Transceiver Icom 706 MK2G je maličký transceiver, který se Icomu  povedl. Protože v poslední době jezdím výhradně digimódy, bylo mi líto, že mi toto rádio zahálí už několik let na polici. Vybavil jsem ho tím nejjednodušším interfejsem, který zde popisuji. Audiosignály jsou galvanicky odděleny pomocí maličkých translátorů SM-LP-5001 od fy BOURNS, které jsem koupil v GME (www.gme.cz). Signál z transceiveru odebírám z konektoru pro sluchátka (na předním panelu vlevo), modulační signál přivádím do konektoru pro mikrofon (RJ-45 vpravo vespod). Do téhož konektoru je přivedeno PTT klíčování vysílače ze sériového portu. Klíčování PA je provedeno z konektoru ACC (zadní panel).

Můj Icom s níže popsaným interfejsem zatím nebyl v mezní citlivosti překonán žádným z dalších, mnohem dražších přístrojů, které jsem měl možnost vyzkoušet. Rovněž můj  oblíbený IC-7200 je horší. Stejně tak i Kenwood TS-2000. Z nejnovějších rádií neobstála ani jinak docela dobrá TS-590 či KX-3, přestože mají tato rádia celou řadu jiných parametrů (odolnost) mnohem lepších a píší se o nich hezké recenze. Srovnatelná byla pouze Kenwood TS-480. Ale ta pracovala rovněž bez DSP ... Pouze s Icom 706 a s TS-480 jsem překonal v jejich "sweet pointu" detekci nejslabších signálů odpovídající reportům -30 dB u JT65. U některých zde zmíněných přístrojů jsem docílil hodnot jen -22, -23 dB .... Nuže k popisu hračky:

ACC konektor, použité jsou špičky jsou 2 (GND), 3 (HSEND) a 12 (+13,8 V DC):

Mikrofonní konektor RJ 45, použité jsou špičky 4 (PTT), 5 (GND) a 6 (elektretový mikrofon):

Poznámka: Jarda, ok1cjb mě upozornil, že schéma mikrofonu z manuálu neplatí a napsal: "Máš zapojení z manuálu které není pravda. Mikrofon jsem rozebral a výsledek je na http://www.ok1cjb.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=80:0-760&catid=17:zaizeni-nf&Itemid=5
Mám IC-706 MKII a jsem s ním na digi moc spokojený. Pokud mu definuješ pro SSB zabudovaný CW filtr, tak je to k nezaplacení. Tomu může konkurovat snad jen VF DSP nebo SDR." Děkuji za upozornění, opravdu jsem mikrofon nerozebíral, zde jsem obrázek uvedl kvůli zapojení konektoru. Jardo, děkuji za upozornění. A o rádiích jsem se zmínil v ůvodu, ta s moderním DSP a také SDR KX3 zůstaly z hlediska prahové citlivosti znatelně za tímto Icomem, hi.

Icom 706 nemá rád galvanické propojení s ničím. Proto jsem použil klíčování ze sériového portu (pin 7), port jsem oddělil optočlenem s tranzistorem (typ 817 SMD). Bohužel, jenom tranzistor optočlenu nebyl schopen klíčovat spolehlivě. Během vysílání vždy po kratičké době došlo k výpadkům klíčovacího signálu. Zvyšovat proud diodou optočlenu se mi moc nechtělo, tak jsem použil zapojení s dalším tranzistorem (BC 557):

Fyzicky je odpor 3k9, dioda 1N4148 a optočlen na maličké destičce z kuprextitu, která je zastrčená mezi dvě řady konektoru D-SUB rozhraní RS-232. Na desce jsou uvedené SMD součástky. Deska je chráněna smršťovací fólií. Tenkým koaxiálem RG-174 je propojen kolektor a emitor optočlenu s tranzistorem BC557, který se s odporem 2k7 nachází na desce s translátorem modulačního signálu. Toto zapojení klíčuje Icom spolehlivě. Můj notebook již nemá seriový port, jen USB. Pro převod používám USB/RS-232 konvertor s čipem FTDI, provedení bez kabelu USB. Provedení s kabelem USB při vysokých výkonech a pod dipólem na 7 MHz nebylo schopné pracovat. Provedení bezkabelové pracuje bez potíží (zkoušeno při výkonu 1000 W/RTTY).

Propojení notebooku (zvuková karta) a Icomu je zřejmé zde:

Výstup ze zvukovky PC je přes odpor 22 k (pozor, na obrázku je chyba - zaměněné hodnoty odporů) přiveden na oddělovací SMD transformátor. Mikrofonní vstup je od vinutí galvanicky oddělen kondenzátorem 100 nF. Kablík s konektorem RJ 45 jsem vyrobil ze šňůry, co se používá v LAN sítích. Ustřihl jsem asi 10 cm s okonektorovaným koncem a použil jsem tři odpovídající vodiče (zelený - mikrofon, modrý - PTT a myslím, že bílomodrý - MIC GND).

Výstup pro sluchátka z TRXu je přiveden přes odpor 4k7 na oddělovací SMD transformátor.

Odpory byly zvoleny tak, aby hlasitost audio u TCVR odpovídala nepříliš vysoké hlasitosti s paralelně zapojenými sluchátky a signál na PC byl na správné úrovni. Výstup z PC je upraven rezistorem 22k tak, aby při přiměřeně nastavených prvcích na PC byl vysílač vybuzen a ALC indikátor byl přibližně ve třetině povoleného rozsahu pro modulaci Icom 706.

Klíčování lineáru jsem vyvedl z konektoru ACC, pro galvanické oddělení jsem použil relé, schéma je zde:

Z konektoru ACC (vzadu na TRXu) je použito napájení +13,8V (pin 12), zem (pin 2) a signál HSEND (pin 3). Při vysílání jde signál HSEND k nulovému napětí. První tranzistor se zavře. Druhý tranzistor se otevře proudem, který teče skrz rezistor 3k3, relé sepne a lineár je aktivován.

Konstrukční provedení:

Optické oddělení jediného signálu ze sériového portu je na malé destičce mezi řadami špiček konektoru D-SUB. Obvody pro oddělení audiosignálů jsou na maličkých destičkách, ke kterým vede z každé strany kabel s konektorem. Kabely s nízkou úrovní jsou krátké (asi 10 cm). Jde o kabely k mikrofonním vstupům na TCVRu a PC. Kabely s vysokou úrovní jsou delší (cca 50 cm). Destičky jsou chráněné smršťovací bužírkou. Celý interface je tedy v provedení větší či menší "boule" na kabelu a nezabírá příliš místa na stole nebo v transportním kufříku, když se jede na expedici.

Poznámky:

Interfejsů pro Icom bylo publikováno mnoho. Tento popisovaný je jeden z nejjednodušších. Je galvanicky oddělený. Icom 706 je "potvůrka". Při galvanickém spojení s notebookem jsem měl zarušený přijímaný signál, ale také modulační signál. Takové interfejsy jsem rovněž vyzkoušel a po nějakém čase zahodil, protože mě opravdu nebavilo pracovat s vysoce degradovanými vlastnostmi ICOMu a postavil tento, s galvanickým oddělením všech signálů, s využitím vynikajících miniaturních SMD transformátorů. Všechny signály jsou čisté a perfektní. V minulé verzi článečku jsem napsal "Pokud si najdu někdy chviličku, doplním zapojení o obvody galvanicky odděleného rozhraní CAT. Podmínkou je, aby to byla schopná utáhnout a napájet RS-232 na USB převodníku, hi!" Tak tu chviličku jsem nenašel, ale zato jsem velice levně koupil integrovaný interface USB to CAT pro Icomy v miniaturním provedení od firmy MAXTON. Převodník pravděpodobně galvanicky oddělený není. V PC se hlásí jako čip PROLIFIC, ale funguje perfektně a prahovou citlivost rádia nijak neovlivňuje.

Aktualizace k 1.7.2014:

Protože se mi nechtělo vzdát se pro digimódy vynikajícího rádia, kterým bezesoru Icom 706 MKII, rozhodl jsem se k další modernizaci interfejsu. Poté, co si odsloužila moje 706MKII déle než rok v měřícím setupu na měření směrovosti antén (nahradilo ji SDR), vrátil jsem ji znovu do služby v hamschacku. Přepracoval jsem interface. Definitivně jsem opustil galvanické oddělení zvukové karty od TRXu. Důvodem byla inspirace Jardy, ok1cjb, kterou popsal v článku: http://www.ok1cjb.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=805:4-190&catid=21:digi-mody&Itemid=3, moje zapojení se liší pouze v tom, že jsem použil pro řízení Icomu stávající tovární interface s čipem PROLIFIC, který měl na konektoru JACK vyvedené CAT rozhraní a stačilo ho zastrčit do rádia. Zvukovou kartu USB mám od firmy Behringer a galvanické propojení signálů se ukázalo naprosto zbytečné. Klíčování rádia jsem použil naprosto totožné s tím, co uvedl Jarda na své stránce, pouze na převodník USB/serial jsem použil čip FTDI, z řady CP210x. Důvod je prostý, zdálo se mi, že jeho ovladače "neblbnou" po aktualizacích OS. Mohu prohlásit, že jsem nepozoroval při galvanickém spojení žádné zhoršení prahové citlivosti Icomu. A to ani při hodně kritických experimentech, které hraničí s mojí drzostí. Experimenty se týkají příjmu signálů JT65 EME na 144 MHz s maličkou 6-ti prvkovou anténou na fotografickém stativu. V mém interfejsu zůstal obvod pro klíčování lineáru, protože vysílat je také třeba a pro EME je Icom 706 MK2 opravdové QRP. Poslední modernizací byla úprava chodu ventilátoru Icomu podle: http://svcglobal.com/706/, můj Icom se docela hřeje a to nemám rád. Po uvedené úpravě klesla znatelně. teplota výstupního vzduchu z rádia. Druhý CW filtr, zapojený jako SSB používám u rádia několik let. Zatím stále platí, že tuto 706 MKII nepřekonalo v prahové citlivosti žádné jiné rádio, které jsem měl.

© 2011 - Věra Šídlová a Míra Šídlo, ok1ufc, datum poslední úpravy: 08.08.2014