Home O anténách       Kontakt

      
 
 Napájení půlvlnné antény na jejím konci (END-FED)

Všeobecně

Půlvlnná a na konci napájená anténa je pro radioamatérskou praxi poměrně důležitou anténou. Z tohoto důvodu věnuji problematice jejího napájení další článek. Předchozí článek jsem uvedl zde. O napájení půlvlnných antén bylo publikováno mnoho článků. Rozšířené způsoby napájení jsou:

- anténa typu Single Zeppelin (někdy jen Zeppelin, Zepelínka ...)
- anténa s paralelním rezonančním obvodem podle schématu:

- anténa napájená koaxiálním vedením, přizpůsobená dálkově ovládaným L článkem
- anténa napájená přibližně čtvrtvlnným vedením a přizpůsobená LC automatickým tunerem, podle schématu:

Porovnání způsobů napájení

Anténu typu Single Zeppelin a rovněž anténu napájenou paralelním rezonančním vedením jsem popsal v předchozím článku. O půlvlnných anténách, které jsou napájené na konci, o vhodných tunerech a o problematice jejich přizpůsobení napsal celou řadu článku Mirek, ok2buh, který preferuje z hlediska ztrát čistý a jednoduchý způsob připojení - L článek typu dolní nebo horní propust. Ale takové řešení má rovněž svá technická úskalí, které Mirek nijak nezakrývá. Pro demonstraci zde uvedu příklad přizpůsobení půlvlnné antény pro pásmo 18 MHz. Moje anténa byla vyrobená z drátu, ukončena velkými izolátory a měla na kmitočtu 18,1 MHz impedanci R = 8 450  - j1190 Ohmů, ale to není podstatné.

Přizpůsobení L článkem

   

Ze schématu vidíte, že kapacita kondenzátoru je malá. L článek vyžaduje pro dobré přizpůsobení poměrně přesné nastavení nízké kapacity a kondenzátor musí být dimenzován na vysoké napětí. Jak jste již vytušili, problémem je konstrukce vhodného tuneru, ale odměnou jsou nízké ztráty v jednoduchém přizpůsobovacím čtyřpólu. Tak, jak o tom píše Mirek, ok2buh. Je to pravda.

Přizpůsobení pomocí žebříčku s obyčejným automatickým LC tunerem
 
 
     
Ve schématu vidíte, že půlvlnná anténa je napájena žebříčkem o délce přibližně 0,25 lambda a na konci žebříčku je přizpůsobená ke koaxiálnímu kabelu pomocí běžného automatického LC tuneru. Když jsem napsal, že délka je přibližně 0,25 x lambda, pak u horní dvojice schéma-diagram je to 0,24 lambda a u spodní dvojice je to asi 0,26 x lambda. Prakticky to není podstatné, lze použít i délku např. 0,2 x lambda. Dva případy jsem uvedl proto, že v každém z uvedených případů je anténa přizpůsobena odlišným schématem čtyřpólu.

Kapacity a indukčnosti LC tuneru

Přizpůsobit single zeppelinku automatickým tunerem je poměrně jednoduché. Hodnoty kapacit jsou přiměřené, nejsou ani malé, ani velké a hodnoty indukčností jsou nízké. Pro náš případ je uvádím v následující tabulce:

Pokud žebříček nepoužijeme (nulová délka žebříčku), vidíme hodnoty na prvním řádku. Na dalších 3 řádcích pod vidíme ladění s žebříčkem kratším, než je čtvrtina vlnové délky. Na posledních dvou řádcích je žebříček delší než 0,25 x lambda.

Závěr

Tak, jako máme důvody používat v praxi na konci napájenou půlvlnnou anténu, tak existují důvody, proč používat k napájení takové antény žebříček. Ztráty nejsou vyšší, než v jednoduchém L článku, metodu lze nazvat také "přizpůsobení kaskádními čtyřpóly", ladění je přesnější a jednodušší. Proto se domnívám, že anténa typu Single Zeppelin, zejména ve spojení s moderním automatickým tunerem a v době, kdy je na trhu běžně dostupný žebříček, nebude dlouho patřit mezi zapomenuté antény.

73's Míra, ok1ufc


© 2011 - Věra Šídlová a Míra Šídlo, ok1ufc, datum poslední úpravy: 12.01.2014