další info     >>>> O anténách       Kontakt

    
 

Vícepásmový deltaloop ještě jednou


Úvod

Přestože jsem věnoval na svém webu pozornost anténám deltaloop, které jsou velice oblíbené a přestože jsem v předchozím QTH s touto anténou udělal mnoho krásných spojení, rozhodl jsem se v novém QTH anténu nerealizovat.

Schéma
 
antény, kterou jsem uvažoval realizovat je na 3D ilustraci vpravo.

Anténa by si vyžádala investici do 18m sklopného stožárku (osvětlovacího), který je mimochodem velice hezký a do dalších dvou 10m stožárů. Abych mohl anténu používat na pásmu 80 metrů, bylo by potřebné "rozvinout" strany tak, aby se podobaly rovnostrannému trojúhelníku a toto, bohužel, na mé zahradě nebylo až tak možné.

Napájení antény

Na deltaloopu je kouzelná ta skutečnost, že pokud uděláte několik experimentů s drátovými anténami a podaří se vám alespoň přibližně stanovit parametry půdy pod anténou ve vašem QTH, dostanete se do stavu, že se vám bude poměrně přesně dařit modelovat anténu tak, že vám bude koeficient odrazu krásně přeskakovat svými dipy z jednoho pásma na druhé. V takovém případě napájíte anténu pouze krátkým koaxiálním kabelem s impedancí 50 Ohmů a v napájecím bodě antény použijete balun s transformačním poměrem přibližně 1:2 (někdy až 1:4). V případě, že máte nejvyšší napájecí bod blízko hamovny, což jsem měl v předchozím QTH, může být délka napáječe 6-7 metrů (to byla moje instalace) a VSWR na konektoru napáječe není až tak vysoké, abyste nedoladili např. automatickým tunerem na mnoha pásmech. Jak jsem řekl, je dobré, když můžete nastavovat geometrii tak, abyste se s dipy přiblížili k uvedenému souladu. To, bohužel nemohl být případ v mém novém QTH. Tam vypadal průběh impedancí takto:

Všimněte si těchto skutečností:

1. mimo pásma 80m se reálná složka impedance bude pohybovat mezi 90 až 200 Ohmy. Z těchto hodnot se bere transformační poměr balunu 1:2.

2. Jak jsem řekl, chce to pohrát si s geometrií a snažit se docílit, aby koeficienty odrazu (nebo VSWR) byly pokud možno v amatérských pásmech nejmenší. To, bohužel, u mé antény nešlo. Dipy mi vycházely v tom nejlepším případě takhle blbě:

V pásmu 80 m byl dip na 3550 kHz, ale to bylo všechno. Na všech ostatních pásmech jsem byl nízko.

3. Co s takovou anténou? Vidím pouze 2 řešení:
a) nerealizovat, protože sice mám v blízkosti rezonanci R v pásmu od 90 do 200 Ohmů, jenže ty rezonance nejsou v ham pásmech
b) napájet žebříčkem PCV-570-84 a použít symetrického tuneru

Řešení b) jsem v minulém QTH používal. Nicméně, deltaloop je elegantní v případě, že ho napájíme koaxiálním kabelem. Ale jen v případě, že dipy spadají do amatérských pásem, což se mi tenkrát podařilo, ale v novém QTH to nelze realizovat. S žebříčkem a dobrým venkovním symetrickým tunerem funguje i řešení b). Není však tak elegantní, ani jednoduché.

Článek však píšu v okamžiku, kdy chci varovat ještě před jedním řešením, které považuji za velice neprofesionální, chcete-li, laické a dost hloupé. Jde o řešení s žebříčkem, balunem, koaxiálem a tunerem.
 

Napájení DL žebříčkem

Pokud z jakéhokoliv důvodu uvažujete o napájení DL žebříčkem, nepoužívejte kombinaci zapojení DL - žebříček - balun - koaxiální napáječ - tuner.

Vysvětlení najdete např. v příkladu řešení ve Smithově diagramu vpravo. Stejný DL, který jsem uvažoval v tomto příkladu.

Na schémátku vidíte, že na 80m pásmu má DL impedanci 30+j0. Jenže s 15m žebříčku se nám impedance natransformuje nahoru tak, že jX je velice vysoká, přes 1000 Ohmů. Balun ji nepatrně sníží. Pro ilustraci jsem zapnul v diagramu kružnici Q=10, to pro případ, že bychom chtěli vypočítat velikost match loss ztrát, které nejsou zanedbatelné. Kružnice VSWR jsem ani nezapínal, VSWR je na konci žebříču (nebo dokonce za nesmyslným balunem) extrémně vysoké, mnohem vyšší, než kdyby byl DL napájen bez žebříčku. Proto nelze koaxiální kabel za žebříček (nebo žebříček s balunem) připojit a v tomto bodě lze použít pouze symetrický tuner.

 

Závěr
 
Chtěl jsem ukázat, proč jsem se rozhodl po bohatých zkušenostech s anténou DL a také po úspěšné DX práci s touto anténou v minulém QTH pro její nerealizaci v novém QTH. Důvody jsou prosté. Aby anténa alespoň potřebně vyzařovala, musel bych investovat alespoň do jednoho vysokého osvětlovacího stožárku, který by navíc byl mimo limit daný stavebním zákonem. Vyzařování zde nepublikuji, protože se mi v mém QTH nepodařilo vyřešit posazení dipů VSWR (koeficientu odrazu) do amatérských pásem. Tím jsem přišel o možnost napájení mé antény elegantním způsobem pomocí krátkého koaxiálu a balunu. Řešení, které jsem označil jako b), tj. napájení DL pomocí žebříčku a symetrického tuneru považuji za utopenou investici. Drahý kompromis by mi dal ztrátovou NVIS anténu na 80 metrech. K čemu to?

Poznámka: Deltaloop je oblíbená a dobrá anténa. O tom se přesvědčilo mnoho hamů a psal jsem o tom i v minulých článcích. Jenže ona je tahle jednoduchá anténa až extrémně náročná na správnou realizaci. Jak jsem ukázal, nemusí to vždy jít jednoduše a někdy to nemusí jít vůbec. Bez modelování, myslím, nemá smysl naslepo anténu realizovat. Nemusí to být prostě ono.

 

© 2015  Míra Šídlo, ok1ufc, datum poslední úpravy: 5.6.2015