Úvod Anténa typu cobwebb je moderně navržené provedení zkráceného
půlvlnného drátového dipólu. Velmi často ji radioamatéři používají jako
pětipásmovou anténu - tj. pětici paralelně spojených a napájených
drátových dipólů. Seriózní stránka o této anténě je na internetu k
dispozici např. zde:
http://www.karinya.net/g3txq/cobweb/
Schéma antény a srovnání rozměrů s půlvlnným dipólem

Vlevo na obrázku vidíte typický tvar zářiče antény cobwebb. Každé
rameno je tvarováno do tvaru písmene U. Jde tedy o rovinný objekt, jehož
největší strana je dlouhá maximálně 0.13 x lambda. Vedle vpravo je
nakreslen červeně půlvlnový drátěný dipól. Obě antény jsou napájené ve
středu.
Vyzařování
Na dalším obrázku si můžete porovnat vyzařovací diagramy půlvlnného
dipólu, cobwebb dipólu a půlvlnného vertikálního dipólu ve výšce spodního
konce cca 0.6 n nad zemí. Výška horizontálních antén je h = 10m:

Anténa cobwebb má bidirekcionální vyzařovací charakteristiku.
Impedance, přizpůsobení a modelování
Anténa cobwebb má na svorkách impedanci cca 12.5 Ohmu (v rezonanci a ve
výšce instalace h = lambda/2)

Tuto impedanci naměříte analyzátorem a vypočítáte ji např. v programu
MMANA. V případě realizace vícepásmové antény je modelování
nezbytné. Přeci jenom deformujete tvar jednotlivých dipólů a navíc je
každý dipól s ohledem na pracovní vlnovou délku v jiné výšce nad zemí.
Vypočtené vlastnosti cobwebb dipólu na pásmu 20 metrů jsou tyto,
výpočet koresponduje s předchozí tabulkou:

Průběh VSWR
Cobwebb patří mezi zkrácené půlvlnné drátové antény. Proti tlustému
dipólu klesá jak impedance, tak šířka pásma. Průběh VSWR je v našem
příkladě antény pro pásmo 20 metrů tento:

Transformace impedancí
Cobwebb anténa má v místě svorek impedanci Z = 12.5 Ohmu.
Nejjednodušším řešením přizpůsobení je použití Guanella balunu s
transformačním poměrem 4:1. Transformace impedance koaxiálního napáječe Z
= 52 Ohmů je provedena v poměru 4:1 na impedanci paralelně řazených dipólů
Z = 12.5 Ohmu. Používám pro tento účel standardní balun navinutý
koaxiálními kabely na dvou feritových trubkách. Vinutí jsou v místě
napáječe řazena do série a v místě zářičů paralelně.
Existuje celá řada možností, jak transformovat impedance. Za nešťastné
řešení považuji konstrukci cobwebb antény jako skládaného dipólu. Ano, ten
má impedanci na svorkách o velikosti cca 50 ohmů, ale pro napájení
vyžaduje dobrý proudový balun, který má ztráty srovnatelné s Guanella
balunem 4:1. Touto konstrukcí přicházíme u antény o výhodu jednoduchosti a
nízké hmotnosti.
Konstrukční předpoklady
Anténa se zpravidla konstruuje tak, že její nosnou část tvoří kříž z
laminátových trubek nebo tyčí. Rozměr kříže je natolik malý, že nosné
prvky mohou být vyrobené i z materiálů, který obsahuje uhlíková vlákna.
Jednopásmovou anténu jsem vyrobil dokonce s křížem z Al trubek. Seděly
impedance a ani jsem nepozoroval, že by anténa vyzařovala hůř než ta na
dielektrickém kříži. Vícepásmovou anténu tak realizovat nelze! Jakmile se
délky trubek začnou blížit k půlvlnné rezonanci na jakémkoliv vyšším
pásmu, je takový prvek vybuzen, vyzařuje a vliv vzájemných impedancí se
samozřejmě silně uplatní.
Vícepásmová anténa
Cobwebb se většinou dělá jako vícepásmová anténa. U jednotlivých
prvků se velice silně projevuje vliv vzájemných impedancí. Schéma
vícepásmové antény je zde:

Na dalším obrázku uvádím pro ilustraci vlivu
vzájemných impedancí průběh proudů v zářičích při buzení na pásmu 21
MHz. Všimněte si, že proudy tečou všemi zářiči (všechny tedy
vyzařují):

Modelování antény
Anténu lze samozřejmě modelovat v NEC
programech, tedy i v nejjednodušším MMANA. Výsledky takového
modelování např. pro výšku H = jen 7 m celkem sedí a uvádím je v
tabulce tady:

Všimněte si, že impedance je na nejvyšších
pásmech nižšší než nominálních 12.5 Ohmu a na nejnižších pásmech je
vyšší. To se projeví i na přizpůsobení. VSWR se pohybuje od 1.18 do
1.53 v rezonanci na jednotlivých pásmech. Viz tabulka.
Model 5
pásmové antény Cobwebb pro SW MMANA (není moc vypiplaný, pro praktické získání
názoru však stačí) lze stáhnout zde.
Obecně modely v NEC a MININEC nemají rády
vodiče spojující se v ostrých úhlech. Proto je vždy namístě zkoumat
konvergenci takového modelu. Anténa cobwebb je typickým příkladem. Pro
začátečníky uvádím, jak je namalováno paralelní spojení všech zářičů,
aby se to dalo modelovat. Konečně, reálná anténa má vodiče pospojovány
podobně. Nejsou spojené v jednom bodě, ale na "sběrnici", která je
napájená z červeného vodiče.

Závěry
1. Jedná se o anténu neuzemněnou. Musíte uplatnit všechny zásady, které
souvisejí s její symetrizací. Společné proudy by vám zdegradovaly všechny
pozitivní vlastnosti antény. Anténa je tichoučká a signály DX stanic jsou
např. v porovnání s vertikály silné. Právě tahle vlastnost - docílení
vysokých odstupů užitečných signálů od hluků mě u antény překvapila a
určitě by si to vyžádalo nějakého objektivního a dlouhodobějšího
srovnávání s dipólem. Pokud někdo takový experiment provede, mám mimořádný
zájem o výsledky.
2. Anténa má opravdu malé rozměry, aerodynamické namáhání větrem je
malé a pětipásmovou anténu (10 až 20m) snadno nainstalujeme do výšky h =
10m. V této výšce cobwebb začíná překonávat ve vyzařování směrem k
horizontu vertikální antény.
|