Aktualizováno 6.9.2018

      
 
   Jak si vybrat správnou distribuci Linuxu?

Všeobecně

Kolem tématu, které se týká výběru vhodné distribuce, chodím jako kolem horké kaše. Rozhodně teď neberte moje postřehy a názory jako rady, ale pouze jako popis myšlenkových postupů. A rozhodoval jsem se podle mnoha různých, často protichůdných kritérií. Postupně je budu uvádět:

1. Moderní operační systém

Přestože dosud používám pro určité úlohy operační systém Windows XP, který nelze považovat dnes za moderní, tak hlavním důvodem pro opuštění je, že autoři přestávají psát pro takový systém aplikace. Google přestal podporovat webový prohlížeč před léty, nyní ukončila Mozilla podporu Firefoxu, ale stále ještě zbývá Opera. Na WinXP spolehlivě běží např. důležitý komunikační wsjt-x v nejnovější verzi 1.9.1 ....Tento program běží na celé řadě Linuxů, např. na Linux Mint 18.3, který pro komunikaci používám. Bohužel, závislosti nejsou splněny např. na Linux Mint 19 nebo na Linux Mint LMDE (Linux Mint Debian Edition). Program však neběží ani na jiných distribucích, např. Manjaro.

Za jednu ze slabých stránek Linuxových distribucí považuji skutečnost, že vznikaly s ohledem na požadavky různých komunit, které často preferovaly jiné funkcionality, než se hodily mě. Na můj vkus existuje příliš mnoho distribucí. Jenže to je skutečnost, která určitě měla své důvody, svou historii a osobnosti. Nechi to ani měnit, ani komentovat a ani se tím trápit.

Řešení: Existuje jich více. Pro mě bylo nejjednodušší používat pro určitý okruh aplikací určitou distribuci Linuxu. Mohl jsem volit např. mezi Skywave Linuxem nebo Linux Mintem 18.3. Já pro amatérskou komunikaci používám LM 18.3 s prostředím Cinnamon. Pro práci v kanceláři, pro chod měřicí laboratoře, pro provoz virtuálních strojů však používám LM 19. Výhodou je, že mnoho instalací může existovat na jednom HDD vedle sebe.

2. Jednoduchá  obsluha

Z tohoto pohledu jsem si přál operační systém s intuitivním prostředím. Vyhovuje mi přehledný Cinnamon. Zkoušel jsem Mate, Xfce, KDE ... Cinnamon zvítězil v přehlednosti obsluhy a snadného nastavování celé řady parametrů. Operační systém není moje hobby, pouze technický prostředek. Nechci se už učit celou řadu poměrně složitých a neužitečných věcí, ale jsem rád, když způsob konkrétního nastavení rychle najdu i po roce nepoužívání.

3. Jednoduchá instalace

Z pohledu instalace jsem neměl problémy s Linux Mint, LMDE, podařilo se mi nainstalovat Manjaro, Skywave Linux, Ubuntu, Mandrivu ... Instalaci si vždy zkouším na pevném disku, kde jsou instalované Windows a ještě jiná distribuce Linuxu. Zkoušel jsem distribuce s různými balíčkovacími systémy. Přestože je ve finále nepoužívám. Zatím se mi daří získávat aplikace, které mi vyhovují, v balíčkovacím systému deb.

4. Spolehlivost a pohotovost

Z tohoto pohledu mi vyhovují distribuce Linux Mint. Pro řízení stanice a pro spouštění komunikačních programů používám LM 18.3 a velice opatrně a zřídka spouštím aktualizace. Zvědavost mi nedala, vyzkoušel jsem rolling release a pro pokus si vybral Manjaro (založeno na Linux Arch). První potřebná aplikace mi přestala fungovat hned první den po první aktualizaci. Ze stejného důvodu jsem odsunul na druhou kolej Windows 10, když mi v závěru roku 2017 doslova ramlovaly aktualizacemi disky a soustavně jsem se potýkal s nefunkcionalitou čehosi. Ať již to bylo USB, CD mechanika nebo bootování. Ano, musím připustit, že instalace Win 10 Pro, které jsem provedl v červnu až srpnu 2018, se chovaly mravně. Podobně mě netrápily ani Win 7 a stále mám pro konkrétní účely nainstalované stále Windows XP, které jsou extrémně spolehlivé.

Závěr: Preferuji Linux Mint 19 všude, kde to je možné a Linux Mint 18.3 pro digitální provoz JT9, JT65, FT8, apod. u amatérských stanic.

4.1 Funkcionalita

Připisuji tento bod o den později. Důvod - viz stránka, o které jsem asi před měsícem uvažoval, že ji smažu. Čtěte na konci, jak se Microsoft vyznamenal.

5. Koexistence operačních systémů

Za extrémně silnou stránku Linuxů považuji možnost koexistence většího množství Linuxů vedle sebe. Protože neplatíme licenci každé instalace, jako u Windows, máme neskutečnou svobodu v rozsahu instalace, její přehlednosti, způsobu aktualizací pro daný účel. Já této skutečnosti využívám v opravdu velké míře. Na notebooku, kde píšu tyto stránky mi běží LM19 (kancelář, výpočty, vývoj), LM18.3 pro řízení krátkovlnných stanic, další LM 18.3 pro řízení EME stanice, LMDE jako digitální pískoviště, Windows XP pro spouštění starých programů a Windows 10 Pro pro studijní účely a pro spouštění programů, které autoři napsali jen pro Windows.

Z důvodů jednoduchosti a spolehlivosti používám na pevném disku souborový systém MBR a BIOS (UEFI Legacy). Pro zavádění operačních systémů používám zavaděč Grub2, pro editaci bootovacích menu Grub Customizer a opravu bootování provádím vidláckým způsobem, který jsem na stránkách popsal.

Poznámka: Bootování (MBR, BIOS) mi dlouho žádná Live distribuce nepošahala. Přesto se mi to, možná jen jednou, stalo. Už si ani nepamatuji, zda to byl Debian 9.5 nebo Q4OS, ale stalo se. Po instalaci notebook nebootoval. Odstranil jsem to instalací LM 19 do oddílu, který mám vyhrazen pro použití tzv. digitálního pískoviště. Bez jakéhokoliv přemýšlení bylo během několika minut opraveno bootování všech operačních systémů.

6. První aplikace

Jako první aplikace obvykle instaluji:

- Double Commander v Linuxech, Total Commander ve Windows. A nastavuji nejpoužívanější síťové přístupy.
- Oracle VirtualBox. Používám ho opravdu často. Nejen pro zkoušení nových operačních systémů. Ilustrační snímky obrazovek zde - postupně Double Commander s ftp přístupem do serveru se stránkami, které právě píšu, na druhém smímku je Oracle VirtualBox s instalovanými systémy Windows XP, LMDE a Androidem pro desktop. Na posledním snímku je spuštěný LMDE...

 

7. Další aplikace

Obvykle instaluji ještě Wine pro spouštění aplikací, které autoři napsali jen pro Windows. Některé běží dobře ve Wine. Protože preferuji LM 19 a LM 18.3, obvykle instaluji vždy ještě tyto aplikace:

- Xn Viever pro prohlížení, ořezávání a resize bitmapových obrázků. Provádím v něm rovněž popisky, poznámky do bitmap a jednoduché kresby (čáry s šipkami, oválky, obláčky), které můžete vidět na webu.

- Inkscape pro vektorové kreslení. V poslední době často využívám nainstalovaný Draw z LibreOffice.

- Etcher pro výrobu USB klíčenek. Ve Windows používám Rufus 3.1

- Gambas 3 pro psaní vlastních jednoduchých aplikací pro Linux. Ve Windows jsem používal Visual Studio. Píšu si zpravidla programy pro řízení a ovládání přístrojů.

- Chromium. Oblíbený web browser. Zpravidla také Operu, a to nejenom ve Windows XP.

- Komunikační programy, např. WSJT-X pro digitální komunikaci. Používám distribuci LM18.3, v LM 19 nemá balíček splněné závislosti, stejně např. v LMDE, Debian 9.5 ....

- Specifické programy. Např. na návrh elektronických obvodů, výpočty elektromagnetických polí (NEC), řešení impedancí a přizpůsobení, návrh plošných spojů, kreslení strojírenských výkresů, FMEA analýzy designu (to používám v práci), na psaní aplikací, na programování čipů, atd. Myslím, že si každý nastřádal celou řadu nástrojů, které potřebuje používat. S některými však nedělám každý den. Proto často v mé volbě rozhodla ergonomie jejich obsluhy, abych po roce nepoužívání nemusel tejden studovat, jak to autor tenkrát myslel. To je stejné, jako u šroubováku. S ergonomickým heftem lze dělat, s těmi druhými nelze dělat. O softwaru to platí stonásobně a někdy byste se divili, co jsou schopni ve firmách zavádět profesionální ajťáci.

Závěry

Život je krátký. Někdy není čas bádat a administrovat. Desktop není moje hobby. Je to jen nástroj, od kterého vyžaduji spolehlivost, jednoduchost obsluhy (ergonomii), ale také snadnou možnost opravy v případě pošahání. Proto u mě nevítězily tzv. rolling release systémy s neustálým ramlováním disků, ani systémy s velkým množstvím sajrajtwaru (nepotřebného balastu, který je znepřehledňoval a o který se navíc musíme administrátorsky starat - proto nevítězí Win10).
 

 

 

TU 73, Mira, ok1ufc