Všeobecně LNA osazený obvodem MAX2640 jsem sestavil podle
doporučeného zapojení výrobce. Jedná se o tzv. ultra-low-noise zesilovač
levného provedení, který je určen pro obecné použití v mobilních sítích,
ISM, GPS a 2.4 GHz. Materiál součástky je SiGe. Součástka je navržena pro
rozsah napájecího napětí od 2.7 V do 5.5 V. S obvodem lze docílit na 432
MHz šumového čísla kolem 0.8 dB, při zisku asi 15 dB. Podrobnosti o
součástce jsou v
datasheetu výrobce.
Schéma
1. Vstupní obvod: Protože je
součástka určená ke konstrukci LNA v širokém rozsahu kmitočtů (300 až
2500 MHz), vyplatí se přizpůsobit vstupní obvod pro optimální šumové
číslo. Pro kmitočty kolem 432 MHz vyhovuje na vstupu indukčnost o
velikosti cca 50 nH, kterou lze realizovat buď pasivní součástkou SMD
nebo smyčkou z drátu o průměru 1mm, ohnutou kolem vrtáku 1.2 mm.
2. Výstupní obvod je jednodušší, než např. u PGA103+, protože
neobsahuje žádnou indukčnost. Stejnosměrně je oddělen kapacitou 15 pF
od výstupního konektoru.
3. Napájecí obvod doporučuje výrobce blokovat kapacitou 470 pF.
Já jsem použil paralelní kombinaci 1n a 10n a ještě elektrolyt 6.3
mikroF. O stabilizaci napájecího napětí se stará 78L05 v pouzdře
SOT89. V sérii s výstupem je ještě rezistor (hodnota není kritická). |
 |
Rozměr SMD součástí:
1. pasivní (rezistory, kondenzátory): 0805
2. 78L05: SOT89
3. konektory: SMA samice, s ant. relé je vstup propojen adaptérem SMA-M to
SMA-M (samec-samec)
4. napájecí konektor pro relé: lámací špičky s roztečí 2.5 mm
Obvod obsahuje uvnitř veškeré součásti, kterými se vytváří požadované
předpětí aktivního polovodiče. I tak má velice malou spotřebu (jen asi 3.5
mA), ale, bohužel, také velice nízkou odolnost vůči IMD - viz
katalog.list.
Konstrukce
Zesilovač jsem postavil na oboustranně plátovaném kuprextitu, tl. 1.5
mm, mat. FR4. V kruhových otvorech jsou drátové propojky proletované s
fólií na obou stranách.
Možná jste si všimli, že jsou zemnicí díry, které spojují Cu folie po 2 ks
u sebe. To je takové nepatrné vylepšení, pokud používám opravdu "super-bastl-fuš"
kartu vyrobenou vyleptáním v chloridu a s motivem namalovaným rukou (fixkou).
Dvě díry jsou tam proto, že do nich prostrčím zahnutý drát, který mi
nevypadne z děr a mohu ho v klidu proletovat pořádnou kapkou cínu na obou
stranách.
Otvory, které mají být izolované od drátu, jsou zahloubené vrtáčkem.
Konstrukce desky (osazovací plán) vypadá takto:

Výrobce dodává pro bastlení tzv. "evaluation kit" (EV kit), jehož
popis si
můžete stáhnout tady.
Naměřené parametry prototypu
A tady se dostávám k tomu, co mě docela zaujalo. Po osazení a zapojení
destičky jsem naměřil (432MHz) šumové číslo NF = 0.8 dB. Tedy to, co jsem
očekával. Zjistil jsem, že velikost šumového čísla je poměrně závislá na
přizpůsobení vstupu. Mimochodem, toto jsem pozoroval i u PGA103+, ale ne
až tolik. Zesilovači by na vstupu vyhovoval PI článek, který by měl na
obou koncích kapacitní trimry Johanson. Na jednom konci by byla připojena
anténa a na druhém vstup LNA. Bohužel, vzduchové trimry Johanson už jsem
neměl ani v jednom provedení. S obyčejnými trimry Murata jsem však dokázal
nastavovat přizpůsobení a najít šum. číslo i pod hodnotou NF = 0.7 dB. O
tomto řešení zde budu pokračovat, až mi objednané trimry dorazí a provedu
seriózní experiment. Dnes zůstanu o NF = 0.8 dB, kterého lze docílit se
vstupním obvodem podle schématu, tj. s malou smyčkou drátu a sériové
kapacitě cca 100 pF.
LNA byl během měření naprosto stabilní.
Závěr
Prototyp LNA mi opět umožnil dekódovat několik signálů JT65B (EME) na
kmitočtu 432.120 MHz se stejnou anténou, kterou jsem použil u ostatních
experimentů s LNA (Yagi 15H). Bohužel, zdá se mi, že v poslední době mi
nějak narostlo rušení i na tomto pásmu a nastala situace podobná, jako u
LNA s PGA103+. Proto poslední experiment probíhal se vstupním filtrem a
propojkou SMA. Toto opatření mi degraduje NF na hodnotu vyšší než 1 dB.
Do dnešního závěru musím připsat ještě jednu skutečnost - obvody MAX2640
se vyrábějí delší dobu, asi ve velkém a jsou stále dostupné a laciné. Není
to jako s jinými obvody, které zazářily na polovodičovém nebi a pak už
nikdy nebyly k sehnání.
Asi bych tu mohl uvést kategorizaci LNA zesilovačů s ohledem na
dostupné čipy a technologie. Já to vidím takto nějak:

Mezi HAMy se stal populární např. UHF LNA s obvodem PGA103+, protože
obvod je pouzdřen do velice sympatického pouzdra SOT 89 a bylo zveřejněno
na Internetu mnoho fungujících konstrukcí, včetně známé konstrukce G4DDK,
publikované v čísle DUBUS 2/2012, které bylo ke stažení zdarma (na obrázku
modrá oblast). Běžně dostupné jsou i lepší čipy (ale pro mě méně vhodných
pouzdrech), např. SKY67150 (LNA tu také popíšu).
Při experimentech s JT65B EME a s malou anténou, zdají se mi pro příjem
nevhodné konstrukce, které mají NF vyšší než 1.5 dB. Do takové oblasti (na
obrázku červené) se snadno dostanou např. nedobře nastavené konstrukce LNA
se vstupními rezonátory. Rozhodně sem však nepatří SiGe LNA !!!
S technologiemi SiGe, jak se ukazuje, lze dělat LNA, které dosahují
vynikajícího šumového čísla (blíží se k obvodům pHEMT). Konstrukce jsou
většinou dobře reprodukovatelné a jednoduché. LNA mají maličkou spotřebu,
jsou vhodné pro napájení z baterií, ale mají nízkou odolnost OIP3 (dBm).
|