Aktualizováno 29.3.2018

      
 
   Proč Linux?
Všeobecně

Tento článek by asi neměli číst linuxáci. Myslím, že mají jasno. Neměli by ho číst asi ani zarytí windowsáci. A uživatelé jiných operačních systémů? Například uživatelé Mac OS, OS X? Ti už vůbec ne! Tak pro koho jsem to vlastně psal?

1. Linuxáci si svůj operační systém z nejrůznějších důvodů vybrali kdysi dávno, před mnoha léty. Používají ho, znají ho mnohem lépe, než já. Články od nelinuxáka jim nemohou přinést nic nového a ani nic zajímavého.
2. Uživatelé desktopů Apple, předpokládám, si vybrali svůj operační systém kvůli skvělým aplikacím, které kdysi existovaly jen pro HW a operační systémy, které vyráběl tento jediný výrobce. Já jsem nikdy neměl počítače od firmy Apple, ani neznám operační systémy Mac OS, Mac OS X. Pouze jsem u přátel (také v rodině) nemohl nepřehlédnout, že aplikace, HW i operační systém byly slušně sladěné a práce na desktopech, které jsem viděl, zdála se být ergonomická.
3. Já jsem byl nucen používat na desktopech Windows. Od 3.11, přes Windows 95, Windows 98, Windows XP, Win 7, Win 10. Nikdy jsem neměl Win 8. Roli při tom hrálo několik aspektů:
a) Windows používal na desktopech můj zaměstnavatel.
b) Před mnoha léty jsem pro výrobu technické dokumentace potřeboval AutoCAD. Prostě jsem v něm dříve častěji, později občas kreslil.
c) Z důvodů ergonomických jsem se snažil, aby desktop v práci vypadal jako desktop doma. Nebo naopak. A právě proto jsem si obstarával a pořizoval aplikace, se kterými se dalo rychle dělat ve Windows, které vypadaly pod Windows přehledně.
d) Windows (od verze 3.11, přes oblíbená Win XP, až po Win 7) jsem si uměl celkem snadno administrovat. Občas jsem sice skřípal zuby, když některé nástroje Microsoftu byly nepraktické a nástroje třetích stran byly přehlednější. Vždy jsem to však statečně překonával a moje znalosti Windows se rozšiřovaly. Později jsem zjistil, že to byly naprosto zbytečné dovednosti. Dovednosti s poměrně krátkou dobou uplatnění, protože zpravidla mnohem rychleji stačil Microsoft provést celou řadu změn. Myslím, že v ergonomii vždy k horšímu.
e) Snažil jsem se také občas zahrnout desktop s Windows mezi hračky mé kreativity. Ve volném čase jsem napsal pár užitečných prográmků. Bohužel, s vývojovými prostředky pro Windows a spustitelné pod Windows.
Takto jsem se postupně stával "windowsákem".

Zaměření

Tento úvodní článek a celou sérii následujících článků jsem zaměřil na Linux. Uvedl jsem, že jde o články psané windowsákem, tedy uživatelem Windows od verze 3.11 po Win 7. S Windows 10 vzalo moje windowsáctví velice rychlý konec, ale nechci se k tomuto rozhodnutí vracet. Konečně, psal jsem o tom dříve. Moje následující články budou tedy zaměřené:

1. Na používání desktopů. Za desktop považujme pracovní stanici, typicky běžný osobní počítač (PC, notebook). Za desktop považujme počítač, na kterém běží místní aplikace nejrůznějšího druhu. Za charakteristickou vlastnost považujme u moderního desktopu přítomnost grafického prostředí.
2. Na používání Linuxových distribucí, určených pro desktopy.
3. Na maximální ergonomii a užitečné využívání grafického prostředí.

Pro úplnost bych snad mohl uvést ještě jiné aplikace Linuxu, které jsou nad rámec této minipublikace. Nebudu se zaměřovat na serverové aplikace. Požadavky na servery jsou přece jenom jiné, než požadavky na desktopy. U serverů hraje roli extrémní spolehlivost. Proto se často používají spolehlivá, ale starší jádra operačního systému. Používají se častěji vyladěné konfigurace. Škála aplikací je na serverech mnohem užší. Ke konfiguraci se používají velmi často konfigurační soubory místo grafického rozhraní. Lze obecně říci, že u administrátora serverů se klade vyšší důraz na rutinní dovednosti i odbornou zdatnost. Takové dovednosti lze získat každodenní prací, ale výsledkem je rychlost administrátorských prací i skutečnost, že administrátorovi se systém nemění pod rukama. Pro "občasného" uživatele se však takový přístup nezdá býti příliš ergonomickým.

Zmíním ještě distribuce pro zvláštní účely a případně tzv. "embedded" distribuce. S takovými distribucemi se můžeme setkat nebo se dokonce stát jejich autory v případě, že se toho naučíme mnohem víc, než popíšu v těchto článcích. Právě zmíněné embedded distribuce nás mohou lákat, pokud se rozhodneme používat počítač jako součást nějakého zařízení, součást měřícího přístroje, součást laboratoře měřicích přístrojů, nějakého výrobního stroje, apod. A teď jsem opravdu znejistěl - embedded distribuce by mohly a v budoucnosti určitě budou patřit do předmětu zájmů radioamatéra.

Co bylo příčinou mého windowsáctví?

V každém případě to bylo moje technické povolání a AutoCAD. Kdysi dávno, v minulosti, jsem zjistil, že pro efektivní a rutinní práci na desktopu se toho musím dost naučit. Také jsem zjistil, že se to nedá naučit za jeden večer. A zjistil jsem, že se to nedá ani obejít. Moje okolí pracovalo s formátem dwg, sdílelo soubory dwg. Změnit CAD produkt, ukázalo se, že není až tak jednoduché. Nechtěl jsem řešit problémy s kompatibilitou souborů a ani zahodit práci z let minulých. Většinou jsem si vzal pár archivních výkresů, vyzkoušel jejich import a od nového CADu jsem rychle odešel. Později se však začaly objevovat systémy CAD, které byly tvrdým konkurentem firmě Autodesk. Zmíním např. DraftSight, který je pro 2D kreslení zadarmo. Nebo profesionální velký systém Catia (který není zadarmo). U výkonných CAD stanic jednoznačně respektuji požadavky té které konkrétní stanice. Tady bych kacířsky prohlásil, že operační systém takové stanice by měl být druhu embedded a comp by měl sloužit jako CAD stanice a nikoliv univerzální desktopová stanice.

Jak šel čas, tak jsem postupně našel několik opravdu intuitivních a ergonomických SW aplikací, ve kterých jsem dokázal v pohodě otevřít soubory kolegů a provést v nich potřebné změny. V tomto okamžiku bych řekl, že pominuly důvody mého windowsáctví. Aplikace bylo snadné sehnat zcela zdarma nebo za drobný poplatek (na rozdíl od Autodesku) a aplikace bylo možné používat pod Windows i pod Linuxem. To bylo klíčové zjištění.

Několik obrazovek mých jednoduchých CAD aplikací, které jsou zadarmo nebo za trochu peněz ....

Windows (návrh PCB):

Linux (návrh PCB, stejný SW, spuštěný pod Oracle Virtual Box:

 

práce s různými soubory dwg v ergonomické a intuitivní aplikaci DeltaCAD, nejprve spuštěná pod Linuxem ve Wine, zrovna jsem začal kreslit ráhno antény:

a několik výkresů od třetích stran, z práce, do kterých jsem si dělal změny a poznámky:

Použité ukázky výkresů snad pro ilustraci stačí. Prostě jsem pro desktopové stanice a notebooky, podotýkám, že nikoliv pro comp pracovní CAD stanice, potřeboval intuitivní a ergonomický systém CAD, který mi umožní práci se schématy, stavebními výkresy, sestavami strojírenských výkresů a 2D kreslení strojních součásti. Takové CAD aplikace jsou. Podobně existují aplikace pro návrh a kreslení desek plošných spojů PCB. Takové aplikace najdeme pro Windows, Linux i Mac OS X. Chápu však, že zvyk, těžce získané dovednosti, pracovní okolí a obchodní partneři budou ovlivňovat naše rozhodování ohledně operačního systému na desktopové stanici. Opravdu nežijeme na Zemi izolovaně.

Kdo by se neměl stát linuxákem?

Linuxákem by se neměl stát ten, kdo má:
1. Mentální problém s Linuxem jako takovým.
2. Desktopové aplikace, které používá, nedovede ani dnes rozchodit spolehlivě pod Linuxem. Nebo se jich nedovede kvůli ergonomii a návykům vzdát, nelze je  nahradit aplikacemi vyvinutými pro Linux.
3. Ten, kdo nevyžaduje od desktopové stanice nebo notebooku absolutní pohotovost, spolehlivost a kontrolu nad systémem.
4. Ten, kdo používá desktopovou stanici pro některé druhy her, které byly napsané pro Windows a vždy budou jen pro Windows.

Osobně používám několik desktopových aplikací, které mají vynikající ergonomii. Jde o aplikace, na které jsem si zvykl. Bohužel, nové aplikace, zdály se mi mnohem horší. Proto jsem se nikdy nepřinutil začít je používat. Naštěstí jsem se však nemusel vzdát těch původních. Na Linuxu mi nějakou formou fungují (ve Wine, v Oracle VM VirtualBoxu, ....)

Co na desktopové Linuxové stanici vidím pozitivního?

1. Dovedu ho nainstalovat z jediné USB klíčenky v době zpravidla kratší 30 minut. Příklad popisuji zde.
2. Pod Linuxem se mi podařilo spustit všechny aplikace, které ke své práci potřebuji. V ergonomii, na kterou jsem zvyklý.
3. Operační systém mám pod kontrolou. Umím si na něm nastavit potřebné parametry, umím si opravit nejpravděpodobnější poruchy, které si zpravidla vyrobím vlastníma rukama (např. bootování). Vše jednoduše, přehledně a rychle. S minimálními dovednostmi.
4. Desktop s Linuxem je absolutně pohotový a spolehlivý. Lze ho spustit vždy, když potřebuji. Aktualizace mi neramlují pevný disk. Žádné "čekejte prosím...21%" ...
5. Linux je relativně bezpečný operační systém. 
6. Souborový žurnálovací systém ext4, který je Linuxy používán, má proti NTFS celou řadu výhod.
7. Většinu věcí, které se týkají parametrizace, provedu v Linuxu snadno a z grafického prostředí. To nemohu říci o Windows. Ve schizofrenních Win 10 jednak není takové prostředí dokonce ani jednotné a ani jediné. Jenže, ruku na srdce, nastavíte z něho Windows? Tvrdím, že nikoliv. Od celé řady zbytečností jsem Win 10 kdysi zbavoval z příkazové řádky. Celou řadu průserů Microsoftu jsem musel opravdu pracně a těžce ručně dělat v registrech. O celé řadě nářků různých uživatelů jsem četl na různých fórech, které mají statisíce webových stran. Na webu snad není více stránek o tom, jak něco nefunguje :-)

U operačních systémů Microsoftu však vidím nebezpečnou obchodní strategii. Pokusím se ji stručně popsat. Microsoft je obrovská nadnárodní firma. Svůj potenciál převážně vložila do byznysu, kterému se říká "software jako služba". Taková strategie není v oblasti IT neobvyklá. Už dnes si koupíte za dlouhý peníz roční licence např. na produkt kancelářského programu Office. Podobnou strategii však nemá jen Microsoft. Např. s CAD systémy firmy Autodesk je to podobné. Já se domnívám, že ke stejné strategii směřuje Microsoft i v oblasti operačních systémů.

Stále dobré systémy Windows XP přestaly být úmyslně podporovány. Někteří autoři pro ně přestali psát nové aplikace. Třeba Google přestal vydávat 32 bitovou edici Google Chrom. V dnešní době však stále běží pod Windows XP celá řada skvělých CAD programů. Vedle Windows XP se snadno a bezpečně instalují Linuxy na stejný disk. Windows XP vám spolehlivě (a zdá se, že mnohem rychleji, než na fyzickém počítači) běží ve virtuálním Oracle Virtual Machine Virtual Boxu. Není sebemenší důvod, zbavovat se licencí Windows XP, které jsme si už jednou koupili :-)

Se systémem Windows 7 očekávám potíže. Samotnému Microsoftu se stávají trnem v oku. Že by se noví uživatelé nehrnuli do licencí Windows 10? Musíme očekávat, že ke konci podpory výborného systému Win 7 nám Microsoft ještě bude komplikovat život a pravděpodobně nám nedovolí používat celou řadu nových nebo staronových věcí, i když by tomu technicky nic nebránilo.

Nedávno se mi přihodil zajímavý případ. Přinesl jsem si domů nový WiFi router. Nakonfiguroval ho stejně, jako ten starý. Dokud jsem ponechal stejný název sítě, vše bylo OK a všechny desktopy, tablety i mobily se připojily. Nový router byl dualband (2,4 a 5G). Ctěl jsem jen přejmenovat názvy sítí a změnit taky název (opravdu jen název, přístup. kód WPA zůstal)  v pásmu 2.4 GHz. Ejhle, noťas s Win 7 nebyl připojen a WiFi neviděl. Jako jediný desktop, jediné zařízení. Někdy nedávno musel být Microsoftem aktualizován ovladač WiFi adaptéru. Po uvedení do původního stavu najednou zase chvíli vše bylo OK. Jenže do kdy? Do další aktualizace? Mě tohle nebaví. A taky si tak nějak nedovedu představit, že bych to zjistil např. na letišti, kdy už se k veřejné WiFi nepřipojím. Děkuji, ale nechci. Nechci systém aktualizovaný Microsoftem.

Dcera s manželem používají počítače Apple. Jsou jejich výrobním prostředkem. Apple pečlivě sladil OS a aplikace s HW. Pravidelnými aktualizacemi je aktualizuje a udržuje pohotové, spolehlivé a plně funkční celou řadu let. Dcera má desktopy a notebooky více generací. Po celou dobu života jsou funkční a fungující se všemi perifériemi. Apple je prostě jiná kategorie. Apple vám HW i SW opravdu udržuje po předpokládanou dobu životnosti.

Microsoft není výrobcem HW. V současné době potřebuje prodávat nové a nové licence. Licence s velmi omezenou dobou použitelnosti. Vlastně se jim použitelná doba života hodí jen do doby, než přijdou s operačním systémem jako službou. Do doby, než zlikvidují klíčové funkcionality na starších desktopech, aby uživatelé museli alespoň přemýšlet o upgradu. A to je hlavní důvod, co považuji na Windows za negativní.

Co považuji na Windows za negativní?

1. Obchodní strategii Microsoftu. Nenašel jsem důvod platit Office jako službu. Na těch 50 - 100 stran A4, které napíšu ve Wordu se mi to prostě nevyplatí. A alternativa existuje. O ergonomii práce v nových Office nelze mluvit. Prostě lubber ...

Taky nemám důvod platit měsíční nebo roční poplatky za licence na desktopových zařízeních. Patřím k lidem, kteří mají a potřebují více desktopů. Mám je u měřících přístrojů, mám je u radioamatérských zařízení, mám je pro inženýrské práce. Prostě je mám, provozuji a používám. Pokud by Microsoft uplatnil cenovou strategii desktopových licencí s podobnými hladinami, jako je natáhl u Office, pak nemám zájem.

2. Přechodná doba. Pravděpodobně, než Microsoft vyleze s cenovou politikou operačního systému jako služby, budou pro mě OEM licence (licence na právě zakoupené zařízení) drahé. Drahé proto, že nedovedu odhadnout dobu života zařízení a Microsoft mi může zařízení znefunkčnit vpodstatě kdykoliv.

Chápu však, že celé řadě uživatelů právě tato riziko nevadí. Nebo je budou řešit až v době, kdy se přemění v realitu.

Linux jako alternativa k Windows?

Před tímto schématem uvažování bych chtěl varovat. Komu vyhovují z jakýchkoliv důvodů Windows a nevadí mu rizika spojená s obchodní strategií Microsoftu, nemá důvod o alternativě uvažovat.

Jak a kam tedy zařadit Linux pro desktopy?

Desktopový Linux (v roce 2018) se stal moderním, spolehlivým a pohotovým systémem, který umožňuje spouštět velké množství lokálních aplikací všeho druhu. Jde o systém s grafickým prostředím, ve kterém si snadno nastavíte celou řadu parametrů a vzhled. Linux vám bude pravděpodobně pracovat s celou řadou HW periferií, jejichž instalace proběhne automaticky a je jednoduchá. Než si vyberete svou distribuci Linuxu, můžete si ji alespoň částečně vyzkoušet pomocí tzv. Live CD. A to ještě před tím, než ji nainstalujete.

Moderní Linux má však mnohem více užitečných vlastností:

1. Po prvotním osahání konkrétní distribuce pomocí Live CD, kdy si ověříte, že se připojíte k WiFi, funguje vám myš, touchpad, grafická karta, audio a tiskárny si můžete ověřit, jak funguje Linux na vašem fyzickém desktopu. Proto budou moje články zaměřené na to, jak Linux nainstalovat vedle Windows, jak se Linuxu zbavit, pokud zjistíte, že to není pro vás ono. Jak již píšu už potřetí - s Linuxem nesmíte mít mentální problém. Pokud ho máte, jděte od toho.

2. Linux vám pravděpodobně poběží i na starším, tedy méně výkonném HW. To je dobrá vlastnost nejenom pro zdárný začátek, ale i pro ochranu vašich minulých investic do HW. Pro mě to bylo inspirující právě k tvorbě různých měřicích přístrojů, kontrolérů a řídítek, které jsem na obstarožním HW zkoušel,  vyvíjel, psal, kreslil a ladil.

3. Abyste byl úspěšným uživatelem Linuxu, neočekává se od vás mnoho znalostí a dovedností z oblasti IT. Moderní desktopový Linux je grafický, na administraci a obsluhu poměrně jednoduchý a přehledný systém.

4. Pro správu a opravy Linuxu existuje celá řada nástrojů. Budu o nich psát.

5. Pro desktopový Linux existují vývojové prostředky, ve kterých snadno napíšete své aplikace.

6. Když k Linuxu připojíte USB kabelem např. moderní čtečku eknih, mobilní telefon Windows (zde Lumia 640) nebo mobilní zařízení Samsung Android, vždy se stane stále to stejné. Zařízení se připojí, uvidíte např toto a můžete hned přenášet vaše soubory:


 

A tak bych mohl pokračovat dál desítkami dalších příkladů. Protože nemám s Linuxem mentální problém. Linux mi slouží lépe, než cokoliv jiného. Pokračovat budu příklady. Budou o tom, jak si Linux administrovat, tj. nastavovat, konfigurovat, opravovat. A končit budu některými užitečnými aplikacemi.

 

 

TU 73, Mira, ok1ufc