Aktualizováno 6.8.2018

      
 

   Komfortní nástroj na opravu desktopů

Všeobecně

Když jsem psal poslední články, které se týkaly instalace operačních systémů Window 10 (také Windows 7) vedle Linuxů, bylo mi velice líto, že jsem odbyl opravu bootování, které operační systémy od Microsoftu pošahaly, jednoduchým, ale velice vidláckým způsobem. Proto jsem v dnešním vedru pohnul zadkem, vyzkoušel a napsal článek o velice komfortním nástroji na opravu mých desktopů.

Princip

Princip je velice jednoduchý. Právě v jednoduchosti bývá krása. Většina Linuxů má jednu výbornou vlastnost - lze je z Live USB klíčenky nainstalovat na výměnné úložiště USB. Takový systém, to už není Live klíčenka, to je SUPERLIVE operační systém s veškerým komfortem, který si dovedete představit.

Vlastnosti

Připravil jsem si USB HDD úložiště tak, abych na něm měl oddíl swap pro Linuxy, několik oddílů pro instalace servisního operačního systému pro každý notebook, který používám a oddíl na záchranu dat. Do tohoto úložiště jsem nainstaloval Linux Mint 19, který jsem začal na desktopech používat a vybavil ho užitečnými nástroji. Takže to vypadalo např. takto:

Nainstaloval jsem z repozitářů užitečný SW a na plochu si vytáhl:

1. Chromium. Mám ho rád a autoři Firefoxu mě namíchli. Když jsem se chtěl z Live klíčenky podívat na svůj web. Blokovali ho. Jenže, když cokoliv opravujete, potřebujete dělat, nikoliv bádat, jak blokování zrušit.
2. Double Commander. Mám ho rád. Když potřebuji z pošahaného PC lifrovat data do bezpečí, potřebuji to dělat rutinně, nikoliv bádat. V DC lze nastavit dopředu i ftp přístupy do vašich úložišť, takže můžete šoupat soubory tam.
3. Grub Customizer. Nikdy jsem zpravidla neopravoval nic jiného, než pošahané bootování. Instalace Windows mi to připomněla, proto jsem tento článek začal psát.
4. GParted. Mám ho rád. Protože tento servisní Linux Mint bootuje z USB, můžete si upravovat, měnit velikosti, formátovat, mazat, oddíly na HDD. Nedoporučuji to dělat víc, jak po dvou pivech, hrozí nebezpečí, že si zformátujete to, co nechcete :-)
5. Standardní nástroje, jako je formátovací nástroj na USB klíčenky a nástroj na výrobu USB bootovacích klíčenek z jejich iso obrazů.

Při této příležitosti vřele doporučuji, abyste si stažené iso soubory uložili např. do Dokumentů na tomto servisním desktopu. Mohou se hodit.

Dovednosti

1. Vědět, co to je v Linuxu sda, sdb, ...
2. Umět si udělat bootovatelný USB disk.
3. Umět kopírovat soubory z HDD desktopu.
4. Umět nastavit pořadí bootování tak, abyste nejdřív bootovali z USB disků.
5. Umět nainstalovat Linux do určeného oddílu (a vědět, že se hodí swap oddíl). Jak nainstalovat do USB HDD vám prozradí instalační program. Musíte ho strčit do USB konektoru, na dotaz při instalaci ho neodpojit (myslím softwarově) ...

a to je asi všechno. Vše je rovněž popsáno polopaticky na těchto stránkách a detaily opakuji přímo zde.

Takže jdeme na to ...

Desktop a HDD před instalací. Mám na něm dva operační systémy. Jeden z nich je Linux Mint 18.3 a vypadá takto:

Z tohoto LM 18.3 jsem pomocí Grub Customizer upravoval bootovací menu, aby mělo jen 2 řádky. HDD je rozdělen takto:

V oddílu sda1 jsou Windows XP, v sda6 je LM 18.3, v sda7 je linux-swap, v sda5 je místo na odkládání, původně bylo určeno pro Windows, v sda8 není nic, jde o tzv digitální pískoviště. Pokud bych neměl tento nástroj, tak tam mohu kdykoliv nainstalovat Linux Mint, jehož Grub mi opraví po instalaci bootování všech operačních systémů.

Menu pro zavádění vypadalo takto (zobrazeno v Grub Customizer). Jak jsem psal, pouze 2 systémy, dvě řádky:

Instalace do USB HDD úložiště

se dělá tak, že do jednoho USB portu dáme USB klíčenku. Já jsem tam dal Linux Mint 19, verzi pro 32 bitů, protože to zkouším na starém Asus 1000 Eee. Do druhého portu jsem dal HDD USB disk. A instaloval jsem do určeného oddílu. Viz GParted screen:

Takže vidíte, co tam mám za oddíly: sdb1 rozšířený oddíl s sdb5 (tam je starý Linux) a sdb6 (tam bude swap), sdb2 (formátován jako FAT32, dobrý souborový systém pro Linux i Windowsy, tam budu kopírovat zachraňovaná data, pokud bude třeba), sdb3 - tam jsem právě nainstaloval tento servisní LM19 a sdb4 (tam mohu zachraňovat data z Linuxů).

Jak se to chová při používání?

Nádherně. Platí princip, že na jednom HDD disku máte jeden bootovací záznam. Na HDD v desktopu (notebooku) vám zůstanou ty položky bootovacího menu, které tam byly. Na USB úložiště vám Grub uloží všechny položky. Tedy operační systémy, které byly na sda a také na sdb. Moje bootování vypadalo takto:

Obrázek jsem už uvedl po drobné editaci (nepotřebné položky, které tam byly, jsou vidět vpravo ...). Paráda je, že i když na notebooku nastavíte jako první bootování z USB HDD, menu vám nabídne bootování do operačních systémů, které jste měli na HDD. Já mám např. v Linux Mint 18.3 Sylvia na sda6 nástroje typu GParted a Grub Customizer. Takže oprava pošahaného bootování znamená pouze tyto kroky:
a) Zasunu USB HDD ...
b) Použiji z něho bootovací záznam a nabootuju do LM 18.3; potom mohu klidně USB HDD odpojit, pomocí Grubu opravit pošahané bootování a mám hotovo.

Na co nesmíme zapomenout?

Když upravujeme pomocí Grub Customizer bootování na USB HDD, musíme ho samozřejmě zapsat do MBR tohoto disku. To se dělá při zápisu do MBR v tomto menu:

Co k udělátku dodat?

1. HDD disky nejsou drahé. Proto na nich lze mít více servisních operačních systémů. Na mém budou pro všechny 3 noteboky (Dell Vostro, HP a Asus), které používám.
2. Na HDD uložím iso obrazy operačních souborů, které používám (Linux Mint 32 bit, Linux Mint 64 bit, Windows 7, Windows 10)
3. Na HDD budu mít místo pro ukládání zálohovaných dat.
4. Na HDD budu mít užitečné programy pro práci s oddíly (GParted), pro práci se soubory (Double Commander), pro práci se zaváděním operačních systémů - bootování (Grub Customizer a Boot Repair) a nástroje pro formátování USB úložišť a na výrobu bootovatelných USB klíčenek.

Jak to vypadá z Windowsů?

Bootování Windowsů opravuji udělátkem tak, že používám zavádění Grub. Oddíly ve Windows prohlížím pomocí EaseUS Partition Master. To, s čím jsem dělal v tomto článku, vypadalo takto (Disk0 je sda, Disk1 je sdb): Takže jsem vám nekecal. Windows samozřejmě vidí jen a pouze souborové systémy ntfs a FAT). Souborový systém FAT 32 se zobrazuje jako "E:"

Z Windows lze tedy zálohovat data jen do disku E:

Na disk E: jsem zatím nic nekopíroval...

Závěr

1. Pokud nám desktop nenabootuje, nemusí to být žádná trága. Nástroje Linuxů (konkrétně Grub2) to umí zpravidla dobře opravit. Např. po instalaci Windows 10 do jediného oddílu nebo po instalaci Windows 7 nám to tyto operační systémy od Microsoftu spolehlivě pošahají. Dat v jiných oddílech se však nedotknou. Grub zavaděč vám tohle dovede spolehlivě opravit. Pokud máte toto komfortní udělátko, opravíte to bez nutnosti instalace, bez použití jediného příkazového řádku. Tedy rychle a komfortně.

2. Nenašel jsem důvod, proč na PC instalovat nejdřív Windows a potom Linux. Přestože se to často doporučuje. Windows jsou rozežrané, ale když jim nedovolíme víc než jeden oddíl, budou fungovat v tom jediném oddíle - viz příklad. Pokud umíte Windows instalovat, máte USB klíčenku s iso obrazem Windows a všechny ovladače, pak jste na cestě k úspěšné instalaci. Pokud již máte rozežranou OEM instalaci na HDD (UEFI a GPT), pak jde o úplně jinou činnost, než které se zde věnuji. A můžete mít zaděláno na problémy :-)

3. Z Live USB klíčenky toho opravíme hodně. Jenže jsou tu právě ta ale :-) Je fakt blbý zjistit, že vás např. Mozilla Firefox nepustí bez potíží na váš web, kde máte tři příkazové řádky, jak instalovat Boot Repair. Ještě blbější je, když ho nemáte kam instalovat. Pokud si na HDD necháte alespoň jeden oddíl, opravíte bootování vidlácky, při instalaci. USB HDD jsem nazval jako SUPERLIVE. Můžete tam mít nejnovější servisní operační systém se všemi potřebnými nástroji, se kterými jste zvyklí dělat a umíte s nimi dělat bezpečně.

4. Znovu opakuji principy - Linux lze instalovat na vyndavací USB média. Každý HDD má svůj MBR a tam je odkázáno, kam se dá bootovat. Do USB HDD lze zapsat položky bootovacího menu disku vašeho desktopu (sda).

Poznámka z 6.8.2018:

Včera jsem si položil otázku, kolik si budu muset pro své záměry vyrobit na USB HDD servisních operačních systémů. Jak jsem psal, nainstaloval jsem LM 19, 32 bit. Byl jsem mile překvapen, že jsem ho spustil na všech PC, konkrétně na HP ProBook 4340, Dell Vostro-3350 a Asus 1000 HE, Eee. U všech notebooků fungoval stejný LM 19 perfektně a Grub Customizer vždy našel všechny instalované operační systémy, tj. Linuxy, Windows XP, Windows 7 a Windows 10. U všech se mi podařilo správně uložit vyeditované bootovací menu do HDD sda (uvnitř PC) a šlo to i na USB HDD. Je to parádička .... Přestože GPT systém nepotřebuji, nemám žádný HDD větší než 2TB, nepotřebuji až tak extrémní množství operačních systémů, tedy oddílů, na jednom PC, a proto jsem schopen vystačit se spolehlivým a vyzkoušeným MBR, provedu instalaci dvou Linuxů na předem připravený GPT systém a následně instalaci Windows 10. Cílem bude ověřit, jak moc (do kolika oddílů) se mi Windows 10 rozlezou, co v bootování pošahají a po jaké době to při nějaké aktualizaci pošahají znovu.


 

 

TU 73, Mira, ok1ufc