moje hříčka s pravdou a mýty o
zkracování = ztrátování. Ano, "zaztrátoval jsem si", trapy mají
indukčnosti, ale také jsem pomocí tenkých a dobře vodivých lanek (malá
kapacita) délku prodlužoval. Proto se mi zisk "vrátil" na hodnotu
robustního monobanderu. Klesla však šířka pásma a kvůli přizpůsobení jsem
musel jít do kompromisu s F/B. Všimněte si, že hexabeam má nepatrně menší
zisk, ale dobrý F/B. Je to také dáno tím, že zářič hexabeamu je přeci
jenom proti dalším srovnávaným anténám výš. Ještě uvedu srovnání
vyzařování na hexabeamu a mého minibeamu na 15m a výsledky není třeba
komentovat. Minibeam jsem optimalizoval pro pásmo 15m. a principy, které
jsem použil, jsem už popsal.

Průběhy VSWR a rozložení proudů v prvcích


Vlevo je rozložení proudů ve vodičích na pásmu 10m, vpravo je rozložení na
pásmu 20m. U antény této konstrukce se zásadně nenastavuje na pracovních
kmitočtech VSWR = 1. To bychom šli s F/B do pryč. Při správném nastavení
se výpočtová hodnota VSWR pohybuje od cca 1.2 do 1.5. Změřené hodnoty pro
navržené F/B jsou příznivější (to je dáno skutečnými vlastnostmi země a
jejím modelem MININEC) a pohybují se od 1.08 do max 1.4.
Co s tím?
Přestože si o sobě myslím, že mám asi 35 leté zkušenosti s navrhováním
antén, nedokázal bych bez modelování a numerické optimalizace
rozhodujících geometrických délek jen na základě zkušeností kvantifikovat jednotlivé parametry, jako
je šířka pásma pro přizpůsobení lepší než VSWR = 1.5, zisk a předozadní
poměr F/B na jednotlivých kmitočtech. Proto první
prototyp měl lepší parametry, než jsem pro H =12m předpokládal. Dokonce i
výška H = 12m byla poměrně bezpečná. Šel jsem
tedy do druhého, ještě odvážnějšího řešení. Navrhl jsem trapovaný
dvouprvkový minibeam pro výšku instalace H jen H=10 metrů, s rozpětím
reflektoru/driven elementu jen 5.2 m/4.3 metru a vzdáleností mezi prvky L
INT = 1.95 metru (ráhno 2.0 m).
Schéma finální antény se základními rozměry

Mechanické provedení prototypu
Trapy jsou opět nasunuté na plastové trubce o průměru 32 mm, oba dva jsou těsně
za sebou (délka jen asi 200 mm), indukčnost pro pásmo 20m byla vynechána.
Ladicí kapacitní konce délek 1.1m, 1.04m, 0.54m a 0.52 metru jsou vyrobeny
z hliníkové trubky o průměru 10mm. Jsou připojené Cu jumperem s kabelovými
očky M4 přímo na svorky trapů. Jejich ladění však není až tak necitlivé,
jako u předchozí varianty antény a na rozměrech záleží!

Konstrukční detaily, které jsem použil při ověřování prototypu
První prototypy trapů (obrázek vpravo) jsem vyrobil z
vodičů o průměru 1.6 mm s odolným lakem (firma Rudolf Pack GmbH). Trapy
pro kmitočet 28 MHz mají 7 závitů a trapy pro kmitočet 21 MHz mají 9
závitů. Kondenzátory jsou uvnitř plastové trubky o průměru 32 mm.
Jsou zakončeny očky M4 pod hlavami šroubů. Vinutí je zakončeno
pájenými očky na nerezových šroubech M4 ze svrchu. |
 |
 |
Trap se na požadovaný kmitočet ladí
roztažením/stlačením vinutí. U prototypů to dělám tak, že navinu
vinutí tak těsně na plastovou trubku. Kondenzátory už jsou uvnitř
trubky, očka jsou pod hlavama šroubů, šroubky jsou prostrčeny,
zafixovány nízkou maticí a vějířovou podložkou. Po nasazení oček na
šrouby a jejich zajištění maticemi se vinutí uvolní a je až příliš
volné.Aby se dalo ladit, podstrčím pod
vinutí zubatý PE pásek (ze stahovacího pásku vhodného rozměru),
zoubky směrem k vinutí. Vinutí se stane těsným a lze ho krásně
roztahovat či stlačovat. Trap lze naladit velmi přesně a velmi
snadno během několika sekund.
Po naladění trap zafixuji dielektrickou
dvousložkovou hmotou, kterou používají energetici na zalévání
součástí pro vysoké napětí. Hmota se vytvrdí kolem závitů. Celek lze
samozřejmě přelakovat vhodným dielektrickým lakem.
Takto provedená cívka je tak pevná, že se mi
nestalo, aby se trap bůhvíkam naladil. Pro tento účel si skladuji už
pátým rokem na slunci, mrazu a dešti rotační dipól.
|
Trapy pro tuto anténu jsem vyrobil v konci trubky
(obrázek vpravo) viz pravá část obrázku. Tato trubka se jako celek
nasouvá na AL trubku prvku o průměru 28 mm. Aby byla zachována
geometrie, je v plastové trubce díra a v díře je trubkový nýt, který
slouží jako doraz. |
 |
 |
Konce prvků (ladicí tyče) jsem realizoval z AL
tenkostěnných trubek. Provizorní příchytky - viz obrázek vlevo jsem
u prototypu zhotovil z potrubních příchytek. Na větší příchytku pro
trubku o průměru 32 jsou přilepeny a ještě přišroubovány dvě
příchytky pro menší trubky.
Ladicí tyče jsou propojeny jumperem (Cu lano s
kabelovými oky) na svorky trapů.
Poznámky:
1. Pokud používám tyče o průměru 8 až 12 mm, navlékám těsně na
ladicí tyč plastovou trubku a tuto ještě lepím. Pokud spěchám,
navinu na tyč pásku.
2. Pokud jsou ladicí tyče krátké a tenké, použiji jen příchytku o
průměru 32, kterou provrtám, malé příchytky nemontuji a příchytkou
prostrčím tenký drát (Al svařovací drát). U popsané antény jsem tuto
konstrukci nepoužil, ladicí tyče byly delší než 1m.
3. U obchodníků (http://shop.nuxcom.de/) lze sehnat vhodné plastové příchytky pro finální
výrobek. |
|
|
Vyzařování
Protože jsem snížil výšku montáže o 2 metry a současně zmenšil podstatně
rozpětí antény, zhoršilo se vyzařování hlavně na pásmu 20m. I tak nás
stále ještě anténa překvapí svými vlastnostmi. Pro informaci uvádím její
vyzařování (modré křivky) s předchozí variantou (červené křivky) na všech
pásmech:



Přizpůsobení
Minibeam v této verzi je již na hraně s kompromisem mezi F/B a
přizpůsobením. Uvádím
zde průběhy VSWR pro všechna pásma:



Obrázky jsem ponechal veliké, abych vás mohl upozornit na důležité
detaily, všimněte si jich:
1. V pásmu 10m je průběh VSWR plochý. Anténa je nezkrácená a vyrobená z
trubek o průměru 28 mm.
2. V pásmu 15m je minimum VSWR na kmitočtu cca 21.15 MHz. Tato hodnota je
správná. Anténa je zkracovaná, optimalizovaná pro dobrý zisk i F/B a
těchto parametrů dosáhne na kmitočtu 21.076 MHz. Bohužel, kompromisem je,
že VSWR = 1.5. Tato hodnota mému vysílači nevadí. Pokud bych však naladil
anténu tak, aby VSWR bylo např. VSWR = 1.1 na 21.076, což samozřejmě lze,
anténa by měla mnohem horší F/B.
3. Ještě markantnější je situace na pásmu 20m. Průběh VSWR je plochý na
horním konci pásma, ale vyzařování tam není dobré. Na začátku pásma jde
VSWR velice strmě nahoru. To je dáno geometrií antény. Proto opět
kompromis. Na kmitočtu 14.076 MHz je VSWR = 1.5 a ještě přijatelný zisk.
Přesto je zisk o celé 3 dB menší proti předchozí variantě montované o 2m
výš.
Poznámka: Můj kompromis tedy spočívá v tom, že pro nejlepší dosažitelný
F/B jsem oželel dobré VSWR a tento parametr jsem pevně stanovil jako VSWR=1.5
na dvou pásmech. Měřením se ukázalo, že skutečné VSWR u reálné a správně
nastavené antény bylo o něco lepší a bylo cca VSWR=1.4, ale i to je,
myslím, pro program MMANA a MININEC engine typické, pokud modelujeme v
nepříliš nízkých výškách.
Průběhy proudů
Na následujících třech obrázcích jsou znázorněné průběhy proudů v
jednotlivých prvcích. Z průběhů proudů jednak vidíte, jak se prvek podílí
na vyzařování a také vidíte, které prvky se uplatňují na daném pásmu. Já
měřením proudů kontroluji, zda je anténa zdravá a také, zda se chová
stejně, jako její NEC model.
Poznámka: Tyto obrázky jsou ilustrativní. Pro měření antény a její
nastavení pomocí proudů jsem použil tabulkovou interpretaci hodnot proudů
z engine NEC-2. Takový postup mám léty ověřený.

Na pásmu 10m tečou proudy až k trapům, u trapů jsou proudy malé a je tam
kmitna napětí.

Na pásmu 15 metrů tečou proudy skrz první trap až do svislých kapacitních
tyčí, na jejichž konci je kmitna napětí. Anténa se ladí v pásmu 15m délkou
svislých tyčí.

V pásmu 20 metrů tečou proudy skrz oba trapy až do vodorovných kapacitních
tyčí. Anténa se v pásmu 20m ladí délkou vodorovných tyčí.
Závěr
Mým cílem bylo vyzkoušet několik zásad a navrhnout tribander v provedení
mini pouze s free verzí programu MMANA a jeho numerickými možnostmi. Jde
to. Zároveň jsem ukázal, co všechno bylo třeba při takovém návrhu udělat.
Finální anténu jsem si ponechal pro svou potřebu a pro různá srovnávací
měření. Anténa nebude vyráběna
pro trh a ani nabízena v e-shopu, protože na trhu jsou k dispozici dobré
výrobky od firmy Cushcraft a náš český trh je pro zahájení seriózní výroby
za rozumnou cenu maličký. Na místě je tedy otázka, proč jsem tohle vše
dělal. Prostě chci mít na určitou věc svůj vlastní názor i svou osobní
zkušenost. Nemám rád tvrzení "rádoby zkušených hamů", že to nemůže
fungovat nebo že to funguje špatně, že to funguje hůř než dipól, že to má
obrovské ztráty, atd. To všechno jsou mýty, které lze vyvrátit vlastním
měřením, vlastní zkušeností. Samozřejmě, že dvouelementové monobandery
jsou lepší. Ale jsou rozměrné. Není však pravda, že např. rotační půlvlnný
dipól musí být lepší, než lehký, zkracovaný dvouprvkový tribander v
provedení mini. Druhým cílem, proč jsem tohle dělal byla skutečnost, že
jsem chtěl hamům ukázat na návrhu a výrobě prototypu, jak lze improvizovat
s amatérsky dostupnými prostředky při bastlení, a to od jednoduchého SW,
až po trubky a dráty.
Anténa není navržena zcela optimálně. Pokud bych ji musel zařadit do
výrobního programu, určitě bych nešel do plnorozměrné yagi na 10m a
zkrátil bych jí také indukčností poblíž konců prvků.
Zásadní nevýhoda zde popsané antény je její citlivost na nastavení
ladicích tyčí. Měřením jsem zjistil, že lze nastavit pro max. VSWR=1.5
velmi hezký poměr F/B i při malé výšce montáže.
Anténa je určená pro montáž na trubkový stožár s výškou H=10m nebo na
trubkový stožárek ve výšce cca 2 metry nad střechou 8m vysokého domu. Otáčení antény lze realizovat malým TV rotátorem.
Pro dům s výškou střechy v 8 metrech (komín 9m) mám připravenou
zajímavější anténu s podstatně lepšími parametry. |