Aktualizováno 13.8.2018

      
 
   Slovo úvodem

Cílem této série článků je popis těch nejjednodušších postupů, které souvisejí s pořízením Linuxu, jeho bezpečnou a jednoduchou instalací a základními operacemi při případných opravách. Snažil jsem se, aby veškeré práce bylo možné provést intuitivními postupy z grafického uživatelského rozhraní. Provést je rychle, jednoduše a bezpečně. Proto jsem se zaměřil jen na moderní desktopové distribuce vhodné pro začátečníky.

V diskuzních fórech na Internetu jsem vždy uváděl, že se považuji za začátečníka. Skutečně jsem s Linuxem začínal začátkem roku, učil se základním principům a získával jsem vlastní zkušenosti. Skutečnost, že nejsem profesionální borec nakonec stejně ovlivnila moje rozhodnutí, které se týkalo Linuxové distribuce. Vybral jsem si Linux Mint. Začínal jsem s Linux Mint 18.3. Tato distribuce zůstala v instalacích, které sloužily k řízení amatérské stanice. Začátkem července 2018 jsem stáhnul nejnovější Linux Mint 19. Používám ho jako hlavní desktopové prostředí pro kancelářskou práci, píši v něm své programy a hraj si s ním.

V souvislosti s popisovanou činností jsem měl ještě další podmínky. Můj Linux musí kromě Internetu umět pracovat s programy pro řízení amatérské stanice, s programy pro technickou práci (CAD, návrh PCB, EZNEC, MMANA, design antén, řešení ve Smithově diagramu), s radioamatérskými programy pro digitální komunikaci (hlavně WSJT-X), s programy pro příjem slabých signálů, s programy pro využívání SDR rádií... . Patřím k uživatelům, kteří se nemohou obejít bez některých programů, hlavně dříve napsaných, a to jen pro Windows nebo DOS. Proto považuji za důležité, aby fungoval systém Wine pro instalaci a spouštění Windows programů, systém Oracle VM Virtual Box pro provoz virtuálních počítačů a aby na desktopu mohl existovat rovněž operační systém Windows (Win XP, Win 7, Win 10 Pro). A to i přesto, že jsem s Windows 10 prožil naprosto zbytečné trápení, které jsem popsal zde nebo věci, které se mi na Windows opravdu nelíbí (hlavně, že se Win10 staly "sajrajtwarem" s obsahem velkého množství zbytečných aplikací - balastu).

A poslední podmínka? Aby na notebooku fungovalo jednoduché integrované vývojové prostředí, ve kterém si rychle vytvořím hezké grafické aplikace pro řízení a ovládání přístrojů v hamovně a v měřicí laboratoři. Za takové prostředí považuji Gambas (Basic pro Linux). V této sérii článků o něm psát nebudu, ale možná se odhodlám a napíšu několik úvodních článečků o tom, jak začít programovat a jak si rychle napsat své aplikace.

Zpět na obsah

TU 73, Mira, ok1ufc