Úvod Přestože jsem věnoval na svém webu pozornost anténám
deltaloop, které jsou velice oblíbené a přestože jsem v předchozím QTH s
touto anténou udělal mnoho krásných spojení, rozhodl jsem se v novém QTH
anténu nerealizovat.
Schéma
antény, kterou jsem uvažoval realizovat je na 3D ilustraci vpravo.
Anténa by si vyžádala investici do 18m sklopného
stožárku (osvětlovacího), který je mimochodem velice hezký a do
dalších dvou 10m stožárů. Abych mohl anténu používat na pásmu 80
metrů, bylo by potřebné "rozvinout" strany tak, aby se podobaly
rovnostrannému trojúhelníku a toto, bohužel, na mé zahradě nebylo až
tak možné. |
 |
Napájení antény
Na deltaloopu je kouzelná ta skutečnost, že pokud uděláte několik
experimentů s drátovými anténami a podaří se vám alespoň přibližně
stanovit parametry půdy pod anténou ve vašem QTH, dostanete se do
stavu, že se vám bude poměrně přesně dařit modelovat anténu tak, že
vám bude koeficient odrazu krásně přeskakovat svými dipy z jednoho
pásma na druhé. V takovém případě napájíte anténu pouze krátkým
koaxiálním kabelem s impedancí 50 Ohmů a v napájecím bodě antény
použijete balun s transformačním poměrem přibližně 1:2 (někdy až 1:4).
V případě, že máte nejvyšší napájecí bod blízko hamovny, což jsem měl
v předchozím QTH, může být délka napáječe 6-7 metrů (to byla moje
instalace) a VSWR na konektoru napáječe není až tak vysoké, abyste
nedoladili např. automatickým tunerem na mnoha pásmech. Jak jsem řekl,
je dobré, když můžete nastavovat geometrii tak, abyste se s dipy
přiblížili k uvedenému souladu. To, bohužel nemohl být případ v mém
novém QTH. Tam vypadal průběh impedancí takto:

Všimněte si těchto skutečností:
1. mimo pásma 80m se reálná složka
impedance bude pohybovat mezi 90 až 200 Ohmy. Z těchto hodnot se bere
transformační poměr balunu 1:2.
2. Jak jsem řekl, chce to pohrát si s
geometrií a snažit se docílit, aby koeficienty odrazu (nebo VSWR) byly
pokud možno v amatérských pásmech nejmenší. To, bohužel, u mé antény
nešlo. Dipy mi vycházely v tom nejlepším případě takhle blbě:

V pásmu 80 m byl dip na 3550 kHz, ale
to bylo všechno. Na všech ostatních pásmech jsem byl nízko.
3. Co s takovou anténou? Vidím pouze 2 řešení:
a) nerealizovat, protože sice mám v blízkosti rezonanci R v pásmu od
90 do 200 Ohmů, jenže ty rezonance nejsou v ham pásmech
b) napájet žebříčkem PCV-570-84 a použít symetrického tuneru
Řešení b) jsem v minulém QTH používal. Nicméně, deltaloop je elegantní
v případě, že ho napájíme koaxiálním kabelem. Ale jen v případě, že
dipy spadají do amatérských pásem, což se mi tenkrát podařilo, ale v
novém QTH to nelze realizovat. S žebříčkem a dobrým venkovním
symetrickým tunerem funguje i řešení b). Není však tak elegantní, ani
jednoduché.
Článek však píšu v okamžiku, kdy chci
varovat ještě před jedním řešením, které považuji za velice
neprofesionální, chcete-li, laické a dost hloupé. Jde o řešení s
žebříčkem, balunem, koaxiálem a tunerem.
|
Napájení DL žebříčkem
Pokud z jakéhokoliv důvodu uvažujete o napájení DL žebříčkem,
nepoužívejte kombinaci zapojení DL - žebříček - balun - koaxiální
napáječ - tuner.Vysvětlení najdete např. v
příkladu řešení ve Smithově diagramu vpravo. Stejný DL, který jsem
uvažoval v tomto příkladu.
Na schémátku vidíte, že na 80m pásmu má DL impedanci
30+j0. Jenže s 15m žebříčku se nám impedance natransformuje nahoru
tak, že jX je velice vysoká, přes 1000 Ohmů. Balun ji nepatrně sníží.
Pro ilustraci jsem zapnul v diagramu kružnici Q=10, to pro případ, že
bychom chtěli vypočítat velikost match loss ztrát, které nejsou
zanedbatelné. Kružnice VSWR jsem ani nezapínal, VSWR je na konci
žebříču (nebo dokonce za nesmyslným balunem) extrémně vysoké, mnohem
vyšší, než kdyby byl DL napájen bez žebříčku. Proto nelze koaxiální
kabel za žebříček (nebo žebříček s balunem) připojit a v tomto bodě
lze použít pouze symetrický tuner.
|
 |
Závěr
Chtěl jsem ukázat, proč jsem se rozhodl po bohatých zkušenostech s anténou
DL a také po úspěšné DX práci s touto anténou v minulém QTH pro její
nerealizaci v novém QTH. Důvody jsou prosté. Aby anténa alespoň potřebně
vyzařovala, musel bych investovat alespoň do jednoho vysokého
osvětlovacího stožárku, který by navíc byl mimo limit daný stavebním
zákonem. Vyzařování zde nepublikuji, protože se mi v mém QTH nepodařilo
vyřešit posazení dipů VSWR (koeficientu odrazu) do amatérských pásem. Tím
jsem přišel o možnost napájení mé antény elegantním způsobem pomocí
krátkého koaxiálu a balunu. Řešení, které jsem označil jako b), tj.
napájení DL pomocí žebříčku a symetrického tuneru považuji za utopenou
investici. Drahý kompromis by mi dal ztrátovou NVIS anténu na 80 metrech.
K čemu to?
Poznámka: Deltaloop je oblíbená a dobrá anténa. O tom se přesvědčilo
mnoho hamů a psal jsem o tom i v minulých článcích. Jenže ona je tahle
jednoduchá anténa až extrémně náročná na správnou realizaci. Jak jsem
ukázal, nemusí to vždy jít jednoduše a někdy to nemusí jít vůbec. Bez
modelování, myslím, nemá smysl naslepo anténu realizovat. Nemusí to být
prostě ono. |