Aktualizováno 30.3.2018

      
 
   Na čem Linux vyzkoušet ...
Všeobecně

Pokud se s Linuxem setkáváme poprvé, pravděpodobně ho budeme zkoušet z tzv. Live CD. Live CD je CD nebo DVD disk, ze kterého je možný Linux spustit bez instalace nebo instalovat. V dnešní době však už asi ani nemáte na PC mechanicku CD/DVD. V takovém případě si musíte připravit tzv. USB klíčenku, tj. USB zaveditelný (bootovatelný) disk, ze kterého Linux spustíte nebo nainstalujete. Pokud již máme nějaké PC s Linuxem, známe již postup instalace a nemusíme číst dále. Pro úplnost jsem postup popsal zde. Pokud USB klíčenku nemáme a máme pouze PC s operačním systémem Windows, provedeme krok 1.

Krok 1. - výroba USB klíčenky ve Windows

Doporučuji použít jeden ze dvou programů - Unetbootin, lze stáhnout zde nebo Rufus - zde. Ani jeden z programů se neinstaluje. Rufus si však ze zip archivu rozbalíme do nějakého adresáře, ve kterém spustíme exe soubor.

 

 

1. Zasuneme klíčenku.
2. Vybereme, že použijeme obraz disku.
3. Najdeme uložený obraz disku.
4. Spustíme proces.

Ü aplikace Rufus nezapomeneme nastavit "Vytvořit spouštěcí disk" a někdy budeme muset vyzkoušet nastavení "Obraz ISO" nebo "Obraz DD".


Krok č. 2 - první zkouška operačního systému z Live CD

Tento krok jsem popsal samostatně v článku zde.

Několik poznámek:
a) Ne všechny distribuce disponují tzv. Live CD obrazem.
b) První Live CD distribucí Linuxu byl tzv. Knoppix. Tato distribuce je až do dnešní doby aktualizovaná. Není to distribuce pro desktopy. Je to operační systém v provedení Live CD, který obsahuje neskutečné množství servisních nástrojů a různých ovladačů. Určitě mu budu věnovat pozornost v dalším článku.

Krok č. 3 - reálná zkouška operačního systému Linux na fyzickém počítači - příprava disku

Linux můžeme nainstalovat na pevný disk desktopu (PC, notebooku). V článku zde jsem uvedl bezpečnou instalaci Linuxu vedle Windows. Přestože jsem ji na svých PC mnohokrát dělal, vždy úspěšně, přesto znovu upozorňuji, že při práci s oddíly (partition) může dojít ke ztrátě dat. Proto vřele doporučuji provádět tuto činnost s jiným diskem, než, který máme v notebooku. Pevné disky jsou dnes levné. Můžeme samozřejmě koupit nový disk. Možná, že máme doma vhodné ojeté disky, na které si zálohujeme data. Můžeme je použít k instalaci Linuxu pro zkoušky tohoto systému na reálném fyzickém stroji. Zdůrazňuji zde, že je nezbytná dovednost umět na notebooku najít dekl, pod kterým je pevný disk, umět pevný disk demontovat a umět nový disk namontovat. Naštěstí bývají HDD snadno přístupné. Uvedu několik ilustračních fotografií:

Pokud jsou na disku data, nemáme sebemenší důvod je mazat a disk "formátovat". Použijeme tzv. USB rámeček. Ten má adaptér, ke kterému se připojuje pevný disk z jedné strany a USB kabel ze strany druhé:

Použijeme tohoto rámečku a připravíme si na disku v krabičce místo k instalaci Linuxu. Pokud nám běží na PC Linux, použijeme program Gparted. Postup je zde. Čtěte komentáře v obrázcích:

Na ilustračních fotografiích jste viděli celý postup, který trval poměrně dlouho (určitě přes 2 hodiny), protože jsem použil disk s přibližně 174 GB dat. Za oddílem s daty jsem vytvořil asi 60 GB volného místa pro hlavní a swap oddíl Linuxu, který bude vytvořen při instalaci.

Krok 3. - příprava disku pod Windows (alternativa pro ty, kteří nemají zatím Linux)

Pokud s Linuxem začínáme a nemáme doposud žádný desktop s Linuxem, je vhodné připravit si pro zkoušky fyzický stroj se samostatným oddílem. Pro přípravu jsem použil vynikající aplikaci Ease US partition master. Postup je obdobný:

 

 

1. Připojíme disk v rámečku, spustíme aplikaci.
2. Vybereme disk v rámečku a raději se dvakrát podíváme, že to je on a spustíme proceduru změny velikosti partition (pravým tlačítkem - Resize partition nebo v menu vlevo Resize/move partition ...
3. Nastavíme velikost volného místa a spustíme proces.

Krok 4. Instalace na fyzický disk

Pevný disk (HDD), který jsme si připravili v předchozích krocích, je použitelný k instalaci Linuxu. Zkušenější by dokázali ručně vhodně zformátovat volné místo a nainstalovat operační systém a zavaděč v USB rámečku. Já doporučuji jednodušší postup. Připravený disk nainstalujeme do notebooku místo původního disku a provedeme instalaci z Live CD, kterou jsem popsal podrobně zde.

Poznámky

1. Klíčenka s Live CD je výborná k tomu, že si před instalací ověříme, že distribuce Linuxu, která se nám líbí, spolupracuje s naším HW, s grafickou kartou, audio kartou, myší, se sítí, s wifi adaptérem a s dalšími perifériemi. Abychom však poznali podrobně rychlost a odezvy reálného PC, nevyhneme se zkoušce na fyzickém počítači.
2. Já jsem nešetřil s místem na disku. Mým zvykem je, že si s novým desktopem zkouším celou řadu poměrně náročných aplikací, např. různé emulátory, CAD systémy a na výpočetní výkon náročné aplikace. Dělám to proto, že ne všechny aplikace mě nadchnou. Ne všechny potřebuji a ne všechny mi budou vyhovovat z pohledu ergonomie. Právě proto je zkouším na fyzickém stroji. Často na stroji s menším výkonem, než bude mít cílový desktop.
3. Někteří možná namítnou, že testovat vlastnosti Linuxu mohu na některém z virtuálních strojů. Ano, některé funkcionality si takto mohu ověřit. Jenže si musíme uvědomit, že testovanému systému vlastně emulujeme HW prostředí. Pokud se však HW potřebujeme zabývat a o to v našem případě jde. My přece potřebujeme vědět, zda jádro distribuce spolupracuje se síťovým adaptérem nebo s FTDI převodníky USB - RS-232. Proto tvrdím, že testování na fyzickém stroji, který se maximálně podobá cílovému stroji je základem úspěchu.
4. Pokud mám na testování čas, tak si na cílový stroj dávám jen odladěné a užitečné aplikace.
5. U některých aplikací byli autoři software velcí volnomyšlenkáři a příliš nešli vstříc 64 bitovému prostředí. A tak se stalo, že některé věci fungovaly jinak na 32 bit. a 64 bitových strojích. Problematika je složitější, nad rámec článku (jde o emulaci knihoven pro konkrétní prostředí). Ale někdy se vyplatí vyzkoušet obě prostředí.

Znalost umět identifikovat typ, rozhraní a základní parametry pevného disku považuji za klíčovou, stejně jako dovednost umět ho rychle v notebooku  vyměnit. Investice do druhého disku nám často ušetří opravdu hodně času i strachu ze ztráty dat.

 

 

TU 73, Mira, ok1ufc