Všeobecně
Antény s označením screwdriver vyrábí
více výrobců. Princip antény je jednoduchý. Anténa se skládá:
1. z horního dílu zářiče, což je
zpravidla tenký prut (schéma: červená);
2. ze spodního dílu zářiče, což bývá díl vyrobený z trubky
(zelená);
3. z indukčnosti (schéma: modrá), jejíž velikost závisí na délce zašroubování
vlastní cívky, která má horní konec obvykle spojen s horním dílem
zářiče a konkrétní závit (zaleží na vyšroubování cívky) má
propojen s trubkovým zářičem na horním konci;
4. z motoru (otáčí se oběma směry jako u elektrického šroubováku,
odtud název), který vyšroubovává/zašroubovává závity cívky a tím
definuje hodnotu indukčnosti L1;
5. z protiváhy antény; protiváha je z
principu antény screwdriver extrémně důležitá a na jejích
vlastnostech záleží vlastnosti antény. Protiváha je na schématu
vpravo označena zemnící schématickou značkou.
6. z napáječe antény, který rovněž u
této antény doporučuji doplnit o účinný linkový izolátor na
potlačení společných zemních proudů.
Typická provedení antény
Viděl jsem dvě továrně vyráběná
provedení:
1.
Diamond, typ SD330,
který je určen pro pásma od 3.5 MHz do 28 MHz
2. Yaesu, typ ATAS-120A,
který lze vyladit dle manuálu na pásmech: 7, 14, 21, 28, 50, 144 a
430 MHz.
Princip antény
Motorkem lze otáčet s indukčností L1.
Tím se mění její hodnota. Současně se také vysouvá horní díl
antény, tím se mění její výška. Při správném provedení protiváhy
lze tímto principem anténu přizpůsobit na hodnoty max. SWR = 1.5 a
anténu napájet pomocí koaxiálního kabelu přímo z TCVRu. Pro zářič
se používá označení "Center Loaded Coil", česky "zářič prodloužený
středovou indukčností". |