Obsah článků |
|
|
|
|
|
 |
|
|
Jak lze navrhovat
nízkošumový LNA podle tzv. šumových parametrů polovodiče? |
|
Všeobecně Minimálního šumového čísla zpravidla nedocilujeme na
systémové hodnotě impedance LNA (např. 50 Ohm) nebo na hodnotě
přizpůsobení, které maximalizuje zisk. Navrhování LNA pro dosažení nízkého
NF (dB) je kompromisem vůči zisku LNA. Pro návrháře je důležité vědět, jak
je šumové číslo závislé na impedanci zdroje a jak dále s těmito parametry
dělat. Tento článek vysvětluje, co jsou to tzv. šumové parametry (Noise
parametrs) a jak se optimalizace vstupní části LNA prakticky řeší v té
nejdostupnější kalkulačce, kterou máme k dispozici (Smithův diagram).
Doporučuji si stáhnout a přečíst základy o definici a měření šumového
čísla, které nám napsala firma Agilent.
Dokument je v
originálu ke stažení zde.
Závislost šumového čísla F na
impedanci zdroje je popsána rovnicí (viz vpravo), kde GAMMA (ve
vzorci zobrazeno jako řecký symbol - obrácená hokejka) je
koeficient odrazu zdroje, jehož důsledkem je konkrétní šumové číslo F.
V rovnici, Fmin je minimální šumové číslo, kterého bude docíleno při
optimálním šumovém přizpůsobení (GAMMAopt) Rn je tzv. šumová
rezistance, tj. významem citlivost šumového čísla na admitanci zdroje. Fmin, Rn
a GAMMAopt jsou často označovány v katalogových listech (datasheets) jako "Noise parameters", šumové
parametry (charakteristiky). Namalujeme-li GAMMA hodnoty pro
konstantní NF(dB) do Smithova diagramu, získáme oblasti (kružnice) nastavení
konstantních šumových čísel F. výsledkem je přehledný diagram
znázorňující poměrně složitý vztah mezi impedancí zdroje a šumovým
číslem zesilovače. |
 |
Oblasti (kružnice) s konstantním šumovým číslem
jsou
přehledně zobrazené ve Smithově diagramu - viz ilustrace,
kterou cituji z dokumentu od firmy Agilent (obr. vpravo). |
 |
|
Jak se s tím dělá prakticky - příklad
Jak se se šumovými parametry dělá v praxi, ukážu na jednoduchém
příkladu - návrhu vstupního obvodu nízkošumového zesilovače (LNA - Low Noise Amplifier) s
GaAs MMIC obvodem typu MGA86563 (firma Agilent), ať neděláme pořád jenom s
PGA103+, hi ... . Datasheet
lze stáhnout zde. Na straně 4 (dole) je sada tzv. šumových
parametrů (šumových charakteristik) pro doporučený režim obvodu (Vd = 5V,
často bývají u jiných polovodičů také uvedeny bias parametry, proud ID,
apod.). Tabulka našeho polovodiče obsahuje tyto hodnoty:

Na prvním řádku by mělo být uvedeno Frequency (GHz) = 0.5 nebo .5, ale já tam tu tečku
nevidím. Stane se. V tomto příkladu budeme navrhovat vstupní obvod pro
pásmo 1296 MHz a pro jednoduchost nebudu v tabulce interpolovat (jinak
doporučuji), ale
použiji hodnoty pro f = 1.5 GHz.
Typické šumové parametry bývají často také součástí dat, která lze
stáhnout s tzv. S-parametry. Zde uvádím pro
ilustraci příklad takových dat pro známý polovodič
ATF54143 ve formátu txt. Šumové parametry jsou uvedené na konci
souboru.
Práce ve Smithově diagramu
Snadno to jde vyřešit ve Smithově diagramu (Prof. Fritz Dellsperger, Bern
Univerzity). Spustíme program, v menu klikneme na Tools, potom na záložku
NoiseFigure a provedeme buď import S-parametrů se šumovými parametry
polovodiče nebo tam hodnoty napíšeme z datasheetu ručně:

Ve formuláři jsou opsané parametry pro f = 1.5 GHz, tj. minimální
šumové číslo NFmin (dB), koeficient odrazu, tedy jeho magnituda = 0.5 a
úhel = 33° a ekvivalentní normalizovaná vstupní šumová rezistance. Potom
stačí do okénka Noise figure to show (dB) psát hodnoty konstantních
šumových čísel, které chceme zobrazit jako kružnice v diagramu a klikat na "Draw". Hodnoty musí být
větší než "Minimum noise figure, hi :-)
Program nám vyřeší rovnici, kterou jsem uvedl v úvodu a namaluje
závislosti šumových čísel na impedanci zdroje. To vypadá takto:
 |
Co na obrazovce vidíme? Jejda, jejda, docela dost věcí
lze vyčíst:
1. Když obvod napasujeme na tzv. systémovou impedanci 50 Ohmů přímo, tak
ať děláme, co děláme, šumové číslo prostě bude NF = 2 dB. Impedance
Z=50+j0 se dotýká druhého největšího kruhu, který odpovídá NF = 2.0 dB (viz
tabulka v obrázku). Tohle je běžná praxe. Konstruktéři součástky potřebují
součástku připojit k vedení s char. impedancí Z0 a šumové
přizpůsobení neřeší, protože jim takto degradované šumové číslo, kterého
docílili, pro danou aplikaci stačí.
2. Když obvod přizpůsobíme jen vstupní indukčností (zelená čára a schéma
nahoře v obrázku), docílíme NF = 1.63 dB. Tento bod je také důležitý,
často potřebujeme mít jednoduchý způsob přizpůsobení, s minimem pasivních
prvků (jen jeden prvek) a takovým obvodem jediný pasivní prvek, indukčnost, určitě je.
Výrobce uvádí doporučené zapojení (pro f = 2 GHz). Stejné zapojení bude
fungovat i na 1.3 GHz, pouze obvodové hodnoty na vstupu budou jiné. Zkuste
si sami cvičně vyřešit ve Smithově diagramu vstupní obvod složený ze dvou
vedení a jedné indukčnosti. Jde to snadno a je to způsob, který je na PCB
desce snadno realizovatelný a určitě stojí za úvahu.

Ukážu zde ještě alternativu a tou je osvědčený PI článek na vstupu. Vyřešíme
si ho také ve Smithově diagramu. Takto:

Z okopírované obrazovky vidíte schéma a
použité pasivní prvky:
1. Vlevo je vstupní konektor. C1 = 1 pF (trimr 3 pF)
2. Rezonátor je navržen s charakteristickou impedancí Z=100 Ohmů a je
dlouhý 35 mm.
3. Na vstupu polovodiče proti zemi je C2=0.3 pF (trimr 1.5 pF)
Zelené čáry v diagramu nám ukazují, jak
probíhá přizpůsobení přímo do bodu, kde má MGA86563 nejlepší šumové
přizpůsobení, kterého lze dosáhnout, tj NF = 1.5 dB. U předchozího řešení
se vám to také podaří. V tomto řešení máme kapacitní trimry. Jsme schopni
"došodat" na optimální NF (dB) i polovodič, který je trochu ujetý proti
katalog. listu.
Poznámky:
1. Kupodivu jde "došodat" i oblíbený PGA103+ a budete překvapeni tím,
co naměříte. Pravděpodobně výrobce rovněž neřešil šumovou optimalizaci a
stačily mu výsledky, kterých docílil při prostém systémovém přizpůsobení k
Z0 = 50 Ohm.
2. PGA103+ je přímou levnější náhradou obvodu Sirenza (RFMD) SPF5189. V
katalog. listu
SPF5189 však naleznete testovací zapojení pro nižší pásma s
indukčností ve vstupním obvodu. Aplikací se vylepšilo šumové číslo o 0.2
dB. Aplikací PI článku se vylepšilo šumové číslo o více než 0.3 dB. A
taková optimalizace NF se vyplatí.
Závěr
Pokud děláme s UHF a mikrovlnnými obvody,
je dobré porozumět tzv. šumovým parametrům, které nám uvádějí výrobci a
vědět, kdy, v čem a jak se dělají kompromisy. A o tom byl tento článek, i
když jsem v této části webu dřív popsal nějaké LNA. Vidíte, že to není
složité a řešení zabere jen pár minut.
Související témata
1. Až najdu chviličku, přidám ještě jeden
krátký článeček o tom, jak se ve Smith chartu navrhuje LNA s pomocí tzv.
S-parametrů.
2. A určitě se ještě jednou vrátím ke vstupním PI článkům u LNA. Moje
poslední zkušenosti, kdy jsem znovu po mnoha létech vytáhl na světlo
problematiku UHF LNA zesilovačů, se mi PI články u prototypů opět
osvědčily.
|