Home Baluns Verticals      

 


  Kompenzace u napěťových balunů ok1ufc série MK3
 

 
Pokud je u napěťového balunu série MK3 uvedeno, že byla použita kompenzace, znamená to, že byly částečně vykompenzovány reaktance vinutí v pracovním rozsahu kmitočtů, které nám podstatně snižují účinnost přenosu energie standardním balunem bez snížení jeho izolačních schopností.


Typický průběh VSWR u správně navrženého napěťového balunu s trifilárním vinutím na feritovém jádře 4C65 (P = 500 Watt) podle Ruthroffa je tento:

a tomu odpovídá průběh R a jX:

Všimněte si modré čáry. Transformační poměr se u balunu mění s frekvencí.
Všimněte si zelené čáry. Na nízkých frekvencích je na svorkách zjistitelná induktivní reaktance, ale tak, jak se k sobě blíží konce trifilárního vedení, začíná se na vysokých kmitočtech projevovat parazitní kapacita. Např. na 21 MHz je Cpar = 19 pF. Souvislost mezi parametry R+jX a VSWR je zřejmá a vidíte ji přímo z obou grafů pod sebou. Tím je dán použitelný frekvenční rozsah napěťového balunu.

Některé napěťové baluny série MK3 mají speciálně konstruované vinutí tak, aby kapacita mezi konci vinutí byla minimalizována.
Úpravou magnetického obvodu (tvar jádra) je ještě provedena kompenzace transformačního poměru tak, aby se tento nezvyšoval ve středních kmitočtech, jako u předešlé standardní konstrukce, ale byl v první části charakteristiky konstantní a ve druhé mírně klesal. Tím je docíleno toho, že v určitém rozsahu kmitočtů je VSWR téměř  1 (koeficient odrazu nad 40 dB), přenos energie je téměř bezeztrátový. Této skutečnosti nelze u standardního balunu dosáhnout.

Charakteristiky kompenzovaného napěťového balunu ok1ufc stejné výkonové třídy (500W) série MK3:

Závěr

1. Rozdíly v průběhu reaktancí u kompenzovaného balunu a standardního balunu jsou zjevné. Kompenzovaný balun má mnohem menší ztráty způsobené přenosem energie ve vinutí (na vyšších kmitočtech) a v pásmu krátkých vln lze jeho charakteristiku navrhnout tak, aby na nízkých kmitočtech balun pracoval v pásmu nízkého VSWR. Tím se minimalizují ztráty ve feritovém jádře.

2. Obě konstrukce balunů lze považovat za dobré. Svými vlastnostmi předčí známé konstrukce balunů s trifilárním vinutím na železoprachových jádrech.

Poznámka:

1. Měření impedancí a VSWR byla u obou balunů provedena po jejich zapouzdření a se stejnou umělou zátěží (přívody délky cca 80 mm).
 

last edited: 25.3.2016