Aktualizováno 16.6.2018

      
 
   Linux pro radioamatéry
Všeobecně

Úplně nedávno, někdy před 2 dny (14.6.2018) mi napsal hezký mail Láďa, OK1UNL, který nejen osobně, ale s celou rodinou používá Linux. Abych uvedl na správnou míru, Láďa je vynikající technik a poradí si téměř se vším. Jenže Linux používá také jeho otec (starší pán) nebo např. jeho přítelkyně, která opravdu není technik. Všichni úspěšně a s nadšením. O to mi jde - uvést na stránkách nejenom moje zkušenosti, ale také příklady dalších lidí, kteří se rozhodli PC (desktop) používat, nikoliv však se s takovým zařízením trápit nebo strávit mládí studováním mnoha stránek a číst si, jak opravit to nebo zase tamto ... Nicméně, Láďa mě upozornil také na distribuci Linuxu pro radioamatéry. Není to tak dávno, když jsem si s tím hrál. Distribuce pro radioamatéry se jmenuje Skywave Linux, viz stránky: https://skywavelinux.com Měl jsem s tím drobné problémy a tak jsem se na to podíval znovu a pěkně od začátku. Včetně stažení poslední verze, výroby USB klíčenky a instalace do určeného oddílu (partition).

Skywave Linux

Jedná se o distribuci určenou pro radioamatéry. Je odvozená od Ubuntu, s prostředím MATE

Na uvedených stránkách jsem stáhnul iso soubor, ze kterého jsem si vyrobil spustitelnou (bootovatelnou) USB klíčenku. ISO soubor má velikost asi 1.8 G. Instalace proběhla standardním způsobem, tak, jak jsem na těchto stránkách popsal. Já jsem instaloval jenom nepatrně méně standardně na svůj HAM notebook. Méně standardní to bylo v tom, že jsem Skywave Linux potřeboval nainstalovat do jedné z menších partition (oddílů), kde byl před pěti minutami Linux Mint, který sloužil jako digitální pískoviště. Takže, co jsem udělal:
1. Stáhnul si ISO soubor se Skywave Linuxem.
2. Vyrobil jsem si USB klíčenku (postupy jsou na tomto webu uvedeny).
3. Programem GParted jsem zformátoval oddíl, kam chci instalovat. Tady jsem byl velice zvědavý, zda se mi zboří bootování. Nezbořilo se, ostatní dva operační systémy šly bootovat jako předtím.
4. Zasunul jsem klíčenku a spustil jsem si Skywave jako CD Live. Zapnul jsem WiFi a připojil se k internetu.
5. Spustil jsem instalaci. Vše probíhalo standardně. Tak, jak jsem popsal u instalace Linux Mintu nebo Zorin OS.
6. To méně standardní přišlo s dialogovým oknem, kde se mě instalátor ptal, zda to chci instalovat vedle stávajících OS nebo jinak. Zvolil jsem jinak. V takovém případě si musíte zvolit, kam, do které partition (oddílu), zda ji formátovat (dal jsem ano a na systém ext4) a kde bude přístupový bod (dal jsem "/"). Potom vše pokračovalo normálně. Ještě se instalátor ptal na jazyk a časové pásmo. Asi za čtvrt hodiny bylo úspěšně nainstalováno. Během instalace se samozřejmě spustí instalátor Grub, ten zjistí, jaké jsou na HDD další operační systémy a vytvoří úplně nové spouštěcí multiboot menu:

Musel jsem ho vyfotit foťákem, neumím sejmout tuto startovací obrazovku. Předělal jsem si ho na své jednoduché známé opět pomocí programu Grub Customizer. Vše bylo v předchozích článcích popsáno (jak se s tím dělá). Potom moje menu vypadalo podobně, jako jsem byl zvyklý dřív:

Úpravy jsem dělal z dříve nainstalovaného Linux Mint. Grub Customizer si pamatoval, co jsem měl v položkách zapsáno dřív. První a třetí položku jsem nechal, druhou smazal a nechal místo ní Skywave Linux 3.1.1 ...., která je v partition sda6. Takže vlastně toho až tak nestandardního moc nebylo, obešel jsem se bez jediného příkazu Terminálu a po instalaci jsem měl na noťasu jeden z operačních systémů jiný. To je výhoda Linuxu. Opravdová svoboda, jednoduchost, elegance.

Spuštění

Prostředí MATE je pro mě méně známé. Vlastní jádro distribuce je odvozené od verze Ubuntu 16.04. Podíváme se na to, co se autorům distribuce povedlo a kde budu velice přísným kritikem. Takže - v úplně prvním obrázku vidíte prostředí MATE. Základní menu bylo po instalaci nahoře vlevo. Vpravo byly ikony s datem, časem, stavem baterek, WiFi, atd. Dole byl úzký pruh se spuštěnými ikonami. Toto uspořádání považuji za ergonomické. Na plochu šly dávat ikony s tzv. spouštěči, kopírovat tam obrazovky, atd. Tedy na ploše bylo možné mít tzv. windowsácký nepořádek, který, bohužel využívám, i když jsou menu v Linuxu přehledná. Prošel jsem si standardní nastavování operačního systému se závěrem: "Proč ne?"

Vybavení distribuce

 

Systémové nástroje

Distribuce Linuxu, označená jako Skywave Linux je vybavena zajímavými SW balíky, a to velice odlišně od jiných distribucí. To co bude podobné u jiných distribucí, to je vybavení systémovými nástroji. (Foto vpravo), viz Systém Tools. Nechybí nástroje pro práci se soubory, nástroje pro analýzu disku nebo nástroje pro instalaci SW z tzv. repozitory. Tady jsem narazil na první problém. Program pro instalaci SW se mi nerozběhl. Pro začátečníka to vidím jako velký problém. SW pro toto použití existuje více. Myslím, že právě tohle autoři nedomysleli (taky nedotestovali, možná je můj Dell Vostro pošahaný od výrobce) a donutili uživatele začátečníka nastudovat ty dva nezbytné příkazy terminálu, pomocí kterých si uživatel-začátečník provede instalaci jiného vhodného SW ručně (uvedl jsem je dříve). Autoři jinak dobré distribuce měli samozřejmě možnost jiné volby, možnost vybavit distro několika podobnými programy. Ulehčili by tím hamům začátečníkům život možná  by je ušetřili zklamání. Ale tak už to ve světě SW chodí. Jde o společenskou vědu, ve které platí, že více očí více vidí. Mírně pokročilému uživateli tento nepatrný prohřešek nevadí.
HAM radio aplikace

Těmito aplikacemi byla distribuce vybavená bohatě. Považujme to za velice silnou stránku. V menu (ukázka opět vpravo) najdeme obrovské množství programů pro práci s různými SDR rádii a programy pro digitální komunikaci. Stačí kliknout a spustit.

Spouštím krásný program pro predikci polohy u amatérských satelitů. Program je opravdu hezký, funguje. Provedu on-line aktualizaci kepleriánských dat. Úspěšně. Nemám, co dodat. Printscreen obrazovky je na konci článečku.

Spouštím oblíbený WSJT-X. Je ve verzi 1.9, určené pro testery, kterou neznám. Používám nyní verzi 1.8. Zde mám problémy se základním nastavením. Program běží, funguje komunikace s Icomem, ale nepříjemné hlášky se domáhají nastavení pracovních adresářů velice často, každých pár sekund. Je to nepříjemné, ale stane se. Chybičky ručně odstraním. SW lze od této chvíle používat. Podrobné vyzkoušení jsem zatím neprovedl.

Něco pro vývojáře ...

Občas se učím programovat a píšu si programy. V této distribuci jsem našel nainstalovaný Qt Creator. Ten můj uměl dělat s jazykem C++, obsahoval designer i kompilátor. Parádička.

Ostatní SW

K ostatnímu SW už popis a ani menu nedávám. Když si stáhnete a spustíte CD Live, přesvědčíte se sami, co autoři distribuce předinstalovali. Je toho dost.


 

Příklady vzhledu
Spuštěný program Gpredict
Designer z vývojového prostředí Qt (dole), zrovna navrhuji dialog na nastavování frekvence DDS do nějakého měřáku ...

Vzhled Ubuntu Linux Mate je docela hezký a ovládání se mi zdá snadné. Naučil jsem se s tím rychle dělat. Určitě si brzo nainstaluji do oddílu mého digitálního pískoviště nejnovější verzi :-) Také v tomto vidím svobodu Linuxu. Nemusím zkoušet ve virtuálním stroji, ale na reálném HW, aniž bych si cokoliv v PC pošahal.


Závěry

Když mě naštval Microsoft se svými Win 10 a rozhodl jsem se opustit jeho operační systémy, přečetl jsem si několik článků o tom, co všechno se musí udělat, pokud uvažujeme o vlastní distribuci. S některými věcmi mám mentální problémy. A říkám: "Určitě ANO, pokud uvažujeme o vlastním nebo speciálním HW. Hlavně pro komerční použití. Např. můj NAS server nebo můj router taky běží na Linuxu. A na hračkách s procesorem ARM zase poběží Linux." Jenže je s vlastní distribucí šílená práce, potřebujete velký tým lidí. V těchto tématických článcích píšu o desktopech. Těch existuje obrovské množství různých druhů a typů. Osobně podporuji dobré distribuce, ve kterých autoři vychytali hodně much. A to i za cenu, že takové distribuce jsou zaměřené víc na funkcionality operačního systému, než na množství aplikací. Osobně mám mentální problém s repozitáři. Souhlasím, dnes je módní trend instalovat z repozitářů. Dělá to tak Google Play, dělá to tak Microsoft Store. Uživatel získává bezpečnost, ale ztrácí svobodu. U některého SW mi to nevadí. Sice si někdy říkám, že ten programátor byl hovado (nebo kindrák), když se mi nelíbí funkcionality nebo ergonomie, ale to je všechno. U jiného SW mi záleží na ergonomii a spolehlivosti. Prostě jsem zvyklý vybírat si (je to jak se ženskými). Nevadí mi, když je SW v repozitářích autora, nemusím ho mít v těch univerzálních SW skladištích operačních systémů, přestože tam by to mělo být otestované a nezavirované :-) Realita je však často taková, že se vám líbí víc starší verze, než nová testovací verze, programy od jiných autorů, apod ... .
Skywave Linux je distribuce, kterou jsem nachytal na švestkách v několika slabých místech. Jsou to prkotiny, které autoři určitě odstraní, mě nevadí. Umím si SW instalovat a zkoušet sám. Pro mě je však úžasná jiná věc. Ta obrovská komunita autorů, kteří píší ham aplikace pro Linux. Pochopily to rovněž některé velké SW firmy. Nechovají se kravsky a píší SW pro Linux. Takovou aktivitu nelze zastavit. Proto se domnívám, že posledním operačním systémem na mé stanici, v mé kanceláři, dílně i v laboratoři bude Linux.

 

 

TU 73, Mira, ok1ufc