Obecně o metodě měření
Transceiver Yaesu FT-710 nemá vyveden vstup zvukové karty. Proto jsem
k ověření a kalibraci dekódovatelnosti použil metodu, při které jsem
relativně silný signál z generátoru smísil se signálem tzv. bílého
šumu (bílý šum má specifické vlastnosti, popis např.:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Bílý_šum), potom
snížil úroveň signálu na potřebnou úroveň (cca 15 dB nad prahovou
citlivostí RX)
Následně jsem provedl zjištění počtu dekódovaných zpráv z celkového počtu 100
odeslaných zpráv tvaru "CQ OK1UFC JN78".
Definice prahové dekódovatelnosti
Za prahovou dekódovatelnost považuji stav, kdy je právě 50% zpráv
dekódovaných programem WSJT-X improved, verze 2.6.0-rc5. Tedy pokud
dekóduje zařízení více, než 50% zpráv, považuji je za dekódovatelné a
obráceně, pokud zařízení dekóduje méně, než 50% odeslaných zpráv,
považuji takové reporty za nedekódovatelné. K takto zjištěnému prahu
dekódovatelnosti jsme schopni (samozřejmě s určitou mírou nejistoty)
určit poměr S/N (signál/šum), též označovaný někdy jako SNR, protože
úrovně signálu i šumu měříme.
Schéma zapojení

Jako generátor jsem použil vysílač transceiveru Icom 706 Mk2G a
programem WSJT-X generovaný signál z notebooku (ze zvukovky). Důvod mám prostý,
zapojení mám ověřené provozem, potřebné úrovně a modulační řětězec nastavený.
Nevýhodou, samozřejmě je, že takto generovaný signál FT8 je generován
s konkrétním šumem, jehož míru neznám. To zvyšuje nejistotu měření.
Jako generátor bílého šumu jsem použil polovodičový generátor, u
kterého výrobce uvádí, že generuje bílý šum od kmitočtů vyšších, než
10 MHz. Zda je to pravda nevím. Osciloskopem ten signál na první
pohled vypadá jako bílý šum. Měřidlem úrovně lze měřit jeho úroveň.
Signál FT8 i signál z šumového generátoru lze mísit na atenuátorech a
lze měřičem úrovně (Level Meter dBm) měřit jejich úroveň s rozlišením
úrovně cca 0.5 až 1 dBm.
Atenuátorem -20 dBm (nebo -30 dBm) lze snížit úroveň signálu na
bezpečnou úroveň nad prahem citlivosti RX transceiveru Yaesu FT-710
(který je zapojen jako D.U.T.). Zapojení nad prahem citlivosti jsem
volil proto, že mě zajímá dekódování slabých signálů v šumu, a to při
nastavení ovládacích prvků pro konkrétní pásmo na subjektivní nejlepší
dekódovatelnost signálu (při příjmu provedené nastavení zisku, ATT, IPO, atd.).
Úprava tcvru Icom IC-706 na
generátor
Na této věci mi měření stálo, protože jsem nutně potřeboval konektory
TMP-J01X-V6, které výrobce
používá k propojování. Obdržel jsem je 19.ledna 2023. Signál jsem
vyvedl z následně označeného bodu:

Prakticky to znamená odpojit od signálu desku PA v transceiveru, vstup
PA zakončit atenuátorem, aby PA něco nevyvedl, výstup na konektoru
IC-706 taky zakončit atenuátorem.
Ve schématu IC-706 jde o tyto body:
|
 |
 |
|
|
Místo konektoru PA101 (od PA) je
připojen prodlužovací kabel s konektorem TMP (na druhém konci mám
BNC). Generátor s připojeným atenuátorem, PC se zvukovkou a
programem WSJT-X je schopen generovat signály na malých úrovních,
které lze mísit s bílým šumem šumového generátoru.
Jeden z autorů módu FT8 (Joe, K1JT) uvádí prahovou dekódovatelnost
(odkaz
zde) na hodnotě - 20 dB (resp. -24 dB při AP). Četnost
dekódovaných zpráv je 50% z přijatých.
Pomocí výše uvedeného experimentu a v popsané sestavě přístrojů a
SW jsem schopen opakovaně docílit prahové dekódovatelnosti (50%
zpráv) na hodnotě -23 dB až -24 dB (podle měřeného SNR na
vstupu do RX). Program WSJT-X improved, verze 2.6.0-rc5, ukazuje
RSTS = -25 dB až -26 dB.
To odpovídá i časté
dekódovatelnosti signálů z pásma, při které také mám RSTS na
hodnotě - 25 dB až - 26 dB a občas dekóduji signály s RSTS = -
27 dB až - 28 dB a ojediněle - 30 dB.
Opět jsem přidal náhodný, ale typický screen
obrazovky (22. ledna 2023 ráno, pásmo 80m), obrázek vpravo. Stanici
KC2DMC z NA jsem v tento okamžik slyšel na vertikál s
vrcholem v 8m na hranici dekódovatelnosti. |
 |
Kalibraci RX FT-710 tedy nadále neřeším a uvádím hodnoty RSTS,
které generuje SW WSJT-X. |
|
|
Informace k Yaesu
FT-710, k ergonomii, jeho vlastnostem jsem začal psát na
této stránce FT_710_ergo.htm |
|