C-Pole anténa

O anténách

Kontakt

anténa C-Pole

Všeobecně

Anténa C-Pole je dostatečně známá a na internetu o ní naleznete celou řadu užitečných informací, o kterých nemá smysl zde psát. Několik základních věcí je však natolik zajímavých, že se zde o nich zmíním.

Provedení antény

C-Pole anténa patří mezi drátové antény. Její základní schémata uvádím o něco níže. Lze ji vyrobit jako štíhlou anténu i jako širokou anténu. Štíhlou anténu jsem vyzkoušel např. pro pásma od 20m výše a vyrobil jsem ji z žebříčku PCV-570-84. Širší anténu jsem zkoušel pro pásmo 30 metrů. Vodorovné části jsem vyrobil z AL trubek o průměru 20 mm.

Schéma antény

Vlevo je schéma standardní antény s krátkým žebříčkem ( vodiči ) k balunu 1:1, vedle je schéma štíhlé antény, vpravo širší antény:

Charakteristika antény

Jedná se o jednopásmovou zkrácenou anténu, která je vhodná k montáži v nízkých výškách nad zemí. Anténu lze snadno navrhnout tak, aby byla přizpůsobená k impedanci 50 Ohmů. Toho se docílí asymetrickou konstrukcí a asymetrickým napájením. Nepřerušenou částí zářiče protéká poměrně konstantní proud (proto dobře vyzařuje). Vyzařovací odpor však není 50 Ohmů, ale výrazně menší. Pozor na to při rozboru účinnosti. Ani místo přerušení není symetrické. Jeho polohou lze nastavovat nejlepší přizpůsobení ke koaxiálnímu napáječi. Lze snadno docílit hodnot VSWR = 1:1.1 (i lepších). Rezonance antény se nastavuje délkou vodičů. Nastavení je kritické a je důležité, aby bylo provedeno pro konkrétní výšku montáže antény. Mějme to na paměti a počítejme s tím, že spotřebujeme ve skutečnosti více drátu, než je na anténě použito. Doporučuji mít navíc jednu délku pro konstrukci přerušeného svislého vodiče. V okamžiku, kdy zjistíme potřebnou délku pro rezonanci, tj. dobrý analyzátor nám spolehlivě změřil, že jX=0, přistoupíme k nastavení nejlepšího VSWR, což znamená nalezení vhodného místa napájení . To, bohužel, musíme dělat tak, že např. z jednoho konce zářiče odstřiháváme a odstřižené ke druhému konci přidáváme, až je R=50 Ohmů. Uvědomme si, co tímto postupem vlastně děláme. Měníme polohu místa napájení při stejné délce zářiče.

Vyzařování antény

Anténa má nádherný vyzařovací diagram s nízkým vyzařovacím úhlem, typickým pro vertikály. Vyzařovací úhel je pro pásma od 40m nižší než u čtvrtvlnného vertikálu s radiály. Např. v pásmu 30m a 20m vypadá takhle nějak:

1. Vyzařování úzké antény (má výrazný pokles směrem vzhůru, vhodné pro DX):

2. Vyzařování široké (má plošší charakteristiku a lze zaslechnout i bližší stanice):

3. Diagram úzké antény pro pásmo 20m:

Všimněte si obou úzkých antén. Bylo u nich výše uvedeným postupem provedeno přizpůsobení na jmenovitém kmitočtu k vlnové impedanci napáječe Z=50 Ohmů.

Šikmá montáž antény

Neuvažujte o ní. Není to použitelné. Při sklonu 45° to vyzařuje např. takto:

Zisk antény

Délka antény je o něco větší, než 1/4 lambda. Zisk je srovnatelný s dobrými vertikály a spolehlivě se pohybuje kolem 0 dBi nebo nepatrně pod. Čtvrtvlnný vertikál má zisk závislý na účinnosti země, zpravidla menší než 0 dBi. U mých vertikálů pro 40m jsem uvažoval s hodnotou kolem -1.7 dBi. Někteří výrobci (např. Cushraft) sice uvedli u svých vertikálů s radiály zisk 0 dBi. Této hodnotě však nevěřím a moje praxe je jiná.

Použití antény

Anténa je vhodná pro DX komunikaci, protože má nízký vyzařovací úhel. Např. v pásmech 30m a 20m o něco více než 20° a na vyšších pásmech ještě nižší. Anténa má vysokou účinnost a je vhodná pro provoz na digimódech. Já jí používám pro srovnávací měření vícepásmových vertikálu. Takové experimenty připravuji také pro rok 2014.

OBSAH všech článků webu - klikněte zde