Aktualizováno 24.3.2018

      
 
   Instalace Linuxu

Všeobecně

Tímto praktickým článkem začínám novou sérii článků, které věnuji Linuxu na desktopech radioamatérských notebooků. V předchozích článcích jsem zmínil, proč je SW inženýrství v ledačem složitější, než např. technické věci. Moje zkušenost je taková, že jsem obvykle ztrácel v určitých momentech čas tím, že jsem musel přemýšlet o tom, jak tu kterou věc programátor nebo autor postupu myslel. Nebo proč ji neudělal jednoduše, ale zbytečně složitě. Nebo obráceně, co udělal programátor tak jednoduše, že se nám o tom ani nezdálo. V prvních článcích se omlouvám na odkazy, které budou funkční až v okamžiku, kdy dopíšu několik prvních stránek. Jenže začít nějak musím. Začínám tedy instalací Linuxu. Pokračovat budu články o minimálních dovednostech, které bychom měli umět, o vhodném HW, o opravách operačních systémů, pokud s nimi něco nepěkného vyvedeme, o úplném vymazání operačních systémů atd. Končit bych chtěl některými aplikacemi, které se nám v ham praxi hodí.

Instalace Linuxu

Na následujících obrázcích vám předvedu instalaci Linuxu za těchto podmínek:
1. Instalovat se bude moderní Linux na starý hardware. V mém případě na notebook Asus 1000 HE s diskem 250G, RAM 2G, WiFi adaptérem, atd.
2. Pevný disk notebooku je rozdělen. V jednom oddílu mám OS Windows XP, ve druhém jsou soubory (data).

Takto vypadá obrazovka po spuštění:

Všimněte si, že obrazovka je maličká, rozlišení je 1024 x 600 bodů. Na notebooku mám kancelářské programy, ham programy, programátory jednočipových mikropočítačů a výbavu, kterou s sebou vozím na cesty. V levém sloupci vidíte ikonu EaseUS Partition ....Spustíme ho a prohlédneme si dělení pevného disku: 


 

Vidíme dva oddíly, které nám Windows XP zobrazují jako disk c: (necelých 80 GB) a disk d: (PC_Data_1, asi 150 GB). V tomto okamžiku bychom měli mít tyto znalosti: vědět, co to je MBR, oddíly na disku (partition), případně, jaké jsou typy oddílů, jaké jsou alternativy k MBR (např. GPT) a co se dá s oddíly dělat. Také je důležité vědět, jaká jsou rizika. Neopatrností, použitím nevhodného nástroje nebo neznalostí můžeme přijít o data i o operační systém.

3. Instalovat chci tak, aby oddíl, který používá Windows byl rozdělen na dva přibližně stejně veliké oddíly (cca po 40 GB). Nechci, aby mi Linux jakkoliv zasahoval do oddílu PC_Data_1. Píšu o tom proto, že v tom oddílu je spousta místa. Linux by si snadno ukrojil a instalace by probíhala tím nejhladším a nejbezpečnějším způsobem.
4. Změny oddílů bych mohl udělat ve spuštěném Ease US Partition manažeru. Samozřejmě, že tak bezpečně, jako jsou bezpečné WinXP. Z pedagogických důvodů jsem však nevybral tu nejjednodušší instalaci a všechny změny udělám v Linuxu, který budu instalovat.

Nyní bych zmínil další dovednosti, které samozřejmě popíšu s odkazem zde. Týkají se povědomí o tom, co to je disk s Linuxem, který se označuje jako CD Live. Musíme umět stáhnout si tzv. ISO image, tedy obraz spustitelného a instalačního CD (nebo DVD) s Linuxem. Live CD je označení pro médium, které obsahuje Linux, který jde spustit bez instalace na disk. Můžeme si tak vyzkoušet, zda se připojíme k Wifi, zda se zobrazuje grafika, jde myš, zvukovka, atd. Live CD se dneska používá na USB klíčenkách. Opět popíšu, jak si takovou klíčenku uděláme. Já tady mám dvě klíčenky:

Na obou jsou Linuxy. Na žluté je nádherná distribuce Zorin 12.2, na druhé je Linux Mint Sylvia 18.3. V obou případech krásná grafická prostředí. Beru do ruky zelenou klíčenku.

Začínáme

Tady zmíním další dvě dovednosti. Ta první se týká našeho pevného disku. Je dobré umět ho z notebooku vyndavat (kdyby se cokoliv stalo) a zase ho tam dávat. Jde o jednoduchou dovednost, operace zpravidla trvá do 5 minut. Pokud se bojíme o data, připravíme si pro první pokus raději disk bez dat, o která nechceme přijít. V tomto případě to neudělám, protože instalaci a použité nástroje znám. Dat se nám ani nedotknou. Ta druhá dovednost se týká BIOSu. Musíme umět do BIOSu vstoupit a nastavit ho tak, aby Bios zaváděl operační systém z USB disku. Tuto dovednost si vyzkoušejte předem na USB disku (USB klíčence). Musíte mít jistotu, že klíčenka umožňuje zavádění systému (je bootovatelná) a že víte, jak se v BIOSu bootování nastavuje. Někdy vás programátoři překvapí. Např. Můj Bios není tím nejlogičtějším, ale já ho už znám. Ani náhodou mi nenabootuje z tzv. Removable media. Musím mít na prvním místě bootování tzv USB HDD Mass storage. Ale dost slov, už jen obrázky. Do mého AMI BIOSu se leze pomocí F2 a změny se ukládají pomocí F10. Disk musím mít zasunutý před zapnutím notebooku:

Po uložení změn mi notebook nabootoval spouštěcí obrazovku. Poznali jste, že jsem USB Mass Storage Disk vyrobil pomocí UNetbootin. Také je mám udělané v Rufusu nebo přímo nástrojem na USB klíčenky, který je v Linuxu. V čem byla klíčenka vyrobena, není podstatné. Podstatné je, že byl do paměti zaveden program z klíčenky. Kliknul jsem na druhou položku a spustil zavedení Linuxu do paměti notebooku:

Do operační paměti (RAM), nikoliv na disk, se nám zavedl Linux Mint. Viz obrazovka dole. Vidím, že s grafikou v plném rozlišení, s jezdicí myší (jak bezdrátová, tak touchpad).

Zkouším zapnout WiFi a připojit se. Zadávám přístupový kód (WPa Key) a připojuji se. Čas je 11:39 a za okamžik bude oběd. Spustím instalaci. Chvíli to trvá, mezitím se najím :-) ...

Linux chce pár informací - provést volbu jazyka:

Zda chci instalovat programy 3 stran a zda chci Linux instalovat vedle Windows XP:

Linux našel oba stávající oddíly na disku. Standardně mi nabídl instalaci do /dev/sda5, což se mi nehodilo.

Proto jsem označil oddíl /dev/sda1 a snažil jsem se udělat potřebnou změnu. Pomocí Linuxu tento oddíl zmenšit.

V tomto okamžiku se mi celý proces instalace zdál nejméně přehledný. Musel jsem zmenšit původní oddíl. Vzniklo prázné místo. Tam musíte vytvořit oddíl pro Linux a nastavit tam místo zavádění Linuxu. Viz další obrazovky. Dělám, jako že jsem zapomněl na odkládací prostor (swap). Linux funguje i bez něho, ale nedoporučuji instalovat bez něho. Linux mě samozřejmě vrátil zpět, v okamžiku, že už byl oddíl vytvořen. Pokračováním si vytvořil swap oddíl sám:

Teď jsem si už jen zkontroloval, že oblast pro Linux bude formátována jako ext4 (krásný formát, bude vám chybět defragmentace, kterou je třeba dělat ve Windows, formát ext4 je moderní formát a pravděpodobně nebudete mít nikdy potřebu defragmentovat, jako u ramlujících Windows).

Určuji časové pásmo (Prague), rozvržení české klávesnice, jméno prvního uživatele...

Linux provádí instalaci. Mám chviličku času na oběd. Na obrazovce běží prezentace o tom, jaké má Linux vlastnosti a také v jakém stádiu se instalace nachází. Kopírují se soubory, vytvářejí balíčky, vytváří se první uživatel, odstraňují se dočasné soubory ...

Asi ve 12:17 je instalace dokončena. Linux nám dává na výběr - hrát si s Live CD nebo restartovat notebook a pustit si operační systémy z pevného disku. Volím druhou možnost. Pouze mačkám po startu Biosu F2 a kontroluji, zda se bude bootovat z HDD. Skutečně vidím na první pozici HDD WD25000B. Vytahuji klíčenku a spouštim notebook:

Pokud je všechno OK, objeví se obrazovka s nabídkou volby operačního systému. Linux je úplně nahoře, Windows XP jsou dole.

Pokud neprovedeme volbu, proběhne první start Linux Mint:

Podíváme se na bohatou prohlídku programů, včetně kancelářského balíku. Provádím první kroky. Instaluji program na snímání obrazovky, abych vás nemusel otravovat s nekvalitními fotografiemi.

Také nainstaluji komandér se dvěma okny. V DOSu jsem dělal s Norton Commanderem, ve Windows s Total Commanderem a v Linuxu používám Double Commander. Další kroky povedou k prohlédnutí disků, připojení FTP úložiště na síti a ke kontrole Windows. Nemá smysl tyto kroky komentovat. Takže už jen pár obrazovek:

Zřizuji si FTP přístup do prvního úložiště ...

Kontroluji oddíl s daty PC_Data_1. Zdá se, že tam je a je čitelný :-)

Instaluji pár prvních programů. GParted na prohlížení a změny oddílů, webowský prohlížeč Chromium, apod. Přidávám US klávesnici a pak se odhlásím a podívám se do Windows:

Závěr

1. Instalace proběhla podle očekávání. Linux pouze sebral původním Windows XP polovinu jejich disku, v tomto školním případě asi 40 GB. Dat v oddílu d: se ani nedotknul. Podobně nic nevyvedl ani ve Windows. Vše jsem stihnul během sobotního oběda.

2. Uvědomme si, že jsem si nevybral jednoduchou instalaci. Při této byl dělen původní systémový oddíl Windows a byly přesouvány gigabajty dat. To také chvíli trvá. Dělal jsem to proto, abych pořídil fotky té nejsložitější části instalace - práce s oddíly během instalace Linuxu. Všimněte si, že i tak to netrvalo dlouho. Oběd musel být velmi rychlý ...

3. V dalších článcích se budu ještě věnovat následujícím tématům:
- Proč Linux jako OS desktopu amatérské stanice, kde ho vzít a jak vybírat.
- Jak snadno opravovat některé poruchy operačních systémů.
- Nástroje na opravy operačních systémů ...

4. Pokračovat bych mohl užitečnými aplikacemi pro desktopy v radioamatérské praxi ...
 

 

 

TU 73, Mira, ok1ufc