Všeobecně Vertikál se čtvrtvlnným zářičem je z pohledu prostorové
dispozice velice náročnou anténou. Tento článek srovnává základní
vlastnosti vertikálu s nezkráceným čtvrtvlnným zářičem a se skloněnými
nadzemními radiály v plné délce. Vlastnosti jsou porovnány se čtvrtvlnným
vertikálem s úzkou meandrovitou protiváhou.
Schéma obou antén s uvedením základních rozměrů

Obě antény mají naprosto stejný zářič, instalovaný ve stejné výšce nad
zemi. Úzký meandr antény je realizován mezi 4m vzdálenými izolačními
tyčemi ve více vrstvách nad zemí. Systém GP se čtyřmi radiály je skloněný.
Paty vertikálů jsou ve výšce 3 metrů. Spodní konec meandru je ve výšce cca
0.6 m nad zemí. Spodní konec radiálů GP je cca 1 metr nad zemí.
Impedance v místě napájení a VSWR
Anténa s meandrem měla v bodě napájení impedanci Z = 28 + j0
Ohmů na kmitočtu 7.076 kHz a pro přizpůsobení byl použit balun Guanella s
transformačním poměrem 1:2. Nejlepší VSWR bylo cca 1.1 a šířka pásma pro
VSWR menší než 2 byla cca 120 kHz.
Anténa se systémem GP měla v bodě napájení impedanci Z = 48 + j0
Ohmů na kmitočtu 7.076 kHz a pronikání HF proudů do napáječe bylo bráněno
použitím balunu podle Maxwella. Nejlepší VSWR bylo cca 1.08 a šířka pásma
pro VSWR menší než 2 byla větší než 200 kHz.
Vyzařovací diagram
Zkrácená anténa má horší účinnost. Maxima vyzařování jsou teoreticky
přibližně o 1 dB horší. Během dvou period vysílání JT9 u stabilních
signálů byly zjištěny rozdíly ještě větší, přibližně 2 dB. Ani u DX stanic
nebyly zjištěny rozdíly větší, lze předpokládat, že uvedené rozdíly v síle
signálů neplatí pouze pro maximum vyzařování, ale také pro rozsah nízkých
úhlů směrem k horizontu.

Srovnání antén

Anténa s meandrovou protiváhou má výrazně menší prostorové nároky při
nepatrném zhoršení ostatních parametrů. |