I. Popis antény
Magnetická smyčka laděná kruhová rovněž slouží k příjmu a k vysílání na více pásmech
krátkých vln. V tomto příkladu je analyzována pomocí SW EZNEC měděná
kruhová smyčka - viz schéma antény. Smyčka má průměr 1 m, Cu trubka má
průměr 20 mm. Napájení smyčky je realizováno pomocí toroidního
transformátoru s převodem, který odpovídá ztrátovým sériovým odporům Rs
(smyčka, příruba a elektrody kondenzátoru).
II. Schéma antény

Podstatu výpočtu jsem vysvětlil v
předchozím článku na jednoduché
čtvercové anténě - zde. V EZNEC je model kruhové smyčky
složitější. Ten můj
měl 61 vodičů, lze ho stáhnout zde.
V okně Wires najdete samozřejmě nástroje, které vám
vygenerují potřebný tvar zářiče. Schéma Mag Loop 2 EZENEC je zde:

III. Průběh impedancí
Anténa byla doladěna do rezonance kapacitou
(viz tabulka Loads) o hodnotě asi 31.5 pF. Průběh VSWR v okolí
pracovního bodu vypadá takto:

|
IV. Vyzařování laděné
magnetické smyčky kruhové Mag Loop 2


V. Porovnání vyzařovacích diagramů
kruhové laděné smyčky, čtvercové laděné smyčky a dipólu
1. Dipól pracuje ve výšce H = 12 m.
2. Magnetické smyčky pracují ve výškách H = 9 m.
VI. Závěr
1. Kruhová magnetická smyčka má
nepatrně vyšší zisk (cca 1-2 dB) v porovnání se čtvercovou
smyčkou.
2. Kruhová magnetická smyčka je vždy
háklivá na jakýkoliv sériový ztrátový odpor Rs ve svém obvodě. Je
jedno, zda jde o odpor způsobený hrubým povrchem smyčky, tenkou
smyčkou, materiálem smyčky nebo sériovými odpory ladicího
kondenzátoru (vodiče, pájecí očka, dlouhé vodivé spoje elektrod,
atd. I tak, smyčka vyrobená z měděných trubek a kvalitních
kondenzátorů má zisk proti reálnému půlvlnnému dipólu asi o 10 dB
horší.
3. Magnetická smyčka laděná, bez ohledu
na tvar (čtverec, kruh) nemá optimální vyzařovací diagram ve
svislé rovině.
Jedná se o anténu kompromisní, která
nám může umožnit pracovat v pásmu krátkých vln, pokud nemáme jinou
možnost.
|
 |
|
VII. Dodatky
1. Přeladitelnost kruhové smyčky přes více
KV pásem
Horní kmitočet smyčky je dán
minimální kapacitou ladicího kondenzátoru. Pro C min = 3 pF
nám vyjde hypotetický kmitočet nejvyššího pásma 28 MHz. Aby byla
anténa přizpůsobená, musíme významně snížit transformační poměr Tr. V
uvedeném příkladě až na 1:16. Prakticky to znamená, že při
vícepásmových anténách Mag Loop musíme vyřešit přepínání odboček na
transformátoru Tr. Nebo si najít jiný způsob přizpůsobení smyčky ke
koaxiálnímu vedení.

Dolní kmitočet je dán
maximální kapacitou ladicího kondenzátoru C. Pro tento příklad je C
max = 68 pF. Aby byla anténa přizpůsobená, vyžaduje vysoký
transformační poměr Tr, který je N1/N2 cca 32 (1:1024):

Laděná magnetická kruhová
smyčka nám při určitých rozměrech umožní naladění na několika
sousedících pásmech.
2. Polarizace
Polarizaci magnetické smyčky volíme s
ohledem na provoz (místní/DX), který uvažujeme. Všechny parametry lze
snadno v EZNEC modelovat. Pokud provedeme otočení smyčky, ale neměníme
její výšku, vyjdou nám obvykle téměř shodné výsledky s průběhem VSWR:

Vyzařovací diagramy jsou velice rozdílné od instalace vertikální:

Schéma horizontální magnetické smyčky:

3. Závěr Při
horizontální instalaci ve stejné výšce H=9 m má kruhová laděná
magnetická smyčka příznivý vyzařovací úhel (cca 28°), všesměrový
vyzařovací diagram (jako vertikální antény) a celkem slušný teoretický
zisk (asi 4,7 dBi). Teoretické hodnoty obtížně dosáhneme, ale
praktické hodnoty zisku o cca 3 dB nižšího lze dosáhnot s dobrými
kondenzátory.
 |
 |
Mag Loop 2 |
Vertikál 1/4 lambda (jen 4 radiály v zemi) |
|
|
Srovnání vyzařování (vzdálené pole)
Mag Loop a čtvrtvlnného vertikálu
1. Výška Mag Loop je H = 9 m.
2. Vertikál výšky 0.25 lambda je nad zemí (v zemi jsou jen 4
radiály).
V malých diagramech s průběhem VSWR
vidíme vlevo nahoře uzounkou charakteristiku Mag Loop, pro VSWR
< 10 je šířka menší, než 40 kHz.
Vpravo nahoře je široká charakteristika
vertikálu. Pozor na stupnici s frekvencí. Šířka pásma pro VSWR
< 10 je mimo rozsah a nelze ani
okótovat. Pro VSWR < 3 je šířka pásma
větší než 1.5 MHz. Pokud si "nezazdíme" ztráty Mag Loop vysokým Rs
(to poznáme podle velké šířky pásma Mag Loop), měli bychom
očekávat u Mag Loop vyšší získ mež u vertikálu.
Vpravo jsou vyzařovací charakteristiky
obou antén ve vertikální rovině. Obě antény mají přibližně stejný
vyzařovací úhel. Mag Loop vyniká ve srovnání s nízkým
vertikálem s pouze 4 radiály podstatně vyšším ziskem, ale při malé
šířce pásma. |
 |
|
|
Zajímavé je porovnat vyzařování Mag
Loop pro malé výšky instalace antény. Smyčka o průměru 1000 mm má
přibližně stejný zisk jako čtvrtvlnný vertikál, pokud je
instalovaná ve výšce H = cca 0,25 lambda.
Vpravo v diagramu je porovnáno
vyzařování vertikálu vysokého asi 5 metrů s Mag Loop, jehož střed
je ve výšce asi 3 metry nad zemí (max výška asi 3500 mm).
Při tak nízké výšce už Mag Loop
nevyzařuje pod nízkým úhlem (vyzařovací úhel je téměř 45°).
Vyzařovací úhel Mag Loop klesá se
vzrůstající výškou montáže.
Tak nízko instalovaná Mag Loop se už na
DX provoz nehodí. |
 |
Mag Loop ve výškách instalace 0.5 lambda se stává anténou s vyzařováním a
ziskem vhodným pro DX provoz.
Poznámka: Vícepásmovou anténu, která pracuje na uvedeném
principu, vyrábí firma MFJ Enterprises, Inc. Jedná se o
kompromisně vyřešenou laděnou magnetickou smyčkovou anténu.
Použitý materiál smyčky: hliník s vyleštěným povrchem, použitý
kondenzátor: vzduchový, s robustními přírubami na propojení se
smyčkou. Anténu vyráběli ve dvou provedeních: MFJ-1788 (pro pásma
od 7 MHz do 21 MHz) a MFJ-1786 (pro pásma od 10 MHz do 28 MHz).
Obě antény si byly podobné vnějším vzhledem a umožňovaly montáž
vertikální i horizontální.
Manuál je pro obě antény společný, dávám ke
stažení zde. Kdysi jsem měl anténu MFJ-1788 a rád
na ni vzpomínám. |
|
|