Všeobecně Feritová anténa byla velice rozšířenou anténou v dobách
přenosných RX a středovlnného rozhlasového vysílání. Některé přijímače
měly na feritové tyči navinuté i krátkovlnné rozsahy. Ani v literatuře a
ani na internetu jsem si nevšiml nějakého širšího rozšíření této antény
pro vysílání na amatérských pásmech. Lze feritovou anténu takto používat?
Má mnohem horší vlastnosti než jiné druhy antén? Právě to jsou cíle mého
experimentu.
Úkoly experimentu
Navrhnout a vyzkoušet vzorek jednopásmové (7 MHz) a vícepásmové
(80/40/30m) feritové antény. Anténa musí být laděná pouze jedním ladicím
prvkem a na svorkách musí mít nominální impedanci 50 Ohmů, aby se dala
připojit k TRXu přímo. Vyzkoušet vliv délky feritové tyče na účinnost
antény.
Schéma antény

Základní hodnoty a rozměry hlavních částí
1. Ladicí kondenzátor s rozsahem ladění od cca 10 pF do 130 pF. Je
složen ze dvou sekcí, které jsou zapojené v sérii.
2. Feritové tyče z materiálu s permeabilitou cca u = 100, průměr tyče 20
mm, délky tyčí 100mm, 200mm a 300mm.
Stanovení indukčnosti rezonančního vinutí
Na kalkulačce nebo v jakémkoliv programu pro výpočet rezonančních
obvodů si vypočteme potřebnou velikost indukčnosti tak, aby nám:
1. Indukčnost rezonovala při maximální kapacitě C
kondenzátoru nepatrně pod kmitočtem 3.550 kHz.
2. Vypočteme, jakého maximálního kmitočtu dosáhneme,
pokud bude kondenzátor C nastaven na minimální kapacitu.
V tomto popisovaném případě bych dosáhl s
indukčností L = 19 mikroH rezonance na kmitočtu 3.550 kHz při kapacitě
asi 106 pF a při kapacitě C= 13 pF bych dosáhl rezonance na 10.12 MHz.
Pro obě krajní pásma mám tedy ještě přiměřenou rezervu kapacity v obou
směrech.
Poznámka: Na obrázcích vpravo je orientační
výpočet potřebných kapacit pomocí kalkulačky pro výpočet HF
komponentů, která je součástí programu MMANA (v menu ji najdete jako
HF components).
|

|

|

|
Měření
indukčnosti rezonanční cívky Pro tento
experiment jsem indukčnost vinutí měřil pomocí jednoduchého
přímoukazujícího měřiče indukčnosti - viz foto vlevo. I když měření
není přesné, je jednoduché a rychlé a pro daný účel naprosto
dostatečné.
Poznámka:
1. Na fotografii
vidíte při měření nejkratší feritovou anténu (délka 100 mm). Vinutí je
tvořeno 10 závity tenkého koaxiálu, použit byl jen plášť. Indukčnost
takového vinutí je malá, cca 12 mikroH a nejde už vyladit pásmo 80m
(Ladí asi od 4.5 MHz nahoru)
2. Platí, že L = k x N2, takže při
N=10 závitů by bylo k = 0.12
3. Při N = 12 by měla být indukčnost cca 17 mikroH a při N = 13 záv.
by již byla přes 20 mikroH. Pro další experimenty jsem zvolil N = 12
závitů. |
Vazební vinutí
Stanovil jsem si drzý cíl, a to po zkušenostech s
konstrukcí MLA antén - a sice napájet feritovou anténu přímo z TRXu
pomocí koaxiálního napáječe se Z = 50 Ohmů. Protože jsem se vůbec
neodvážil odhadnout ztráty v popisovaném rezonančním obvodu a pouze
jsem odhadoval, že impedance paralelního rezonančního obvodu bude
vysoká a impedance výstupu TRXu je 50 Ohmů, nastavoval jsem vazbu
experimentálně.
Postup
Při okraji tyče jsem přes rezonanční vinutí navinul
2 závity. Impedance, kterou jsem při rezonanci naměřil, měla vysokou
hodnotu R (přes 200 Ohmů). Snížil jsem tedy vazební vinutí na pouhý
jeden závit a naměřil jsem R = cca 25 Ohmů - viz fotka vpravo. To
ještě není ono, VSWR by bylo kolem VSWR=2, takže jsem vazbu uvolnil
tak, že jsem vazební vinutí dal pod okraj rezonančního vinutí.
Z transformačního poměru jsem odhadl, že impedance
může být transformována na 4 až 7 kOhmů ...a to s ohledem na použité
pásmo. |

|
Hodnota R se zvýšila na téměř 50 Ohmů a
výsledek vidíte na fotce vpravo. R je téměř 50 Ohmů (displej ukazuje
47.9) a VSWR kleslo na 1.13 Stejně jsem vždy
postupoval při nastavování vazby u každé další feritové antény. Je to
rychlá a jednoduchá metoda. |

|
Jak hledám rezonance?
Nastavím na analyzátoru bargraf s indikací VSWR,
požadovaný kmitočet, kde potřebuji naladit anténu a ladím - viz fotka
vpravo.
Ladím knoflíkem, který je přímo na hřídeli
kondenzátoru C. Ladění je bez mechanického převodu ostré, přesto však
anténu snadno vyladíme a naladění je stabilní.
Knoflík na hřídeli kondenzátoru je vidět na fotce
dole.
Poznámka: Hodnota VSWR a sloupec bargrafu se při
ladění poblíž rezonance prudce mění z nekonečna na hodnoty menší než
2. Při rezonanci lze snadno upravit vazbu. Anténa se mi zdá na
blízkost ruky u feritu méně citlivá, než např. MLA anténa. |

|

|
|
|
Naladění antény na jednotlivých pásmech
Třípásmovou feritovou anténu jsem realizoval na tyči s permeabilitou u
= 100, o průměru 20 mm a délce 200 mm. Pokud měla anténa pouze jedno
vazební vinutí (a stále stejnou vazbu) a byla laděna jen otáčením
kondenzátoru, bylo možné nastavit tyto průběhy VSWR:
Pásmo 30m:

Pásmo 40m:

Pásmo 80m:
 Všechna měření jsou
provedena v rozsahu plus/minus 500 kHz od nastaveného kmitočtu. Všimněte
si, že zatímco na pásmu 30m a 40m snadno docílíte dokonalého přizpůsobení,
na pásmu 80m již vazba není optimální. Je těsná, impedance je již nízká.
Mému TRXu to nevadí a rovněž to nevadí ani moderním TRXům s automatickým
tunerem. Pokud by to však vadilo, doporučuji udělat vazební vinutí dvě a
pro pásmo 80m přepínat koaxiální napáječ.
Rovněž si všimněte, že na pásmu 30 metrů je naladění poměrně široké
(více než 200 kHz pro VSWR do 2),
tak na pásmu 80 metrů je šířka pásma pro VSWR do 2 je cca 25 kHz - viz
poslední diagram (vazba není optimální) a při dobře provedené vazbě
naladění není širší než 50 kHz.
Lze anténu ladit jen s TRXem? Pokud máme anténu vyvinutou,
vyzkoušenou, vyladíme ji snadno jen s pomocí TRXu. Pro experiment jsem
použil sestavu na obrázku, tj. rádio IC-706 MK2 se zdrojem:

Postup:
1. Nastavíme si na TRXu pásmo a kmitočet, v jehož okolí
chceme poslouchat. Připojíme nastavenou anténu a ladíme kondenzátor C. V
okolí nastaveného kmitočtu i v místnosti uslyšíme šum (dost silný hluk)
pásma. S-metr vyleze z nulových hodnot na hodnoty např. S3.
2. Kolem takto naladěného TRXu již budeme slyšet silnější stanice, a to i
když máme přístroje s anténou uvnitř budovy.
3. Přesné naladění jsem prováděl pomocí vysílače TRXu. Nastavil jsem výkon
cca 20 Wattů, provoz RTTY (nebo FM), aby rádio vysílalo při klíčování PTT
tlačítekm a naladil jsem nejlepší VSWR pomocí vestavěného indikátoru TRXu
- viz fotka displeje vpravo (VSWR je minimální, kmitočet 7074 kHz, mód
RTTY). |
 |
Maximální výkon
Tady vás možná překvapím. Přestože jsem předpokládal
využití takto malé antény pro příjem a provoz jen QRP, neodpustil jsem
si do feritové antény pořádně zavysílat a alespoň orientačně si po
testu sáhnout na vinutí antény a feritové jádro.

Ano, všimli jste si na fotografii správně, že mám odvahu.
Sloupcový graf skutečně měří výkon Po ve Wattech, ALC nezasahuje
a Icom "jede naplno". Do
feritové antény jsem pustil 100 Wattů výkonu v režimu RTTY. Tohle
dlouho nesnáší ani malý Icom 706, ale budiž. Zkouška je zkouška.
Feritová anténa takový výkon vyzářila :-) Po krátkém RTTY QSO jsem
registroval oteplení vinutí, anténa se však během QSO ani
nerozladila a PVC izolace vinutí se nepoškodila.
Poznámka: Samozřejmě, že jsem anténu pečlivě
nastavoval na všech pásmech a sledoval, zda je nastavení přiměřeně
mechanicky a teplotně stabilní. Teprve potom jsem do antény pustil
výkon z TRXu, nejprve 20 Wattů, potom 30 Wattů, 50 Wattů, nakonec
100 Wattů. Nejdřív na okamžik, ten jsem prodlužoval, sledovat
teploty, ověřoval ladění, sledoval VSWR. Teprve, když jsem měl
jistotu, že se anténa chová stabilně, teplotu zvyšuje nepatrně,
dovolil jsem si realizovat první spojení ....
Poznámky, postřehy a konstrukční detaily
Fotografie posledního funkčního vzorku antény:

Detail vazební smyčky a antény v
plastových držácích:

Funkční vzorek, který leží na mém
pracovním stole jste viděli na fotografiích. Prototyp připravuji.
Bude na feritové tyči stejných rozměrů. Rezonanční vinutí bude
navinuto Cu lanem Rupalit. Anténa bude mechanicky připevněna pomocí
plastových příchytek ke sklolaminátové desce (kuprextit FR4 tl. 1.6
mm bez fólie). A to z toho důvodu, aby bylo možné vazební vinutí,
které tvoří jeden jediný závit, zapájet do odpovídajících děr v
kuprextitu. Vazba je na mechanické konfiguraci velice citlivá a
proto je tuhá fixace nanejvýš důležitá. Prototyp bude vestavěn do
malého plastového kufříku, kterých je v globalizovaných obchodech
nepřeberné množství. Z kufříku bude vyveden konektor SO-239 pro
připojení TRXu a/nebo knoflík kondenzátoru (ruční ladění) a/nebo
konektor se třemi dráty pro napájení modelářského serva na dálkové
otáčení hřídelí kondenzátoru.
Vyzařování a vlastnosti antény
Zde musím zklamat. Zatím nemám pro
tento druh antény žádný věrohodný matematický model, ani žádné
rozsáhlejší výsledky srovnávacích zkoušek. Na modelu NEC však
pracuji, výsledky si ale zatím nedovolím publikovat.
Při prvních zkouškách na
stole a v přízemí patrové budovy jsem slyšel silné italské stanice
na SSB, které si hrají na "rozhlasové" vysílání, tedy vysílají
určitě se zbytečně vysokými výkony několika stovek Wattů do dipólu a
radují se z toho, že obdrží report 59++ od amerických stanic. Ty
americké stanice jsem uvnitř budovy neslyšel. Anténu jsem tedy
naladil a položil na stoleček v prvním patře na terase. Potom jsem
ty americké stanice (16.1.2016 ráno) slyšel také. Proti právě
používanému vertikálu však byly asi o 2S slabší.
Mezi anténou s tyčí dlouhou 300 mm a 200 mm jsem nezjistil žádného
rozdílu. Krátká anténa (100 mm) však měla horší vlastnosti při
příjmu (signály v místnosti byly o 1 S slabší) a při zkoušce
vysílání vysokým výkonem se mnohem rychleji ohřívala. Z toho usuzuji
na mnohem horší účinnost.
Při příjmu se chovají takto
koncipované feritové antény tak, že
pokud jsou nevyladěné, neukazuje S metr žádnou výchylku. Při ladění
se začne zvyšovat šum, blížíme-li se k bodu naladění. Z šumu se
stává docela silný hluk. Po vyladění
mimo signál stanice v mém QTH vyleze S metr na hodnotu S3 až S4.
Silné SSB signály, pokud je anténa venku, udělaly dnes výchylku na
S-metru až do hodnot S9. V žádném případě jsem neměl na uvedených
spodních pásmech zapnutý předzesilovač. Anténa, pokud jsme někde
neudělali chybu, tak má zjevnou, ostrou a měřitelnou rezonanci,
která je silně slyšet i vidět při příjmu na S-metru. Hlavní a
vazební vinutí se chovají jako HF transformátor s transformačním
poměrem 1/12. Vazba je taková, že lze takto realizovaným trafem
přenést značný HF výkon. To konečně předpokládáme, pokud je
koeficient odrazu (VSWR) takový, jako jsme naměřili. Obdobně se
chovají i MLA antény, pokud jsou navržené jako účinné a mají správně
navrženou vazbu pro přenos výkonu z napáječe do antény.
Související články
Uvedu zde článek, který se týká
konstrukce a postupů
dvoupásmové MLA antény. V článku jsou další odkazy,
popis stejného ladicího kondenzátoru, atd.
Závěr
Závěr zatím nedělám. Stanice z jiných
kontinentů jsem na pásmu 40 m slyšel i s touto anténou. Spojení
PSK31 a JT65/JT9 jsem vyzkoušel a lze je realizovat nikoliv s
nepatrným výkonem, čímž lze částečně kompenzovat malou účinnost
takto koncipované antény. Proto jsem se rozhodl anténu zapouzdřit do
kufříku a vyzkoušet ji na nějaké "portable" akci.
|
|