Klíčování transceiveru z PC

Obvykle preferuji klíčování TRXu (PTT) pro vysílání pomocí instrukcí protokolu po rozhraní CAT. Není to však vždy možné a důvody jsou následující:

1. TRX neumožňuje klíčování pomocí instrukcí přes CAT.
2. SW (např. WSJT) neumožňuje klíčování TRX přes CAT
3. Obvody setupu jsou při vysílání řazeny v časové sekvenci (sekvencerem) a TRX je klíčován jako poslední.

Bod 3. není zajímavý, protože sekvencery umí přímo klíčovat pin PTT.

Klíčování přes CAT rozhraní

Tento způsob jsem popsal již kdysi dávno na webu. Používám:
1. Propojovací kabel mezi PC a TRX typu USB A - USB B (je stejný, jako např. kabel k tiskárně)
2. Prodlužovací USB kabel s převodníkem USB na RS232. Používám zásadně převodníky s chipy FTDI. Převodník FTDI strkám přímo na port TRXu a fyzicky prodlužuji kabelem USB. Kabely s konektory CANON (DB9) nepoužívám. U Kenwoodů však konstruktéři posnídali slivovici a netrefili "pohlaví" na TRXu (TS2000). Z rádia prostě kouká samec, z FTDI taky a tak jsem musel dát mezi rádio a FTDI adaptér DB9 typu samice-samice.

Klíčování ze sériového portu

Používám např. u Icom 706, který neumí PTT přes CAT. Nebo jsem na instrukce, které by to uměly, nepřišel. Používám tento způsob také např. u WSJT, které rovněž není napsané pro přímé klíčování rádia. Pro provoz na KV je naopak WSJT-X vybaven rozsáhlou knihovnou instrukcí pro většinu transceiverů známých značek.

Pro tyto případy jsem si vybral klíčování přes řídící signály seriového portu (RS232). Používám signál RTS, který je fyzicky vyveden na špičku č. 7 u konektoru CANON DB9. Nezapomeňte nastavit také SW, aby PTT bylo prováděno pomocí RTS.

Existují dvě základní a nejjednodušší zapojení, která lze pro klíčování použít. Signálem RTS z převodníku USB-RS232 řídíme bázi tranzistoru a otevřeným kolektorem klíčujeme tranzistor. Tento klíčovací obvod nám galvanicky spojuje zem PC se zemí TRXu. Druhé zapojení využívá optronu (optocoupleru), tedy součástky, ve ketré je fotodioda, která svítí na přechod NPN tranzistoru. Oba obvody jsou galvanicky oddělené. Emitor optronu je spojen se zemí TRXu, otevřený kolektor je spojen s PTT špičkou (např. špička č. 13 u ACC2 rozhraní Kenwood) TRXu.

Báze NPN tranzistoru, stejně tak dioda optronu je chráněna antiparalelně zapojenou diodou na vstupu. Tímto opatřením není přechod BE namáhán nepřípustným záporným napětím.

Pokud jste si zvykli důsledně řešit přechody mezi symetrickou a nesymetrickou anténní napájecí soustavou a účinně potlačovat společné zemní proudy (common mode currents), pak není mezi oběma základními zapojeními při provozu žádný rozdíl. Přesto preferuji zapojení s optronem. Snad ani ne kvůli galvanickému oddělení, ale kvůli tomu, že na RS232 rozhraní jsou vysoké úrovně řídících signálů a my tady pomocí tranzistoru s poměrně velkým proudovým zesílením děláme úrovňový převodník. Ten převodník je dost citlivý na různá rušivá napětí. Zkuste si sáhnout prstem nebo šroubovákem na bázi tranzistoru. Brumy a rušení vám spolehlivě začnou TRX klíčovat. A to se mi nelíbí.

Schémata základních zapojení

Pozn.:

1. Otevřený kolektor tranzistoru lze blokovat proti zemi (nebo emitoru optronu) keramickým kondenzátorem. Na schématu není kresleno, ale na vzorcích mám paralelní kombinaci SMD kondenzátorů ze strany spojů, hodnoty např. 10n a 100nF.
2. Obvody PTT mám na samostatných malých destičkách, aby mohly viset na konci USB kabelu s převodníkem USB-RS232.
3. Na destičce je druhý konektor CANON. Není standardně zapojený a využívá jen dvou špiček (GND a PTT). Na tyto špičky je přiletován tenoučký koaxiální kablík RG-174, na jehož druhém konci je vhodný konektor (zpravidla mnohošpičkový DIN), který se strká do TRXu, např. ACC2 rozhraní.
4. Konektor CANON má výhodu v tom, že se mezi jeho řady dá zastrčit kuprextitová deska a použité špičky se dají k ploškám mědi připájet. Pokud se vám nelíbí nechráněné provedení, lze celou destičku strčit do smrštitelné ploché trubky vhodných rozměrů a horkovzdušnou pistolí zapouzdřit.

Provedení pře zapouzdřením

Pozn.:
1. Na horní destičce (na fotce) je místo antiparalelní diody LED dioda, která je také antiparalelně zapojená k diodě optronu, plní stejnou funkci, bohužel, svítí když není zaklíčováno, takže je to pěkná blbost, která otravuje svým iritujícím svitem.
2. Na kabelu RG174 je malý cvakací ferit. Myslím, že je tam naprosto zbytečný, jenže ten kabel s DIN konektorem jsem dělal asi před 10 léty a ferit tam zůstal.
3. Konektor ACC2 pro Kenwood TS-2000 je zapojen tak, že GND je na špičce č. 4 a PTT na špičce č. 13. To je špička přímo proti zajišťovacímu zámku plechových objímek (půlkulatých) kolem těla konektoru. Když si izolační trubičkou nezaizolujete pájený spoj špičky č. 13, tak po prostrčení konektoru do plastového krytu si zpravidla spojíte PTT špičku s pláštěm. Pokud to uděláte při vypnutém TCVRu, tak při zasunutém konektoru TRX neklíčuje ani náhodou, ani při stisknutí PTT tlačítka, ani při odeslání instrukce CAT, ani při stisknutí tlačítka SEND. Sběrnice PTT byla prostě uzemněná. Proto pozor na to, slušný ham špičky i tak hnusného konektoru, jako je 13 špičkový DIN, strká do trubičky, kterou přes spoj po pájení převleče.

Provedení pro Icom 706 MK2 G

Pro klíčování Icom 706MK2G s lineárním zesilovačem PA 70 simple používám galvanicky oddělené provedení obvodů. Protože jsem staničku EME 70 simple navrhoval bez použití sekvenceru, modifikoval jsem zde popsané zapojení klíčování. IC-706 MK2G neumožňuje klíčování pomocí CAT. Pro klíčování TCVRu a PA jsem použil dva optrony typu 817, jejichž diody jsou zapojené v sérii a tranzistory jsou vyvedené na samostané piny konektoru. Jeden klíčuje TCVR, druhý PA.

Signálová cesta mezi PC a TCVRem je galvanicky oddělená pomocí translátorů Bourns, typ SM-LP-5001. Vždy ze strany sluchátek je v sérii s primárním vinutím translátoru zapojen proměnný odporový trimr, kterým lze nastavit jemně úroveň signálu. Na výstupní straně je v sérii s vinutím translátoru zapojen keramický kondenzátor M1 kvůli galvanickému oddělení vinutí od vstupních obvodů zvukovky nebo modulátoru.

Klíčovací obvody, vstup modulátoru nebo výstup audio má IC-706MK2G vyveden na tzv. ACC socket. Klíčuje se na špičce č. 7. Na špičce č. 11 je vstup do modulátoru. Na špičce č. 12 je výstup demodulátoru. Společná zem je na špičce č. 2:

Nakonec jsem všechny obvody interfejsu zrealizoval na jednostranné desce PCB o rozměrech 100 x 50 mm. Z jedné strany je konektor Canon s 9 piny, který se připojuje k signálu RTS na špičce č. 7 a k zemi PC (pin 5). Z druhé strany desky jsou celkem 3 konektory Canon. Z jednoho jsou vyvedené 2 signály pro klíčování TCVRu a PA, z druhého jsou vyvedené audio signály do TCVRu a ze třetího jsou vyvedené audiosignály do zvukové karty PC. Osazovací plán desky vypadá takto:

Poznámka: Pokud nepoužíváte pro audio výstup z TCVRu ACC konektor, ale výstup pro sluchátka, přijdete o možnost příposlechu. Tichý TCVR nemám rád, při digimódech vždy audiosignály poslouchám. Proto je na desce PCB přilepena mikrofonní vložka DEMŠ, která slouží jako sluchátko. K signálu je připojena dvěma dráty. Pokud používáte výstup z ACC socket na špičce č. 12, může se vám stát, že budete mít na vstupu PC nízkou úroveň signálu. Tento výstup je navržen s výstupní impedancí cca 4.7 kOhmu a translátor je určen pro telefonní modemy s impedancí 600 ohmů. U mého propojení jsem však měl úroveň dostatečnou, dokonce jsem ji snižoval trimrem v sérii s vinutím translátoru.