Já používám modrá pro CW a digi
 (vlevo, začátky pásem), zelená pro SSB DX (konec) a dvě jsou pro provoz mezi tím, když anténa ladí ostře.

Po kliknutí se obarví stejně tlačítka pásem. Takže se s tím dělá tak, že se vybere banka a vybere se pásmo. Pokud bylo dříve naladěno, program nasype tři bajty do kontoléru tuneru. Jeden bajt nacvaká 8 relátek indukčností, druhý bajt nacvaká 8 relátek s kondenzátory a třetí bajt přepne jedním bitem kondenzátory tak, aby byly před nebo za indukčností (tedy zvolí CL nebo LC článek).

Je to jednoduché, funkční

Jiné verze ...
Zde popsaná koncepce tuneru byla vyrobena v mnoha modifikacích. Předchozí popsaná modifikace sloužila u symetrického tuneru (pro antény napájené žebříčkem), jiné verze, na obrázku spuštěná z Windows 10 - viz níže, slouží u LW a vertikálů. Byla napsána pro jiné množství pamětí, s jiným designem (ale podobným), s jinými komponenty pro ladění ....demo uživatelského rozhraní lze opět stáhnout a vyzkoušet.

Jak s tím dělá neprogramátor
Tak, jak jsem psal. Spustí vývojový prostředek. Když jsem psal tento článek, tak jsem ho spustil na starém a malém notebooku v hospodě, u piva a u námořního muzea v Rotterdamu. Vypadalo to takto nějak. Zaklikáme v Recent Projects na antenna_tuner:

Vývojové prostředí umožňuje do projektu vkládat formuláře (forms se říká těm woknům programu), do formulářů dávat různá tlačítka a jiná řídítka (komponenty):

Na obrázku nahoře je okno s řídítky ladění. Jak se s tím dělá? V hlavním okně kliknete v menu na položku "Ladění". Protože neladíte pořád, ale máte naladěno, uloženo a po zbytek života jen přepínáte pásma, přesto musíte občas anténu naladit. Po kliknutí ladění se otevře okno ladění, viz výše. Jde o tuner ruční, dálkově řízený. Postup práce je jednoduchý a tento:
1. Vybereme banku (modrou pro CW kraj pásma, zelenou pro SSB konec)
2. Dáme myš na řídítko C nebo řídítko L. Hned vidíme, že se zabarví proužek řídítka, program odesílá bajty do kontroléru, relátka cvakají, přepínají a my ladíme, což vidíme na TCVRu nebo měřiči VSWR. Tam, kde máme vyladěno nejlépe, klikneme. Data se uloží a můžeme hejbat s druhým řídítkem. Párkrát to zopakujeme, až docílíme nejlepšího VSWR, klikneme na pásmo a naladění je uloženo. Můžeme ladicí okno zavřít, pokud nebudeme ladit na jiném pásmu.
Tím jsme trochu předběhli. Tady jsem chtěl ukázat, jak se to vyvíjí (nebo snad píše?, programuje?) ve vývojovém prostředí. Jsme technici. Tak si dopředu rozmyslíme, co chceme. Chceme mít na každém pásmu vyladěno ve 4 bodech. To jsou 4 barevné banky našich naladění. Chceme mít naladěno na všech pásmech. To je 10 tlačítek (160 - 6). Chceme ladit indukčnost a kapacitu L článku. To jsou dvě řídítka. Ještě chceme přepínat typ CL a LC. Na to se mi nechtělo "utratit" další tlačítko a taky jsem si chtěl něco vyzkoušet. A vyzkoušel jsem si automatické přepínání typu článku. Když začnu po otevření okna ladit s indukčností, program přepne na LC článek. Když začnu ladit s kondenzázorem, program přepne na CL článek. Všimněte si detailu. Vedle okna formuláře s laděním jsem z menu otevřel okno "Properties". Tam jsou vlastnosti právě vybraného prvku. Já mám na obrázku vybrán Form2 a tabulka "Properties" je narolována tak, že do políčka "Text" umožňuje napsat text "Ladění - ukaž a klikni ...". Takto snadno nastavíte všechny parametry, které jde v době návrhu nastavit a které je třeba nastavit.

Komponenta musí však reagovat také na události, třeba na kliknutí myší:

Když klikneme na Form nebo na komponentu, editor (říkám mu tady vývojový prostředek) otevře stránku s kódem (děláme ve Visual Basicu, tak s kódem Basicu). A otevře ho tam, v místě, kde zrovna klikáme. To je milé. A právě v tom místě vidíme napsaný kus kódu, např. Private Sub ..... End Sub. To je tzv. Subroutine programu, kus kódu mezi těmi slovy Private Sub ... End Sub. Na obrázku jste viděli, že mezi prvním Private Sub ..... End Sub je napsáno jen About.Show(). To je kód, který po kliknutí otevře okno about  a v tom okně je cosi napsáno o tomto programu. U druhé Private Sub ..... End Sub je napsáno "banka =1", což znamená, že jsme vybrali první banku pro ukládání dat (modrou) a potom je tam několik řádků, které končí "....Color.Blue". To jsou příkazy, které nám obarví tlačítka pásem z jiných barev na modrou.

Ještě zmíním, jak Microsoft řešil nastavování více vlastností, např. položek menu. Na obrázku vidíte tzv. Collection editor:

Např. položky v menu se přidávají pomocí tlačítka "Add". Po přidání položky si vyplníte (vpravo vedle) tzv. ToolStripMenuItem. Všimněte si, že v poli text je napsáno "Ladění" a pod tím další vlastnosti (uhádnete, o co jde, hi) a pod tím je skupina Behavior, kde lze vyplňovat další vlastnosti o chování menu. Jednoduché, že. Tak hlavně, aby nám to programátoři nepošahali v dalších verzích editoru a hlavně, aby za to Microsoft nechtěl nehorázný prachy.

Další dovednosti a věci  

Jde mi o krátký článek. Vynechal jsem úmyslně dvě věci - posílání dat do kontroléru (i když jsem nakonec okopíroval kus kódu zde)

a ukládání dat do souboru .dat. Jde samozřejmě opět o jednoduché věci (na 1 až 3 řádky). Příkazy však mají víc parametrů. Pokud bude zájem, popíšu je jindy na další stránce. Dovednosti spočívají např. v tom, že budeme umět nastavit port COM. Já jsem baudovou rychlost, počet bitů, stop bity, paritu nastavil natvrdo. Ručně se nastavuje jen číslo  portu, např. COM7. To musíme udělat, protože zrovna nevíme, jaký COM přiřadí Windows právě zastrčenému převodníku USB-RS232.

Rovněž se musíme naučit alespoň v základech ovládat kompilátor a nástroje na ladění. Např. po napsání jedné nebo více řádek si neprogramátor, jako jsem já, potřebuje vyzkoušet, zda mu nový kus programu běhá. Viz k příkladu:

Pustil jsem si program, vyzkoušel z menu položku "Ladění". Otevřelo se pravé okno. Popojel jsem s ním, abych na okna viděl. Kliknul jsem si hnědou (nebo je to oranžová?) banku. Tlačítka dole zhnědla. Dal jsem myš na řídítko a popojel s indukčností. Kliknul jsem, hodnota se zmrazila. Dal jsem myš na řídítko s kapacitou. Popojel jsem, kliknul, ale to už znáte. Uložil jsem to do paměti pásma pro 40 metrů. Okno ladění můžete zavřít. Nebo nemusíte, to není důležité. V levém panelu kliknete na hnědou banku. I tady tlačítka zhnědnou. Kliknete na pásmo 40. Program vyčte z paměti hodnoty apošle bajty do kontroleru. Ten nacvaká relátka. A bude je tam držet, než kliknete na tlačítko "Neladit". Nebo, když začnete hejbat s řídítkama v panelu ladění. Proto ho raději skrývám.

Elegantní, že? Odborníci vám budou tvrdit, že pro neprogramátory. Ano mají pravdu. Jen v takto a podobně koncipovaném programu neprogramátor napíše funkční program dříve, než dopije jedno pivo (půllitr Pils měli) v hospodě. Včera jsem tam taky seděl. Dal si dvě piva. A ani za tak dlouhou dobu jsem nebyl schopen nastudovat a aplikovat programování událostí v jiném editoru, než byl tento. Namaloval jsem tlačítka, řídítka. Získal spoustu užitečného kódu. Jenže ty předdefinované procedury bych musel psát  do kódu ručně, se spoustou parametrů. Fuj, fuj, fuj. Proto, páni programátoři, pokud jste se to naučili během mnoha bezesných nocí, či na drahých kurzech programování, nesmějte se nám, líným technikům, radioamatérům. My jsme si místo toho zkonstruovali tuner. Byť jsme programovali jako "vidláci". 

Závěr

Chtěl jsem ukázat, že jde některé věci dělat jednoduše. A to i na stařičkém notebooku v hospodě, daleko od domova. Ale musíte mít ty správné  cajky. S hodinářským šroubovákem, který má "heft" od krumpáče, také hodinky neopravíte ....

Někde jsem četl, že dobrá metoda, jak se učit programovat, je napsat nějakou jednodušší hru. Asi na tom něco bude. Já jsem si zkusil napsat hračku, prográmek, který bude posílat instrukce do mého TCVRu Icom (a taky do Kenwooda, ale Icom má hezčí protokol). Funguje to tak, že se podíváte do manuálu, jak se třeba nastavuje šířka filtru, nacvakáte si instrukci v programu, pošlete do rádia a podíváte se, zda ji rádio provedlo. Takový program jsem psal už kdysi ve Visual Basicu, později jsem se učil dělat i s jinými jazyky ve Visual Studiu a nevynechal jsem ani Pyton, (včetně tkinter a wxpython, což jsou nástroje GUI pro Pyton). Moje první hračka, kde jsem si vyzkoušel ty vidlácké věci, jako vytvořit form, nacpat tam widgety (to jsou ty nesprávně zmíněné komponety), udělat binding, napsat kódy pro události mi k tomu posloužila. Šla spustit, trénovala moje rádio a vypadala takto nějak:

Jak píšu, nejsem programátor. A nikdy nebudu. Jsem na to starý a tak se pouštím jen do jednoduchých projektů, které potřebuji. To jsou třeba kontroléry, testery, pomůcky k měření, apod. Ale třeba to někoho z mladších hamů "nakopne" a vytvoří pár dalších udělátek, která se u staničky hodí.

Poznámka 1: Od dovolené, během které jsem napsal v Rotterdamském přístavu tento článek, uplynul asi měsíc. Během té doby jsem si něco přečetl o vývojovém prostředí americké společnosti xojo.com. Mohu říci, že mě prostředí dost zaujalo. Jde sice o placené (a dost drahé) nástroje. Umožňují však kompilovat vytvořené programy pro různé platformy desktopů, tedy nejen pro Windows, také pro MacOS, Linuxy, Rapsberry, ale také pro mobilní hračky a web. Zdarma lze po registraci stáhnout prostředí pro výuku a vývoj aplikací. Ty lze spustit jen na PC, kde je Xojo instalováno. Jde o nástroj s nádhernou strukturou helpů a nápověd a s velkým množstvím profesionálně napsaných komponent, mezi kterými nechybí komponenty pro práci s mnoha databázovými stroji, komponenty pro komunikaci, včetně seriového portu, samozřejmě, ale také pomocí TCP/IP a dalších síťových protokolů. První fungující jednoduchou aplikaci (zase tuner) jsem naklikal hned první večer po instalaci. Určitě budu tomuto nástroji věnovat nějakou tu stránku na webu.

Poznámka 2: Také jsem nainstaloval nové Microsoft Visual Studio 2017 Community (to je verze zadarmo, ale možná jen na chvíli). Nainstaloval jsem si IDE pro vývoj aplikací v jazyce Visual Basic a Visual C#. Také se s tím dá dělat. Bohužel, vadí mi, že instalace je dost rozsáhlá, řekl bych, obrovská. Po instalaci mi to příliš nefungovalo. Programy lze samozřejmě psát, ale nenainstaloval se správně Debuger. Asi nějaký "bug". Také jsem si všiml, že po ukončení napsaného programu se neukončí všechny procesy. Takže jsem jeden program 5x spustil, 5x ukončil a ve správci procesů jsem viděl 5 běžících procesů po jejich ukončení. U Microsoftu se nedivím, vše mají rozsáhlé, docela nepřehledné, s obrovským množstvím balastu. Takže spíš očekávám, že chlapci budou ladit. A aktualizovat, aktualizovat a aktualizovat. Jako u jejich Windows 10.

Poznámka 3: Pokud si stáhnete např. zde uvedené programy k vyzkoušení, pravděpodobně vám je zablokuje antivirus a označí je jako nebezpečné. To je další problém desktopových aplikací, Windows a hackerských aktivit. Antivirák samozřejmě bezpečnou aplikaci nerozezná od té škodlivé. A tak řve a prudí. Naprosto nesmyslně. Ale s tím nic nenadělám. Jsem jaksi smířen, že jednou to, co neprojde skrz Microsoft (nebo Google), nepůjde nijak nainstalovat nebo spustit. To to chlapci dopracovali ...

Dovětek z konce ledna 2018: