Všeobecně Zejména u antén Yagi pro vyšší pásma často svádíme
neúspěchy nebo nedosažení parametrů soustavy na jejich fázování. V
článku zde jsem vyslovil hypotézu, že
příčinou je spíš napájení antén, konfigurace napáječe a jejich okolí.
Proto své úvahy doplňuji o modelování soustavy dvou antén, u kterých jsou
antény napájené s fázovým posunem. Viz dále.
Vznik fázového posunutí
U stejných antén nám vznikne fázové posunutí (základní příčiny) buď:
- mechanickým posunutím antén v ose ráhna nebo
- rozdílnou elektrickou délkou napáječe
V případě, že jsme konstruovali každou z antén yagi podle zásad
slušného designu, nenamodelujeme a ani nenaměříme mezi příčinami a
důsledky fázového posunutí žádného rozdílu.
Mimo tzv. základních příčin posunutí nám vlastnosti antén ovlivňuje jejich
okolí (zejména napájení - viz odkaz v úvodu), sousední antény, apod.
Protože jsem se konstrukci UHF antén věnoval někdy před 25 léty a v
posledním roce, nepovažuji se za erudovaného odborníka a musím si
vypomáhat modelováním a četnými experimenty. Za kruciální příčiny
vlastností stacku však považuji řešení okolí každé antény, konfiguraci
vyvedení napáječe a provedení symetrizace (nevěřili byste, jak zásadní
vliv měl u některých antén např. sym. rukáv - ale to je jiné téma).
Hodnoty a příklady
Mechanické posunutí antén
Ve správně napájené, správně symetrizované a správně
fázované soustavě dvou antén dojde k vybuzení stejných proudů v
odpovídajících si prvcích a tomu odpovídá tzv. ideální vyzařovací
diagram soustavy.
Příklad průběhu proudů - viz obrázek vpravo. |
 |
U soustavy, kde dojde k mechanickému přesunutí jedné antény, např.
podle obrázku zde:

dojde k deformaci výsledného vyzařovacího diagramu:

Aby nám "ujela ruka" o 6 centimetrů, měli bychom se považovat za
naprosté mastíky (diletanty) a raději dělat něco jiného, než montáž UHF
antén. Nicméně, zisk soustavy se nám nezhorší ani o desetinu dB, stejně
tak F/B. Možná bychom si všimli "šilhání" soustavy, ale i o tom pochybuji.
Na místě je tedy otázka, zda to tak opravdu je. Zde budu pod tíhou
několika pokusů jen suše konstatovat: ano.
Prohřešky v napájení, tj. vliv rozdílností použitých koaxiálních
napáječů, zejména jejich délek
Bohužel, ani na tuto příčinu se nám pravděpodobně nepovede svést
důsledky špatného chování soustavy. V dalším grafu jsou diagramy
vyzařování (far field pattern) dvou stejných antén, které jsou napájené s
fázovým posunem 0°, 45°, 90°, 135° a 180°:

Netuším, zda vás šokuje, že prohřešek ve fázování s hodnotou 45° asi v
praxi nepoznáte, protože zisk a F/B u ideální soustavy a nedokonale
fázované soustavy se liší je v desetinách dB. Na hodnotě VSWR to
samozřejmě nepoznáte, to může být i lepší, než u ideální soustavy. Jediným
příznakem je úhlové posunutí maxima vyzařování a potlačení sidelobes.
Ještě víc šokující je zjištění, že i napájení s fázovým posunem 90° nám
na zisku ztratí jen 0.3 dB a na F/B do 3 dB. Mimochodem, fázový zisk 90°
se používá pro napájení soustavy kruhově (elipticky) polarizovaných
soustav antén. Takovou soustavu byste získali při uvedeném fázovém posunu
tak, že byste jednu anténu namontovali ve vertikální a druhou v
horizontální polarizaci. Šilhání soustavy při tak velkém posunu je však už
zjevné. Proto v dalších článcích věnuji právě poloze maxim a minim ve
vyzařovacích diagramech určitou pozornost.
Další antény v okolí
Rovněž tato tématika je nad rámec
článku. Přesto ji považuji rovněž za kruciální a jsme-li nuceni
kombinovat více antén v malém prostoru, doporučuji tomu vždy věnovat
pozornost. Některé způsoby řešení však určitě v blízké budoucnosti
popíšu. Zde uvedu pouze jediný příklad, a sice vliv druhé antény v
soustavě. Zcela určitě bude fungovat vliv vzájemných impedancí, ale
naším úkolem je udělat si představu, jak je veliký. Budeme modelovat
dvě antény v soustavě. Druhá anténa zůstane nenapájená. Vypočtu proudy
v prvcích (obrázek vpravo), protože je dovedu alespoň orientačně měřit
a namodeluji "far field pattern" (obrázek dole): |
 |

U antén, které byly konfigurovány do horizontální soustavy v optimální
vzdálenosti pro rozšířený poměr F/B nelze zjistit žádný rozdíl v zisku
antény a ani pro rozšířený F/B se parametr neliší o víc než desetiny dB.
Důležitá poznámka: Pojem rozšířený F/B není pravděpodobně v
anténářském žargónu zaveden. Na internetu jsem viděl, že občas někdo
používá termíny:
"činitel zpětného příjmu", "předozadní poměr", či "boční vyzařování".
Nemám nic proti použití kteréhokoliv z uvedených termínů, pokud nám
vlastnosti antény popíší v potřebné míře. U příjmů nejslabších signálů, za
které v praxi považuji spektrum přijímané při provozu EME, se mi však
nejeví jako vhodný ani jeden z parametrů. A na internetu jsem zjistil, že
se až tak nepoužívají. Pro řešení designu antén a jejich montáže do
soustav jsou rozhodující jejich vyzařovací diagramy. Po několika úvahách
jsem začal používat pojem rozšířený poměr F/B.
1. Za směr dopředný (Front) považuji vyzařování hlavního paprsku,
tj. tzv. mainlobe.
2. Za směr zadní (Back) pak považuji vyzařování mimo hlavní paprsek.
Tedy vše, co je vyzařováno postranními i zadními paprsky (sidelobes).
Rozšířený F/B se mi velice osvědčil hlavně při rychlém řešení
optimalizačních úloh, např. vzdál. u stacku, při rychlém ověření a
porovnání vlastností antén, apod. Osvědčilo se mi to hlavně z toho důvodu,
že optimalizační kritéria jsou jednoduchá, zřejmá i jednoduše
nastavitelná. Řešení úloh zpravidla snadno a rychle konverguje.
Pro velice precizní práci nám nic nebrání, abychom si zpětné
vyzařování (zpětný příjem) antény rozdělili do více sektorů prostorových
úhlů a nastavili si odpovídající kritéria. Jenže zrovna u EME příjmu je
problémem i vhodná volba kritérií, hi ....Snadno se nám stane, že vliv
některých sidelobes silně přeceníme a naopak, jiné paprsky nám znehodnotí
slaboučký signál zbytečným QRM.
|