|
||||||||||||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||||||||||||
Úvod Dva sfázované vertikály jsou velice často používanými anténami zejména v pásmu 40m. Zajímal mě praktický přínos takové soustavy pro DX provoz a digimódy. To prakticky znamená odpovědět si na otázku, zda se u sfázovaných antén sníží vyzařovací úhel (snaha o co nejdelší ionosférický skok) a činitel zpětného příjmu (F/B.... snaha o maximální využití demodulační účinnosti slabých signálů). Vyzařování dvou sfázovaných vertikálů Pro uvedené účely je třeba optimalizovat vzdálenost mezi zářiči a velikost proudu a vzájemný fázový posun v zářičích. Na obrázku je porovnání vyzařování jednoho vertikálu a dvojice sfázovaných vertikálů.
Sfázováním dvou vertikálů lze docílit snížení vyzařovacího úhlu asi o 2°, tj. z nějakých 26° na 24° a lze docílit činitele zpětného příjmu F/B = 15 až 16 dB. Lze sfázovat zkracované vertikály? Sfázovat lze samozřejmě i zkracované vertikály. Samozřejmě, že uvažujeme o zářičích, jejich elektrická délka je prodloužena indukčností pod kapacitním kloboukem. Tj. je uplatněna snaha o maximální průtok proudu v aktivní části zářičů. Bohužel, jedná se o kombinaci, jejíž praktický přínos je minimálně sporný. Lze docílit zajímavého F/B, ale zisk dvojice vertikálů, zkrácených na 60% délky se rovná zisku jedinému vertikálu. Na obrázku je porovnání vyzařování sfázovaných zkrácených a nezkrácených vertikálů.
Závěr
Fázovat dva zkrácené vertikály pro pásmo 40 metrů pro mě
nemá praktický význam. Jiná je situace u dvojice čtvrtvlnných vertikálů v
plné délce. Snižuje se úhel vyzařování a lze docílit příznivého činitele
zpětného příjmu. |
||||||||||||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||||||||||||
© 2011 - Věra Šídlová a Míra Šídlo, ok1ufc, datum poslední úpravy: 12.01.2014 |
||||||||||||||||||||||||||||