Aktualizováno 3.8.2018

      
 

   Instalace Windows 10 vedle Linuxů

Všeobecně

Každému nemusí vyhovovat instalace Windows do Oracle VirtualBoxu a potom nezbývá, než Windows instalovat do předem určeného oddílu na disku. Právě takovou instalaci jsem vyzkoušel na notebooku Dell Vostro-3350 a postup v hlavních bodech zde popisuji.

Příprava

Pro popisovaný experiment jsem si připravil tyto důležité věci:

1. Nový HDD disk, měl jsem k dispozici 500 GByte ...
2. USB klíčenku (4GB) s Linux Mint 19, která mi sloužila pro instalaci Linuxu a také pro opravu bootování po instalaci Windows.
3. USB klíčenku (8GB) s Windows 10, které jsem stáhnul jako obraz iso ze serverů Microsoft cca před 14 dny. Stahoval jsem pod Linuxem. V takovém případě vás servery Microsoftu dovedou přímo na obrazy iso a nikoliv ke stupidním nástrojům, které opravdu nešetří váš čas. USB klíčenku jsem připravil pomocí nástrojů Linux, které jsem ve svých článcích také popsal. Vyzkoušel jsem USB klíčenku vyrobit i pod Windows, pomocí programu Rufus. Trvá to déle, funguje to také.

Postup instalace

1. Na úplně čistý HDD jsem nejdřív nainstaloval nejnovější Linux Mint 19 Cinnamon. Instaloval jsem postupem, který jsem popsal v předchozích článcích. Instaloval jsem tak, že jsem spustil Linux Mint v tzv. Live režimu. V tomto režimu jsem si připravil oddíly pro instalaci takto:

2. Uvažoval jsem s tímto záměrem:
a) Budu pracovat s MBR systémem a obsadím Windowsům oddíly, aby musely instalovat pouze do jednoho, toho určeného.
b) Vytvořím v rozšířeném systému jeden oddíl velký cca 40 GBajtů se souborovým systémem ext4 pro tzv. digitální pískoviště. Tam budu instalovat Linux Mint.
c) Vytvořím logický oddíl velký cca 4 GB pro odkládací (swap) prostor všech Linuxů.
d) Vytvořím primární oddíl pro Windows 10. Aby to Win 10 neměly jednoduché, formátuji ho jako FAT32. Zbývající místo nechám zatím neobsazené, kdyby si náhodou Win potřebovaly vytvořit svůj další oddíl. Pokud nikoliv, vytvořím tam jeden menší (40 GB) a jeden větší primární oddíl (zbývající místo disku) pro další dva operační systémy Linux. Menší pro provoz a ovládání amatérské stanice a větší jako kancelářský, pro CAD, NEC a další aplikace.

3. Spustíme vlastní instalaci Windows z USB disku:

V oddílu 1 máme Linux Mint 19, oddíl 2 je odkládací (swap) pro Linux. Oddíl 3 je určen pro Windows 10, tam budeme instalovat. Ukáže se, že vystačíme při instalaci pouze s tímto oddílem. Vybereme ho a nesmíme ho zapomenout formátovat jako ntfs. Windows nás na to upozorní. Do FAT32, který jsem tam dal úmyslně, nelze Win 10 Instalovat.

Průběh instalace Windows jsem popsal, když jsem popisoval instalaci tohoto systému do Oracle Virtual Boxu. Takže jen detaily a některé obrazovky.

Příprava a kopírování souborů netrvá dlouho. Zdržovat vás instalace začne až po prvním restartu. Po tomto restartu zadáváte lokalizaci (Česká republika), klávesnici, nějaká další, údajně důležitá nastavení:

a to již začíná nekonečné a drzé zdržování a taky špehování ...

nastavení WiFi sítě (to je důležité):

Na obrazovce se střídají různé stupidní nápisy, jako: "Nevypínejte zařízení, děkujeme vám za trpělivost, pořád ještě něco nastavujeme, v klidu se usaďte, pořád na tom děláme...". Možná jsem na něco zapomněl, ty kydy se často opakují....Očekávám výsledek. Ten byl samozřejmě Microsofťácký a vypadal takto:

Nevím, jak to nazvat slušně a spisovně, prostě se ten slavný a poslední Microsoft systém ZESRAL ....Nicméně, po restartu se systém aktualizoval, opět se střídaly nápisy "ještě chvilku", znovu se nastavovala lokalizace, klávesnice, ... . Přeskakuji HW na otisk prstů. Chci se přihlašovat jednoduchým heslem nebo PINem. Po důležitém nastavení se musím přihlásit svým Microsoft účtem. Chvíli zápasím s heslem. Nakonec si jdu přihlášení vyzkoušet na druhé PC. Jde to, aplikuji konečně správné heslo. Zadávám PIN a sleduji Microsoft velkohubé bláboly "všechno pro vás připravujeme, nechte všechno na nás, apod."

Výsledek

Konečně je tu poslední restart. Přihlašuji se pomocí PINu ze 4 číslic. Po poslední číslici se objeví plocha. Spustí se prohlížeč Edge. Stáhnu si Total Commander (poslední edice, pro 64 bitové stroje). Pomocí něho si kopíruji oba ini soubory, abych měl FTP přístup na svá úložiště. Také kopíruji pár aplikací, bez kterých nemohu žít. Systém Windows 10 nějak funguje:

Jak tedy po nekonečných hodinách a mnoha restartech funguje?

Na notebooku Dell Vostro 3350 mi fungovalo:
a) WiFi - byly nalezeny sítě, ke své jsem se po zadání klíče přihlásil bez problémů.
b) Jede myš, touchpad, klávesnice.
c) Jedou USB rozhraní. Už jsem kopíroval soubory z USB klíčenky.
d) Zařvalo na mě audio. Podrobnosti jsem nezkoumal, k ničemu to u Windows nepotřebuji. Na multimédia a amatérské věci mám přeci Linux.
e) Bohužel, nejede mi grafika v rozlišení 1366 x 768 (16:9), což je nativní rozlišení, ale pouze v režimu 1024 x 768, které umožňuje jakýsi Microsoft ovladač.
Pro instalaci jsem si vybral asi 5 let starý notebook, který má vyhovující výkonnost a slušné parametry. Bohužel, pro dinosaury typu Microsoft a Dell, resp. pro jejich politiku ochrany investic zákazníka je starý. MS nemá pro Win 10 Pro ovladač grafické karty a Dell ho pravděpodobně také nemá. Dell potřebuje prodávat nové modely, to chápu a MS potřebuje prodávat nové licence na nové stroje.

Shrnuto a podtrženo, žádná sláva. Instalaci nelze srovnat s instalací Linux Mint, ve kterém funguje na notebooku všechno a navíc máte nainstalovanou celou řadu užitečných aplikací. Bez grafické karty mohu tuto instalaci považovat opravdu za experimentální, kde jsem si ověřil, jak instalace vedle Linuxů probíhá.

Oddíly po instalaci

Microsoft spoustu věcí neumí tak dobře, jako Linuxy. Například zjistit, že již jsou v oddílech jiné operační systémy. Proto vám "pošahá" zavádění těch ostatních systémů. Abyste si mohli svůj Linux spustit, musíte opravit bootování. V této ukázce jsem to udělal tou maximálně vidláckou metodou. Metoda je jednoduchá na přemýšlení (to opravdu nemusíte myslet) a z pohledu časové náročnosti trvá asi 18 minut, kde si čtvrthodinku můžete dělat něco jiného. Nevidláckou metodu pomocí boot-repair jsem už také dříve popsal. Tato vidlácká spočívá v tom, že vypnete notebook, nabootujete z USB klíčenky Live a spustíte instalaci Linuxu opět do digitálního pískoviště. Použijete volbu "něco jiného", a instalujete do sda5, kde byl Linux Mint 19. Když už si prohlížíte oddíly pomocí GParted, vidíte, že Windows 10 je pouze v sda2 (systém ntfs). Ve volném místě si přidělám sda3 pro operační systém na obsluhu stanic a sda4 pro Linux Mint, který bude určený pro tvůrčí práci, CAD, NEC výpočty, vývoj SW a další kancelářské práce. Tím jsem vyčerpal počet 4 primárních oddílů.

Instalace Linuxu proběhla obvyklým způsobem. Po restartu notebook nabízí známé bootovací menu:

Samozřejmě, že fungují vedle sebe oba dva systémy. Linux velice dobře, tak, jak jsem očekával. Windows 10 Pro blbě, protože nemám ovladač pro grafickou kartu.

Aktivace

Aktivaci Windows 10 jsem musel udělat. Použil jsem 25 místný klíč (Product Key). Bez aktivace mi Windows 10 neumožnila nastavovat zobrazení. Po aktivaci ovšem také nikoliv. Takže další licence Microsoft je v prdeli. Pro mě bez grafiky naprosto nepoužitelná. Microsoft prostě vyžaduje hlavně platit.

Poznámky

1. Před tím, než zmaříte licenční klíč, vřele doporučuji, abyste si nějak ověřili, zda na vašem HW bude Windows fungovat. Já osobně se dívám na stránky výrobce HW a ověřuji, zda existují potřebné ovladače. V tomto článku jsem vám ukázal, že pokud ovladače neexistují, tak Microsoft vám za hodně peněz poskytne velice málo muziky. Pardón, zvukovka nějak hrála, ale na obrazovce toho bylo vidět málo a navíc hnusně.

It's a long way to Excellence ...

2. Takže notebook Dell Vostro 3350 u mě dožije s licencí na Windows 7 Pro. Mohu prozradit, že Windows 10 jsem tu stejně nechtěl. Microsoftu nevěřím a proto očekávám, že s častými aktualizacemi mi vždy pošahá bootování. Trápení s Windows už bylo dost.
3. Mnoho Linuxů (včetně Linux Mint 19) umožňuje, abyste si vyzkoušeli chod operačního systému přímo z klíčenky USB, a to na vašem HW. Není to žádný fofr, ale zda jde zvukovka, síť, grafika, na to je to dost dobré.
4. Pro vážnou práci u stanice doporučuji Linux Mint 19. Můžete mít na notebooku více instalací. Je to moderní a spolehlivý systém.


Závěr 1

Windows 10 lze nainstalovat vedle Linuxů do jediného oddílu. Pošahá vám bootování Linuxů. I to však lze opravit velice jednoduše. Jednoduchost něco stojí. Proto jsem vyzkoušel vidláckou metodu, sice opravil jsem bootování všech systémů rychlou instalací do oddílu digitálního pískoviště.

Pokračování

Výsledek mě neuspokojil. Nemám rád předčasné závěry. Protože jsem dokončil úspěšně instalaci Windows 7 Pro vedle Linuxů, vrátil jsem se znovu k instalaci Windows 10.

Nelíbilo se mi chování operačního systému a hardware. Nemohl jsem uvěřit, že by moderní Windows 10 měly takové potíže s notebookem Dell. Takže jsem provedl aktualizaci Biosu na nejnovější verzi, kterou se mi podařilo stáhnout. A pustil se do instalace Windows 10 Pro od samého počátku.

Postup je úplně stejný, jako jsem zde uvedl. Udělal jsem jedinou výjimku. A sice, zadal jsem aktivační klíč (Product Key) hned při první výzvě, kdy si to operační systém vyžádal. Instalace proběhla bez jakýchkoliv komplicací. Jako tenkrát, když jsem instaloval do Oracle Virtual Boxu. Tentokrát si Windows sehnaly někde všechny potřebné ovladače. Takže po prvním přihlášení fungovalo úplně všechno, včetně té nešťastné grafické karty. Zde jsou screeny:

Závěr 2 (finální)

Pokud bych tvrdil, že instalace Windows 10 Pro vedle Linuxů, tj. do jednoho určeného oddílu byla bez problémů, nebyla by to pravda. Po překonání komplikací se však zadařilo. Dílčí závěry:
1. Windows 10 Pro lze nainstalovat do jediného, předem určeného oddílu, vedle Linuxů.
2. Pošahané bootování lze obnovit (např. vidlácky, instalací Linuxu do "digitálního pískoviště").

Tak snad jenom dvě fotografie, Linuxový screen s oddíly (GParted), v sda1 jsou Windows 10 Pro:

a Grub Customizer s položkami menu, Windows 10 Pro jsou zvýrazněné pruhem, jsou v pořadí druhým operačním systémem:

Na tomto pracovním notebooku funguje pro různé účely celkem pět operačních systémů. Dva Linuxové používají nepatrně starší edice Linux Mint 18.3. Tyto používám k obsluze radiostanic, směrování antén, ovládání měřicích přístrojů a dalších zařízení. Nejnovější Linux Mint 19 slouží pro univerzální použití, pro práci s CAD, NEC a dalšími programy. Windows 10 slouží ke spouštění programů, které jsou psané jen pro Windows. Neuvažuji o intenzivním používání tohoto systému.

Informace o Windows

Výše uvedeným postupem jsem nainstaloval následující verzi Windows do jediného diskového oddílu:

Pohled na kořenový adresář - okno vlevo. Pokud Windows po ukončení práce vypneme, lze disk připojit a adresáře a soubory na disku zobrazit rovněž pod Linuxem.

Doba startu Windows 10: Od kliknutí na položku zavaděče Grub do zobrazení přihlašovací obrazovky s PIN to trvalo 59 sekund ...
Pro další test jsem nainstaloval několik programů. Jak jsem už napsal, tento operační systém nebude používán ani pro spouštění programů na obsluhu stanice, ani pro spouštění programů na obsluhu přístrojů měřicí ústředny. To, co budu sledovat, bude chování při aktualizacích operačního systému. Zajímá mě, kdy mi systém prvně pošahá bootování a také, kdy mi prvně přestane fungovat důležitý HW (grafická karta, disky, WiFi, USB, audio, ...). Správce zařízení vypadá takto (pouze jedno zařízení zakázané):

Doba aktivního používání je nastavena takto: Jsem v očekávání, kdy přijde první ramlování disků nekonečnými aktualizacemi. Tohle Linuxáci opravdu neznají.

Víc nemá o této instalaci cenu psát. Že lze takto dostat Windows vedle Linuxů jsem ukázal ...
Nedalo mi to. Windows 10 jsem spustil druhý den po instalaci. Podíval jsem se, jak jsou aktuální. Jedna aktualizace byla provedena, dvě čekaly v pořadí. Spustil jsem proces, koukal několik minut do modré obrazovky "Nevypínejte...". Když tam bylo asi 30%, šel jsem posnídat. Po restartu jsem se znovu podíval a viděl toto:

No prostě se téměř nic nezměnilo. Sice s ramlováním disků Windows 10 nezačaly samy od sebe, ale bez neskutečně pomalých a restart vyžadujících aktualizací to Microsoftu prostě nejde.

Poznámka:
Bootování po instalaci Windows jsem opravoval vidlácky. Bylo mi to líto, proto jsem popsal tady postup s nástrojem komfortním, který využívá výhod a možností moderního Linux Mint 19, instalovaného do USB HDD úložiště.

 

 

TU 73, Mira, ok1ufc