Aktualizováno 8.9.2018

      
 
   Jak si organizovat a formátovat pevný disk?

Všeobecně

Původně jsem nepředpokládal, že budu psát článek na tohle téma. Nicméně, lidmi vyrobené věci fungují tak, jak fungují, některé taky nefungují nebo fungují jen částečně nebo nespolehlivě. A s tím se do určité míry musíme naučit žít. Úvahy nad problematikou považujte za vidlácké. Nejsem expertem přes souborové systémy, pouze laickým uživatelem, který si hledal řešení.

Operační systémy a souborové systémy

Windows: WinXP, Win7Pro a Win10Pro mi fungovaly s formáty ntfs, FAT16 (maximální velikost iso souboru je 2GiB) a FAT 32 (maximální velikost iso souboru je 4 GiB). V praxi to znamená, že pro instalaci systému a instalaci oddílu na ukládání dat použijeme souborový systém ntfs. Tam lze skladovat např. iso image instalačního disku Windows 10, která byla větší než 4 GiB (myslím, že to bylo 4.4 GiB a iso soubor se nedal nakopírovat např. na USB flash FAT32 k dalším datům. Pokud tedy budeme chtít sdílet data mezi Windows a Linux Mint, použijeme na sdílení dat oddíl s formátem ntfs.

Linux: S Linux Mint 18.3, LM 19 a LMDE mi fungovaly formáty ext4, zkoušel jsem i ext2 a ext3. Pravděpodobně bude fungovat i Btrfs (B - tree file system), mě fungoval, ale v literatuře se tvrdí, že je občas příčinou nestability.

U Linux Mint se zastavím u jedné věci, které jsem si všiml, ale ještě zmíním Apple.

Apple: Přestože Apple notebook nemám, měl jsem možnost s tímto HW a SW pracovat. Firma určitě věnovala mnoho úsilí, které se týkalo spolupráce HW a SW, protože je výrobcem obojího. Ta práce je prostě jiná (s Win10 nesrovnatelná). Apple používá souborový systém hfs+, který si docela dobře rozuměl s Linux Mintem.

Poznámka 1: Windows vyžadovaly pro instalaci primární partition, Linux Mint (a další, např. Ubuntu, Debian, Manjaro, Fedora) šly spolehlivě instalovat do oddílu v rozšířené partition.

Poznámka 2: Pro Linuxy jsem používal jediný Linux-swap.

Poznámka 3: Zatímco Windows (WinXP, Win7 i Win 10) poznají, že jsem jim vyměnil HW a nefungují, tak Linux Mintu tohle nevadilo a jel jak na Dell-Vostro, tak na HP-Probook, když jsem zaměnil disky.


Co s oddíly na desktopu?

Distribuce s různými Linuxy (Linux Mint 18.3, LM 19, LMDE, Manjaro, Fedora ...) na tzv. CD Live měly po spuštění v nabídce mezi systémovými nástroji partition manager označovaný jako GParted. Tento nástroj obvykle není na pevný disk instalován. Ale je součástí repozitářů a já ho instaluji jako druhý program desktopu.

GParted nám umožní ještě před instalací dalšího operačního systému upravit oddíly na pevném disku. Např. na notebooku, na kterém teď píšu tento článek vypadají oddíly takto:

Všimněte si oddílů sda6 a sda9. Jde oddíly, ve kterých není instalován žádný operační systém. Oddíl sda6 je formátován jako ntfs (aby se dala data sdílet s Windows) a oddíl sda9 byl z badatelských důvodů naformátován jako hfs+ pro případ, že by byl důvod sdílení s Mac OS :-)

Pokud zvolím GParted jako základní manažer oddílů, měl bych uvést, co a za jakých podmínek lze s oddíly dělat. Ve stručnosti:

Legenda k tabulce a druhy operací, které se dají dělat


S pomocí GParted lze tedy odpojovat oddíly, měnit jejich velikost, měnit celou řadu jejich parametrů, mazat oddíly, vytvářet oddíly, formátovat oddíly ....Já preferuji vytvoření potřebných oddílů před instalací systému z CD Live. Instalace je potom jednodušší, pouze vyberu oddíl, kam instalovat, je jedno, zda ho budu formátovat (dělám to) či nikoliv. Nemusím však měnit velikost, nastavím pouze přípojný bod a pokračuji v instalaci.

Funkcionalita

Po instalaci operačního systému (LM18.3, LM19, LMDE) a po restartu již máme prostor pro práci se soubory. Pokud máme na HDD více instalovaných Linuxů, zjistíme, že můžeme z uživatelských účtů jednoho systému kopírovat data do adresářů jiného operačního systému a jiných účtů.

Jak nám fungují oddíly bez operačních systémů?

Z LM18.3, LM19, LMDE jsem v pohodě zapisoval data do oddílů formátovaných jako ntfs (používané Windows) a do oddílů hfs+ (Apple). Pomocí Double Commanderu šla data kopírovat z jednoho formátu do druhého. Přenosová rychlost u větších souborů, např. iso s Win10, které mělo asi 4.4 GiB klesla na konci přenosu asi na 30 MBit/s (na začátku kopírování to ukazovalo asi 70 MBit/s). Disk byl SATA 3, to by šlo ...

Ledová sprcha ...

Samozřejmě přišla. Nejvíc mě mrzelo, že jsem nemohl zapisovat data do oddílu s formátem ext4, kde nebyl instalován operační systém. Oddíl byl vyroben pomocí GParted, namontován po spuštění Double Commanderu. Jenže práva k zápisu nebyla nastavena. To se mi vůbec nelíbilo. Na první pohled nevím, co s tím, opět budu muset studovat, jak se taková práva v Terminálu nastavují. Podobně jsem zjistil, že nezapisuji ani do formátů btrfs, ext2, ext3 nebo xfs.

Další ledová sprcha přišla při sdílení dat s Windows. U systému Win XP jsem na disku ntfs neviděl některá data zapsaná v Linuxu. No, ntfs je proprietární systém Microsoftu, popis nebyl zřejmě zveřejněn a jeho používání v Linuxu je jen díky zpětnému inženýrství nadšenců, bez záruk. Ale nezůstalo pouze u této záležitosti. Když jsem ve Win10 pomocí SW EaseUS Partition manager přiřadil oddílu ntfs písmenko (d:) označení disku, četl jsem ve Windows všechna data, která jsem kopíroval v Linuxu. Jenže, když jsem se chtěl připojit k oddílu v Linuxech, šlo to, ale už se oddíl choval tak, že jsem v něm nevytvořil jediný adresář a nenakopíroval jediný soubor. Zřejmě Windows neumí správně odpojovat oddíly.

Obrázek - po sdílení oddílu s Windows 10 a zápisu dat do oddílu je přístup pro zápis zablokován:

Úplně stejně blbě se sdílení oddílu chová v případě použití formátů ext4, btrfs, xfs ... zřejmě paranoia z bezpečnostních hrozeb brání programátorům ve funkcionalitě. Jenže to nebylo veškeré zjištění. Na obrázku zde uvádím finální dělení disku na oddíly:

Všimněte si, že některé přibyly (sda10 a sda11). Jde o dvě digitální pískoviště, kde ještě chci udělat zkoušky s operačními systémy Linux. Abych se v oddílech vyznal, rozhodl jsem se, že je pojmenuji. Pon LM19 a LDME na odpojených oddílech to bylo v pohodě. Jenže jsem chtěl také pojmenovat sda1, kde mám nekřesťansky draze zaplacenou licenci Win10Pro. Použil jsem původní Windows nástroj na správu oddílů. Našel si oddíly, zkontroloval si je, dovolil mi pojmenovat sda1. Jenže našel a prohrabal všechny oddíly formátované ntfs a pošahal přístupová práva rovněž u oddílu sda6, takže už na něj nelze zapisovat z Linuxů. To je nepříjemné. U Windows nikdy nevíte, v čem se vám pohrabou a co přestane fungovat. Proto ten systém není vhodný pro vážnou práci. Tedy alespoň ne pro mě. Ve firmách to asi nevadí, tam máte za zadkem IT, rovněž času dost. Prostě chvíli nepracujete. Jenže, chcete-li pracovat např. vysoko v horách, na čerstvém vzduchu, s mizerným Internetem a pokud je notebook jediným prostředkem k práci, musíte spoléhat sami na sebe, na svá úložiště. V takovém případě mi připadá hloupé začít stěhovat data, když se to nejméně hodí ...

Důvody pro použití oddílů na uchovávání dat

Ty důvody mám dva: 

1. Sdílení dat mezi různými operačními systémy na jednom PC. Od tohoto důvodu pomalu ustupuji. Příčinou je několik skutečností:

- Nízká cena HW i jeho dostupnost. U stanice bych vystačil s jedním typem operačních systémů, konkrétně s Linux Mint 18.3, potom je sdílení bezproblémové.
- Využití síťového úložiště pro ukládání a sdílení dat. Používám NAS server, několik ftp serverů, vč. těch na internetu ...

Na cestovním notebooku, na který spoléhám ve vlaku nebo na čerstvém vzduchu vysoko v horách, však ještě nechci ustoupit.

2. Obnova operačního systému po jeho poruše

Obnova Linux Mintu včetně aplikací je otázka několika desítek minut. Časově nejnáročnější operací je obnova dat. Pokud jsou data v samostatném oddílu, nic nemusím obnovovat. Pro tento účel však dobře funguje formát ntfs (taky hfs+), oba vyzkoušené, aniž bych musel někde bádat další vědomosti. Formát ntfs bych navíc přečetl i s Windows, pokud bych celý HDD vyhazoval (podobně hfs+ s Applem).

Určitě doporučuji samostatný oddíl pro data s operačním systémem Windows. Jinak můžete být po některých poruchách operačního systému doslova v .... .

Řešení

Existují nástroje pro Windows, které umí prohlížet Linuxovské formáty ext. Některé umožňují jen čtení. Existují v Linuxu utility, které umožňují opravit nesprávně odmontovaný disk s formátem ntfs pod Windows.

Závěry

Co k tomu dodat? Otázka sdílení dat mezi různými operačními systémy pro mě, jako běžného uživatele není až tak kruciální a asi mohu hodně slevit. Je však důležité vědět, co někdy nefunguje. Rodině jsem naformátoval na desktopu jeden oddíl ext4 a jeden oddíl swap. Samostatný oddíl ntfs na data mi zůstal vlastně jen na jediném notebooku a to je tento. Z 355 GiB je asi 17 GiB použitých (viz první obrázek, oddíl sda6)...
 

 

 

TU 73, Mira, ok1ufc