|
další info
>>>> |
O anténách |
|
|
|
Kontakt |
 |
|
|
Má smysl používat u dipólu
balun? |
|
|
Všeobecně |
|
Předpokládal jsem, že otázka, zda používat u dipólu balun je u hamů
vyřešena a nemá smysl zabývat se touto problematikou. Přesto mi přišlo
několik mailů, na které nejsem schopen odpovědět jediným nepříliš
dlouhým článkem. Tento článeček je první ze série článků a poskytuje
informaci o tom, na čem všem se absence balunu projeví. Snažím se zde
informace poskytnout bez nutnosti znát matematický aparát, ale pouze
principielní chování antén a jejich základní kategorizaci. Přesto
doporučuji zamyslet se hlavně nad kategorizací, ve které rozlišuji
antény uzemněné nebo neuzemněné. Viděl jsem také pojmenováni izolované
a neizolované od země.
Úvodní článek k
problematice je např. zde. |
|
|
Kam patří dipól?
Dipól podle základní
kategorizace antén patří mezi antény neuzemněné. Je to však pravda?
Vždyť ho napájíme uprostřed, zpravidla koaxiálním kabelem, který máme
připojený do rádia a rádio máme uzemněné. Soustava dipól - napáječ -
TRX je tedy anténa uzemněná a s ohledem na tuto skutečnost nám také
bude samozřejmě vyzařovat.
Jak taková soustava
vyzařuje?
I na tuto otázku existuje velice snadná
odpověď. Vyzařování odpovídá proudům, které tečou vodiči. Tj. proudům,
které tečou rameny dipólu a rozdílu proudů, který teče mezi vodiči
koaxiálního napáječe. Viz obrázek vpravo.
Na obrázku si
všimněte několika detailů - rozdílu proudů v ramenech dipólu a rozdílu
proudů mezi vnějším a středním vodičem napáječe.
Poznámka:
Obrázek odpovídá dipólu, který rezonuje na 7.076 kHz a je instalován
ve výšce 20 metrů, tj. ve výšce odpovídající 1/2 lambda. Dipól je
instalován nad průměrně vodivou zemí. Protože má jít o neuzemněnou
anténu, je pouze uzemněn TRX a hodnota takového uzemnění je změřená
měřičem uzemnění. Rz = 25 Ohmů (tedy nic moc) a na kolíku rozvodu nn
lze naměřit hodnotu mnohem nižší.
|
 |
Jaké jsou příznaky nevhodného napájení antény?
Doufám, že po prohlédnutí proudového rozložení nikdo
nepochybuje o nevhodném napájení antény. Nebo snad ano? A stále ještě
považuje rozložení proudů za výmysl teoretiků a praktické důkazy
hovoří jinak? Nikoliv.
Základním příznakem antény
napájené nesymetrickým napáječem je její poměrně veliký (slyšitelný)
hluk, často doslova rachot na pásmu, který po přidání dobrého balunu
zmizí.
Také jsme možná na pásmu slyšeli, že anténa
šilhá. Dost často s názorem, že by nám to snad ani nevadilo. Jde
samozřejmě o mýtus. Anténa s balunem a bez balunu vždy vyzařuje
rozdílně. Úmyslně jsem vybral dipól, který je instalován přiměřeně
vysoko, vyzařuje k horizontu a u takové montáže je samozřejmě vliv
vyzařování napáječe na tvar diagramu minimální. Přesto je viditelný a
diagram zde uvádím: |
 |
Všimněte si, že dipól napájený bez balunu (červená čára) ztrácí zisk i
v hlavním směru vyzařování (téměř o 3 dB), nepatrně roste vyzařovací
úhel směrem k horizontu, je tedy méně vhodný pro DX práci. To vše
vyčteme z pravé části. V horizontální rovině jsou rozdíly také vidět.
|
Moje anténa je bez balunu a má vynikající VSWR ....
Tuhle frázi často slyším. Je pravdivá a nejde o mýtus.
Jen dobré VSWR není příznakem dobře navržené antény.
Jak dipól s balunem, tak dipól bez balunu, oba napájené koaxiálem lze
přizpůsobit velmi dobře. Proto uvádím znovu vyzařovací diagramy obou
variant napájení, tentokrát každý v samostatném obrázku a s výpočtem
základních parametrů na svorkách. Vlevo je dipól bez balunu, vpravo s
balunem. Všimněte si, že dipól bez balunu je dokonce lépe přizpůsoben,
ale má menší zisk a vyšší vyzařovací úhel. |
 |
 |
Další příznaky nevhodného napájení antény
Asi nejotravnějším příznakem jsou plášťové proudy, které se
nám hrnou do hamovny. Nejen, že nám ovlivňují vyzařování antény, což
nám vadí nejvíc, často jsou natolik otravné, že nám ovlivňují jakost
modulace, lezou do spínaných zdrojů nebo do PC, např. přes zařízení
usb (myši, tablety, usb huby). Pokud jsou příčinou plášťových proudů
nesymetrie antény vůči zemi, vždy to řeším vhodným balunem, ale o tom
budu psát v souvisejících tématech. Tím, že jsem nikdy nepodceňoval
symetrizaci antén, které patří do kategorie neuzemněných antén, nikdy
jsem neměl problémy s pronikáním VF do zařízení. A to ani při
výkonech, které přesahovaly 1 kW.
Pokud máte zkušenosti a praxi
s konstrukcí mnoha antén, zjistíte, že u antény bez balunu nebo
u antény s nevhodným balunem vám nesedí geometrické délky
ramen dipólu. U antény s dobrým balunem a bez balunu se tyto
délky liší. Nikoliv výrazně, rozlišitelně však ano.
Dipóly, které jsou neuzemněné, jsou opravdu mnohem tišší a dobře na ně
slyšíte i DX komunikaci, pokud jsou instalované vysoko. Začne
se vám na digimódech dařit na mezikontinentálních spojeních s
opravdovými pidivýkony.
Související témata
Dobrá symetrizace má zásadní vliv na vlastnosti směrových antén.
Pokud jste četli např. v manuálu ok1ufc pro LPDA
(Log-Periodic-Dipole-Array), všimli jste si, že symetrizace napáječe
je provedena s využitím několika prvků, včetně přísného návodu na
polohu a vedení kabelu na ráhně a v horní části stožáru. Jen díky
těmto opatřením dosahuje anténa výborných výsledků. V dalších článcích
budou popsány různé důležité principy, které se uplatňují u konstrukce
balunů, autotransformátorů a podobných prvků, které jsou vhodné např.
pro konstrukci neuzmeněných vertikálů (např. s meandrovitou
protiváhou, skládanou "folded" protiváhou, atd. Jsem přesvědčen, že
tyto konstrukce mají bezesporu lepší vlastnosti, než vertikály s
běžným zemním systémem.
|
Dodatek k tématu - vliv balunu na vlastnosti směrovky
|
|
Porušení principu symetrie zářiče se projevuje rovněž u směrových
antén napájených ve středu zářiče (DE). Rozdílné proudy, které tečou
díky tomu, že jsme k vyzařování nepoužili symetrické napájení způsobí
různou velikost proudů v ramenech dipólu. Díky vzájemné indukčnosti
prvků nebudou pasivní prvky správně buzené a dojde k poměrně zásadnímu
ovlivnění zisku a směrové charakteristiky. Na obrázku vpravo je
zobrazení proudů. Na obrázku dole je vyzařovací charakteristika
směrovky s balunem a bez balunu. |
 |
|
 |
|
Příčina a důsledek
Důsledek nesymetrického napájení ramen
dipólu jsem na vyzařovacích diagramech antén dostatečně demonstroval.
Vyzařování koaxiálního napáječe mnohdy velice zkresluje vyzařovací
charakteristiku směrovky a proto ho nelze zanedbat. Sekundárními důsledky
jsou např. otravné VF proudy v hamovně či nadměrný hluk při příjmu.
Příčinu jsem také uvedl. Příčinou je zpravidla
nesprávně vyřešený přechod ze symetrické soustavy (anténa, žebříček) na
nesymetrickou část (TRX). Pro ilustraci vpravo ještě uvádím ilustrační,
několik let starý článek, který jsem převzal z QST.
Zařízení, které se nám stará o
přechod ze symetrické soustavy antény do nesymetrické soustavy TRXu se
jmenuje BALUN a toto je jeho základní rolí.
Balun však může plnit ještě další roli, např. transformovat impedanci. |
 |
|