Nadzemní protiváhy vertikálů, Ground Plane systém nebo Meandr?

Vertikál se čtvrtvlnným zářičem je z pohledu prostorové dispozice velice náročnou anténou. Tento článek srovnává základní vlastnosti vertikálu s nezkráceným čtvrtvlnným zářičem a se skloněnými nadzemními radiály v plné délce. Vlastnosti jsou porovnány se čtvrtvlnným vertikálem s úzkou meandrovitou protiváhou.

Schéma obou antén s uvedením základních rozměrů

Obě antény mají naprosto stejný zářič, instalovaný ve stejné výšce nad zemi. Úzký meandr antény je realizován mezi 4m vzdálenými izolačními tyčemi ve více vrstvách nad zemí. Systém GP se čtyřmi radiály je skloněný. Paty vertikálů jsou ve výšce 3 metrů. Spodní konec meandru je ve výšce cca 0.6 m nad zemí. Spodní konec radiálů GP je cca 1 metr nad zemí.

Impedance v místě napájení a VSWR

Anténa s meandrem měla v bodě napájení impedanci Z = 28 + j0 Ohmů na kmitočtu 7.076 kHz a pro přizpůsobení byl použit balun Guanella s transformačním poměrem 1:2. Nejlepší VSWR bylo cca 1.1 a šířka pásma pro VSWR menší než 2 byla cca 120 kHz.

Anténa se systémem GP měla v bodě napájení impedanci Z = 48 + j0 Ohmů na kmitočtu 7.076 kHz a pronikání HF proudů do napáječe bylo bráněno použitím balunu podle Maxwella. Nejlepší VSWR bylo cca 1.08 a šířka pásma pro VSWR menší než 2 byla větší než 200 kHz.

Vyzařovací diagram

Zkrácená anténa má horší účinnost. Maxima vyzařování jsou teoreticky přibližně o 1 dB horší. Během dvou period vysílání JT9 u stabilních signálů byly zjištěny rozdíly ještě větší, přibližně 2 dB. Ani u DX stanic nebyly zjištěny rozdíly větší, lze předpokládat, že uvedené rozdíly v síle signálů neplatí pouze pro maximum vyzařování, ale také pro rozsah nízkých úhlů směrem k horizontu.

Srovnání antén

Anténa s meandrovou protiváhou má výrazně menší prostorové nároky při nepatrném zhoršení ostatních parametrů.