Všeobecně V některém QTH
jsme natolik omezeni, že nemůžeme realizovat symetrickou anténu napájenou
ve středu a ani anténu napájenou na svém konci symetrickým žebříčkem. A
rozhodujeme se, že použijeme anténu napájenou na konci. Existuje celá řada
různých řešení. Mimo přizpůsobení půlvlnné antény pomocí L článku nebo
pomocí jiného čtyřpólu je rozšířené řešení s paralelním rezonančním
obvodem a transformační odbočkou či vinutím. V tomto článečku je popsán
princip půlvlnné drátové antény napájené na konci koaxiálním kabelem.
Řešení je rovněž známé jako anténa typu "J". Dále popsaná anténa je
jednopásmová.
Princip
Půlvlnná anténa je na konci napájená čtvrtvlnným
vedením. Čtvrtvlnné vedení je na konci zkratované, vybavené vhodně
navrženou odbočkou a v tomto místě napájené koaxiálním kabelem libovolné
délky. Princip je zřejmý ze schématu:

Aby přizpůsobení fungovalo s použitým materiálem, bylo
nutné vyřešit tyto úlohy:
- je třeba, aby tzv. "vysoká impedance" antény na konci byla cca 2200 až
2300 Ohmů. Toho je docíleno tak, že levá část zářiče (od izolátoru vlevo)
le vyrobena nepatrně kratší, tedy přibližně o délce 0.9 x lambda
- délka zářiče je do jedné poloviny vlny doplněna indukčností a maličkou
protiváhou (délka mezi středním a pravým izolátorem); indukčnost je v
horním dílu transformačního zařízení, které má dvě svorky na připojení
anténních drátů
- transformační vedení 1 je vyrobeno z koaxiálního kabelu
- pahýl (na konci zkrat) je vyroben rovněž z koaxiálního kabelu
- po této transformaci lze pokračovat koaxiálním kabelem o char. impedanci
50 Ohmů v libovolné délce
Proč to funguje?
Běžný půlvlnný zářič má na koncích mnohem vyšší
impedanci, než jsme předpokládali, několik kiloohmů, např. 5 až 10 i více
kOhmů, záleží na výšce, okolí, jakosti, množství a velikosti izolátorů na
koncích ....Naše anténa však není napájena zcela na konci, ale v místě,
kde má impedanci cca 2 kOhmy. O tuto skutečnost se nám stará maličká
protiváha, indukčnost, kapacita vůči transformačnímu vedení 1 z koaxiálu a
další reaktance. Princip transformace transformačním vedením 1 je zřejmý
ze Smithova diagramu:

Zelený hranatý bod vpravo je bod, kde má anténa R=2200
Ohmů. Transformačnímu vedení 1 odpovídá část kružnice podél spodního
okraje, tato vede až k průsečíku s modrou kružnicí v levé části diagramu,
bod TP2. Z bodu TP2 do středu diagramu, kde je VSWR=1 vede čára po modré
kružnici. Pro konkrétní případ antény, která je přizpůsobená na kmitočtu
3.550 kHz je transformační schéma uvedeno na obrázku vpravo vedle
diagramu. Transformační vedení a délka pahýlu po zkrácení jsou L1=
cca 12.5 metru a Lp= cca 1.3 metru.
Praktické zkušenosti
V pásmu 80 metrů lze transformační vedení a pahýl
vyrobit z kabelu RG-58, pokud si podle předchozího textu "upravíme" zářič.
Kabel RG-58 je použitelný do výkonu cca 200 Wattů (vyzkoušeno). Při vyšším
výkonu hrozí průraz dielektrika vysokým napětím. Ztráty v dielektriku
kabelu jsou samozřejmě vyšší, než např. ztráty v žebříčku s pořádnou
roztečí. Proto bude mít anténa nižší účinnost. Při praktickém srovnání
jsem však nezjistil v pásmu 80 metrů rozdíly proti G5RV o délce 31 metrů.
Provedení
Levá část zářiče je vyrobená z měděného vodiče. Pouzdro
1 horního dílu je plastové. Obsahuje indukčnost a konektor SO-239 na
připojení koaxiálního transformačního vedení 1. Transformační vedení 1 je
vyrobené z koaxiálního kabelu RG-58 a je okonektorované konektrory SO-239.
Pahýl je vyroben z kabelu RG-58. Transformační vedení, pahýl a napáječ
jsou propojeny pomocí tzv. kusu "T" s konektory SO-239.
|