další info     >>>> Obsah        

    
 

Fázování vertikálů, část pátá, vlivy, které ovlivňují výsledek fázování


Všeobecně

Většinu vlivů, které mají vliv na výsledek fázování soustavy dvou vertikálů, jsem již v předchozích článcích uvedl. Shrnu zde ty nejvýznamnější.

1. Nemáme možnost správně nastavit fázi a magnitudu proudů ve vertikálech. Tato skutečnost zásadním způsobem ovlivňuje dosažený výsledek - směrovost soustavy. Důsledek - vyzařování soustavy nelze optimalizovat.

2. Navržený způsob fázování vertikálů je úzkopásmový. Důsledek - vyzařování soustavy lze optimalizovat jen poblíž jednoho pracovního kmitočtu na pásmu.

3. Vliv rozdílnosti zemních systémů u jednotlivých vertikálů. Důsledek - nedocílíme optimálních parametrů vyzařování.

Jeden z analyzovaných koaxiálních fázovačů byl velice citlivý na rozdílnosti v zemních systémech:

Pro ucelení představy - vyzařování soustavy s horším a lepším systémem radiálů, u každého vertikálu je stejná zem.

4. Vliv rozdílné výšky jednoho z vertikálů (nebo vliv kapacity okolí na jeden z vertikálů)

5. Vliv výšky vedení PCV-570-84 u fázování vertikálů podle ok1ufc. Důsledek - symetrické fázovací vedení vyzařuje. Důsledkem je, že u vertikálů takto napájených, mizí minimum v elevaci 90°; totéž se projevuje i u soustavy vertikálů. Diagram je ve směru elevace 90° více podobný např. L anténě. Prakticky to znamená, že fázovací vedení musí být nízko (pro pásmo 40m do 0.5 m):

6. Vliv nastavení fázovacích prvků. Příklady byly již uvedeny v předchozím článku. Znovu je zde opakuji:

Malý vliv hodnot reaktancí, které byly použité ve fázovacím obvodě, má naprosto zásadní vliv na to, zda vertikály zfázujeme, či nikolv. V uvedeném příkladě se jednalo o změny kapacit kondenzátorů z hodnoty 60 pF na hodnotu 65 pF a z hodnoty 76 pF na hodnotu 83 pF.

7. Ostatní vlivy

Je jich celá řada a mnohé z nich vypekly autory a designéry fázovacích obvodů:

7.1. Vliv fázového posunutí u koaxiálních kabelů - viz prezentace ON4UN v úvodní části
7.2. Vliv tzv. účiníku u kondenzátoru s proměnnou kapacitou. U otočných kondenzátorů se rozdíl mezi zdánlivou a skutečnou kapacitou na HF kmitočtech docela rychle zvětšuje. Řád indukčnosti u malých kapacit (130 pF) odhaduji na 0.01 mikroH a u větších kapacit na 0.05 mikroH. Účiník kondenzátorů nikdy není roven nule a právě ve fázovacích obvodech se jeho vliv projevuje.
7.3. Nedostupnost nebo neznalost nástrojů, pomocí kterých bychom u uvažované metody fázování dokázali provést prakticky použitelný návrh hodnot či délek fázovacích prvků nebo čtyřpólů tak, abychom měli pod kontrolou jak fázi, tak magnitudu proudů.
7.4. Absence možnosti měření při nastavování optimálního fázování.


 

 

 

© 2015  Míra Šídlo, ok1ufc, datum poslední úpravy: 27.12.2015