Všeobecně

Při provozu mé stanice používám a zkouším celou řadu různých druhů provozu. Již několik let preferuji digitální druhy provozu. Postupně jsem opustil fónii (SSB) a přiznám se, že jsem ani nenainstaloval mikrofon, takže opravdu není můj hlas slyšet. Potom jsem prodal několik lineárních zesilovačů, které mi v hamovně překážely a postupně omezil další zastaralé, byť oblíbené druhy provozu, vč. RTTY. Několik let jsem QRV především provozem JT65. V tomto článku se pokusím odpovědět, proč tomu tak je.

Rád přijímám slabé signály

Rád přijímám slabé signály. Pro tyto účely jsem si speciálně připravil dva přijímače v TRX. Jednak IC-7200, který jsem částečně popsal zde. V uvedeném článku se dočtete, jak jednoduše lze při příjmu řídit šířku pásma přijímače. Druhým rádiem je z hlediska citlivosti nepřekonaný Icom-706 MK2, který se dočkal nepatrné úpravy vstupu, osazení úzkým CW filtrem, který nastavuji tak, aby se tvářil jako SSB filtr a jednoduchého interface. Rádio řídím přes CAT kabel s čipem Prolific, který mi prokazatelně nesnižuje citlivost. Některé detaily jsem popsal zde. S tímto RX dosahuji prahové citlivosti -142, možná - 143 dB (měřeno pomocí generátoru Rohde-Schwarz) a jiná rádia, která jsem měl v ruce si mohla nechat o takové citlivosti jenom zdát. A to včetně mé Kenwood TS-2000 nebo včetně KX-3 ....

Příjem slabých signálů je však také o anténách. Na krátkých vlnách to až tak není o jejich zisku, snad ani o extrémní účinnosti, ale hlavně o potřebné směrovosti. A tak jsem v tomto článku připsal jeden tučně napsaný modrý odkaz nad posledním obrázkem ...

Proč JT-65?

Existují i jiné druhy provozu. Provozem JT65 jezdí mnoho stanic. Vyzkoušel jsem také ROS. Jsem QRV, ale moc tím nejezdím, není to prostě ono. ROS vyžaduje poměrně velkou šířku pásma. Tím přicházím o možnost pracovat s filtry, rychle přejít ze širokého spektra na spektrum 250 Hz uzoučké. Pokud chci přidat trochu operátorských dovedností z ruční nebo mnou automatizované obsluhy stanice, pak je to v módu ROS nepraktické nebo nerealizovatelné. Myslím, že také právě proto se JT-65 stává nejrozšířenějším druhem digitálního provozu, který je vhodný pro QRP.

Jak dělám s JT65?

Preferuji software WSJTX. Vyhovují mi na něm tyto věci - velice rychlý algoritmus FFT analýzy (a to i deep analysis..) a několik vlastností vodopádu (waterfalls). Konkrétně současné zobrazení vodopádu i spektrálního grafu, možnost kumulativního zobrazení spektra (vidím křivku filtru RXu) a nastavování úrovní s krokem 1dB, což je při příjmu nejslabších signálů rozhodující. Na screenshotech obrazovky to bude vypadat např. takto (použité rádio je Kenwood TS-2000, které má mnohem rozplizlejší filtry, než např. DSP Icomu nebo úzký krystalák Icom 706MK2).

Na tomto obrázku vidíte přijímané spektrum široké asi 2200 Hz (od 400 do 2600 Hz) a ve spektru je slabý signál. Byl ještě dekódovatelný.

A byla to stanice PR7HBA, viz spodní řádky tabulek:

Řízením filtrů lze tuto stanici vytáhnout z šumu. Všimněte si užšího spektra, výraznějšího signálu ve vodopádu, větších zobáčků spektra. Také si všimněte, že parametr Zero 29 byl změněn na parametr Zero 31. Signál byl tedy vytažen asi o 2 dB. Z provozního hlediska si všimněte, že stanice ukončila spojení (čas 1526), změnila kmitočet (z 1204 Hz přešla na 1035 Hz a vysílala v 1528). Vidíte, že stanici jsem ve spektru jednak neztratil, ale ještě jsem "vylepšil" rychlým poloautomatickým nastavením report - viz další červeně napsaná věta a můj TRX a SW změnil několik důležitých parametrů. A mezitím jsem stačil vykopírovat a uložit obrazovky (screenshoty).

Tabulka hlavního programu nám ukazuje při širokém spektru report -20 dB a při úzkém spektru -17 dB, viz poslední řádek tabulky vpravo dole. To je hezké, že? Právě tohle mi např. u software pro ROS prostě chybí....

Známou praktiku nemá smysl dále komentovat. Při provozu PSK 31 jsem ji konečně dostatečně popsal v již zmíněném odkazu, kde popisuji Icom 7200. Program WSJTX umožňuje hezky řídit TRX přes sériový port (USB). Těch pár parametrů lze nastavovat i ručně nebo si můžete pro svůj TRX použít nějaký svůj software, ke kterému přidáte pár ovládacích prvků navíc a zopakujete povely z WSJT. To však není podstatné. Podstatné je, že se dá u slabých signálů zásadně vylepšit jejich report.

Na dalších obrázcích ještě ukážu, jak vypadá signál silné stanice. Všimněte si, že je v černém pásu. Řízení zisku (AGC) nám stáhlo zisk a mezi silnými signály toho není moc vidět. TRX, který umožňuje odvodit řízení zisku od DSP filtru, a to včetně notch filtru vám takovou stanici

odfiltruje. Krystalový filtr lze také nastavit (IF shiftem) tak, aby byla rušicí stanice mimo. A pak se můžete těšit z příjmu slabých signálů a z hezkých spojení. Malá poznámka na závěr: silné místní stanice vám také slušně odfiltruje např. anténa s nízkým vyzařovacím úhlem, která má potlačené vyroké laloky. Ale to je jiná tématika. O tom jsem psal celou řadu jiných článků a jeden z novějších je tady, čtěte na konci článku.

Signály, které jsou v silném šumu, programy dekódují špatně nebo vůbec. Na zisku je třeba ubrat. Na vodopádu to vypadá takto. Ale to zná opravdu každý.

Na závěr snad jen dodám, že signály JT-65 a jejich šíření lze dobře sledovat na serveru PSK Reporteru a tak máte zpravidla velice rychle jasno, jak vaše anténa vyzařuje. A s nepatrnými dovednostmi a řízením šířky pásma si dokážete trochu vylepšit svůj příjem.

© 2014 - Věra Šídlová a Míra Šídlo, ok1ufc, datum: 25.04.2014