Aktualizováno 10.03.2019, vytvořeno 21.12.2018

      
 
   Po roce s Linuxem ...

Všeobecně

Uběhl rok od rozhodnutí, které bylo o tom, zda v radioamatérských aktivitách nadobro a definitivně opustím PC s operačním systémem Windows 10. Rozhodnutí nebylo jednoduché. Sledoval jsem několik cílů:

1. Nahradit Windows 10 některým z Linuxů, spouštět na něm radioamatérské komunikační programy a ovládat přímo z desktopu všechny TCVRy a všechny měřící přístroje.
2. Nahradit nebo rozchodit všechny důležité aplikace, které jsem pro svou činnost používal. Zejména programy pro návrh elektronických obvodů a antén.
3. Naučit se instalaci, základní správě a důležitým opravám operačního systému. Čas je to nejcennější, co máme.
4. Zjistit, zda lze základní správu PC dělat pomocí nástrojů s grafickým rozhraním. Důvod, činnosti se nedělají tak často, na detaily se musí přijít z menu nástroje, není čas bádat, jak to tenkrát bylo.
5. Přepsat vlastoručně napsané aplikace (původně ve Visual Studiu) pro Linux.
6. Naučit se v oblasti používání notebooků (obecně desktopů) něco nového. Takový cíl si dávám u každého svého (i firemního, pokud je mi dovoleno) projektu vždy. Teď byl tento cíl byl konkrétní. Chtěl jsem se naučit a vyzkoušet virtualizaci jiných operačních systémů pod Linuxem.

Výsledek

Přesně po roce jsem se rozhodl ukončit přidávání pravidelných příspěvků do této webové minipublikace s tím, že pokud nastanou důležité události, které by podstatně měnily to, co bylo dříve napsáno, tak je samozřejmě uvedu. Proč? Shrnu jednotlivá témata v několika bodech:

1. Windows 10 byly nahrazeny ve všech oblastech radioamatérské činnosti a na všech noteboocích, které používám. Můj oblíbený druh provozu, založený na WSJT-X byl testován na operačních systémech Linux Mint 18.3, LM 19 a Ubuntu. Po upgrade WSJT-X na verzi 2.0.0 jsem obsadil samostatný diskový oddíl operačním systémem Ubuntu 18.04 LTS. Zde jsou ilustrační obrazovky s WSJT-X v2.0.0, program funguje velmi stabilně a několik dalších obrazovek (pohled na menu Ubuntu, pohled na virtuální počítač s běžícími Win XP, atd.):

Na tomto místě bych měl uvést několik dalších detailů. Např. jak vypadá dělení disku na nejpoužívanějším stroji:

A proč používám více operačních systémů. Jednou ze základních výhod Linuxů je, že neplatíte za každou licenci. V takovém případě může být pro konkrétní použití instalace operačního systému velmi jednoduchá a systém běží spolehlivě. Využívám této výhody a zásadně mám samostatnou instalaci v případě, kdy obsluhuji z operačního systému TCVRy a měřicí přístroje.

2. Windows 10 byly nahrazeny systémem Linux Mint 19 pro všechny práce, které jsem označil jako kancelářské. LM19 byl instalován do oddílu sda3 (viz předchozí obrázek). A v tomto operačním systému spouštím všechny programy typu prohlížeč nebo editor na úpravu obrázků, program CAD, programy pro výpočty elektromagnetických polí, programy pro návrh elektronických obvodů, kreslení schémat i kreslení plošných spojů:

Na kancelářském systému běží Wine pro spouštění programů napsaných jen pro Windows, vývojové prostředky pro psaní vlastních aplikací, Oracle Virtual Box pro spouštění jiných operačních systémů (včetně licencí Win XP a Win 7).

3. Instalace a opravy (nejen) Linuxů. Pro tento účel mám na disku jeden nevelký (asi 23 GiB) oddíl (sda6). Kdybych si rozbil např. bootování, zpravidla mi ho instalace jakéhokoliv Linuxu do tohoto oddílu opraví. Ve skutečnosti mi slouží jako rezerva k instalaci dalšího digitálního pískoviště na tento pevný disk. O Instalaci a údržbě desktopů byly právě tyto stránky. Ilustrační obrázek zde ukazuje pohled na jedno z digitálních pískovišť s instalovaným LMDE-3:

4. Instalace a údržba Linuxů byla ve většině případů prováděna z grafického prostředí. V každém případě tak byla prováděna práce s diskovými oddíly (partition), která byla prováděna pomocí programu GParted. V každém případě tak byla prováděna práce se soubory, zpravidla s pomocí Double Commander. Výjimkou byly instalace programů z osobních repositářů (ppa), které jsem prováděl výhradně napsáním příkazů do Terminálu.

5. Všechny vlastní aplikace, které jsem proužíval, jsem přepsal pro Linux. Protože jde o rozsáhlejší téma, rád bych v samostatné webové publikaci jednou napsal, a to velice velice populární, až vidláckou formou, jak se neprogramátor prokousal touto problematikou a potřebné aplikace si sám napsal.

6. Naučit se něco nového. To jsem samozřejmě chtěl. Mimo psaní aplikací mi šlo o virtualizaci desktopů. Přestože jsem neměl v minulosti virtualizaci rád, zjistil jsem, že kromě bezpečnosti jde také o metodu, při které je běh starších operačních systému velice svižný. Archiv velice starých aplikací pro design různých obvodů (včetně antén), který byl dříve napsán vynikajícími amatéry (kteří už často nejsou mezi námi), aplikací určených pro DOS nebo Windows ranných verzí, jsem nemusel vyhodit. Proto jsem Oracle Virtual Box uvedl s běžícími Windows XP také na instalaci Ubuntu, která slouží jako operační systém pro amatérskou komunikaci (obrázek č. 3 na této stránce), i když tam vůbec nepatří.

7. A co Windows 10? Tento odstavec jsem v březnu roku 2019 celý přepsal...

Windows 10 mám instalované na dvou noteboocích. Obě verze jsou Windows 10 Pro, build: 1803:

Přestože jsem téměř všechny aplikace, které používám, dokázal spustit pod Linuxem, používal jsem Windows 10 pro různá testování. A uvedu v rámci objektivity věci, které jsem zjistil:

1. Na tomto notebooku (Dell Vostro 3350, 8GB RAM, plotnový HDD) startují Windows 10 od volby operačního systému v zavaděči Grub do přihlašovací obrazovky s PIN za cca 20 sekund !!! To je milé.
2. Při běžné práci s aplikacemi jsem nebyl nucen ve sledovaném období PC při práci restartovat.
3. Velký upgrade jsem nezažil, build 1803 by měl být aktualizován až na podzim.
4. Z nových aplikací jsem nainstaloval především Visual Studio 2017, protože ho chci prozkoumat lépe a napsat si nějakou aplikaci. Také jsem nainstaloval vývojový prostředek XOJO, které umožňuje psát apliakce pro Windows, Linux a macOS.
5. Nainstaloval jsem Dimension4 pro synchronizaci času. Nikdy jsem nezkoušel komunikaci WSJT-X v2.0.0 (nebo v2.0.1), pro komunikaci používám Linux Ubuntu 18.04 LTS.
6. Používám skvělé licencované programy sPlan 7.0 na kreslení schémat a SprintLayout 6.0 na kreslení plošných spojů. Oba programy jsou velice moderní. Vyznačují se vysokou ergonomií ovládání a práce s nimi je rychlá a efektivní. Oba programy mi však fungují slušně i v Linuxu, pod Wine i ve VirtualBoxu.

V rámci objektivity uvádím k Windows 10 tyto závěry:

1. Windows 10 Pro mi v buildu 1803 na desktopu slouží k plné spokojenosti. Za neskutečnou výhodu považuji, že je k dispozici moderní vývojové prostředí (které je ve verzi Visual Studio 2017 Community zdarma, též stále mohu využívat oblíbený Visual Basic 2008), s pomocí kterého lze vytvářet jednoduché aplikace typu exáč (spustitelný exe soubor). Aplikace lze stále ještě kompilovat tak, že exe soubor je malý, např. v desítkách kB, nemusí se nikam instalovat a zpravidla po okopírování funguje na mnoha verzích Windows, např. od Win XP, přes oblíbené Win7 až po Win10Pro. To považuji za silnou stránku Windows a také velkou svobodu, kterou Windows umožňují a která je rovněž trnem v oku mnoha lidem.

A též jsem přesvědčen, že někteří autoři budou ještě dlouho psát desktopové programy jen pro Windows.

2. Cyklus podpory konkrétního buildu by mohl být delší, než 18 měsíců. Nevěřím, že velká aktualizace proběhne správně, Microsoft mě zatím nepřesvědčil. Jsem připraven po ukončení podpory nainstalovat do formátovaného oddílu nový build, bude-li to třeba.
3. U mých notebooků nemám disky pro systém větší než 2 G. A ani mít v dohledné době nebudu. Vystačím si s tím nejspolehlivějším a velice přehledným, co mám: s organizací na disku typu MBR, se zavaděčem Grub a s více operačními systémy a s více oddíly na HDD. Příklad mého disku k dnešnímu dni je zde:

Uvedu rovněž své závěry k některým Linuxům:

1. Na jednodeskovém SBC (Single Board Comp) mi jede několik měsíců Debian. Jede nepřetržitě a spuštěné servery mi umožňují sdílení dat na úložišti, provoz mých webů, routování povelů mého ovládání z Internetu do dalších zařízení. Není mnoho systémů, které jedou spolehlivě déle, než rok.
2. Na různých desktopech mi jedou systémy Ubuntu 18.04 LTS a Linux Mint 19.1 s aplikacemi pro komunikaci WSJT-X v nejnovější verzi. Spolehlivě, bez otrav s aktualizacemi. A opravdu se na to spoléhám.
3. Při učení se Linuxům jsem se naučil opravovat např. problémy s bootováním, a to včetně Windows 10, které používám jen s oddílem v MBR a jen se zavaděčem Grub.
4. Na rodinném desktopu v obýváku mi běží déle než rok Linux Mint 18.3. Běží na HW, který Microsoft už nechtěl podporovat. Každá aktualizace byla neskutečným trápením a vždy po ní něco nešlo (USB řadiče, bootování, MS mi změnil i organizaci na disku). Prostě mě MS dokonale přesvědčil, že tzv. rolling release není pro mě. Samozřejmě, že jsem mohl ten starý HW vyhodit. Ale on do dnes dokonale slouží.

5. Nová vydání Linux Mint mě rovněž přesvědčila, že na novém systému také něco nejde, co dříve šlo.
6. Linux Mint považuji za dobrou distribuci. Za zásadní pro radioamatérské použití považuji, že je odvozená od moderních Ubuntu. Např. v Linux Mint 19.1 jsem spolehlivě nainstaloval poslední verzi WSJT-X (v2.0.0 nebo v2.0.1). Autoři WSJT-X program změnili a pro některé druhy provozu nejde používat verze starší. Autoři WSJT-X program odladili pro Ubuntu a Fedoru v posledních verzích. Bohužel, na starších verzích balíčky hlásily chybu závislostí. Chyba se týkala libc6. Neuměl jsem si ji opravit např. v MX Linuxu, který se mi velice líbí. Prý jde o záležitost jádra. Nestuduji každý detail.

7. Základní výhodou Linuxu je, že za licence se neplatí (nebo dobrovolně pošlete příspěvek podle vlastního uvážení). Můžete tedy mít více instalací Linuxů, každý pro jiné účely.

8. Za základní nevýhodu Linuxu považuji, že s velkou pravděpodobností jednoduše nerozběhneme v jediné instalaci všechny potřebné aplikace. Linuxů je  prostě mnoho. Mají mnoho podob uživatelských rozhraní (na některá si zvyknete dříve, na jiná později), mnoho používaných verzí. Já bych jich tolik nepotřeboval.

9. Za výhodu Linuxů považuji, že jsem ve všech zkoušených distribucích rozběhl Oracle VirtualBox a používal v něm starší Windows aplikace.

10. Nelíbí se mi poslední trendy s vrstvou Wine a vůbec mi nevyhovuje PlayOnLinux. Jednoduché exe soubory z Windows potřebuji spouštět jednoduše. Např. v Total Commanderu pomocí "spustit se zavaděčem Wine". Nikoliv něco pracně instalovat "do láhve".

11. Neskutečným přínosem je pro mě Gambas. Tento jazyk se mi podařilo nainstalovat ve všech zkoušených distribucích. Psaní programů je v něm jednoduché. Je zvládnutelné pro technika. Gambas mi umožňuje snadno přenášet programy mezi různými Linux PC. Gambas má mnoho komponent v ToolBoxech. Je vynikající, programy se v něm píšou rychle.

12. Pro běžného uživatele může být kritériem obsah repositářů. Tady má výhodu Ubuntu, umožňuje využití osobních PPA. V repozitářích jsou však často staré verze. U nových nestíhají autoři řešit závislosti. Pokud se dostaneme k tomu, abychom řešili kompilaci ze zdrojového kódu, musíme být nadšenci, kteří se toho dost naučili a mají čas. Kvůli tomu se opět mnoho uživatelů vrátí k Windows a zaplatí raději licence.

13. Nejsem zarytý Linuxák. Navíc jsem dost zaneprázdněný. Proto mám k některým distribucím Linuxů mnoho výhrad. Musím však těm obětavým lidem upřímně poděkovat za práci, kterou odvedli. Jako senior a jednotlivec jsem si vědom toho, že manažeři Microsoftu jsou magoři. Licence Win10Home je téměř k ničemu, licencí Win10 Pro (za jmenovitých 8 tis. Kč, to mě rozesmáli :-))) si nemohu dovolit ve větším počtu kusů, na všechna zařízení, které potřebuji. Osobně mám tři licence a dcera jednu. Proto jsem vděčný za jakoukoliv funkční alternativu takového systému (Win10), který si možná nechám jen na jednom, či dvou noteboocích. I když mám výhrady k celé řadě vlastností Linuxů, tvrdím: "Ruku líbat a být vděčný".

 

 

 

TU 73, Mira, ok1ufc