Příklad: Pro ráhno rozměru 15 a vodivé propojení prvku je hodnota boom korekce 6.6 mm (horní obrázek/tabulka). Prvek je montován nad ráhnem (spodní obrázek), proto se použije hodnota BC = 6.6 x 0.25 = 1.65 mm.

Metoda 2 (precizní, ok1ufc)

Podle přesného modelu NEC (hraje roli i použitá engine programu) vypočteme rozměry antény pro volný prostor a pro námi navržené vyzařování. Anténu připravíme k měření F/B na měřicí stand a provedeme měření far field. Moje podmínky jsou H = 8.5 m, A = 200 metrů (vzdálenost měřicího dipólu). Měření provedeme kolem pracovního kmitočtu s krokem 0.5 MHz, najdeme kmitočet s nejlepším F/B a provedeme zpřesňující měření s krokem 100 kHz. Touto metodou mi vycházení nejlepší poměry F/B na kmitočtech vyšších, než navržených. F/B se liší o 2-3 dB. Tato hodnota hraje významnou roli, proto nepodcenit. Na obrázku dole je rozdíl mezi vypočteným a nalezeným maximem F/B.

V tabulce níže jsou pro první tři direktory pomocí modelu NEC (frekvenčním měřítkem) přepočteny rozměry návrhu na frekvence zjištěné měřením.

Všimněte si, že touto metodou lze stanovit boom korekci pro každý prvek samostatně. Nezjistil jsem však podstatný vliv na vlastnosti antény, která by byla individuálně korigovaná na každém prvku.

Dále si všimněte, že boom korekce provedená empirickým vzorcem podle DL6WU a pomocí NEC a experimentu, nám dává stejné výsledky :-)

Poznámky:
1. Mnoho praktických zkušeností, které se týkají boom korekce, naleznete na stránce: http://www.dg7ybn.de/BC_numbers/BC.htm   
2. Izolovanou montáž prvků jsem nepoužil, protože jsem neměl na skladě potřebný počet vhodných plastových dílů. Použité jsou skladem dostupné díly z dílny OK5IM (Jirko, díky).
3. Metoda boom korekce pomocí výpočtu v NEC má dvě zásadní nevýhody. Kratší prvky původní antény musíte zpravidla vyhodit. Z delších uděláte kratší. Zásadní nevýhodou však je požadavek na přesnost NEC engine. I při použití některých vlastních algoritmů k NEC-2 engine nejsem s přesností úplně spokojen.
 

Obě antény byly navržené pro nominální impedanci 50 Ohmů. Byl použit zářič typu skládaný dipól, který je vyroben z měděné trubky o průměru 10mm.
Důvodů mám několik:
- nejlépe mi fungovaly antény s vyleštěným měděným zářičem, na kterém nejsou žádné šrouby a ani jiné nastavovací prvky se závity, atd.
- způsob montáže konektoru (bude popsán v dalším článku u antén) a řešení symetrizace.

Nemyslím si, že jiné provedení zářiče, např. typu jednoduchý dipól není vhodné. Uvědomme si však, že transformace impedance z 12.5 Ohmu na 50 Ohmů není bezeztrátová. Pokud si situaci namalujeme do Smithova diagramu, zjistíme, že kružnice Q takové transformace, má hodnotu Q=0.76 (viz diagram vpravo) a tomu odpovídající ztráty, které jsou dané jakostí použitého transformačního koaxiálu.

Jde o kruciální problém, který musíme řešit. První vedlejší laloky (first sidelobes) jsou pošahané o 2 dB a zadní laloky až o 6 dB. Proto, pozor na to!
Pozn.: Základní výhodou krátkých antén je skutečnost, že ráhno a napáječ lze vyvést za rovinu reflektorů.
 

Dvojici antén s nominální impedancí 50 Ohmů sdružíme poměrně snadno pomocí čtvrtvlnného sdružovače s charakteristickou impedancí (wellen wiederstand, dříve vlnový odpor) 35 Ohmů. Viz Smithův diagram vpravo.

Ztráty se nám pravděpodobně podaří krotit i v případě, že vedení bude vyrobeno ze dvou paralelně zapojených koaxiálních kabelů o char. impedanci 75 Ohmů. Používá to např. DK7ZB u zářičů svých antén s nízkou impedancí.

O reálný výsledek se s vámi budu moci podělit až bude lepší počasí. Teď u nás mrzne a já už jsem starší pán.

Zbývá mi ještě: 
1. Vyrobit nové prototypy antén. Plastové držáky prvků (ok5im) mám u veřejného dopravce, vše ostatní je připraveno. Zbývá provést jen nepatrnou úpravu boom korekce podle popisu výše a změřit impedance a diagramy.
2. Provést montáž antén na stožár, včetně rotátorů a napáječů, abych mohl zkoušet "od krbu v hamovně".

Od praktických zkoušek očekávám, že si potvrdím toto:

Slovní popis očekávání:

Dlouhá anténa (19 prvků) by měla mít hlavní lalok téměř 2 x tak široký (pro pokles -3 dB), než soustava 2 x 11 antén. Podotýkám, že při stejném zisku. A to už bych měl být schopen měřením zjistit. Je to dáno tím, že obě první sidelobes jsou u soustavy mnohem hůře potlačeny, a to o nějakých 8 dB, možná i víc. Rozdíl mezi dalšími sidelobes pravděpodobně nenajdu, snad s výjimkou zadních laloků (F/B). Jenže, jak už jsem psal, nevýhodou dlouhé yagi může být nemožnost montáže ve vertikální polarizaci kvůli mechanickým vlastnostem. A já teď nedovedu posoudit, jak důležitá pro mě bude alespoň částečná kompenzace Faradayovy rotace, kterou bych provedl přepnutím polarizace anténní soustavy. Právě tato skutečnost pak může být důvodem, že použiji soustavu antén doplněnou o vertikální systém.

Poznámka: Signály JT65 EME přijímám na malé antény teprve 3 rokem a sbírám vlastní zkušenosti. Jak jsem už možná uvedl, mým cílem bylo vyvinout vlastní malou, ale použitelnou WSJT QRP stanici, včetně vlastního výpočtu a návrhu antén. Výsledky z posledních experimentů mi dávají sílu pokračovat. Přesto se nepovažuji být v popisované problematice odborníkem. Profesionálně vyřešenou problematiku optimalizovaných malých antén popsal např Joe Taylor, K1JT zde: https://physics.princeton.edu/pulsar/k1jt/EME_2014_K1JT.pdf   Na internetu naleznete i další vynikající práce mnoha hamů, kterým malé EME stanice učarovaly.