Aktualizováno 2.10.2018

      
 

   Instalace Linux Mint 19

Nová edice Linux Mint 19 mě zastihla na dovolené v horách. Na horském hotelu se mi ani náhodou nepodařilo přes veškerou snahu stáhnout těch 1.9 Gbajtů. Internet pro hosty byl prostě ucpaný provozem tabletů a mobilních telefonů. Musel jsem počkat na dnešní den a příslušný iso soubor si stáhnout. Hned jsem instalaci vyzkoušel. Stáhnul jsem si zatím pouze 64 bitovou verzi s designem Cinnamon. Doma mi trvalo stažení asi 15 minut a několik dalších minut výroba USB klíčenky pro instalaci. Provedl jsem instalaci. Instaloval jsem do oddílu o velikosti necelých 30G. Po zasunutí USB klíčenky mi notebook Dell Vostro nabootoval z klíčenky. Bootovací menu je nepatrně jiné, než bylo u předchozích verzí. Spustil jsem LM19 Live a následně jsem provedl instalaci, o které hovořím. Postup instalace se opět příliš neliší od instalace LM18.3, kterou jsem v jiných článcích popsal. Vše proběhlo bez jakéhokoliv problému. Zavaděč si během instalace upravil menu. Po ukončení instalace, vypnutí počítače a  jeho opětovném startu se  položka Linux Mint 19 objevila na prvním řádku. Notebook nastartoval s novým LM19. Vše, zdá se, funguje tak, jak má. Zde je náhled na základní menu:


Linux Mint 19 Cinnamon

Zde je umístění oddílu, do kterého jsem instaloval:


Oddíl s instalací LM19

Na závěr několik poznámek k uspořádání oddílů na tomto notebooku. Notebook má poměrně veliký disk (asi 700 G). Mám na něm nyní nainstalované 4 operační systémy Linux takto:

1. V oddílu sda1 mám tzv. kancelářský systém. Píšu v něm dokumenty, www stránky a programy, kreslím schémata, dělám návrhy plošných spojů, výpočty antén atd.
2. V oddílu sda6 mám úložiště dat. Protože Linux mint sežere po instalaci jen něco přes 6 G místa, nainstaloval jsem si také sem jednu instalaci Linux Mint a vybavil ji základními nástroji pro správu operačních systémů (GParted, Grub Customizer, atd.).
3. V oddílu sda7 (je malý, jen asi 37 GB) mám veškeré vybavení pro radioamatérský provoz. Tedy např. programy, jako je wsjt-x, programy pro řízení antén EME, program pro vedení deníku stanice, programy pro řízení anténních tunerů a přepínačů, programy pro ovládání měřáků, prostě všechna udělátka, která jsem kdy na svých stránkách popsal. Vše mi sežralo jen 8.27 G a v oddílu stále zbývá přes 28 G volného místa. Do tohoto oddílu zbytečně a často nehrabu. Aktualizace dělám opatrně, s rozvahou a jen ty, se kterými nebyly v oddílu sda1 potíže. Díky tomu je operační systém i aplikace neskutečně stabilní, prostředí takové, na které jsem zvyklý, všechny věci na svém místě. Prostě to, co potřebujete při práci na pásmu a ne stále něco řešit, nedejbože nějakou zasr. aktualizaci ....
4. V oddílu sda5 je společný linux-swap, který používají všechny operační systémy.
5. V oddílu sda8 je právě nainstalovaný úplně nový Linux Mint 19, se kterým si chci hrát. Jak vidíte, je úplně jedno, co s instalací a následně vyvedete. Oddíl můžete klidně s jinou další instalací LM přeformátovat. Linux Mint 19 Live umožňuje po nabootování spustit GParted a můžete provádět práci se všemi oddíly na pevném disku. Tedy pokud alespoň nepatrně tušíte, co děláte. Pošahat lze všechno.

Právě tohle se mi na Linuxech líbí. Mohu si bezpečně zkoušet jiné operační systémy (raději Linux, o kterých víme, že nám nepošahají bootování) a když se nám nebudou hodit, nepřinesou nic důležitého či je prohlásíme za nepoužitelné, vždy si je můžeme vyzkoušet a získat vlastní zkušenost. Já jsem si takto v sda8 vyzkoušel Zorin (nevyhovuje mi např. správce aplikací), Q4OS (jde o Debian 9.4), Skywave Linux (mnoho aplikací pro radioamatéry, SDR rádia, atd. Jenže jsem mnoho z těch aplikací nepotřeboval a OS byl založen na starším Ubuntu 16.04), Fedoru 28 (nenašel jsem důvod přecházet na jiný balíčkovací systém) a několik dalších Linuxových distribucí. Pokud si pošaháme zavádění do tohoto oddílu, nic se neděje, Grub2 ho opraví při další instalaci. Pokud si pošaháme bootování u celého notebooku a stane se nám to někde na cestách, kde už nemáme vůbec nic, pak do tohoto oddílu nainstalujeme jakýkoliv Linux, který máme na klíčence a po instalaci budeme mít zpravidla obnoveno bootování ke všem dalším Linuxům. Zatím se mi toto nikdy nestalo, takže jsem možnost pouze vyzkoušel. Doma mám jiná PC, v šuplíku Boot Repair klíčenku, všechny nástroje na úložišti. Ale např. na dovolenou tohle všechno netahám. I když klíčenku s LM18.3 jsem měl, kdyby se mi náhodou podařilo stáhnout LM19, kdyby mi to zbořilo PC ... Žádné kdyby se nekonalo, hi ...

Takže: distribuce Linux Mint zkouším na fyzickém PC, poté, co jsem je nainstaloval z Live klíčenky. Ke zkoušení nepotřebuji žádný virtuální stroj, který se přeci jenom chová jinak, než fyzické PC.

Poznámky

K distribuci Linux Mint naleznete vyčerpávající informace na této stránce: https://www.linuxmint.com/

Důležitá dokumentace (Installation guide, User guide) je mnohojazyčně zpracovaná zde: https://www.linuxmint.com/documentation.php a dokumentaci lze prohlížet nebo stahovat v několika formátech (html, pdf, epub). V dokumentaci k instalaci (Installation Guide) jsou popsané rozdíly mezi provedením Cinnamon, Mate a Xfce, dále je uveden podrobný postup, jak zkontrolovat iso soubor po stažení, jak vyrobit bootovatelnou klíčenku, jaký postup volit při instalaci, jak volit velikost swap oddílu, atd.

První dojem z Linux Mint 19 Cinnamon

1. Jednoduchá a bezproblémová instalace.
2. Při aktualizacích se cosi dělo s programem GRUB a pošahalo mi to menu zavádění, které jsem upravil pomocí Grub Customizer. To se mi nelíbí.
3. Ve správě SW jsem nenašel oblíbený Wine. Nainstaloval jsem ho ručně - viz dále.
4. Ve správě SW jsem nenašel oblíbený Gambas (jazyk Basic pro Linux). Mám ho rád. Opět jsem instaloval ručně.
5. Virtual Box Oracle jde bez problémů. Nainstaloval jsem používanou applianci a spustil si Windows alespoň tady. Dávám jedničku.
7. Grafické provedení (instaloval jsem Cinnamon) je hezké.

20.7.2018 Dneska jsem se k Linux Mint vrátil

Nainstaloval jsem si potřebný Wine tímto způsobem ze serveru: https://wiki.winehq.org/Ubuntu

Provedl jsem to postupným okopírováním a spuštěním těchto řádků v terminálu:

sudo dpkg --add-architecture i386
wget -nc https://dl.winehq.org/wine-builds/Release.key
sudo apt-key add Release.key
sudo apt-add-repository 'deb https://dl.winehq.org/wine-builds/ubuntu/ bionic main'
sudo apt-get install --install-recommends winehq-stable

Instalace trvala docela dlouho. Potom jsem spustil Double Commander, otevřel adresář, kde mám instalační programy pro Windows. Programy jsem nainstaloval pomocí zavaděče pro Wine - viz obrázek:

Instalace z DC



Všechny programy, které jsem potřeboval a fungovaly mi v LM18.3 mi šly nainstalovat i v LM19 a běžely:

Menu


Ikonky se mi objevily v menu, u položky Wine a dal jsem si je také na plochu.

Instalace programovacího jazyka Gambas:

Vývojové prostředí Gambas považuji za důležitou funkcionalitu. Zdá se mi, že v něm nejrychleji naprogramuji uživatelská rozhraní pro řízení svých přístrojů, které komunikují s notebookem. Takže - instaloval jsem takto (odkaz na stránku s postupem a  řádky do Terminálu, zadané postupně):

http://ubuntuhandbook.org/index.php/2013/11/install-gambas-3-5-ppa-ubuntu-linux-mint/

sudo add-apt-repository ppa:gambas-team/gambas3
sudo apt-get update
sudo apt-get install gambas3

Gambas funguje:

Spuštění Gambasu


Instalaci WSJT-X verze 1.9.1 (dnes nejnovější) v 64 bitové verzi Linux Mint 19 provedete postupným zadáním tří řádků do terminálu. Instalujete z adresáře PPA Grega Beama takto jednoduše:

sudo add-apt-repository -y ppa:ki7mt/wsjtx
sudo apt-get update
sudo apt-get install wsjtx

Podrobnosti jsem napsal zde.

Koncem září jsem zjistil, že byla uvolněna betaverze 2.0.0, kterou lze z webu autora: https://physics.princeton.edu/pulsar/k1jt/wsjtx.html stáhnout, instalovat (další obrázek) např. v Double commanderu pomocí GDebi a spustit z menu:

 

Shrnutí: balíček wsjtx s beta verzí 2.0.0 šel z webu autora stáhnout, jednoduše instalovat a spustit.

Takže jsem vlastně zjistil, že mi většina potřebných programů funguje. Díky, páni autoři. S úctou Míra, ok1ufc ...

TU 73, Mira, ok1ufc